Sibiřské haiku

09.01.2023

Dokonalá knížka s fantastickými ilustracemi a srdceryvným příběhem, která dostane i dospělého. Jsem moc ráda že jsem na ni natrefila, doporučím ji i svým dětem.

08.01.2023

Velmi zajímavé zpracování nelehkého tématu formou grafického románu.
Doporučuji jak dětem, tak dospělým. Pro děti je kniha vhodná svým zpracováním a tím, že zde nejsou přímo popsány hrůzy, kterých se kniha týká. Pro dospělé je podle mě zajímavý pohled očima dítěte na nelehký osud, který jej postihl.

04.01.2023

Nenechte se oklamat či odradit zařazením knihy Sibiřské haiku do dětské sekce. Garantuju totiž i vám dospělým, že se vás dotkne, že vás rozpláče, dojme a zapíše se hluboko do vašeho srdce.
A ani se nebojte své děti seznamovat s těžkými tématy, protože život se prostě neodehrává jen ve Stokorcovém lese…
V roce 1941 deportovala sovětská NKVD z území Litvy odhadem 34 000 lidí včetně malých dětí. Muži byli ve většině případů odesláni do pracovních táborů, ženy a děti putovaly do nehostinných oblastí.
Tento příběh sleduje chlapce Algiska, který je se svou matkou, sestrou a dalšími lidmi z jeho vesnice násilně odsunut na Sibiř. Jak se na nové prostředí adaptuje a jak tak drastickou životní změnu prožívá, se dozvídáme právě od něj.
Spousta příhod je popsána s dětským nadhledem a bezelstností, o to mrazivější vliv na čtenáře však má.

31.12.2022

O deportaci Litevců na Sibiř během druhé světové války jsem si už dlouho chtěla něco přečíst, takže téma komiksu Sibiřské haiku mě ihned zaujalo. O to více, že autorka zde zpracovává příběh svého vlastního tatínka Algise, který se na Sibiř dostal v svých sedmi letech. Knihu bych označila spíše za grafický román než čistě komiks, protože jeho zpracování je netradiční, plné originálních grafických nápadů.
.
Osobně mi hodně seděl i výtvarný styl, včetně „hand letteringu“. Ale i sebehezčí kresba nezachrání chabý příběh, čemuž v tomto případě rozhodně nebylo. Téma - samo o sobě silné - bylo pojato až neuvěřitelně s jemnými detaily, dětskou snivostí, často i zvláštní poetikou přes veškeré strádání a hrůzu. Teta milující haiku, sestra smějící se na nebe, kačer Martin, litevská jablíčka. Zoufalé prostředí je tu líčeno očima dítěte, ale ne naivně, ne směšně, ale s tklivou citlivostí, kterou prosvítají i hezčí chvíle. Ilustrace Liny Itagaki jsou nádherné, barevně hodně tlumené a kongeniálně doplňují tklivý příběh chlapce Algíska.
.
Jediné, co mi maličko chybělo, byl nějaký doslov, historický kontext či širší výklad tématu deportací Litevců do gulagů. Ale to si konec konců mohu přečíst určitě i jinde.

21.12.2022

Překrásné zpracování jak po grafické, tak obsahové stránce. Použít slovo překrásné je troufalé vzhledem k tématu, ale nemohu použít jiné, respektive můžu, ale nechci. Obsah je samozřejmě tíživý, nelehký, bolestný a drásající, ale autorka se snažila knížku přiblížit dětskému čtenáři, takže je to uchopitelné a za mě skvostně udělané. Autorka si dala nelehký úkol, aby těžký odsun litevských obyvatel na Sibiř nastínila tak, aby bylo zřejmě oč se jednalo a zároveň dětského čtenáře nedostala do úplného strachu či stresu. A ještě zvolila komiksovou podobu, klobouk dolů, povedlo se jí nevídané dílo a já s velkou radostí doporučuji k přečtení.

12.12.2022

Jsou knihy, o kterých se nehodí napsat "krásná". Toto je jedna z nich, protože prostě osud lidí nucených opustit svůj domov není krásný. Ale jinak je to samozřejmě kniha, která si zaslouží pozornost a její provedení je výborné. Ilustrace a grafické zpracování podtrhují celý příběh. Netušila jsem, že se něco takového na Litvě dělo.

25.11.2022

Nesmírně silná kniha. Text i ilustrace skvělé. Doporučuji starším dětem i dospělým.

23.10.2022

To je tak nádherná kniha, nemám slov, jen vřelé doporučení.