Sítě
Petra Dvořáková
Tři příběhy o tom, jak nízké sebevědomí ovlivňuje náš život. Jste ohroženi jen do té míry, do jaké sami sobě nevěříte. Kde je nízké sebevědomí, tam stojí nablízku i manipulátor. A hledá, jak by vás využil ve svůj prospěch. Kristýna se svým malým synem konečně zakotví ve vztahu s charismatickým a movitým Jáchymem. Jediným problémem je, že Kristýna si „trochu nevěří“. Začíná tedy navštěvovat psychoterapii, která ji však velmi rychle přivádí k dramatickému poznání. Karolína čeká čtvrté dítě a definitivně si přiznává, že opakuje nenáviděné chyby své matky. Touha vymanit se z vlivu nábožensky fanatického manžela, který striktně odmítá antikoncepci, ji přiměje oslovit starého kněze Ambrože. Dokáže ale vystoupit z bludného kruhu? Stačilo by mít jen o trochu větší prsa a život by byl mnohem lepší. Nadinu touhu po dokonalosti neumenšuje ani fakt, že jako zdravotní sestra se denně setkává s opravdovým utrpením a smrtí. Postupně se stává cynickou obchodnicí s důvěrou a před čtenářem se na pozadí příběhu rozkrývá i zákulisí kontroverzního obchodu s ukládáním pupečníkové krve. Není lhostejné, zda budete vně, nebo uvnitř sítí. Rybolov začíná!... celý text
Přidat komentář
Čekala jsem více. Líbí se mi nápad se třemi různými příběhy založené na (ne)sebevědomí žen. První mě vtáhla, ale mám pocit, že jsem už obdobnou zápletku někde četla. Druhá povídka byla zajímavá formou emailové korespondence s farářem.... Tam mě zajímal konec, který byl takříkajíc naprosto banální a běžný. Třetí povídka byla taková syrová, šup šup....
Mně se kniha líbila. Jsem v čtecí krizi, kdy mě málo která kniha baví. Všechny příběhy byly zajímavé.
Zklamání, záměr a témata určitě dobré. Zpracování a pointy příběhů hodně slabé. Povídky troufnu si napsat didaktické, zejména první dvě. Mě osobně se nejvíc líbila povídka poslední.
První, nejdelší část mi paradoxně přišla nejslabší, vyrobená jako až příliš učebnicový příklad vztahu s manipulátorem. Postavy šustily papírem a záměrem autorky. Ale velmi dobře mi přišla zpracovaná otevřená sexuální scéna, což není samozřejmost. Druhý a třetí příběh, to už byly výstižné trefy do černého, působivě pojmenovávající to, co je na církvích a zdravotnictví děsivého. Holt znalost prostředí je znalost prostředí, i vratší fabulace se schematickými charaktery se pak může opřít o odpozorované. Na psaní Petry Dvořákové mě baví, že se nezaprodává povinnosti bavit, že do svých knih pro dospělé nevnáší humor za každou cenu. Úvahy o vnitřním nesebevědomí, nesvobodě a potřebě zakoušet moc jsou na knihu, která by na první pohled šla odbýt jako ženská literatura se ženskými hrdinkami a ženskou psychologií, velmi přesvědčivé.
Pro mě zklamání. První povídka mi stačila k tomu, abych neměla chuť číst další. Pro mě uměle vykonstruované, sebetrýznitelky mi nic neříkají a postava Kristíny pro mě byla nevěrohodná, nechce se mi věřit, že by tak inteligentní žena propadla zcela "kouzlu" lásky, navíc už po jednom nevydařeném vztahu.
Pro mě je Petra Dvořáková autorkou Julie mezi slovy, což je mimořadné zdařilé dílo nejen pro děti.
Kniha obsahuje 3 povídky.
První povídka se mi velmi líbila. Kristýna mi byla trochu povahově podobná – proto je vtipné, že mě svým chováním často vytáčela. :D Bohužel u této povídky mě zklamal konec a celkově to, jakým směrem se povídky ubírala. Nejraději jsem četla zápisky z jednotlivých sezení. 4*
Druhá povídka, psána formou e-mailů, byla krásná! S Karolínou jsem soucítila a po celou dobu čtení jsem jí fandila a přála to nejlepší. Celkově mi povídka přišla neuvěřitelně reálná – jakoby Karolína seděla vedle mě a vše mi vyprávěla. K této povídce se ráda někdy vrátím! 5*
Poslední povídka z velmi zajímavého prostředí (zdravotnictví) byla velmi šokující (hlavně ten konec!). 4*
Takže celkově knihu hodnotím 4*. Příjemné čtení a moc doporučuji!
