Sítě
Petra Dvořáková
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/508956/bmid_site-vj2-508956.jpg
4
1381
1381
Tři příběhy o tom, jak nízké sebevědomí ovlivňuje náš život. Jste ohroženi jen do té míry, do jaké sami sobě nevěříte. Kde je nízké sebevědomí, tam stojí nablízku i manipulátor. A hledá, jak by vás využil ve svůj prospěch. Kristýna se svým malým synem konečně zakotví ve vztahu s charismatickým a movitým Jáchymem. Jediným problémem je, že Kristýna si „trochu nevěří“. Začíná tedy navštěvovat psychoterapii, která ji však velmi rychle přivádí k dramatickému poznání. Karolína čeká čtvrté dítě a definitivně si přiznává, že opakuje nenáviděné chyby své matky. Touha vymanit se z vlivu nábožensky fanatického manžela, který striktně odmítá antikoncepci, ji přiměje oslovit starého kněze Ambrože. Dokáže ale vystoupit z bludného kruhu? Stačilo by mít jen o trochu větší prsa a život by byl mnohem lepší. Nadinu touhu po dokonalosti neumenšuje ani fakt, že jako zdravotní sestra se denně setkává s opravdovým utrpením a smrtí. Postupně se stává cynickou obchodnicí s důvěrou a před čtenářem se na pozadí příběhu rozkrývá i zákulisí kontroverzního obchodu s ukládáním pupečníkové krve. Není lhostejné, zda budete vně, nebo uvnitř sítí. Rybolov začíná!... celý text
Přidat komentář
Autorku ještě neznám a nad knihou jsem dlouho váhala, aby to nebylo obyčejné ženské čtení z naší současnosti. Ale to jsem se na celé čáře spletla: připoutaly mne všechny tři příběhy tak, že jsem byla velice překvapená. Kdepak červená knihovna či ženské čtení, natož obyčejné (aspoň doufám, že případy to nejsou zcela obvyklé, ale spíš zřídkavé) - byly to totiž hotové psychothrillery, ovšem ze života!
Příběhy a hrdinky se lišit snad nemohou víc. Nečetla jsem v daném pořadí, začala jsem novelou poslední, nejkratší, ale asi nejtěžší, protože příběh samotné hrdinky mne zaujal zejména drtivým průletem nemocničním prostředím a jeho vývojem v naší moderní době. Jakkoli hrdinka chtěla jako sestra pomáhat, zdravotnictví ji po mnoha letech usilovné práce nakonec semlelo tak, že podlehla všudypřítomnému cynismu. To sice nebyl důvod její touhy po moci, obsese až kolapsu, ale rozhodně tomu dalo základ...
"Prachy umožňujou člověku mít a smět věci kolem sebe ovládat. Mít kontrolu nade vším ve svým životě je první stupeň moci. Až máte zvládnutej svůj život, můžete zkusit ovládat ty ostatní. ... Problém moci je ten, že chcete pořád víc."
Pak jsem se vrhla na novelu první, nejdelší. Děsivé a komorní, pouze z rodinného prostředí: jak dokáže zničit život jeden psychopat, když si ho pustíte domů jako milujícího partnera... Té zlovolné manipulace, oddělování hrdinky od jejích příbuzných a přátel a dokonce i od jejího malého synka, hnus. Jakkoli se pohledu zvenčí zdají náznaky zřejmé, psychopati svoji "profesi" umějí dokonale - jsou okouzlující a nikdo jim neodolá, natož aby jim snad nevěřil či podezíral z nekalých úmyslů. Psychoterapie nakonec hrdince pomohla vidět za svůj zamilovaný úzký pohled, i když vítěznému jednoduchému odstřihnutí se od psychopata jsem moc nevěřila (že by to bylo až tak snadné).
A nakonec prostřední novela o jednom obráceném křesťanovi a co to znamenalo pro jeho manželku a velkou rodinu. Rovněž děsivé, ovšem velice uvěřitelné. Dramatické vyvrcholení nakonec dopadlo ještě dobře, což je od autorky pozitivní přístup (i když jako návod pro ženy matky v podobné situace není úplně použitelný).
"Zdá se mi, že největší překážkou mé víry je víra všech v mém okolí."
"Nerezignujte na rozum a vlastní úsudek, je to náš dar od Pána Boha."
