Sestřenice Běta
Honoré de Balzac
Popis knihy zde zatím bohužel není...
Literatura světová Romány
Vydáno: 1939 , MelantrichOriginální název:
La Cousine Bette, 1847
více info...
Přidat komentář
Knihu jsem odkládala z důvodů mnohokrát viděného filmu ,který je mým kultovním. Ale čekalo to na mě a nelituji. Sice se hodně liší dějem, ale knižní předloha je tradičně daleko bohatší, vrstevnatější a detailnější. Autor byl ve svém vidění postav psychologicky geniální. Nechyběl mu ironický nadhled, dokonalý popis charakterů, prostě literární skvost.
Je tu vidět pokrok oproti Otci Goriotovi, stále je to ale dílo zdlouhavé a nezáživné. Peníze, peníze, peníze, směnky, dluhy, půjčky, póřád dokola... A vztahy. Je to archaické čtení. Napříště si Balzaca rozmyslím.
Rozhodl jsem se pustit do čtení dalších klasik. Staré francouzské autory mám rád, tak snad se mi podaří přečíst celou tuto edici Knihovny klasiků. O úvodní Sestřenici Bětě jsem neměl žádné informace ani ze školy. O to víc si potom podle mého člověk čtení užije. Balzac se pouští do osudu několika rodin a Běta vystupuje jakoby v pozadí, přesto se jí ale daří tahat za nitky. Jinak hlavními tahouny příběhu jsou záletní manželové, kteří si ani ve stáří neodpustí mladé milenky, i kdyby to mělo stát jejich rodiny veškeré jmění a důstojnost.
Pri tejto knihe som si povedala, že dnes už knihy dosahujú len malú kvalitu oproti tým knihám, ktoré boli napísané v minulých storočiach. Balzac, ako aj ostatní autori, si dal záležať na charakteristike postáv, dialógoch a predovšetkým na zobrazení spoločenských pomeroch Paríža. Jeho satira ľudí bojujúcich o udržanie spoločenského postavenia, ovládaných vášnami a márnivosťou je úžasná. Kniha akoby bola zároveň obrazom mužskej slabosti, ktorí pre ženskú sukňu urobia hocičo a ženy si sú tejto ich slabosti vedomé. Preto ju využívajú vo svoj prospech, pričom muži sa na tom i sami smejú a označujú sa za starých bláznov.
Moje první kniha od Balzaka a velmi se mi líbila. Udivila mě ta bezvýchodnost jednání jednotlivých postav, které vědí, že se řítí do propasti, ale nic proti tomu neudělají. Pro současnost je inspirující úžasná finanční negramotnost některých postav, které riskují život svůj i své rodiny jenom pro to, aby si udrželi svoji společenskou prestiž a žonglují s penězi tak dlouho, dokud to jde. Když se dnes kolem sebe dívám, tak vidím totéž, reklamy na levnější spotřební půjčky a statistiky zadluženosti obyvatelstva. Hrdinové knihy vlastně ničeho nedocílí Crevel, ani Hulton si užijí svých pár chvilek štěstí a pak jeden zemře a druhý se znemožní, Valerie a Lizbet zemřou, Václavův konec není v knize jasný, ale umělec se z něho nestal. Jednou ze stálic je baronka, která se snaží udržet rodinu pohromadě i když ví o Hultonových záletech, dokonce je ochotna hodně slevit ze svých zásad, když je rodina v krizi.
Sestřenice Běta zde vystupuje jako šedá myš, která má svoje komplexy a plány, má ve všem prsty a nikdo kolem ní netuší jaký má přehled a že má ve všech problémech prsty. Snaží se manipulovat s lidmi ve svém okolí za vydatné pomoci Valérie.
Všechny postavy jsou velmi pěkně vykreslené a určitě si od autora ještě něco přečtu.
Balzak vo svojej 'Sesternici Bete' úžasne vykreslil človeka nespokojného zo svojim životom a osudom, ktorého má rodina aj okolie za outsidera, úbohú starú dievku túžiacu pomstiť sa svojej úspešnejšej sesternici Adeline. Hoci bola ústrednou (negatívnou) postavou Beta, v oveľa horšom svetle som vnímala starého erotomana Hulota, ktorý kvôli vlastnej rozkoši neváha uvrhnúť celú svoju rodinu do biedy a kvôli ktorému umiera nakoniec aj jeho cnostná Adelina. Pre mňa úplne najodpornejšou postavou bola Valeria Marneffová - pre verejnosť oddaná manželka, v skutočnosti však rafinovaná kurtizána vydržiavaná niekoľkými milencami.
Happyend sa samozrejme nekonal, ale zlo bolo z časti potrestané.
Balzak ma zatiaľ ešte nesklamal - bol to spisovateľ s veľkým talentom a znalec ľudských duší. Okrem toho, že jeho romány majú čo povedať aj dnešnému čitateľovi, majú v sebe aj istú noblesu a dobovú atmosféru, ktoré dnešné romány väčšinou postrádajú.
