Sítě
Petra Dvořáková
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/508956/bmid_site-vj2-508956.jpg
4
1341
1341
Tři příběhy o tom, jak nízké sebevědomí ovlivňuje náš život. Jste ohroženi jen do té míry, do jaké sami sobě nevěříte. Kde je nízké sebevědomí, tam stojí nablízku i manipulátor. A hledá, jak by vás využil ve svůj prospěch. Kristýna se svým malým synem konečně zakotví ve vztahu s charismatickým a movitým Jáchymem. Jediným problémem je, že Kristýna si „trochu nevěří“. Začíná tedy navštěvovat psychoterapii, která ji však velmi rychle přivádí k dramatickému poznání. Karolína čeká čtvrté dítě a definitivně si přiznává, že opakuje nenáviděné chyby své matky. Touha vymanit se z vlivu nábožensky fanatického manžela, který striktně odmítá antikoncepci, ji přiměje oslovit starého kněze Ambrože. Dokáže ale vystoupit z bludného kruhu? Stačilo by mít jen o trochu větší prsa a život by byl mnohem lepší. Nadinu touhu po dokonalosti neumenšuje ani fakt, že jako zdravotní sestra se denně setkává s opravdovým utrpením a smrtí. Postupně se stává cynickou obchodnicí s důvěrou a před čtenářem se na pozadí příběhu rozkrývá i zákulisí kontroverzního obchodu s ukládáním pupečníkové krve. Není lhostejné, zda budete vně, nebo uvnitř sítí. Rybolov začíná!... celý text
Přidat komentář
Kniha byla hodně silná, zejména první část mě velmi zasáhla, i když naštěstí se mě nějak osobně netýká (i když, jak si člověk vlastně může být na 100 % jistý?). Do Kristýny jsem se dokázala až neuvěřitelně vcítit... mladá žena, která si příliš nevěří, má strach ze samoty, z opuštění, ze selhání.... a vedle ní milující muž (ale je tomu tak skutečně?), kterému bezmezně věří... víc než svému otci, víc než svým dlouholetým kamarádkám...
Druhý příběh o Karolíně byl naprosté psycho... kam až může víra v Boha zajít? Za mě už to nebylo nic společného se skutečným křesťanstvím, působilo to na mě spíš jako nějaká sekta....
Třetí příběh pojednávající o Nadě, která byla až moc posedlá svým vlastním tělem, mě bavil nejméně. V předchozích příbězích jsem hlavním hrdinkám fandila, tady mi ale byla docela odporná svým chováním a myšlením.
První příběh je tak rozvleklý, že Vám možná vyvolá čtecí krizi. Pokud jste poctiví čtenáři jako já, pak doporučuji vydržet a nakonec Vás příběh pohltí, jen si na to holt musíte počkat. Další dvě části knihy bez problému, jsou čtivé, vedou k zamyšlení (či empatii k lidem, kteří museli prožít ze stejného úhlu jako hlavní protagonistka prostřední příběh) a co si budeme....knihu jsem si pořizovala (nebyla z veřejné knihovny) a je olepítkovaná (přiměřeně), takže si na své přijdou i milovníci hlubších či rezonujících slov/vět. Jen ta měkký vazba je v tomto případě nic moc (ke knize jsem se chovala s opatrností a stejně to s vazbou nevypadá dobře, což se mi děje výjimečně /jsem na knihy více opatrná a na ty s měkkou vazbou obzvláště/).
Kniha mne vtahla. Nejen ze to je emocni smrst, velmi presvedcive napsane. Nemuzu se rozhodnout, jestli mne ty vsuvky rusily, mozna trosku, obcas. Ale verim, ze to muze nekomu pomoct. Otevrit oci. Spolu s pribehy privest k zamysleni, jestli se nechova jako vul.
Všechny tři příběhy mě pohltily. Vždy jsem byla smutná, že nevím jak to pokračuje dál, jak to celé dopadlo.
