Podivné město

28.11.2016

„Neřekla jsem osud," opakovala. „Věřím tomu, že pokud jde v životě o něco velkého, neexistují náhody. Všechno se děje z nějakého důvodu. Ty jsi tady z nějakého důvodu - a není to proto, abys selhal ... a pak se tma začala vrstvu po vrstvě loupat a obloha se téměř neznatelně oděla v jemnou bledou modř.... zavřel jsem oči ... a svět se vytratil" ...

„Kdysi dávno, v podivné době, se v hlubokém a prastarém lese potulovalo strašně moc zvířat. Byli tam králíci a jeleni a lišky, tak jako v každém lese, ale byla tu také méně obvyklá zvířata, jako třeba chmůrvědi chůdonozí, dvouhlaví rysové a mluvící emurafy“.... víte, podivní tvorové musí být volní, aby byli šťastní ...

Ačkoliv nepatřím do cílové skupiny čtenářů téhle série, našla si slečna Peregrinová a její podivné děti ke mně cestu. S docela velkým časovým odstupem od prvního dílu, jsem držela v rukou tuhle krásnou knížku, a tím myslím zajímavě zpracovanou, obálka, fotky a tak, a těšila se, nebo spíš byla zvědavá na pokračování ... moje mysl se těšila na to, co už se mi připomnělo v prvním dílu, že věci nejsou takové, jaké se zdají :-) ... čas se najednou nedá odhadnout ani podle měsíce, ani podle pohybu hvězd, ... a vy zjistíte, že se tu pohybují mezi námi děti s podivnými schopnostmi, které nás buď děsí, nebo fascinují (možná proto jsme k takovým „nenormálním“ ... často dost krutí), ... a samozřejmě jsou tu taky úžasná podivná zvířata (mít doma třeba takovou emurafu :-)), ... a pak stvůry, kterým jde jen o to přiživit se na těchto výjimečných duších, ... proto existují také ymbryny, které tyto děti (i podivná zvířata) chrání v časových smyčkách, … jenže už ani tam není bezpečno ... a tak Jacob, vypravěč a hlavní hrdina, zjistí, že by si měl dávat zatraceně dobrý pozor na to co si přeje :-) ... splní se mu totiž jeho sen o dobrodružnějším životě ...takže spolu s ním a podivnými dětmi můžeme sledovat jak se svět podivných řítí do naprosté zkázy ...přiblížíme se doslova na krůček až k úplné hranici všech možností ...

... dneska se hodně mluví o tom, že už se my lidé (tedy hlavně my, dospělí), tolik „neúčastníme“ na svém duševním světě, že jsme se přeorientovali tak nějak materiálně, ... a přitom si vůbec neuvědomujeme, že snění je zásadním posláním mysli :-) ... vážně, ... mysl sní čtyřiadvacet hodin denně ... sní nejenom když člověk spí, ale i v bdělém stavu ... je to její přirozenost, ... a tahle knížka Vám to připomene :-).

Knížka přečtená na tzv. na jeden zátah. Příběh se více rozvíjí do děje a překvapuje každá stránka. Občas se i zatají dech. Moc pěkná

19.11.2016

Tento druhý díl se mi líbil ještě víc než ten první. Příjde mi víc akční. A to překvapení na konci jsem teda nečekala.

Nesedělo mi spojování pohádky, která byla vymyšlena pro první díl, s tématem druhé světové války.
Byla jsem zmatena. Mám se vžít do podivuhodného světa s mluvícími psy a neviditelným chlapcem nebo se bát, aby hlavnímu hrdinovi nacista neznásilnil přítelkyni?

16.11.2016

Oproti prvnímu dílu měla kniha spád hned od začátku. Příběh jsem hltal a musím říct, že konec mě překvapil, takže šup na poseldní díl.

13.11.2016

Čtivá, pěkně napsaná pohádka s nečekaným závěrem. Stojí za přečtení pro každou věkovou kategorii :).

12.11.2016

Oproti většině hodnotících tady se mi víc líbil první díl, ale i tenhle rozhodně stojí za přečtení.
Druhý díl je akčnější a jeho hlavní linkou je putování a setkávání se s dalšími podivnými (jdeme hodit prsten do Hory osudu;)). Ale to co fungovalo v komorní atmosféře jednoho ostrova, alba fotografií a domu, přestává fungovat ve větším měřítku a objevuje se dost trhlin. Namontování na fotografie je taky trochu krkolomné.
Ke konci dostává knížka lepší spád, naťukává se i morálka a vůbec se objevuje pár zajímavých prvků.

09.11.2016

První díl se mi líbil, druhý mne nějak nechytl a před polovinou jsem to vzdala. Když čtu pochvalné komentáře níže, asi to za čas zkusím znovu...

07.11.2016

Oproti prvnímu dílu, více napětí,zvratů... Čte se jedním dechem. Svět fantazie má neuvěřitelnou schopnost si s Vámi pohrávat... A otevřený konec ve vás hlodá, třetí díl je nevyhnutelný...

05.11.2016

Super,ale prvni dil mne bavil vice

03.11.2016

První díl bomba, třetí díl byl nejlepší a tento druhý byl nejslabší. Zajímavé to bylo až ke konci, ale i přesto ..Sirotčinec je vynikající dílo.

01.11.2016

Díky bohu, že jsem se překousal méně záživnějším prvním dílem, protože pokračování je naprostá bomba!

27.10.2016

Bála jsem se zklamání, ale nakonec jsem byla vcelku mile překvapena :-) Uvidíme co přinese třetí díl :-)

27.10.2016

Druhý díl ze série Sirotčinec slečny Peregrinové je rozhodně lepší než díl první. Vážně mu nemám co vytknout. Od začátku je to nabité akcí, napětím a dobrodružstvím a hlavně se čte rychle. Mnohokrát mě také vývoj událostí překvapil, i když třeba bylo „jasné“, jak to bude pokračovat. Autor prostě umí čtenáře držet v pozoru. A ty výjimečné fotografie příběh skvěle doplňují. Navštěvování smyček, objevování nových schopností, nové postavy,... Tentokrát mi ani nevadil ten otevřený konec, aspoň to přidalo na dramatičnosti.
Už se vážně těším na třetí díl. :)

22.10.2016

Příběh se mi líbil a to velmi. Sice jsem očekávala, že příběh bude trochu jinačí - myslela jsem si, že se druhým dílem nechal aspoň částečně inspirovat Tim Burton ve filmové verzi - ovšem druhý díl byl úplně o něčem jiném. Na kvalitě mu to však neubralo. Příběh navázal tam, kde první díl skončil a rozjel se hned od prvních stran. Najdeme zde dobrodružství, akci, napětí, přátelství, důvěru, ale i zlobu, zklamání, zradu či nenávist - je to takoý emoční pel mel.
Knihu mohu jen doporučit - fotografie tvoří vynikající přílohu a báječně doplňují text. Již teď jsem zvědavá na třetí díl a na to jak celý příběh dopadne.

19.10.2016

Už se nemůžu dočkat třetího dílu...

19.10.2016

Líbila se mi stejně, jako první díl...

16.10.2016

Knížka mě až na posledních 50 stránek moc nebavila. Příběh hodnotím jako naprostý průměr. Myslím, že se z toho dalo vytěžit víc.

02.10.2016

Ze smyčky do smyčky, naprosto na hlavu vyústění...