Šikmý kostel
Karin Lednická
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/533197/bmid_sikmy-kostel-65e02ad0ebdde.png
5
7494
7494
Románová kronika ztraceného města, léta 1894–1921. Podtitul knihy lapidárně shrnuje příběh někdejší pastevecké vesnice, která vystavěla svůj rozkvět na těžbě uhlí, aby o století později zašla na úbytě – také kvůli těžbě uhlí. Dnes už z výstavních budov a vznosné katedrály nezbylo nic. Jen šikmý kostel, který strmě a varovně ční do pusté krajiny. Kniha začíná obrovským důlním neštěstím roku 1894, které drsně zasáhlo do života obyvatel celého kraje. Patří mezi ně i hrdinové této knihy, jejichž pohnuté osudy můžeme po následující čtvrtstoletí sledovat. Barbora, Julka a Ludwik jsou představiteli tří naprosto odlišných dějových linií, které se však na mnoha místech proplétají a vytvářejí plastický obraz polozapomenutých časů. 2x CD MP3... celý text
Literatura česká Historické romány
Vydáno:
2020
,
OneHotBook
Interpreti: Vilma Cibulková
více info...
Přidat komentář
Život okolo šachet byl vždycky těžký a popisovaná doba víc než tvrdá. Pro mě osobně moc zajímavá byla “solná pouť” místních žen, kdy se zády rozežranými solí, aby zajistily pár korun pro rodinu navíc, šlapaly s dětmi a nákladem skoro týden. Ale nejen toto je velice zajímavou historickou perličkou. I ten šikmý kostel, způsob vzdělávání v té době, zkrátka moc pěkně vykreslená doba.
Kronika popisuje život jedné obyčejné ženy, která se pere se životem. Příběh ukazuje, že je třeba radovat se z každého dne, který máme nadělený.
Pro knihu budu hlasovat v anketě "Kniha roku 2020", je to silný, syrový příběh a stálo za to si ho přečíst.
Nejprve musím říct, že rozhodně nejsem nezaujatý čtenář. Tátova linie rodiny pochází právě z Karvinska a kolem šikmého kostela jsem jezdívala na kole. Nicméně skutečnou historii Darkova, dolů a polsko-českého konfliktu natolik dobře neznám. Je to první díl z trilogie, takže je jasné, že děj nebude střemhlav směřovat ke zvratu nebo nějakému cíli. Moc se mi líbilo vykreslení jednotlivých postav a jejich životů, na co měla autorka opravu velký prostor. Líbí se mi, že autorka včleňuje jak vliv okolí, výchovy, rodiny a společnosti na formování jednotlivých charakterů. Nebylo to jednoduché čtení, hodně podrobné a historické, rozhodně to není šálek kávy mnoha čtenářů. Nedotýká se to žádných popularizovaných témat (koncentrační tábory, deprese, rodinné vztahy) v takovém směru, jak je poslední dobou oblíbené. Je to velmi kvalitní románová kronika, na jejíž další díly se neskutečně těším.
Závěrem musím připsat, že je až neuvěřitelné, jak se doba strašně změnila. Že dnes máme takový blahobyt, není žádná robota, je co jíst a každý má možnost vymanit se ze svého osudu. Pecka
Krásně napsaný životní příběh. Spisovatelka si touto knihou zaslouží právem to nejvyšší hodnocení. Těším se na její další knihy.
Vybírám si knížky podle hodnocení... tady jsem se musela 3x ujišťovat jestli jsem se nepřehlédla. Pozor! knížka rozhodně není pro začínající čtenáře. Trvalo mi dobrých 200 stran než mě kniha začla opravdu bavit. A to bavit je vlastně v úvozovkách. Je to takový reálný popis doby, ve které toho moc k pobavení nebylo. Kdykoli máte pocit, že už se blýská na lepší časy, tak zas přijde něco, abyste neměli důvod se dlouho radovat. Původně jsem myslela, že knihu odložím, bylo to nucené čtení. Pak se to zlomilo - nejspíš po příběhu Barbory, který je depresivní no a pak už je to jen a jen lepší. Líbí se mi, že čtete fakta, takže se můžete krásně něčemu přiučit a zároveň se zamyslet nad tím, že to není tak dlouho a jak moc se doba změnila a v čem. Ta knížka ve vás určitě zůstane a já bych dala 4*
Příběh Barbory a její rodiny, jejichž život v uhelném kraji se skládá téměř celý z dřiny a povinností. Poutavý syrový příběh.
Velmi pěkné napsaná kniha. Velmi citlivá a příběhy obyčejných lidí napříč generací mě hodně baví. Navíc prostředí, ve kterém se kniha odehrává, bylo pro mě zcela nové, neznámé a jsem moc ráda, že jsem mohla do něj nahlédnout.
Není mnoho knih,které mě tak vezmou za srdíčko.Velmi čtivě a poutavě popsaná historie hornického kraje na přelomu 19. a 20. století.Bída obyčejných lidí, soužití dvou národů,které začne být problematické při poválečném rozdělení států.
Je opravdu velmi zvláštní číst knihu z míst známých, ve které se objevují výrazy, které běžně užíváme, dokonce i tu písničku, která je v knížce "siedzi mucha na ścianie" mi babička zpívala...co si odnáším z knihy je poznatek, že každý okamžik, kdy se člověk cítí dobře či dokonce šťastně, si má naplno užít a prožít, protože nemůže vědět, jak dlouho to "štěstí" bude trvat a co na něj čeká. "..člověk má být vděčný, že vůbec něco hezkého zažil, a nežádat, aby to trvalo navěky.“
Neobyčejná kniha o "obyčejných" lidech. Skvěle napsaná, citlivá, strhující. Chytla mě a nepustila. Klobouk dolů před Vaším tvůrčím uměním, paní Lednická!
