Turnus
Hugh Howey
Co předcházelo životu v „Silech“, podzemních mnohapatrových objektech, jediných místech na zeměkouli, kde mohou lidé přežít? Postapokalyptický román Silo, který se stal celosvětovým bestsellerem, vyvolal ve čtenářích otázku, jak to vše začalo. A Turnus přináší odpověď. Mladý kongresman Donald Keene pracuje na tajném projektu – má to být jen mezní eventualita: do země zapuštěné obří obytné válce připomínající sila jsou přeci pouhou pojistkou pro případ nepředstavitelné katastrofy. Ta ale jistě není na obzoru. O tu nikdo nestojí. Tu by si nikdo nepřál. O mnoho let později probudí v Silu 1 hibernovaného člověka. Oproti všem předpokladům si začíná rozpomínat na minulost – na příběh, který děsivě vypovídá o posedlosti mocí a neúnavném nasazení, s jakým jsou lidé ochotni zničit svět, jak jej známe. V Silu 18 se rodí nepokoje. A Silo 17 se odmlčelo...... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2015 , Knižní klubOriginální název:
Shift, 2013
více info...
Přidat komentář
Do Turnusu se mi moc nechtělo, protože jsem nebyla zvědavá na to, "jak k tomu došlo", ale na pokračování s hrdiny ze Sila. Ale není to zbytečná kniha. Odhaluje funkci Sila 1 a další zvráceností "ve jménu lidstva". Příběhy postav typu Mission a Jimmy jsou spíš výplňové. Knížka není tak napínavá jako Silo, protože už víme co a jak.
Ještě mám výtku k autorovi, který umí udělat downgrade společnosti, ale v upgrade naprosto tápe. Takže to pak vypadá, že se svět v letech 2010 - 2050 nikam neposunul, když nepočítám klíčovou technologií nanobotů. Lidé používají pořád stejné mobily, zbraně a i nepřátelé jsou pořád stejní.
Druhý díl je prequel a bála jsem se, jestli to nebude jen nutné zlo. Rozhodně není. Bylo by totiž jednoduché říct si, kdo je zlý a kdo je hodný... nic ale není černobílé. Přeskakování ze sila do sila nebo do jiných let mi vůbec nevadí, orientovala jsem se dobře a odhadla jsem dopředu i některé zvraty, to ale ještě není nic proti třetímu dílu Prach...
Už po první kapitole se bojím toho, že to jako druhý díl bude stát za nic. Ostatně jako tomu je u všech druhých dílů. Nepřidává tomu ani fakt, že se jedná o prequel.
Asi ve čtvrtině knížky se příběhy Troje i Donnyho dostávají do zajímavých momentů. Tak nějak pořád doufám, že Silo 12, které je mrtvé bude mít co do činění s prvním dílem Sila.
Ve dvou třetinách končí jen tak z ničeho nic Missionův příběh naprostou amnézií činů jeho minulých, nepamatuje si, že ho vedoucí sila Rodney střelil, všechno je v naprostém pořádku. Děj se z ničeho nic posunuje o dvěstě let dopředu k probuzení Donalda, nejspíše ho budí kvůli útěku Juliette z prvního SILA, ale hned kapitolu po tom je děj zpátky o 35let. Totálně se ztrácím.
Poslední pětina se četla sama, řečení problémů, dvojicí Donalda a Anny i komplet záměna Donalda na Thurmana. Příběh Sóla z prvního dílu a setkání s Juliette. Donald zabíjící Annu i Thurmana, protože ví, že z padesáti sil přežije jen jedno.
Donald se taktéž dozvídá, že mimo radius sil je zelená tráva a modré nebe, zjistila to jeho sestra když řídí dron.
Epilog mě zaskakuje nejvíce. Juliette je zprátky v Silu 18 jako starostka. Živá, zdraví a mluví s Donaldem o tom, že zjistí, co za Sily je.
Takže hurá, hurá těšit se na Prach!