Spousta deprese a hrůz v mysli a za zavřenými dveřmi, ale velice dobře podáno i s odbornějšími vsuvkami (psychoterapeutické postřehy i psychologie obrácených na víru). Nejsou to přímo rady, jak postupovat, ale příběhy, z nichž se jistě lze poučit.
Sítě mohou opřádat kohokoli z nás - ani jedna hrdinka nebyla zrovna slabá, submisivní, nechající se vláčet proudem. Ale neustálý tlak okolí a událostí udělá své a i (nebo zejména) pro inteligentní ženy to znamená, že o sobě začnou pochybovat. Pak je třeba zobjektivnit si nějak vlastní pohled na sebe sama, což není zrovna jednoduché.
Jakkoli děsivé čtení, vynikající.
Další skvělá kniha od Petry Dvořákové. Obdivuji u ní to, jak umí úžasně popsat charaktery postav, jak jde do hloubky a také to, že píše neuvěřitelně čtivě. Všechny tři povídky mě bavily, ta první se trochu táhla, ale zbylé dvě jsem zhltla na jeden zátah. Hlavně poslední povídka mě dostala asi nejvíc. Opravdu síla. Ráda si přečtu další knížku od této autorky.
Všechny tři příběhy v knize byly velmi silné. Oceňuji podrobné vykreslení postav.
(SPOILER)
Po Chirurgovi pro mě trošku zklamání. První dvě povídky se mi zdály nejprve snad až nepravděpodobné (příběhy jakoby vytvořené jen pro účely povídek pro ženy), nicméně nakonec jsem si uvědomila, že podobné exempláře jako jsou jejich hrdinové/hrdinky, jsem už někde potkala. Což je vlastně hrozné. Knížky Petry Dvořákové nejsou brutální, přesto jsou děsivé. Jsou "ze života".
1. Povídka - Na první pohled úžasný muž (z něhož však už od prvních stránek čiší, jak je slizký a odporný) šikanuje svoji partnerku poznamenanou traumatem z dětství. Toho chlapa bych zbila, úplně jsem při četbě zuřila. A jeho partnerce bych taky nějakou asi vlepila, aby se probrala.
2. Povídka - Pro "změnu" tyranie ze strany manžela, který se dal na víru. Příběh se vyřeší zdánlivě absurdně (pan svatý se spustí), avšak ouha, pak si uvědomíte, že něco podobného potkalo např. vaši kolegyni ...
3. Povídka - Jak původně slušné děvče semlel zdravotnický systém ... zde bez šťastného konce. I když hrdinka poslední knížky opravdu neudělala dobrý dojem, nakonec jsem ji nejvíc litovala a z mého pohledu byla největší obětí. Kdo ví, kam bychom se sami vyvinuli na jejím místě....
Jo tak to bylo něco,knížku jsem dala na jeden zátah.
První povídka se malinko táhla.
Druhá už se četla svižněji.
A třetí mě úplně rozsekala,ta se mi líbila asi nejvíc.Páč mám ráda příběhy z nemocničního prostředí.
Tři příběhy. Každý jiný, ale všechny mají něco společného. Všechny ve mně vzbudily velké emoce. Nedokázala jsem zůstat chladná, každé postavě jsem buď fandila nebo jí zatracovala. Občas jsem se přistihla, že mám chuť křičet "tak už se prober, vždyť to je zmetek, copak to nevidíš"? Ale opravdu jsou situace, kdy je těžké vidět skutečnost, kterou si nechceme připustit. Tahle kniha mě opravdu zasáhla. Hlavně kvůli tomu, že to všechno je naprosto realistické. Nepochybuji, že takové příběhy se dějí dnes a denně. Doporučuji.
Zajímavé tři příběhy, které jsou k zamyšlení...děj mě táhnul, dobře se četlo
Za mě opravdu povedené, originální, ač místy drsné tři příběhy ze života žen, každý úplně z jiného soudku. Ve druhém příběhu musím zmínit opravdu velmi povedenou emailovou komunikaci.
Tři úplně odlišné příběhy žen. První mě chytnul hned a četla jsem nonstop. Druhy mě zas až tolik nebavil a třetí mě trochu popudil. Jinak ale zajímavé čtení. Opět jiné, opět originální téma.
Super, pribehy chytlave, ze zivota. Jak ja byla u dvou nastvana na partnera … dekuji, zkusim dalsi od autorky.
Tři krásně zpracované příběhy. Který je nejlepší? Nevím. Všechny mě velice nadchly. Určitě doporučuji. Je to skvělé čtení o nízkém sebevědomí.
