Setkání s Rámou

Setkání s Rámou
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/1775/bmid_setkani-s-ramou-j7k-1775.jpg 4 1119 1119

Ráma série

1. díl >

1. kniha série Ráma. První z řady románové tetralogie klasika světové sci-fi vypráví o prvním setkání lidstva s gigantickou kosmickou lodí neznámého původu. Výzkumný tým pronikne do jejího nitra, kde nacházejí zdánlivě mrtvé moře a opuštěné stavby, připomínající města. V průběhu průzkumu se v Rámovi objeví první známky života, jehož vznik nedokáže nikdo objasnit. Vědci pokračují ve svých výzkumech, politikové se chystají zlikvidovat loď pod záminkou ochrany integrity Sluneční soustavy.... celý text

Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: , Baronet
Originální název:

Rendezvous with Rama, 1973


více info...

Přidat komentář

Deimos
31.05.2022 3 z 5

Setkání s Rámou je oblíbená kniha mého kamaráda, který mi ji před skoro deseti lety nejdříve půjčil, aby mi ji později (při mém dlouhém čtení) ponechal. Dočetl jsem ji až dnes večer. Třeba že zbývalo posledních asi třicet stran (a pár kapitol), knihu jsem odložil a několik let jsem se k ní nevrátil. Dnes už víme, že se chystá její filmové zpracování (na které se zmíněný kamarád těší od dětství). I já jsem na toto zpracování velice zvědavý a těším se na něj, protože (a jsem si tím docela jist) moje představivost je daleko menší, než by si Ráma zasloužil. Čtení se mi zdálo víc technické a popisné. Děj byl pomalý a téměř bez akce. Toto jsou důvody, proč dávám tak nízké hodnocení. Kamarád to určitě vnímá jinak. (62%)

Eldar80
25.05.2022 4 z 5

Bude to dlouhý a nicneříkající. Spíš dojmy než komentář. Nezdá se mi to zas tak dobrý. Jinak stačí tohle: Je to A. C. Clarke a s tím je nutné počítat. 80%
Je to stručný popis děje. V poslední době čtu beletrii, která má běžně nad 400 stran a přes 600 jich má taky dost. A tady? 168. Konec. Cože?! To bylo všechno?! (Nové vydání má 256 a to je pořád relativně málo.)
Extrémní stručnost je nejsilnější dojem. A pak popisný a od příběhu odtažitý styl psaní. Jako kdyby to byla nějaká technokratická úvaha a ne beletrie. Clarke se prakticky vůbec neobtěžoval s budováním atmosféry.
Jen stroze popisuje co se děje. Myšlenkové pochody a dialogy hlavních hrdinů se objevují útržkovitě. Naštěstí zhruba v polovině hlavní postavy zariskují a získá to napětí. Kniha je pak mnohem víc čtivá a děj konečně dostane spád.
Pak zariskují i vedlejší postavy a dostane to politický rozměr. Jenže tam chybí nějaká složitější zápletka. Nebo víc fyzikálních úvah. Nebo víc politiky. Nebo víc náboženství. Nebo víc čehokoli.
Až Clarke sdělil kompletní myšlenku, tak jednoduše skončil. Je to jako sledovat skvělý sci-fi film a náhle to hodinu přeskočí a přehraje se posledních 10 minut. Zajímavý nápad, ale větší literární ambice Clarke neměl.
Tahle nemám důvod číst to znovu. Ten příběh k tomu neláká. Končí to vtipnou pointou, ale tu už si budu pamatovat. Škoda že jsem to nečetl v mládí, kdy pracovala dětská fantazie.
Stručnost bývá pozitivní, ale musí to být aspoň v něčem celistvé. A to tady není. Kazí to pocit, že to není hotové. Proto těch 80%


zaphod3846
06.05.2022 5 z 5

Jedna z nejlepších knih A.C. Clarka, znova jsem si přečetl po letech - a pořád skvělé hard sci-fi. První a nejlepší kniha "Ráma" série, se skvělou atmosférou. Bohužel vše ostatní je dost mizérie, protože už to nepsal A.C. Clarke, ale (pravděpodobně) z větší části příšerný patlal Gentry Lee.

samkko
01.05.2022 3 z 5

No, lepší než 2001 to rozhodně nebylo, ale ta neuvěřitelná epičnost z toho prostě stříká! Bohužel se mi to četlo docela blbě (možná překladem), ale nedokázal jsem se tak pestře soustředit víc než jednu stranu, což je fakt škoda.

guardian
03.04.2022 5 z 5

Klasika, co by se měla ocitnout v seznamu přečtených knih každého fandy scifi.