Od autorky první kniha a měla jsem pocit, že ji píšou dva autoři..první povídka, nebyla špatná, ale taký průměr. Druhá mě vůbec nenadchla, taková nepravděpodobná a celkově mě to nechytlo.a také kněz by psal? Třetí super, perfektně syrově popsané až děsivě..ale obávám se že pravdivě popsané prostředí..myšlenkové pochody hrdinky, její přerod v jinou..takže celkově doporučuji..kvůli těm prvním dvěma nedám plný počet.
Výborné.
Nezklamala, líbili se mi všechny příběhy, těn první až mrazivý ze života.
Od Petry Dvořákové jsem četla už knihy Chirurg a Vrány, ale tato kniha mě teda dostala. Všechny tři příběhy byly velice čtivé a jsem přesvědčená, že i v dnešní době by někdo mohl říct, tohle se mi nebo někomu z mých blízkých stalo, to jsem/on-ona prožil/prožila. Nejvíc se mi líbil příběh Karolíny, o církvi nemám žádné iluze a tady se mi chvílemi církev jevila spíše jako sekta starého kněze Ambrože (i když je mi jasné, že ne všude to takto funguje). U příběhu Kristýny a Nadi bych se neuměla rozhodnout, který se mi víc líbil - pěkné a hlavně smutné jsou oba dva. Jeden má konec, v rámci možností, "dobrý" a druhý "neradostný". Každopádně, tato kniha stojí za přečtení a já ji mohu jen doporučit.
Petra Dvořáková patří mezi moje oblíbené, české autory. Nejenže mě její knihy téměř vždy nadchnou, ale také ve mně zanechají tak silné pocity, že je později velmi složité na ně zapomenout. A tato kniha není výjimkou. Tentokrát nás autorka provedla napříč třemi silnými příběhy. Jedním náročnějším než druhým.
Po prvotním přečtení anotace jsem doufala, že si z těchto tří příběhů vyberu jeden a ten bude mým oblíbeným, ale to se nestalo. Každý příběh měl něco do sebe, každý mě zasáhl něčím jiným. Příběh Kristýny ve mně zanechal malý střípek spojený s tím, že člověk nikdy neví, koho má vedle sebe. Příběh Karolíny zase ukazuje, že otázky náboženství nejsou vždy snadné a že vystoupit z bludného kruhu může být náročnější, než jsme si mysleli. Závěrečný příběh Nadi zase vykresluje to, že touha po dokonalosti může zajít až do obřích rozměrů.
Čtení mě neskutečně moc bavilo. Měla jsem problémy s odložením knihy. Zkrátka jsem musela pořád číst! Jde o senzačně napsanou knihu a já Vám jí, s čistým srdcem, doporučuji všemi deseti! Tohle Vás nesmí minout.
Úžasná knížka a tři velice čtivé příběhy žen, z nichž vám nebude chvílema úplně lehko, ale rozhodně stojí za přečtení. U druhé povídky o Karolíně a jejím nábožensky poblázněném manželovi jsem cítila strašnej vztek. Doporučuju přečíst.
Kniha se mi moc líbila. Všechny příběhy byly zajímavé, velmi dobře se četly a každý mě svým způsobem vzal za srdce. 4/5*
Petra Dvořáková píše skvěle, ale u téhle knihy mi něco dlouho nesedělo, i když příběhy byly vlastně zajímavé. Nakonec mě dostal ten poslední. Právě kvůli němu knihu rozhodně doporučuji nevzdat.
Moc se mi líbilo zpracování knihy ve smyslu poselství a pohledu z jiného úhlu. První dva příběhy ale jako kdyby nebyly psané Petrou, ale někým jiným. Nějak se mi moc nedařilo začíst a neubíhalo mi to, druhý příběh mi přišel už trochu přitažený za vlasy, zato ten poslední, to byla Petra jak vyšitá, ten mi fakt sedl, ačkoliv se mi z toho místy dělalo blbě.