Velmi dobře napsaná kniha o kraji, kde spolu žijí a pracují Češi a Poláci. O kraji, kde není lehký život, o kraji kde mají obyčejní lidé k sobě blíž, o kraji, kde štěstí není jen slovo.
Kniha nás překvapí informacemi o událostech, o kterých jsme nevěděli, nebo které nás minuly bez povšimnutí.
Výtečný generační román, v němž si nikdo nemůže být jist ani jiskřičkou prchavého štěstí. Napsáno od začátku do konce tak, že se nelze odtrhnout.
Skvělá kniha z postředí, o kterém jsem ještě nečetla - propojení generací, historie, která není tak zjevná a je hodně patrná pod povrchem životů hlavních hrdinů. Česko-polský konflikt, který všeobecné povědomí nevede tolik v patrnosti, je zobrazen životy lidí, kteří historii prožívají.
Tak tohle bylo skvělé. Po dlouhé době kniha co mě chytila a nepustila. I když já už v tom kraji nežiji, pochází odtud maminčina rodina a proto je mi to všechno možná tak nějak blízké. Paní Lednická jen tak dál.
Drsný kraj, houževnatost, dřina, neochota se vzdát bez boje. Zhruba do těchto bodů bych shrnula dílo Karin Lednické.
Jsem opravdu hrdá na to, že Šikmý kostel napsala česká autorka. Myslím si, že by nebylo na škodu tuto románovou kroniku zařadit na seznam povinné četby. Už jen z toho důvodu, že se zde čtenář dozvídá o historických událostech, které běžně v učebnicích nenajde.
Česko-polský konflikt a stejně tak solná pouť jsou pro mne naprostou novinkou. Nevzpomínám si, že bych o nich někdy slyšela nebo četla. Děkuji autorce, že si dala tu práci a snažila se dohledat co nejvíce záznamů o těchto událostech a nebála se popovídat si s pamětníky, kteří byli ochotní poskytnout rozhovory o historii svých rodin a pomoci tak autorce přiblížit minulé časy popisovaného města.
Dle mého názoru paní Lednická dokázala svým dílem učinit ze ztraceného města místo, které zůstane v srdcích mnoha lidí, a to nejen pamětníků.
Neuvěřitelně poutavě napsaná kniha o drsném kraji a drsné době. Přestože bydlím nedaleko, o některých historických událostech z této oblasti jsem nevěděla. Z knihy jsem měla často stísněný pocit, ale jsem ráda, že jsem ji přečetla a už se těším na další díl.
Co napsat? Kniha okomentovaná vyčerpávajícím způsobem. Všem, kterým se líbila, doporučuji přečíst také "Zapomenutou Ostravu" od Josefa Filgase, "Paměti" Alžběty Babrajové a "Zprávu o státu halda" Věnceslava Juřiny.
Kniha pro mě byla extrémně emočně nabitá. Od smutku a slz jsem se postupně propracovala k pochopení i drobným úsměvům. Karin Lednické se podařilo vytvořit plastický obraz polozapomenuté těžební obce s živoucími charaktery, které vám přilnou k srdci ať budete chtít nebo ne. Autorka mistrně buduje atmosféru i samotnou zápletku, volí přilnavý jazyk plný nářečí, u jehož čtení mi plesalo srdce, protože děda je bývalý havíř z Karvinska. To je patrně důvod, proč mi Šikmý kostel tak moc přirostl k srdci, měla jsem pocit, jako bych četla o lidech, které dobře znám, předpokládám však (a hodnocení to podporují), že nezáleží na tom, jestli je vám prostředí blízké či nikoliv, knihu budete pro mnoho jejích aspektů obdivovat tak jako tak. Těžko věřit, že se jedná o debut. Mé kladné hodnocení pak podporuje ještě skvěle zrežírovaná audiokniha namluvená Vilmou Cibulkovou. Narátorka zbytečně nepřehrává, a přesto velmi dobře intonačně odlišuje situace i charaktery. Slezské nářečí vystihla výborně a při jejím zpěvu písně „Sedí muška“ mi naskočila husí kůže neb jsem měla pocit, jako by mi ji zpívala babička. Nemám víc, co bych dodala, než že se mi Šikmý kostel zaryl hodně hluboko pod kůži a netrpělivě vyhlížím další díl.
Štítky knihy
první světová válka (1914–1918) česko-polské vztahy hospodářská krize podle skutečných událostí horníci, havíři Karviná vznik ČSR (1918) důlní nehody Orlová Těšínsko, Těšínské SlezskoAutorovy další knížky
| 2020 |  Šikmý kostel |
| 2021 | Šikmý kostel 2 |
| 2022 | Životice: Obraz (po)zapomenuté tragédie |
| 2024 | Šikmý kostel 3 |
Super kniha, vůbec jsem nemohla odejít, i když osudy jsou velmi smutné. Lidé v tamním kraji to měli opravdu těžké. Líbila se mi nezdolnost většiny postav.
Totálně mě odrovnal konflikt o území v době po 1. sv. válce. Je sice asi pochopitelné, že vznikl, kraj měl obrovské bohatství, ale já jsem o něm doposud neměla nejmenší potuchy. Nedovedu si představit tu hrůzu, v době, kdy celý svět oslavoval konec války.