Selfies
Jussi Adler-Olsen
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/375825/bmid_selfies-gMU-375825.png
4
1363
1363
Případy oddělení Q série
< 7. díl >
Sedmý případ oddělení Q. Vedení kodaňské policie usoudilo, že počet objasněných případů oddělení Q je výrazně pod hranicí očekávání. Prokázat opak dostává za úkol Rose, která se ale propadá do psychického pekla, jehož kořeny sahají hluboko do temné minulosti. Mezitím v kodaňském parku najdou zavražděnou starší paní, šílený řidič zahájí smrtící hon na mladou ženu a jinde se plánují další trestné činy: děje se to bez vzájemné souvislosti, nebo mají případy něco společného? Carl, Asad a Gordon stojí před záhadou dalece přesahující všechny, které dosud řešili. A jejich kolegyně Rose má vážné problémy. Čtveřici chybí jeden člen, a jak se zdá, smůla se jí lepí na paty. Dokážou zabránit zavření oddělení Q a zastavit zabíjení v Kodani?... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2018 , HostOriginální název:
Selfies, 2016
více info...
Přidat komentář
Pamatuju si, že jsem s Olsenem začínala v letadle do Asie a nemohla jsem se odtrhnout. Hltala jsem příběh jedním dechem.
U Selfies jsem se odtrhávala pořád. Historická linka pro mě byla až příliš slabá, čekala jsem prostě víc děje v minulosti, ale toho tam bylo opravdu poskrovnu.
Co se týče dějové linky Rose, ta byla zajímavá, i když pro mě to bylo až moc velký psycho. Každopádně, aspoň je to po tomto dílu uzavřené a Rose do dalších dílů vstoupí už doufejme v lepším rozpoložení.
Velká mstitelka Anne-Line a povedenej trojlístek krasotinek. Michelle byla blbá jak dlabaný sáně a ty dvě (Denise a Yazmine) mi pekelně lezly na nervy. Vlastně jsem Anne-Line i trochu chápala. Ale byla taky dobrej magor.
Konec klasicky Olsenovskej aneb na každou svini se vaří voda.
Když to po sobě čtu, tak závěr zní, že jsem zklamaná. Proti Nesmírnýmu fakt jen čajíček. A vlastně proti kterýmukoliv předchozímu dílu. Achjo.
Tedy od Adlera Olsena už jsem četla hodně knížek, ale toto je snad jedna z nejhorších. Ani dočíst jsem ji nemohla. Nepřehledné,než se autor dostal k vlastním příběhům,je půl knížky pryč .Některé věci a úsudky lidí až neskutečně nerealistické..za mě tedy žádná hvězda a ještě navíc lituji těch peněz,co jsem za ni dala. Myslím,že to bylo napsané jen proto,že rychle chtěl vydat nějakou knížku,protože jinak si to nedovdu vysvětlit.
Jde o sociálně laděný detektivní román, který až neuvěřitelně zapadá do dnešní doby. Hodně otevřeně se zabývá tématem, které rezonuje i českou společností, a to jsou sociální dávky. Jejich zneužívání, neschopnost rozlišit dobro a zlo. Netrvá dlouho, kdy to někoho v mezní situaci začne štvát natolik, že sám není schopen rozlišit, co je správné a co ne, a zblázní se. Další dějovou linkou je psychiatrické onemocnění Rose, za které může její otec... A dech beroucí příběh je na světě. Jen je to pořád příliš ujeté na to, abych mohla s klidným svědomím dát pět hvězd...
Oddělení Q a jeho partu miluju, na knihu jsem se velmi těšila. Minulý Nesmírný se mi zdál trochu slabší, ale tentokrát opět super. Přečetla jsem jedním dechem.
Na Jussiho další knížku už jsem se pořádně těšila a netrvalo ani pár dní a už byla zase pěkně založená v knihovně vedle svých kolegyň. I když je aktuální Carlův případ poněkud jednoduchý (stará a nová vražda - jedna rodina), tak vzhledem k vývoji u Rose a na úřadu práce, se z něj stává neskutečně zamotaná a napínavá detektivka, kterou i přes mnoho stránek a relativně těžké provedení (výjimečně jsem si koupila pevnou vazbu) člověk přečte jedních dechem...
Přijde mi, že si Jussi Adler-Olsel ve svých knihách poslední dobou bere na paškál různé aktuální společenské problémy, a vůbec to není na škodu. Ano, důvod hlavního padoucha k páchání zločinů možná není moc přesvědčivý, ale pokud se u toho nenudíte, tak co. Mně se to rozhodně četlo samo a už se těším na další díly. Snad zase Carl zabrousí více do odložených případů, protože tady se docela dost vrtal v práci detektivů řešících aktuální zločiny.
Pro mě nejslabší díl. Kam se podělo překvapení, náboj příběhu, napětí a touha zjistit "jak to tedy dopadne". Divné....
