Sbohem, armádo!
Ernest Hemingway
Román čerpající z dramatu první světové války napsal autor v roku 1929 na základě vlastních zážitků z italské fronty. Osou mistrného vyprávění, odvíjejícího se na plasticky zachyceném pozadí otřesných válečných zážitků, je tragický milostný příběh amerického sanitního dobrovolníka a anglické ošetřovatelky z italské fronty a později ze Švýcarska. Hemingway zde vyslovil svou negaci války a svůj protiválečný protest.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 1931 , J. Otto - Ottovo nakladatelstvíOriginální název:
A Farewell to Arms, 1929
více info...
Přidat komentář
Taky se přidávám, knihu jsem začala číst kvůli maturitě. Poprvé v životě se mi stalo, že mě nějaké dílo tak upoutalo. První kniha, u které jsem si pobrečela! Za mě naprosto skvělé dílo!
Pro mě byla tato kniha zajímavější, než autorův Stařec a moře. Neříkám, že by se mi SAM nelíbilo, ale bylo to takové utahané. Tento titul, byť méně známý, by podle mě více ocenili maturanti - pro jeho lepší čtivost.
Spoiler!
Konec byl bohužel i pro mě smutný :(
Ano.. taky jsem knížku začal číst kvůli maturitě a jsem moc rád. Ze začátku mě to moc nebavilo. Ale ten konec. Pár procítěných řádků a to dodalo to.. TO aby mě to dohnalo až k slzám. Doteď to beru, jako pro mě jeden z nejlepších románů.
Skvělá a zároven smutná knížka. Jeden z nejhorších konců, který jsem kdy četl. Opravdu je mi do pláče.
Jedna z nejlepších vůbec, Hemingway je mistr jazyka. Někdo tu psal o překladu, já mám překlad Škvoreckého, a to je docela trefa :-)
Moje první kniha od Hemingwaye, kterou jsem zatím přečetla, a jsem za to ráda. Kniha byla sice místy pro mě velmi nudná, ovšem, někdy jsem jí nedokázala odložit. Byl to úžasný příběh, s bohužel velmi smutným koncem. Dialogy byly místy až velmi "stupidní" , ale nad tím jsem se potom už nepozastavovala. Bavilo mě čtení této knihy, protože se autorovi v některých částech podařilo mě vtáhnout do díla, ale pokud mám být upřímná, podruhé si tuto knihu už asi nepřečtu.
Osobně mě kniha moc nenadchla. Příběh je dobrý a má spád, ale místy mě vadil autorův "jednoduchý" jazyk a dialogy (zejména teda první půlka, druhá už byla lepší a snáze se začetlo). Chápu že to je autorův styl a proto berte mé výhrady jen jako můj osobní pohled. Nicméně za přečtení knížka určitě stojí :)
Knížka byla podle mne výborná.Asi nejlepší co jsem doposud četl z mého kánonu k maturitě. :)
Moje nejoblíbenější kniha od Hemingwaye, kterou jsem doposud četl. Hemingway na mě vždy působil jako tvrďák a tak mě docela překvapilo, jak bravurně uměl popsat emoce mezi obyčejným vojákem a řadovou sestřičkou. Narozdíl od ostatních jeho děl, která jsem četl, má tato kniha jasný příběh a nedrží se jen popisů válek a jiných událostí, které Hemingway ve svém životě prožil. Jednoznačně nejčtivější pojetí dramatického vztahu na pozadí první světové války...
Knihu jsem nedočetla. Je napsána dobře, ale nezaujala mě svým obsahem. Někomu vyhovuje tento styl, ale mě zrovna ne.
A Farewell to Arms se vzpírá překladu a moc by mě zajímalo proč je tomu tak u většiny Hemingwayových knih, když jeho styl je zdánlivě velice jednoduchý, strohý. Možná, že ledová kra se při převodu do jiného jazyka chtě nechtě potopí více než by bylo zdrávo? Tak jako tak, jste-li jazykově vybaveni, vřele doporučuji sáhnout po originále - čtenářský zážitek se okamžitě povznese na jinou úroveň a opravdu to není nic proti Pellarovým (ti jsou vždycky skvělí) nebo kdo to zrovna přeložil; s překlady je holt vždycky potíž.
Hemingwayovo oblibene spojeni lasky a valky je proste lakava kompozice pro ctenare. Navic popisuje vecne, az drasticky realsticky, takze clovek mu to proste veri. Jako by to nebyl jen vymysleny pribeh ale zobrazeni casti jeho vlastniho zivota. A prave tahle realnost dela roman zajimavym. Nehlede na to, ze predstava muze, ktery umi skutecne milovat se zenam prirozene zamlouva (i kdyz prvni sceny s Catherine a brutalnii uprimnost vypravece, kdyz si proste pral mit misto kam by mohl s Cat "jit" a vypravel Catherine ze ji "miluje" jsou proste dokonale, no ne :-) Take se mi zamlouva, jak se Hemingwayovi podarilo zachytit italsky charakter dalsich postav (treba Rinaldi nebo Aymo). A tragicky konec rozhodne zvysuje kvalitu pribehu. Cely pribeh je tim tak vic dojemnejsi a jedinecny.
Přemohla jsem se a dočetla ji, ale bolelo to. Moje jediná knížka, kterou jsem od Hemingwaye přečetla a asi i poslední. Celý čas jsem měla pocit, že si o svém čtenáři myslí, že je pitomec. A ty dialogy... u těch se mi ježily chlupy po celém těle. Je mi líto, ale vážně jsem měla celý čas tenhle pocit.
Štítky knihy
první světová válka (1914–1918) americká literatura
Autorovy další knížky
2015 | Stařec a moře |
1974 | Sbohem, armádo |
1966 | Pohyblivý svátek |
2016 | Komu zvoní hrana |
1985 | Fiesta / Stařec a moře |
Prozatím moje nejoblíbenější knížka od Hemingwaye :-) více se mi ale líbily pasáže, ve kterých popisoval válku.. další část milostný život s Catherine mě moc neoslovila. Hlavně se mi nelíbilo samotné vykreslení Catherine, jako nějaké husičky, která by pro něj udělala všechno a popírá samu sebe. Nicméně konec byl rozhodně překvapivý a knížka si zaslouží 4 hvězdičky.