Sibiřské haiku přehled

Sibiřské haiku
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/487777/bmid_sibirske-haiku-sht-487777.jpg 5 117 117

Spisovatelka Jurga Vileová vylíčila v knize skutečný osud svého otce. Spolu s ilustrátorkou Linou Itagakiovou tak odkrývá jedno z nejtemnějších období evropských dějin, sovětskou krutovládu, a vyzdvihuje lidskou odvahu a nezdolnost. Podobné bolestné rodinné příběhy o útrapách ve vyhnanství nosí v srdci většina Litevců. Kniha získala řadu cen v Litvě, mj. se stala nejlepší dětskou knihou roku 2018, i v zahraničí. Byla přeložena do angličtiny, francouzštiny, němčiny, italštiny a dalších jazyků.... celý text

Literatura světová Komiksy Historické romány
Vydáno: , Argo
Originální název:

Sibiro Haiku, 2017


více info...

Můj komentář

Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Sibiřské haiku. Přihlašte se a napište ho.


Nové komentáře (27)

bookcase
26.07.2024 5 z 5

Hodně silný příběh, přečtěte si ho.

Ventimiglia
06.07.2024 5 z 5

(SPOILER) Co si chci z této nádherné knížky zapamatovat (vlastně všechno, ale toto obzvlášť):
- litevská jablíčka a jejich vůně jako jeden ze symbolů domova (nasušené křížaly a zasazená jadýrka; drobné sazeničky skončí pod ledem, ale vzpomínka na jablíčka žije dál)
- teta Petronela, která miluje Japonsko, haiku, origami, která se vydala do vyhnanství s rodinou, přestože nemusela
- pěvecký sbor Jablíčka a jeho sbormistryně, něžná a nadšená Violeta (když se zamiluje do Rusa, musí milenci čelit odporu obou stran)
- dopisy, které mají udržovat nitku spojení s tatínkem a dalšími členy rodiny ("Lidé začali psát dopisy. Postavili se do řady u okénka a házeli je ven. Tiše jsem si představoval, jak pošťačka Anděla běží vedle vlaku a sbírá ty bílé vlaštovky, aby je vítr nezanesl na druhou stranu...")
- teta Margareta, která je Ruska, ale Litevcům pomáhá: je prostě především ČLOVĚK
- hlad, který mají skoro pořád, drsná zima, štěnice, lhostejnost k lidskému životu (jak je možné poslat dětský sbor bez saní, pěšky, do vánice?)
- Ljova, Vova a Žora: "Otcové všech tří byli ve válce, někde daleko, neznámo kde. Jejich matky se zavřely doma a celé dny jen brečely. A kluci byli jako sirotci. Vztek si vylévali na nás vysídlencích. Mysleli si, že jsme jejich nepřátelé. Že kvůli nám jejich tátové museli odejít do války a co když se nikdy nevrátí? Teta Margareta říkala, že Ljovovi, Vovovi a Žorovi chybí láska. Jsou jako toulaví psíci - nejdřív štěkají, ale pak ti olíznou ruku."
- "Pryč je náš rodný dům
Jabloně větve sklání
A měsíc ztich"
- všichni naši mrtví jsou pořád s námi. A to je fakt.


Kobzíci
29.06.2024 5 z 5

Silný příběh, krásně zpracovaný, jen na písmeno s jsem si v textu musela zvykat.

všechny komentáře

Související novinky (0)

Zatím zde není žádná související novinka.


Citáty z knihy (0)

Zatím zde není žádný citát z knihy.


Kniha Sibiřské haiku v seznamech

v Právě čtených1x
v Přečtených150x
ve Čtenářské výzvě25x
v Doporučených16x
v Knihotéce37x
v Chystám se číst108x
v Chci si koupit48x
v dalších seznamech9x