Naposledy (a současně poprvé) jsem od Balzaca četl asi před 25 lety Otce Goriota - protože patřil k povinné četbě. Jelikož není na škodu občas nějakého klasika přečíst i v dospělém věku, sáhl jsem po téhle knížce a nelituju. I když mi místy jednání postav připadala nepochopitelná - hlavně ty náhlé emocionální a myšlenkové zvraty - a i když se stylem vyprávění nejedná o zrovna lehkou knihu, jedná se o dílo velice důvtipné, do detailu propracované, plné zajímavých postav a rozhodně ne nudné.
klasika, z dob madam pompadur, bylo to dobré a výstižné pro onu dobu .:,))))
Kniha o tom, jak chtíč spolu s nedostatkem morální síly a smyslu pro povinnost, mohou zničit hříšníka, jakož i všechny, kteří mu v hřešení nebránili. Každý charakter, je velmi realistický (tedy je podle mne Balzac dobrým představitelem francouzského realismu), byť poněkud jednostranně založený. To ovšem není problém, vezmeme-li v potaz, že je zde v každém zvýrazněna především jeho hlavní hnací síla a i přes podobné rysy různých charakterů čtenář shledává každého jiným.
Na "Sestřenici Bětě", jsou dobře znatelné chyby, kterých se dopouštějí kladné charaktery. Například Hulot syn, v domnění, že se jedná o akt úcty, stále platí za otce další a další dluhy, jakoby neviděl, že takováto beztrestnost je jen ke škodě, neboť nevede ke vzniku potřeby změny u člověka bez svědomí. Na druhou stranu, můžeme vidět i oběti, které jsou dnes již vzácné. Kolik žen by dokázalo to, co nakonec dokázala hraběnka Steinbocková?
Bohužel, pro dnešního čtenáře je trochu náročné vžít se do ekonomiky tehdejší Francie. Osobně mám problém představit si, jak fungovaly všechny ty penze, důchody a výnosy. Zřejmě proto, že když uložíte peníze do banky dnes, výnos očekávat nelze. Také si těžko umím představit, že lze být milenkou několika mužů a takto je balamutit, jako tomu činí paní Marneffová. Přesto se mi zdá pravděpodobné, že takové sebestředné a zlomyslné ženy jsou. A bezpochyby jsou sestřenice Běty.
Balzacův mistrný rozbor povah lidí z jeho doby - první poloviny 19. století ..... Máme tu počestnou a ctnostnou Adelinu, která je schopná (a víceméně i ochotná) obětovat pro blaho a soudržnost své rodiny všechny peníze i svou čest, dále jejího manžela - záletníka Hectora, který pro své světské požitky a radovánky s metresami (= děvami velmi lehkých mravů... :o) neváhá hluboce zadlužit sebe i své děti, dále se objevuje obchodník Crevel, který má pocit, že za peníze si koupí všechno na světě..... Krásná a vypočítavá mrcha paní Marneffová, která nemá problém šukat se 4 nebo 5 pány z vyšší společnosti, kteří jí za tuto drobnou laskavost kupují domy, kočáry, šperky a všechno, na co si ukáže a nemá problém říci všem, že s nimi čeká dítě a poté se nechá bohatě vydržovat..... A taky sestřenici Bětu, která je ukázkou nejhoršího a nejšpinavějšího idského charakteru, který vůbec na světě existuje -- a sice člověka, který se tváří jako váš nejlepší kamarád, ale za prvním rohem vám vrazí kudlu do zad a ještě se vyčurá na vaši mrtvolu.
''''''' Spoiler '''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''
Musím říct, že jsem sestřenici Bětu ze srdce nenáviděla a byla jsem opravdu šťastná, když na konci knihy umřela s pocitem, že její nenáviděná sestřenice Adelina žije skvělým a šťastným životem. :-) Chááááá. :-)
..... Paní Marneffová pohlédla na Václava, zatvářila se zmateně a prudce se zvedla. Žádný muž neodolá mladé a hezké ženě, která v něm vzbudí domněnku, že ji dobyl na jeden ráz. Toto chování ctnostné ženy, jež potlačovala vášeň ukrytou v hloubi srdce, bylo tisíckrát výmluvnější, než nejhoroucnější vyznání.
Václavova touha byla tak mocně podnícena, že zdvojnásobil svou pozornost k Valérii. (...) "Nedivím se již pošetilým kouskům tchánovým, řekl Václav Lisbětě.
Sestřenice Běta je nebezpečný typ, který se pořád vyskytuje. Člověk si může třeba myslet, že se ho nepřestajně drží smůla, že mu asi není souzeno, aby se mu dařilo, a ono to může být tím, že má kolem sebe nějakou takovou "hodnou sestřenici".
Štítky knihy
zfilmováno Francie francouzská literatura pomsta společenské rozdíly společenské rományAutorovy další knížky
| 2006 |  Otec Goriot |
| 1985 |  Lesk a bída kurtizán |
| 1953 | Evženie Grandetová |
| 1955 | Ztracené iluse |
| 1974 | Sestřenice Běta |
Vydržet prvních zhruba 50 stran a pak je to tedy jízda. Krásně vyjádřené charaktery postav, strhující, úžasné.