Zase je nad čím se zamýšlet...
Všechny tři příběhy jsou vynikající! Každý z úplně jiného prostředí a všechny uvěřitelné a alarmující. Děje mají spád, nejsou tam hluchá místa ani uspěchaný závěr. Styl psaní Petry Dvořákové mě stabilně baví, knihu jsem četla jedním dechem. Tohle se velmi povedlo, kdybych mohla, dala bych šest hvězdiček :-)
První dva příběhy se mi líbily moc. Každý jiný a z jiného prostředí. Třetí příběh je také jiný a z jiného prostředí, ale ten už zrovna nebyl pro mě, byl napsán syrově, z prostředí zdravotnictví, nemocnic, kdyby nebyl součástí celé knihy, nečetla bych ho. Moc drsně napsaný. Hlavním postavám prvních dvou příběhů jsem fandila, hlavní postavě třetího příběhu jsem opravdu fandit nemohla. Z něj ve mně zůstal i nepříjemný pocit. Ale ty první dva - i jejich konce - super.
(SPOILER)
Další skvěle napsaná kniha od mé oblíbené autorky. Její knihy nejsou pro každého, vedou k zamyšlení a nezvolila bych je jako relaxační čtení. Tyto tři příběhy byly znepokojivé, každý se týkal jiné problematiky.
První příběh byl bohužel obrazem mnoha případů v naší společnosti, kdy navzdory zdravému rozumu mnohdy člověk uvízne v síti psychopata. Nejméně uvěřitelný mi přišel příběh prostřední, hlavně ve způsobu komunikace kněze a Karolíny a také ve vztahu Standy a jeho obratu k víře, ale nedovedu to jako ateista objektivně posoudit. Každopádně od víry k fanatismu je jen krůček, tady to bylo vykresleno děsivě. Poslední příběh se mi líbil hlavně způsobem vyprávění a prostředi ve zdravotnictví, kdy i v tomto oboru peníze znamenají mnoho. Ze všech příběhů je cítit důležitost toho, co nás formuje, např. vzorce z rodiny. V síti čehokoliv může uvíznout kdokoliv z nás...
Tři silné příběhy, které spojuje téma (ne)sebevědomí. Knížku jsem četla na doporučení kamarádky. Líbilo se mi, že příběhy se od sebe výrazně lišily i způsobem vyprávění. Bavil mne především osud prostřední hrdinky vylíčený v dopisech, ale dlouho nevymažu z paměti poslední z příběhů ze zdravotnického prostředí. Jeho syrovost byla srovnatelná Dědinou, kvůli níž jsem se začala o tvorbu Petry Dvořákové zajímat.
První dva příběhy hodnotím velmi vysoko, a to nejen pro námět, ale i formu zpracování. Poslední příběh Nadi se mi nečetl dobře, ale to je dáno osobní zkušeností, aktuálně si procházím stejnou diagnózou, a tak pro mě nebylo jednoduché číst "zákulisí" nemocnic, které zde popisuje velmi syrově.
Štítky knihy
ženy psychoterapie zdravotnictví poruchy osobnosti manipulace (psychologie) sebedůvěra, sebevědomí církev osudy žen křesťanské manželství plastická chirurgie
Ani jedna povidka me nezaujala. Kazda takova lehce predvidatelna, nemastna, neslana. Prvni s psychologem se vlekla, az jsem knihu chtela odlozit, druha s fararem mi prisla psana tak nejak moc narychlo, forma emailu mi nejak nedovolila k postavam prilnout, treti ze zdravotnictvi pusobila sice hodne realisticky, ale nebavilo me to cist, chtela jsem to uz mit co nejdriv za sebou! To Chirurg se mi naopak moc libil, i kdyz byl taky z lekarskeho prostredi, ktere jinak nemam rada. Tahle autorka rozhodne psat umi, ale tady mi prislo, jako by to psal nekdo jiny.