K této knize jsem se dostala díky čtenářské výzvě a jsem za to velmi ráda! Určitě se budu v myšlenkách k jednotlivým postavám vracet. Kristýna byla naivka, na druhou stranu chápu, že když člověk bojuje s nízkým sebevědomím, celý život si připadá nechtěný, apod., tak je pak vděčný, že o něj někdo projeví zájem a náklonost. Bohužel lidé tu vděčnost vycítí, a pak je velice jednoduché s takovým člověkem manipulovat :( Nejvíce jsem se bála o Karolínu, a jak už někdo zmínil, i mně z toho naskakovala husí kůže! Brrr! No a Naďa. Naďa chtěla být "někdo", protože celý život nebyla nic. Ta její posedlost dokonalým vzhledem a velkým poprsím pro mě byla trochu nepochopitelná, ale chápu, někdo to tak má. Knihu doporučuji a rozhodně si přečtu i další autorčiny knihy.
Při čtení prvních 2 příběhů jsem si říkala, že snad ani není možné, že si tohle ženy nechají líbit. Ale je mi naprosto jasné, že se tohle děje bohužel častěji, než si dovolíme připustit. Jen ty reálné konce ne tak často končí optimisticky. Poslední příběh je smutnou ukázkou toho, že spoustu lidí je se svým životem stále nespokojeno, chtějí víc a víc a neuvědomují si, že zdraví je nejdůležitější a je potřeba se radovat z maličkostí.
Naprosto skvělé čtení. Nejvíce mě zaujal druhý příběh z prostředí církve. Z toho fanatismu mi naskakovala husí kůže! První příběh byl pro mě trochu moc průhledný, ale věřím, že takové naivky, které nechtějí vidět pravdu opravdu existují. No a poslední příběh - to byl nářez! Úplně se mi dělalo špatně z toho, že bych někdy měla jít nedej bože na operaci - lékařské prostředí bylo vykresleno opravdu bez servítek. A celá pointa toho, jak Naďa dopadla... No zkrátka, neváhejte a přečtěte si to!!!
Bála jsem se a modlila se, abych neuvízla v síti bezduchého tlachání typu má mě rád, nemá mě rád a Aleše nebo Frantu- já ti Božka nevim... čímž trochu zaváněl první příběh... prvoplánové vyprávění, učebnicový příklad psychopatologie... ta předvídatelnost a plochost mi dost lezla na nervy... druhý příběh už měl v sobě trochu víc emocí... přinesl něco nového, zajímavého... orlice mi byla blízká... a třetí příběh byl už jen takovou třešinkou na dortu o tom, jak jen je ten život pomíjivý... škoda, že nedostal více prostoru... ale možná právě proto byl o tolik naléhavější...
Roztočí to vír myšlenek na své vlastní nesebevědomí, jak zbytečné je se podceňovat... jak se chováme a proč se vlastně tak chováme... a jestli si dokážeme vážit sami sebe nebo jen skáčeme dle nároků jiných... jaká síla je v sebedůvěře a jak důležité je naučit se žít především sama se sebou... už jen kvůli tomu stojí za přečtení!
Bomba! Ač se může zdát přitažené za vlasy, platí pravidlo, že "každý masochista si najde svého sadistu". Určité typy osobností se přitahují a pak je možné rozehrát neuvěřitelné hry......
Kniha vypráví tři samostatné příběhy, kde jsou hlavními hrdinkami ženy. Každý příběh je vyprávěný jinou formou , ale pojí je stejné téma, čím je nízké sebevědomí. Každá z těchto žen se snaží nalézt své já. Tyto příběhy jsou dost autentické ze života dnešních žen.
Kniha se mi četla velice dobře, bohužel i já jsem se v některých situacích nacházela. I já mám velké problémy s nízkým sebevědomím, ale po přečtení této knihy jsem si spousty věcí uvědomila... Tuto knihu doporučuji všem ....
Rozhodně stojí za přečtení. Příběh Kristýny mě trochu rozčiloval - její naivita - to bylo na mě moc. Naďa - skvělé, vypointované. A prostřední příběh Karolína - musím říct, že naprosto věrohodně popsaný příběh, zcela jistě autorka o prostředí církve něco ví, protože to bylo ze života - bohužel...
Štítky knihy
ženy psychoterapie zdravotnictví poruchy osobnosti manipulace (psychologie) sebedůvěra, sebevědomí církev osudy žen křesťanské manželství plastická chirurgie
Všechny tři příběhy jsou působivé, velmi ze života. Je kolem nás spousta lidí, kteří uvízli v síti a je pro ně těžké se z ní dostat. Někdy to vypadá, že vlastně ani nechtějí. Doufám, že v žádné nevězím...