Búrka v impériu
Sarah J. Maas
Skleněný trůn / Trón zo skla série
< 5. díl >
Dlhá cesta na trón sa pre Aelin Galathynius ešte len začala. Prisahala však, že sa svojmu kráľovstvu už nikdy neotočí chrbtom. Hlavne, ak je jediná, kto dokáže zostaviť armádu proti Temnému kráľovi a jeho beštiám. No Erawan neohrozuje Aelin len svojím vojskom, ale aj tieňmi z jej minulosti, bývalými spojencami a nepriateľmi. Na obzore sa však črtá vojna nebývalých rozmerov a Aelin sa musí rozhodnúť, koho a čo obetuje, aby zachránila svoj svet pred úplným zničením.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2017 , Slovart (SK)Originální název:
Empire of Storms, 2016
více info...
Přidat komentář
Za mě asi nejlepší kniha z celé série. Velmi svižný děj, takže jsem měl knihu přečtenou za chvíli. Aelin mě hodně bavila, protože navenek se občas chovala trochu jako psychopat, ale její vnitřní motivace se naplno projeví až na konci knihy, která má hodně překvapivé rozuzlení a autorce se podařilo vytvořit hodně dobrou a nečekanou zápletku, která čtenáře namotivovala do posledního dílu.
Obecně bych tu chtěl vyzdvihnout autorčinu vyváženost postav. V dnešní době se občas stane, že v rámci emancipace je jedno pohlaví preferováno a naopak druhé postaveno do role statistů. Aelin je alfa jak vyšitá, ale Jeřáb je alfa na druhou. Ani žádná z dalších hlavních postav se nechová jako puťka, která čeká, až jí alfa řekne, co má dělat. Mají své vlastní názory a jsou schopni se i pohádat.
Děj mi odsýpal a bavil mě. Díky tomu se mi kniha četla velmi dobře, i přesto že měla skoro sedm set stran. Postavy jsou skoro pořád stejné. Musím říct, že u Aelin mě baví, jak si dokáže naplánovat věci dopředu a všichni potom jenom zírají, jak má vše vymyšlené.
Trochu mě mrzí, že tu tolik nebyla třináctka. Protože od minulého dílu jsem si ji i s Manon také docela oblíbila.
No a konec (cca posledních 100 stránek) mě docela šokoval. Je to přesně ten typ závěru, kdy se nemůžete odtrhnout, čtete a čtete a následně okamžitě potřebujete další díl. Takže i přesto, že jsem si říkala, že nevím, jestli chci číst další část takhle za sebou, tak nejspíš to tak dopadne, protože jsem fakt napjatá, co bude sakra dál.
Celá série Skleněného trůnu mě hrozně baví a nechápu, jak to Maasová dokáže takhle napsat. Tolik dílů a stránek s popisy, které nejsou nudné a se zápletkou, která je skvělá.
U Říše bouří jsem konečně pochopila, proč o Maasové tvrdí to s milostnými scénami. Protože tady jich bylo teda požehnaně! Všichni se tam začali párovat a zatím tedy nevím, jestli mi to vadí či naopak.
Co mi vadilo a vadí na všech dílech, je překlad Jeřábova jména. Mně se to prostě k němu vůbec nehodí a Rowan je mnohem hezčí. A druhá věc, za kterou strhávám tu půl hvězdu, jsou chyby! Panebože těch tam bylo, ať už překlepů, či vynechání. Nejvíce mě však dostalo, když z Jeřába udělali holku a když ho přemístili místo Lorcana. Podle mě by se na tu korekci měl brát větší důraz.
SPOILER
Děj
Aelin putuje se svou družinou do Terassenu, aby se ujala svého trůnu. Jakmile dorazí uspořádá schůzi lordů terasenu, ale ti se rozhodnout odmítnout její nárok na trůn dokud nezíská spojence. Aelin se proto vydává do zátoky lebek ,aby získala přízeň pána pirátů. Lstí proto přiláká démonické vojsku, kterému pán pirátů nemůže bez její pomoci vzdorovat. Následně pomocí svého ohně erawanovu flotilu spálí. Pán pirátů se k ní tedy následně přidá za to, že zachránila jeho město. Během útoku na flotilu jí ovšem na okamžik ovládne bohyně Deanna, aby jí vyřídili, že má pátrat po zámku s nímž by zavřela bránu sudby. Následně se tedy Aelin vydává pátrat po zámku do mokřadů Eyllwe. Při cestě do Eyllwe narazí na zraněnou Manon Černozobou, která bývala velitelkou Erawanovi letky železozubých čarodějnic na wyvernech, ale zradila ho aby zachránila svou pobočnici. Jakmile dorazí do Eyllwe, Manon se s nimi vydává do mokřadou kde najdou tajemné zrcadlo, ale jsou překvapeni útokem erawanových monster, které se Aelin podaří zneškodnit. Následně je, ale překvapí Lidé u nichž si Aelin vyžádala splacení dluhů. Na lodi podle nápovědy bohyně Deanny Aelin a Manon vstoupí do zrcadla kde jim je odhalena pravda o bozích a o tom, že vykování zámku bude stát Aelin život. Ve skutečném světě se mezitím zničehonici objeví vílí královna Maeve se svou flotilou, která zaútočí na tu Aelininu. Mezitím se Aelin s Manon vrátí, ale na jiném místě kde se setkají s Maeve, která s Aelin svede boj. Námořní bitvu se podaří vyhrát, ale ještě předtím než Aelininy přátele dorazí, aby ji zachránili Maeve ji porazí a zajme.