Po některých komentářích a hodnocení co jsem zde viděl, jsem se bál, že to jde s oddělením Q hodně z kopce a dlouho se mi tedy do Selfies nechtělo, ale ani zdaleka to nebylo tak špatné. Nemoc jako spouštěč šílenosti, zneužívání sociálních dávek se trestá smrtí, neschopnost nebo neochota mladých lídí zapojit se do pracovního procesu, jak to bylo s Rose a spousta dalších věcí. Je pravda, že souběh různých případů a postav vyvolal trochu zmatek, ale čtivosti, napětí a zábavnosti naštěstí tolik neubral. V příštím díle bych čekal víc vtipů a pořekadel o velbloudech a opravdu starší, nevyřešený a zajímavý případ, který se pro oddělení Q hodí nejvíc.
První knížka od Olsena, kde jsem se lehce nudila a přemýšlela, že snad nedočtu, ale vytrvala jsem a druhá polovina vynahradila ztráty té první.
Nějak si nemůžu pomoct,ale trochu mi příjde, že se kvalita horší, zápletka, kterou si čtenář snadno odvodí, zločinec, který je znám, zbytečně moc dějových linek, které se řeší a vlastně řeší trochu tak nějak mimochodem a samy. A osobní život ,který se jako nakousne a taky nedořeší.Jako by chtěl autor říct tolik věcí,ale neměl prostor a čas.Tak za mě asi....bývalo to lepší pane Olsene.
Olsenovy detektivky vykazují dlouhodobě sestupnou tendenci,takže tato je logicky zatim tou nejslabší ze série. Nemohu chválit pokud budu srovnávat s první čtyřkou případů. Zde spíše nahodilé a nijaké případy,které se náhodou prolínají. Velké množství postav,ovšem bez vlastního smyslu,pouze pro nafouknutí stránek. Těšila jsem se na chemii a vtip hlavních hrdinů,ty se však nekonaly. Celé to bylo takové o ničem.
Tahle detektivka dovedně splétá několik svých dějových linek tak, aby na konci všechno do sebe perfektně zapadlo. Je to další velice povedený příběh s oddělením Q. Moc se mi taky líbil příběh Rose a příště doufám, že se dozvím něco o Asadovi.
Operovat vředy na těle lidstva není určitě jednoduché zvláště pokud se přitom překračuje zákon. Oddělení Q však zákon nepřekračuje a tak všechny ty hnusné vředy operuje a objasňuje případy i za ostatní oddělení policie jak na běžícím pásu. Zábavy je přitom pro nás čtenáře možná paradoxně hodně, vždyť se taky jedná o to nejlepší, co současný kriminální thriller může vůbec dát.
Poučena ze zdejších komentářů, přečetla jsem první polovinu knihy v jednom zátahu, abych se neztrácela v postavách ani jednotlivých linkách. Přestože mě tentokrát případ oddělení Q dvakrát nezaujal (neuvěřitelný pachatel, slabý motiv, nesympatické oběti), lidičky kolem Carla Morcka a hlavně příběh o Rose mi to zcela vynahradil. Myslím, že čtyři hvězdy si zaslouží a kdyby příště bylo celé o Asadovi, vůbec bych se nezlobila.
Na knihu jsem čekala vážně dlouho a nakonec jsem se dočkala. Jsem ráda, že jsem se mohla alespoň na chvíli vrátit do světa Carla a Asada a dozvědět se trochu více. Kniha se mi líbila, byl to jiný příběh, který mě opět zasáhl. Proto knihu hodnotím pěti hvězdičkami.
Do knížky se mi bohužel hůř začítalo, což bylo pro mě zklamání. Mám knížky tohoto autora velice ráda. Nakonec i přes počáteční obtíže a přes to, že jsem musela knížku reklamovat (chyběly v ní stránky), se četla dobře. Zpětně ji hodnotím kladně, i když předchozí knížka se mi líbila víc.
I já bych řekla, že je kniha z celé série nejslabší. Dlouho jsem se při čtení bála, že budu na konci neskutečně zklamaná. Ale naštěstí to až tak nedopadlo :) Ale možná je to tím, že tohle je má nejoblíbenější detektivní série a nejsem tak úplně objektivní :D Po detektivkách, které jsem v poslední době četla, oceňuju, že se nás Adler-Olsen nesnaží za každou cenu šokovat neskutečně brutálními způsoby, jakými lze někoho zabít. Toho už jsem měla celkem dost. Tak jak to bylo s Rosie, už víme, bude příště Asadův příběh? Že by konečně? :)
Štítky knihy
dánská literatura severská krimi severská literatura dánské detektivky
Autorovy další knížky
| 2012 |  Vzkaz v láhvi |
| 2012 | Žena v kleci |
| 2013 | Složka 64 |
| 2012 | Zabijáci |
| 2015 | Nesmírný |
Zatím jsem od tohoto autora nic nečetla, proto mi chvíli trvalo, než jsem do toho vklouzla. Jako série to možná bude dobré, ale příběh mi přišel dost přitažený za vlasy . Nějak moc náhod dohromady.