Nekdy zdlouhavé a nezajimave kapitoly, které se vmisily mezi ty zajímavé. Konecne jsem se dozvedel co a jak. Ale jeste toho dost chybi. Nekdy jsem se musel vracet, abych pochopil.
Jinak ale super kniha.
Přibližně po půl roce jsem přece jen dala šanci druhému dílu. Líbil se mi začátek knihy, to jak jsou rozjeté dvě dějové linky vedle sebe, jenže ty se posléze protnou a pak už "jedu" ve stejných kolejích. Děj je pořád hodně předvídatelný, s žádnou z postav se neumím ztotožnit. Sólo je sice fajn, ale připadalo mi, že konec této knihy je velmi podobný Silu. Škoda, téma je to dost dobré, myslím, že se z toho dalo dostat mnohem víc.
Silo mě tedy vtáhlo do děje více, Turnus je o něco slabší. Příběh Donalda, Anny a Thurmana odehrávající se v rozmezí let 2049 až 2345 vypráví hlavně o tom, jak se z člověka může stát v zájmu přežití rasy masový vrah. Víc se mně líbila retrospektiva o Sólovi v silu 17.
Nedočteno. Stejná nuda jako 1. díl ... až na známost prostředí. Škoda mělo to potenciál.
Oproti prvnímu dílu je děj zbytečně rozvláčnější, v některých pasážích jsem se hůř "chytal", ale o to víc se těším na další díl - kam autor rozvine svoji představivost ???
Obsahuje spoiler.
Ze sila jsem byl nadšený. U Turnusu jsem už pociťoval menší rozpaky. Dějová linka je tentokrát hodně roztříštěná a je tomu možná i zbytečně. Linky se poté spojí a vy zjistíte, že se jedná o identickou postavu v různých časech.
Na úroveň předchozí knihy se dostává až závěrečná třetina Turnusu. Snad proto byla kniha nutným zlem a přípravou půdy pro závěrečný díl. Bohužel, tentokrát jsem se nedovedl tak dobře vcítit do hlavních hrdinů.
Po 3 měsících musím s lítostí oznámit, že to vzdávám. Opravdu moc jsem se snažila knihu dočíst, ale když se na ní dívám a jsem teprve před půlkou, nemluvě o prachu, který na ní za tu dobu napadal, zvedám a přesouvám zpět do knihovny nedočtenou. Celkově mě to mrzí, jelikož Silo se mi líbilo a já doufala, že druhý díl bude rozuzlením prvního, z kterého si sednu na zadek, společně s pořádnou dávkou příběhu. Nikoliv…Burianek to popsal přesně, jak bych to napsala i já. 3 díl si už u mě přízeň nezíská.
Výborná knížka. Silo možná bylo trochu jednodušší, protože má děj v nepřerušeném běhu času (pokud si dobře vzpomínám). Tady jsou události popisované ve velkých časových skocích a je to náročnější na sledování souvislostí. Ale jak jsem napsal na začátku, výborné. Třetí díl si určitě nenechám ujít.
Nevím jestli bylo lepší Silo nebo Turnus. Ale rozhodně se to četlo dobře. Nejdřív se mi do toho nechtělo, protože jsem se bála, že mě nebude zajímat co se dělo před tím, ale to jsem se spletla. Na něco jsme dostali odpověď a spousta dalších otázek vznikla. Do třetího dílu půjdu už bez obav. Moc se těším, až se zase ponořím do hlubin sila.
Kdysi dávno,nevzpomínáme si co už bylo za den a jaké bylo datum,víme jen,že přišla temnota. Už si ani nevybavujeme poslední krásný den tam na povrchu. Sbohem modré nebe,sbohem laskající paprsky milosrdného slunečního svitu dodávající energii většině rozličných tvoru. V podzemním příšeří tlumených světel,nevábných vuní tlejících těl,deprimujících náladách samoty i odcizení,tady v hlubině tajemného nepřátelského vesmíru ruzných pater a jejich skrytých významu nastane chvíle,kdy vás přemuže žár šílenství s krutýma myšlenkama,že něco víte,přitom vubec nechápete oč tu běží. Je to paranoidní ? Ne to vy jste vyšinutí... kolikátý TURNUS už vlastně kroutíte ? Otázky ? Žádné vzpomínky. Dlouho jsme spali,je čas na probuzení,otevřít oči,poznat skutečnost,ale hlavně přežít...kolik zbývá času do dalšího procitnutí ? Je to už tak dávno,co jsme odešli z luna vstříc smrti,vzpomínky jsou tak mlhavě neuchopitelné.
