Šikmý kostel
Karin Lednická
Románová kronika ztraceného města, léta 1894–1921. Podtitul knihy lapidárně shrnuje příběh někdejší pastevecké vesnice, která vystavěla svůj rozkvět na těžbě uhlí, aby o století později zašla na úbytě – také kvůli těžbě uhlí. Dnes už z výstavních budov a vznosné katedrály nezbylo nic. Jen šikmý kostel, který strmě a varovně ční do pusté krajiny. Kniha začíná obrovským důlním neštěstím roku 1894, které drsně zasáhlo do života obyvatel celého kraje. Patří mezi ně i hrdinové této knihy, jejichž pohnuté osudy můžeme po následující čtvrtstoletí sledovat. Barbora, Julka a Ludwik jsou představiteli tří naprosto odlišných dějových linií, které se však na mnoha místech proplétají a vytvářejí plastický obraz polozapomenutých časů. 2x CD MP3... celý text
Literatura česká Historické romány
Vydáno: 2020 , OneHotBookInterpreti: Vilma Cibulková
více info...
Přidat komentář
Z knihy je cítit láska k rodnému kraji i spousta práce, kterou si s ní autorka dala. Byla zajímavá, poučná a velmi dobře se četla. Také chválím hezkou obálku a doslov, který nám některé věci objasňuje. Na knižní prvotinu skvělý počin. Doporučuji, určitě stojí za přečtení!
Skvělá knížka, četla se sama.
Prakticky celý život se prolínaly životy Barbory a Julky, i jejich rodiny. Knihu si budu dost dlouho pamatovat....
Opět připomíná, že se máme "jak prasata v žitě" a vůbec si toho nevážíme. Přesto dost lidí na dnešní dobu zbytečně nadává.....no nic.
Doporučuji k přečtení.
Hodně mi připomínala Heřmánkové údolí nebo Druhý život Maryny G.
Šikmý kostel je všude a všichni ho čtou. Pustila jsem se do něj tedy také. Mám ráda tento typ příběhů a autorku chválím za téma i zpracování. I já jsem z hornického kraje, i když ne ostravského, a mám hornické předky. Tento příběh mi přibližuje i to, jak asi žili mí prapraprarodiče.
Osudy hrdinů se až neuvěřitelně proplétají a jejich esty jsou krkolomné, tvrdé a plné překážek. Nebyl to lehký život.
Kniha vypráví příběh o životě obyčejných lidí v hornickém prostředí z Karvinska na přelomu 19. a 20. st. a historické události s tím spojené. Po kratkém začtení mě kniha pohltila. Moc se mi líbilo pro zachování autentičnosti příběhu užívání nářečí. Jednotlivé postavy jsou průvodci svých příběhů, procházejí různými životními obdobími, kterými ziskávají zkušenosti a pohled na svět. Knihu doporučuji k přečtení.
Naprosto skvělá knížka, velmi čtivá s výborně dokreslenými reáliemi a postavami. Propletené osudy a precizní jazyk byly na ní to nejlepší. Přečetla jsem jedním dechem za necelých 24 hodin :-) Doporučuji na 150 %!!
Poutavé čtení. Opravdu vtáhne do děje, máte pocit, že s postavami žijete jejich životy, dělíte se o radosti i starosti. Rozhodně doporučuju.
Neuvěřitelný vhled do tehdejší doby. Při čtení máte pocit, jako by jste v té době žili. Je vidět, že autorka se této problematice věnuje dlouhodobě a je velmi znalá. Hrdě ji zařadím mezi autorky jako Alena Mornštajnová, Kateřina Tučková či Hana Kornerová. Dobré dílo se musí ocenit. Děkuji
Už dlouho se mi nestalo, aby mi při čtení nějaké knihy naskakovala husí kůže, tekly mi slzy, cítila jsem zlost, lítost, bezmoc a já nevím, co ještě.
Šikmému kostelu se to podařilo. Dočítala jsem v noci a pak skoro nemohla spát, jak jsem všeho měla plnou hlavu.
Je třeba vyzdvihnout autorčiny pečlivé rešerše. Musela nastudovat obrovské množství materiálu, aby příběh působil věrohodně. To se povedlo, nejenže se opírá o fakta, ale dokázala vykreslit i dobovou atmosféru a smýšlení lidí. Není co vytknout.
Chválím také nádhernou češtinu. Každá věta je tu skvost.
A konečně-opravdu precizní charakteristika postav. Každá postava mluví, jedná a smýšlí jinak, hned víte, kdo je na scéně, aniž by zaznělo jeho/její jméno.