Tak tohle byla pro mě dost fuška. Jsem chlap, ateista, sebevědomí mi nechybí a z velikosti prsou mě hlava nebolí. A pak se zkuste vžít do jednotlivých hrdinek. Takže čtenář zcela mimo markentingový segment. Přesto jsem si to docela užíval. Hlavně 1. povídku, která je o level výše než zbytek. Ale romány jdou autorce rozhodně lépe.
Knihy od P. Dvořákové si musím dávkovat postupně, protože jsou plné negativismu. Čtou se dobře ale někdy se mi z nich dělá až špatně. Ukázkovým příkladem je zde třetí příběh, který jsem byla opravdu ráda, že jsem dočetla. Ale konec se mi líbil moc. První dva příběhy byly zajímavé a bavily mě. Zvláště druhý, s tématem víry, které není příliš často zpracováváno, mě velmi zaujalo. Nápad s odbornými vsuvkami se líbil. 3,5*
Co všechno si nechá člověk líbit, když má nízké sebevědomí. Tři příběhy, každý psaný jinak, všechny tři se ale četly dobře. Za mě nejlepší kniha p. Dvořákové.
To bylo hodně zajímavé. Knížka mi zůstane určitě nějakou dobu v hlavě. Tři příběhy, tři osudy žen, které ,,bojují “ s nedostatkem sebevědomí a jejich dopady na osobní i profesní život.
Jako vždycky musím ocenit to, jak dokáže Petra D. popisovat charaktery postav a celkově se vžít do jejich osobností. Za mě opět povedená ,,sociální “ sonda..
Ne zrovna šálek mého čaje. Bohužel jsem přečetla pouze první příběh Kristýny, u kterého jsem se vztekala frustrací nad chováním Jáchyma. Omílaný problém, očekávaný. Nelíbil se mi ani styl psaní. Do dalších dvou příběhů jsem se tedy nepouštěla, dám přednost jiným knihám na mém "to read" listu.
1. příběh - čtivé, ale téma už takové všední, nezajímavé
2. příběh - líbil se mi dějem i formou (@ komunikace)
3. příběh - zajímavý prostředím, ale hlavní postavu se mi nedovedlo patřičně pochopit a tedy i ocenit.
Super čtení, čte se krásně, v každém příběhu je něco zajímavého k zamyšlení. Za mě třetí kniha od této autorky, líbí se mi její styl, odvaha se dotknout témat, která jsou pro některé kontroverzní. Děkuji
Uf, tak tohle byl záhul. Knížka se prezentuje jako příběhy o nesebevědomí, což je, ale není to to hlavní co rozebírá. Autorka se nebojí těžkých témat, ideálně ještě smíchaných dohromady. Každý z příběhů mě bavil, i když bohužel musím říct, že knížka má klesavou tendenci. První příběh mě nechal s pusou dokořán, nedokázala jsem přestat číst, s hlavní hrdinkou jsem soucítila a konec byl totální šok. Za normálních okolností bych řekla že byl až moc rychlý, ale tady všechno dávalo perfektní smysl. Druhý příběh mě také bavil, i přes to, že víra není něco v čem bych se vyžívala. Líbilo se mi, jak jsme mohli vidět povahu různých lidí v tak uzavřené skupině jako je farní společnost. Konec se mi opět líbil, bylo vidět, že ve všem zlém je něco dobrého. Třetí příběh mě zaujal nejméně, autorka má v každém jiný styl vyprávění a tady mi nesedl. Ani hlavní hrdinka mi nesedla, celou dobu jsem k ní měla odpor. Přišlo mi ale, jako kdyby to tak bylo záměrně. Konec autorka zase napsala perfektně, ty prostě umí. I přes můj nesouhlas s jejími názory jsem pro Naďu měla na konci trochu soucitu. Celkově se mi knížka moc líbila, zabývá se důležitými tématy a pokud chcete dobrou současnou českou beletrii, Sítě jsou skvělá volba.
3 ženy, 3 příběhy, 3 pohledy. A každý zajímavý. Sice by každý příběh vyšel na 1 knihu, protože to co nezaznělo, a co by zaznít mělo, a současně všechno relativně rychle "vyřešené". V reálu to tak opravdu není. Práce s lidmi je náročná. Navíc je opravdu důležité aby člověk si situaci uvědomoval a chtěl ji řešit. Přesto nebo právě proto, jsou takovéto knihy velice důležité!