Adapa
03.02.2022 4 z 5

Hard sci-fi a jedna ze dvou hlavních knih od Clarka. Každý, kdo má rád sci-fi by měl tuto knihu přečíst aspoň jednou. Poprvé jsem ji četl někdy před dvaceti lety, teď to bylo asi po páté a ten první wau efekt už tak nějak vyšuměl.
Ve 30. letech 22. století se ve Sluneční soustavě objeví tajemné těleso, které se ukáže jako vesmírná loď stará snad statisíce let. Lidstvo žije po celé kolonizované Sluneční soustavě a rozhodne se objekt, pojmenovaný Ráma, prozkoumat. Pozemská raketa přistává na obrovském Rámovi, nachází svět bez života, ale postupně se život v Rámovi probouzí. Lidé mají různé teorie, co se bude dít, Merkuřané se obávají a přichází s vlastním řešením.
Kniha je plná technických popisů, popisování gravitace, pólů, rovníku apod. Postavy jsou takové nudné, bez emocí. Ale to jsou téměř všechny postavy Clarkových většiny románů.
S odřenýma ušima dávám čtyři hvězdy a jdu se začíst do dalšího dílu série.

jerisno
28.01.2022 5 z 5

Jeden ze základních kamenů moderní sci-fi. Četl jsem již dávno, ale stále si pamatuji, jak mě přitahovala tajemná atmosféra příběhu, strach z neznáma, gradující napětí i technické popisy, které jsem si musel pročítat opakovaně, abych si to vůbec dokázal v hlavě představit. V mých osobních žebříčcích se tato kniha vždy umisťovala na nejvyšších příčkách a stavím ji výše než jiná Clarkova díla, včetně Vesmírné odysey.

sestraJoy
14.01.2022 2 z 5

LIDSTVO SE CHYSTALO UVÍTAT SVOU PRVNÍ NÁVŠTĚVU Z HVĚZD… Tak tohle není nic pro mě! Takový množství technickejch serepetiček… Já když čtu, tak fakt nechci přeměřovat působení gravitace, nebo počítat, kolik se odvede práce v kilogrammetrech. Tolik popisování viděnýho… Chápu, že Ráma je úkaz, ale mě to nebaví. Čekám, kdy jako se to rozjede, ale vono je to furt to samý. Často jsem se přistihl, že nedávám při čtení pozor (a ne, fakt jsem se nevracel zpět!). Pak jsem aspoň doufal, že třeba – víte jak je to bejvá v těch filmech, že přijdou poslední stránky a ty mě odrovnaj kurevskou pointou… A tady? – ty vole, vážně? A.Ch.Clarke má fajnovej styl psaní, ale já na tyhle serepetičky nemám buňky. P.S: Jestli tohle má zfilmovat rejža Duny (Denis Villeneuve), tak to mu fakt nezávidím…

Meda77
25.11.2021 5 z 5

Série o Ramovi je jeden z mála unikátů ve scifi literatuře. Do detailu promyšlená klasika s originálním a neohraným nápadem. Spolu se sériemi jako je Duna, Vesmírná odysea nebo Nadace patří k tomu nejlepšímu co kdy bylo v žánru napsáno.

frantisek8863
09.09.2021 4 z 5

Sci-fi klasika nezklamala, poutavý a plynulý děj, dobře promyšlené.

Teclaireddy
15.08.2021 4 z 5

Čtivé, tajuplné, s atmosférou. Ráma vylíčen perfektně, postavy a okolní meziplanetární dění už trochu plošeji.

Sitth
24.06.2021 4 z 5

Další dobrá kniha z éry dnes již "klasické" scifi. Samozřejmě se člověk musí trochu odprostit od faktu, že je kniha psána v roce 1973, takže "slyšet" cvakání tlačítka rec na kazetovém záznamníku, když kapitán Norton nahrává zprávy, je trochu úsměvné, ale jinak je to velmi nadčasová kniha. Až jsem měl někdy pocit, že z této knihy brali inspiraci tvůrci seriálu Invaze.
Dávám 5/6 hvězd.