Během čtení mě mockrát napadlo, v jakém blahobytu dnes žijeme. O takové kvalitě života se lidem před 120 lety ani nezdálo. Brali svůj život jako úděl s neuvěřitelnou pokorou a byli vděční za pro nás samozřejmé věci (Barbořiny dcery se celý den těší na štědrovečerní večeři, ne na dárky jako dnešní děti).
Kniha mě přinutila zamyslet se nad současným světem, kterému vládne konzum a mamon, nad vírou nejen v Boha (na obou Barborách je krásně vidět, že slepá víra v cokoli je brzdou pokroku), nad klasickou rodinou jako základ společnosti.
Šikmý kostel je bez nadsázky literární událost roku 2020.
Ta kniha, byť se jedná o debut, je jedním slovem úžasná. Krásná čeština se nenásilně mísí se slezským nářečím a havířským slangem. Tragédie, zejména důlní neštěstí z roku 1894, při kterém zemřelo 235 osob, se střídá s osobními neštěstími, ale také radostmi, které provázejí těžký život zejména žen na přelomu 19. a 20. století na Karvinsku. Současnost, retrospektiva, naděje, zmary, chudoba, bohatství, národní cítění vs. nacionalismus… Čtu jedním dechem a díky svým nepatrným znalostem tamní historie netrpělivě očekávám vývoj děje. A že se děje!
Před dvěma lety jsme bujaře oslavovali 100. výročí vzniku Československa. Kdo si však z hodin dějepisu pamatuje na Sedmidenní válku? Kdo blíže zná historii Těšínského Slezska a jeho obyvatel – Čechů, Poláků, Němců a Slezanů?
Netrpělivě budu čekat na druhý díl zamýšlené trilogie.
Nádherná kniha, nazvala bych jí skvostem české literatury. Smekám před autorkou a těším se na její další knihy.
Krásný čtenářský zážitek.
Poutavé čtení, pro mne připomenutí prázdnin v tomto drsném kraji.
Mohu jen doporučit.
Velice dobře, pravdivě a zajímavě popsaný život z hornického prostředí. Tyto knihy nám alespoň připomenou jak těžký měli život naši nedávní předci a jak se nám nyní lehce a pohodlně žije.
Jsem na rozpacích, protože tahle kniha moc podobných hodnocení asi nemá. Nechápejte mě špatně - líbila se mi. Ale nenadchla mě. Neříkám, že jsem se nedozvěděla nic nového, ale spíš mě nic nepřekvapilo. Nejvíc mi vadilo naprosto zvláštní členění knihy a jakýsi mix chronologického a retrospektivního vyprávění. Autorka se klasicky snažila postihnout úplně všechny sociální sféry, všechny možné dobové i lidské problémy, zachytit každý názor. Jenže někdy ty postavy působily opravdu nesnesitelně a vlastně neuvěřitelně. Nevím zkrátka... Vilma Cibulková mi sice trochu pila krev, ale myslím, že se k této knize naprosto hodí. Úplně jsem v ní viděla Barboru.
Mně osobně byla nejsympatičtější Julka. A Františka.
Jedna z nejlepších knížek, co jsem kdy četla. Smekám před autorkou, tohle muselo dát tolik práce... A obdivuju lidi, co takovou tíhu starostí na svých bedrech nesli a unesli. Jsou tu popisovány ženy, co svůj osud útrpně snášely, neprotivily se Božím zákonům a najdu zde i takové, co nesložily ruce v klín a snažily se svůj těžký úděl změnit. Kniha dává hodně témat k zamyšlení a přitom je tak lidská. Osudy Karwiné a jejich obyvatel jsem poznala ráda a nelituju peněz za knížku, moc ráda si koupím i tu další. Paní Lednickou teď řadím v propracovanosti románu vedle paní Mornštajnové. Díky za pěknou knihu... :-)
Já jsem se bohužel s touhle knihou nějak nenaladila. Na mě tam bylo příliš postav, takže se mi navzájem pletly (navíc v dvě Žofie, dvě Barbory) a díky neustálému přeskakování z jedné postavy na druhou jsem si k žádné nemohla najít vztah. Doba jistě zajímavá, historicky skvěle popsaná, ale bohužel, knihu jsem četla velmi pomalu a často u ní večer usínala.
Štítky knihy
první světová válka (1914–1918) česko-polské vztahy hospodářská krize podle skutečných událostí horníci, havíři Karviná vznik ČSR (1918) důlní nehody Orlová Těšínsko, Těšínské SlezskoAutorovy další knížky
2020 | Šikmý kostel |
2021 | Šikmý kostel 2 |
2022 | Životice: Obraz (po)zapomenuté tragédie |
2024 | Šikmý kostel 3 |
Skvělá kniha, četla se úplně sama ;)