Jsem vinen,ano jsem. První díl přiznávám měl něco do sebe,ale příliš neoslnil. Do dvojky,jsem i přesto šel a vstoupil opět do labyrintu SILA. A opět přiznávám bez mučení,čekalo mě o to radostnější překvapení. Howey jakoby překopal koncept,vše je uplně na jiné literární urovni. Více psychologie postav,košatější celkově zajímavější vyprávění,politikaření s taháním za šnurky,napětí dokonalejší i bez té akce jako v minulé části. Chytřeji složitější a zároven promyšlenější. Nějaké chybky se najdou,geniálně dokonalé to zas není,ale lepší počteníčko než minule rozhodně. Na konci otevřený děj si vyloženě říká o přečtení dílu třetího. Osobně mi bude stačit,když udrží H.H. nasazenou latku podobně tak jako u tohoto prostředního dílu.
Metafora SILA v myslích předsudku našeho mozku. V ideologiích s nepřebernými představiteli i v jejich ruzných zvrácených vizích absolutní moci.
Nejdřív sem četl Silo, takže sem už tušil do čeho jdu... přesto bych řekl, že tento díl byl o mnoho lepší a spousta věcí se v něm vysvětluje... Už se těším na další...
Už před koupí jsem si říkal, že v této knize nepůjde o nějakou velkou zápletku ale spíš sprchu informací a tak nejsem vůbec zklamaný. Teď jen přečíst Silo. Jednak se na to budu dívat z jiné stránky, než když jsem ho četl poprvé a jednak už si toho moc nepamatuju.
Po precteni Turnusu mam daleko vic nezodpovezenych otazek nez po Silu. Vypraveni v prubehu let/staleti a historie sila 17 dotvarelo dej. Kniha se cetla dobre a tesim se na dalsi dil.
No, já nevím, už Silo bylo velkým reklamním tahákem vydavatele.
Prvních 150 stran se vůbec nic neděje a máte chuť knihu hodit do stoupy. Potom se to nějak rozjede, ale vše se strašně pomalu táhne. No a závěr knihy dostihne závěr prvního dílu.
Toto je už jen takový odvar předchozí knihy. Hodně, hodně slabé.
Taky si nějak nemůžu pomoci, ale silo mi přišlo lepší. Ale i tak hodně dobrý čtení. . .
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie boj o přežití americká literatura budoucnost podzemí manipulace (psychologie) nanotechnologie sci-fi zfilmováno – TV seriál vládní sledování občanů (surveillance) postapokalyptická sci-fi
Autorovy další knížky
2014 | Silo |
2015 | Turnus |
2016 | Prach |
2020 | Písek |
2023 | Přes písek |
Pokračování skvělé knihy Silo sice nedosahuje takových kvalit, ale stále se jedná o vynikající příběh vysvětlující události předcházející výstavbě sil, stejně jako jejich následné vedení. Knihu jsem sice četla na dvakrát, začátek není tak záživný a chvíli trvá než se čtenář pořádně dostane do děje, ale určitě to pak stojí za to. Sem tam možná přijdou chvíle, kdy si nebudete jistí, které silo je které a o jakou se zrovna jedná časovou osu, ale vše je psané tak, aby to do sebe na konci zapadlo. I když tedy může být čtenář zpočátku trochu zmaten, konec vše vyrovná a zoubky příběhu do sebe zapadnou hladce jako neobnošený zip.
Samozřejmě až na pár výjimek, protože k čemu by bylo pokračování, kdyby pár věcí nezůstalo zvídavě otevřených :)