Sběratel mušlí

Sběratel mušlí
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/366059/bmid_sberatel-musli-DjW-366059.jpg 4 342 342

Autor zavádí čtenáře na africké pobřeží i na předměstí Ohia, ukazuje předstíranou pompéznost i boj o přežití v divočině, hojnost přírody i její divokou sílu. Slepý hrdina titulní povídky tráví dny procházkami po plážích Keni s německým ovčákem po boku a probírá se zrnky písku. Mimo něj jsou tu pozorovatelé velryb a rybáři, lovci a mystici, zachycení v určitých okamžicích svých životů. Doerr jako přirozený vypravěč zkoumá lidská dilemata ve všech podobách – touhu, zármutek, nerozhodnost, zlomené srdce i pomalé zotavování.... celý text

Přidat komentář

martunka
22.12.2016 5 z 5

Jedním slovem - krása. Jsou to příběhy přímo z duše. Dlouho jsem nic takového nečetla.

milunka21
25.11.2016 5 z 5

Doerr nikdy nezklame. Je to skvělí autor.


DariDerek
22.11.2016 4 z 5

Výborná kniha, po Zdi vzpomínek opět něco, kde si každý vybere. Více se rozepisuji v recenzi v záložkách :-)

Ivuska.09
17.11.2016

Jednotlivé povídky se v mnohém liší, zároveň však mají hodně společného. Je jasné, že každý čtenář bude preferovat jinou - takže některé se vám budou líbit více, jiné méně, tak to zkrátka je a bude. Ve všech povídkách je ovšem nezaměnitelný autorův styl - stejně jako v mém oblíbeném románu "Jsou světla, která nevidíme" i ve "Sběrateli mušlí" jsou jeho slova plná emocí. Někdy mi přišlo až neuvěřitelné, kolik touhy, radosti, smutku, žalu, strachu, nedůvěry, samoty, očekávání či zklamání umí Anthony Doerr vyjádřit několika slovy - na pouhých pár stránkách v jedné povídce. Právě to zde opravdu musím ocenit. Povídky navíc nejsou jen tak ledajaké - soustřeďte se a užívejte si je. Je důležité číst mezi řádky, právě tam najdete různá poučení či přímo životní moudra.

Petule.k93
05.11.2016 4 z 5

Kniha nezklamala, urcite stoji za precteni. Povidky jsou zajimave a zaujmou. Pro me zajimavejsi nez ,,Zed vzpominek,,. Ale ,,Svetla,, vedou.

pajaroh
03.11.2016 4 z 5

Čtivé povídky prostoupené láskou k přírodě a úctou k životu, sympatické postavy žijící ve svém introvertním světě. Ačkoliv povídka nepatří mezi můj oblíbený prozaický útvar, Anthony Doerr mě i v této knize ve většině případu dokázal zaujmout.