Šikmý kostel 2
Karin Lednická
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/463564/bmid_sikmy-kostel-2-OLb-463564.jpg
5
3907
3907
Šikmý kostel série
< 2. díl >
S Barkou, Ludwikem, Julkou a dalšími hrdiny trilogie Šikmý kostel se setkáváme vzápětí poté, co jsme je v závěru prvního dílu opustili. Zatímco ve zbytku nově vzniklého Československa nastávají zlaté časy, v Karvinné – jak se nyní město jmenuje – se stále velmi silně projevují důsledky předešlého dramatického dění. Prosakují do všech oblastí života. Ne vždy v dobrém. I přesto lze říct, že dvacátá léta jsou pro obyvatele města relativní selankou, dobou významných společenských změn a hospodářského rozmachu. Nastupující generace se může těšit výsadám a možnostem, které byly v nedávné minulosti nedosažitelné, a začínají se před ní rozprostírat dříve netušené možnosti. Klíčící naděje však rázně ukončí hospodářská krize a vzápětí po ní opětovný vzestup nacionalistických nálad. Napětí ve společnosti stoupá a rodiny našich hrdinů rozštěpují rozdílné názory: zatímco jedni se nadcházející hrozby obávají nebo mezi prvními nesou její ničivé důsledky, jiní probíhající změny vítají jako šanci k odčinění utrpěných křivd. Smršť událostí po nástupu německé okupace však nakonec smete všechny, protože v tomto regionu i druhá světová válka probíhala dosti jinak než ledaskde jinde. Příběh je také tentokrát vystavěn na skutečných událostech a čtenář s překvapením zjišťuje, že mnohé z toho, co se v druhém díle Šikmého kostela odehrává, zůstávalo po dlouhá desetiletí skryto ve třinácté komnatě dějin.... celý text
Přidat komentář
Právě jsem dočetla a určitě to budu mít v hlavě hodně dlouho, nebo spíš napořád. Hltala jsem stránku za stránkou, zvědavá na další osudy celé rodiny a všech těch lidiček okolo. Naprosto úžasné čtení.
Kde začít... i když jsou příběhy postav fabulace, tak to ve mě vzbouřilo dost emocí. Celé to čtení ve mě doznívá....Je mi líto, že jsem četla tak rychle.
Příběh:
Ženky: jak zoufalý,smutný a nalomený člověk
dokáže v životě nasekat takových blbin ,že
si ho zvládne dost pokazit ,otrávit.Ale zase
na druhou stranu lze za včasu procitnout a
chytnout zas život za otěže ....těším se jestli
se dozvím kam až to Ženka s Jůlinkou došli
na své cestě.
Barka: Ta toho zkusila.Je jen zázrak,že nezahořkla
jako její máma.
Leon: Toho musí mít rád každý :)
Fanka: Té toho přece jen na kříž naložili přespříliš.Je
až ku podivu ,že se nezbláznila.
Asi bych tak mohla pokračovat.Měla jsem je svým způsobem ráda všechny.Všechny ty obyčejné lidi v té hrozné době. Děkuji autorce za informace a doplnění historie ze této části naší země. Doufám ,že se tam někdy podívám. Nějaké informace o tom to kraji jsem si už dohledala, až tak mě kniha zaujala. Kdyby těch hvězdiček bylo deset dám deset.
Po výborném prvním dílu následuje snad ještě lepší díl druhý . Barka , Ludwik , Julka , Ženka , Halka a mnozí další zažívají relativně klidná dvacátá léta , aby je ovšem brzy vystřídala hospodářská krize a nástup nacionalistických nálad , který dokáže rozdělit rodiny a přátele na dlouhé roky. S postavami zde vyloženě žijete, dýcháte , smějete se a pláčete. V knize je pár tak silných momentů, že jsem se slzám neubránila. Děkuji autorce za doplnění hodin dějepisu . A moc se těším na další díl ...
Tuž, co wum bydzie dziolcha z Olbrachtic muwic, to se radszy przeczytajcie sami, gizdi.
A teď zpátky od "po našymu" ke knížce samotné.... Naprosto úžasné, Karin by měla dostat čestné občanství města Karviné, Ostravy, Stonavy, Těšína i Czeszyna za to, co pro náš region udělala! Čtení knížek mi vrátilo vzpomínky na vyprávění mé babičky - Češky, pohled na válku očima dítěte, když přišli Poláci a hned zas Nemci, nebo starzyka, který z Křivého dolu pochází, vzpomínky ze školní návštěvy Životického muzea nebo ostravského "Horníka". Dnes už se Češi a Poláci naštěstí jen špičkují v hospodách nebo si posílají vzkazy přes Olzu v době pandemie, ale čas od času starší doba pronikne na povrch. Třeba moje polská babička několik měsíců nemluvila s mým českým tátou, že nás dal do české školy... když přijedete do naší vesničky, najdete všechny místní cedule dvojjazyčně z rozhodnutí koho a proč? dnes se jim jen smějeme, při nedělní návštěvě kostela se můžete nechat překvapit jazykem mše, ale jinak je toho mnohem víc, co nás spojuje než rozděluje, konec konců, máme vlastní jazyk, kterému nikdo nerozumí.... Jen nevím, jak přesvědčit databázi knih, že 5 hvězdiček je žalostně málo! Opravdu díky Karin i Vašim dětem, že to vydržely!