Racek213
22.06.2021 5 z 5

Moc dobré, Clarke v nejlepší formě. No, další díly už byly jen dobré.
Asi to opsal od Součka, myslím. Z jeho staré povídky Válec... :-))

KatkaSvanda
20.06.2021 5 z 5

Ke sci-fi jsem si hledala cestu postupně, ale nyní mám myslím načteno velké množství velikánů tohoto žánru. Z různých knih, které nás zavedou do vzdálených světů a daleké budoucnosti, mám několik milovaných a Setkání s Rámou mezi ně patří ze 110 procent. Je to fascinující pohled na objevování záhad, které jsou mimo naše chápání. Moc bych si přála nějakou dokonalou filmovou adaptaci. Tato kniha si ji zaslouží. 5 hvězd z 5ti.

jaroiva
11.05.2021 3 z 5

Asi už pomalu objevuji, který kousek žánru sci-fi mi tak nesedí. Tento.
Solaris, Rama...
A teď se teprve divím, jakto že se mi líbila Vzpomínka na Zemi.
Od Clarka se mi jiné věci líbily víc. Teda ty dvě, co jsem četla předtím.

Pablo70
19.04.2021 4 z 5

Setkání s Rámou po 788:
Tak jenom pár pikošek:
- rok 2131 – bude tu opravdu povoleno meziplanetární mnohoženství?
- docela veselé je to upachtěné cestování uvnitř Rámy, na šlapacím ultralightu a na voru z barelů!
- Sir A.C. Clarke si v roce 1973 nedokázal představit to, co máme dnes: tedy dron s kamerou
- a k popukání je sabotážní akce s přeštípáním drátů na vražedné raketě s jadernou náloží, to je fakt návrat do 2. světové, kterou zažil u RAF
Ale dobrá story!

101evca
30.03.2021 4 z 5

Ano, takhle má vypadat klasické sci-fi! Už dlouho nějaké dobré hledám a toto mě dostalo!
A. C. Clarke rozhodně ovládá schopnost vyprávět příběh. Vytvořil originální konflikt lidstva s neznámou formou života značně převyšující lidský intelekt a zároveň postavil člověka do pozice objevitele a tápajícího archeologa s omezeným časem. Člověk je najednou konfrontován se zajímavými morálními otázkami. Do čeho mohu zasáhnout?
Děj příběhu by se dal shrnout jednou větou, ale přesto je předkládán opravdu poutavě. Moc mě to bavilo (další díly proto radši nebudu ani zkoušet).

palladium
17.03.2021 5 z 5

Skvělé sci-fi, kéž by takto vypadaly všechny. Místo to bylo až moc výpravné a popisující trochu moc do detailu motivace postav, ale to neubírá na skvělé kvalitě této knihy. Popis mimozemské rakety a dění ve vesmíru byl udělaný tak skvěle, že jsem si to dokázal do detailu představit.

Metlos
18.02.2021 5 z 5

Asi to nejlepší z dílny pana Clárka. Kniha mě neskutečně bavila. Poutavý příběh, který vás pohltí a nepustí. Napětí a neznámo které vám nedovolí přestat číst a nutí vás zjistit co je v další kapitole. Tato kniha dokazuje že na poli SCI-FI není lepšího autora.

Metla
14.02.2021 4 z 5

Mé první setkání s Rámou proběhlo kdysi těsně před nástupem na střední školu, pokud si správně vzpomínám. Krátce po nadšené procházce Měsíčním prachem stejného autora se mi knížku podařilo ukořistit v knihovně. Sice jsem spoustě věcí příliš nerozuměla a některým vůbec (co je to sakra perihelium, jak funguje ta Coriolisova síla atd.), to však nijak nebránilo fascinaci.
Trochu jsem se obávala návratu do Rámova světa – zjišťuji, že mi starší scifka často nesednou (zatímco v pubertě mě okouzlila veškerá fantastika). Tahle klasika naštěstí není případ, kdy bych se nad určitou zastaralost a místy nepřesné informace nedokázala povznést. Zaujetí objevováním neznámého, cizího prostředí zůstalo zachováno. Potřebovala bych o facku lépe prokreslené charaktery, ať se o ně můžu třást. Pár věcí se zbytečně opakovalo (např. narážky na ideální styl pohybu v nízké gravitaci). Pozadí výpravy - zabezpečení, financování, velení, to vše by se hodilo mít promyšlené více do detailu. Takhle to působilo, jako by hlavní vliv na rozhodování kapitána Nortona měla samozvaná banda rozhádaných vědců.
Každopádně těch bezmála 50 let od prvního vydání zanechalo na (hard?) sci-fi dobrodružství jen nepatrné, vcelku roztomilé vrásky. Nejhorší vadou na kráse jsou obálky Baronetu, zvláště ta z roku 1993 je vizuální peklo. Potřetí už se zřejmě nepotkáme, ovšem bylo mi ctí. 80-85%