Postava
Manon je poloviční železozubá a poloviční crochanka, celou knihu se se svým původem vyrovnává, protože celý život vyrůstala v domnění, že je železozubá a jejím úkolem je crochanky lovit a zabíjet. Za svých 117 let měla na rukou krev mnoha crochanek včetně své nevlastní sestry Rhiannon. Manon má dlouhé měsíčně bílé vlasy a oči barvy roztaveného zlata ( stejné jako má temný král Erawan. ) Manon je možná chladná ( Sama sebe popisuje jako led. ) a trochu krutá, ale pro své přátele je ochotná se obětovat a to předvedla, když její krutá babička chtěla popravit její kamarádku a ona se za ni byla ochotná obětovat, aby jí získala čas. Manon je sebejistá vůdkyně a rozená válečnice, v tomto ohledu vlastně ani nemá na výběr, protože je jak poslední crochanskou královnou tak i dědičkou železozubých a jejím osudem tedy je spojit oba čarodějnické kmeny opět do jednoho.
Názor
Kniha se mi líbila, protože velmi rychle utíkala a prakticky hned jsem ji přečetla. Narozdíl od předchozích dílů byla víc akční a překvapivá, tedy alespoň podle mě.
Série se mi celkové líbí, ale pravdou je, že ji asi nikdy nedočtu a tohle je poslední díl, který jsem dočetla. Má to prostý důvod, nemám ráda Aelin. Její charakter a to jak se zajímá o svou zem, podle mě není možný aby se něčí charakter tak moc změnil. Moje láska patří Celaene, tomu, jak je nebezpečná a stará se jen o sebe, nevadí jí smrt kolem. Ale od té doby co je z ní Aelin, tak ji ráda nemám. Zbožňuju Manon, má láska k ní není tak silná, abych se přenesla přes odpor k Aelin a sérii dočetla.
Je to sice hezky a čtivě psané, ale stejně.
Vztah Aelin a Jeřába dostal nových rozměrů. Manon se od teď stala jednou z mých nejoblíbenějších postav v knížce. Lysandra byla také naprosto neuvěřitelná. Už se nemůžu dočkat až si přečtu další díl.
Nevím proč, ale myslela jsem, že tenhle díl je už zakončení série... Trošku jsem se těšila na ukončení, ale nevadí... Opět skvělé, napínavé, zbožňuji to, ale ten konec... Chjo... Ať už je další díl!!!
Druhé čtení. Boha, ta Maeve je hrozná ču*** ????
Říše bouří je opravdu jeden z hlavních dílů série. Také ukazuje jedno ponaučení. Když budeš dávat jen tak, jednou se ti to vrátí. Nejoblíbenější postavy tohoto dílu? Překvapivě mezi ně kromě Aediona a Lysandry patřil Lorcan a docela jsem si oblíbila Elide díky její vychytralosti. Manon pro mě byla silnou postavou už od začátku. Co mě ale mrzelo, že v příběhu zanikl Dorian, kterého jsem měla od prvního dílu ráda. Také se mi zdálo že Jeřáb byl v tomto díle méně propracovaný. Mrzí mě to, protože patřil mezi postavy se kterými bych se chtěla opravdu setkat. Co mě potěšilo, bylo seznámení s Jeřábovou bývalou tlupou. Co mě ale nepotěšilo bylo setkání se šlechtici. Když se na to však podíváme z jejich strany, je logické že hned neuznali její postavení. Hlavně s ohledem na to co tam předvedla. Aelin dala dohromady vojsko. A konec? Fenomenální. Už se těším na další díl.
Na tento díl jsem se strašně těšila. I když jsem věděla co se stane dostalo mě to. Celý díl se v podstatě točil kolem spojenců a vztahu Aelin a Jeřába. Maasová to nachystala tak abychom si na konci sedli na zadek a mučivě čekaly na další díl. Návrat k některým postavám byl super. Například u Rolfa jsem byla překvapena. U Ansel jsem se jenom tiše smála a každopádně se těším na další díl. Líbilo se mi jak i ostatní postavy dostávají prostor. Manon je prostě super a těším se jak dopadne její setkání s čarodějnicemi. Další napínavý příběh u Elide. Strašně jsem se těšila až dostane trošku více prostoru. Na Doriana mám pořád stejný názor od prvního dílu. Ještě, že poslední díl vyjde brzy protože nevím co bych dělala kdybych musela čekat tak dlouho jako teď.