Ještě pořád ve mně doznívají a v myšlenkách se s nimi loučím... ty těžké osudy hlavních hrdinů Barky, Ludwika, Julky a jejich rodin. A přemýšlím nad tím, jaký byl dříve život krutý, těžký a my dnes jsme již nějak změkčilí a slabí, nemáme tolik vnitřní síly a odolnosti... I Šikmý kostel nás v tomto smyslu může posílit a dodat energii. Díky za něj !!
P.S. Já byla šťastná z té naděje, která se objevila na úplném konci. Tolik jsem ji potřebovala, zrovna jsem byla z tolika ran osudu ve smutné náladě a naděje všechno změnila ! Naděje pro Ženku...
Naprosto skvěle napsané pokráčování románové kroniky starého města Karviná tentokrát v letech 1921-1945.Prožívala jsem nelehké žití knižních hrdinů,měla jsem moc ráda Ženku a fandila jí,ale pak v dospělosti zklamala svými jednání.... .
Skvělé! Děkuji autorce za perfektně propracovaný příběh z mého rodného kraje, který ve mně ještě pár týdnů po přečtení silně rezonuje.
Kniha vycházející z metody orální historie a sběru archivních pramenů z nichž jsou věrohodně poskládané příběhy konkrétních lidí. Odehrává se na Karvinsku.
Kniha, která ve mně ještě doznívá a po přečtení jsem se zmohla na pouhé: Tak to je síla. Těšínský konflikt přestane být černobílý, pak přijde krize, kterou hrdinové přečkají ještě v relativním poklidu, že to působí až ospale a pak se to rozjede, jak na horské dráze. Nejradši byste z vojzečku vystoupili a ono to nejde a musíte číst dál a bát se, co ještě přijde. Úplně jsem cítila tu bezradnost, když bylo třeba rozhodnout se pro jednu ze čtyř národností. Vůbec nevím, jak bych se v jejich kůži zachovala, protože to byla Sophiina volba. A ta čirá bezmoc a hrůza, kterou jsem jako máma cítila za Anušku, když přišla o Tomaszka. To jsem musela vydýchat a zakrýt si oči. A pokud paní autorka půjde dál, tak to opět bude neradostné období. Jenom se modlím, kéž Tomaszek najde cestu domů.
20. Století je neuvěřitelně kruté a plné bezmoci. Ty co zažili obě světové války to nutně muselo poznamenat. Podle mně se to pak všechno zúčtovalo v 50. letech. Jestli se do toho autorka pustí, tak to bude zase síla, protože ona opravdu umí popsat i ty nejniternější pocity pamětníků až vznikne prostý, ale silný příběh.
Opět silný příběh.... nezapomenutelný. Nemůžu říct jestli byl lepší 1 nebo 2 díl. Muselo být náročné toto dílo napsat. Velký obdiv a velký dík Paní spisovatelce Karin. Těším se na další knihu.
Tak právě dočteno, vše dlouho zůstane v paměti. Malebné a tvrdé- tj. malebným, srozumitelným způsobem popsán tvrdý život na Karvinsku. Bydlím v okolí, důležité skutečnosti mi vyprávěli rodiče. A určitá situace, v knize zmíněná, se těsně pojí s naší rodinou - Životická tragédie, která připravila naši rodinu o 7 členů, sourozenci maminky, tatínka, bratranci, strýcové české národnosti. Byli prostě ve špatný okamžik na špatném místě. Děkuji autorce za krásný román a že čtenářům přiblížila to naše '' po našem '' těším se na další díl.
Od této autorky jsem četla první knihy. Oba díly se mi moc líbily, někdy tedy na mě bylo až moc popisu, ale autorka tím zřejmě chtěla popsat dobu a situace, ve kterých se děj odehrává. Určitě doporučuji.
To nemá chybu .. další kniha od paní Lednické do které se úplně ponořím a prožívám příběh v hlavní roli.
Přidávám se ke všem čtenářům, kteří paní Lednickou obdivují a milují její knihy. Skvělé, lidské, čtivé a nezapomenutelné.
Štítky knihy
koncentrační tábory druhá světová válka (1939–1945) česko-polské vztahy první republika, 1918-1938 Mnichovská dohoda hornictví zajatecký tábor podle skutečných událostí Karviná důlní nehody
Autorovy další knížky
| 2020 |  Šikmý kostel |
| 2021 | Šikmý kostel 2 |
| 2022 | Životice: Obraz (po)zapomenuté tragédie |
| 2024 | Šikmý kostel 3 |
Já jsem autorce už vzdala hold v recenzi první knížky. Je až neuvěřitelné, kolik zápalu a energie věnuje psaní této trilogie. To je výjimečné, a proto stojí za to, je otevřít a přečíst. Přiznám se, že nemám rada témata války, ale zde je v popředí líčení pocitů a příběhů. Druhý díl je lepší:)