DOPORUČUJI !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Možný SPOILER
Hodnotím trochu s odstupem, takže emoce po bezprostředním dočtení již trochu opadly (což je možná dobře :D ) Ale rozhodně nemohu jinak než za pět hvězd. Série je prostě výborná a od tohoto dílu jsem se nemohla odtrhnout. Události nám stále gradují a upřímně jsem opravdu zvědavá, jak se autorka rozhodne příběh zakončit. Závěr knihy byl opravdu překvapivý a musím říct, že jsem nečekala, že z Maeve se vyklube až takový záporák. Už se těším, jak se s ní postavy v dalším díle poperou. Přeci jen toho zbývá ještě opravdu hodně k vyřešení.
Co se týče postav samotných, tak v tomto díle jsem si jednotlivé linie příběhu užila, i když mě občas trochu štvalo, když se v tom nejnapínavějším přesunul příběh k někomu jinému. To jsem pak počítala, kolik stran mi zbývá, než si budu moct přečíst pokračování. Jak jsem tak trochu předpokládala ze čtvrtého dílu, postavy se nám pěkně napárovaly a ačkoliv ve čtvrtém díle mě linie s Elide tolik nebavila, tady už to bylo o dost lepší, ale to bylo nejspíš způsobeno postavou Lorcana.
To, že se na scéně objevila i Jeřábova tlupa bylo příjemným zpestřením. Trochu mi ale přišlo nelogické jednání některých postav v samotném závěru knihy, když se objevila Maeve. Konkrétněji Gavriela a Lorcana. Gavriel bojoval po boku Jeřába a chtěl být nablízku Aedionovi a přesto se pak cítil zdrcen při zrušení krevní přísahy Maeve? Dle mého by měl být spíše potěšen, že nebude muset opustit svého syna. To stejné i Lorcan, který se s přísahou snažil bojovat, zamiloval se do Elide...a také byl po zrušení přísahy nešťastný... tohle mi prostě moc nesedělo.
Co bych knize vytkla dále byla ještě kapitola, která byla věnována milostné scéně mezi Aelin a Jeřábem. Celkově mi to v příběhu nevadí, ale celou kapitolu bych o tom asi úplně číst nemusela. Nicméně si myslím, že spousta dámského osazenstva se na tu scénu třepala už x dílů :D
Z postav bych dále vypíchla Manon - docela mě i bavilo, že se dala dohromady s Dorianem. A dále pak samozřejmě Lysandra. Její přeměny byly zajímavé a těším se, co nám ukáže dál.
No upřímně doufám, že další díl vyjde brzy, jelikož po rozkliknutí pdf a zjištění, že má 912 stran jsem se trochu zhrozila a raději bych si počkala na češtinu :D Ale uvidíme, myslím, že pokud nevyjde v nejbližší době, tak to stejně nevydržím :)
Trochu málo Manon, ale jinak skvělé. Doriana moc nemusím, takže jsem ráda, že zde příliš nefiguroval, i když je pravda, že Aelin tam bylo naopak trochu moc. Škoda, že nepřidali trochu více z Nesryn, ale věřím, že v dalším díle to bude lepší.
Kniha byla hezká, jen některé situace tam podle mě ani nemusely být zmíněny. V polovině se mi začínalo zdát, že se všechno točí jen kolem Aelin, že Doriana se nikdo na nic nezeptá, což mi docela dost vadilo. Kapitol s Manon tam bylo poměrně málo, za což jsem trochu smutná. Aelin prostě byla nacpána všude.
I přes to knihu hodnotím kladně a doporučuji si ji přečíst.
Zase skvely dil! Moc me to bavilo a nemohla jsem se odtrhnout. Par situaci mi prislo smesnych, ale tech nebylo mnoho a v pameti mi zustaly spis zvraty a prekvapive udalosti. Krom zacatku, jsem se ani chvili nenudila. Prislo mi obcas se ze autorka malo venuje Dorianovi, prala bych si pro nej vic prostoru, na nekterych mistech mi proste chybel anebo byl jen okrajove zminen. Naopak mela az nadmiru prostoru Elide, ktera mi prijde jen do poctu. Lorcan me bavi, asi jsem si toho hulvata oblibila :-)
SPOILER
Na knize se mi líbí finální zvraty na konci. Líbí se mi taky postava Elyde, která se konečně trochu vymyká ostatním hrdinkám v sérii. Skvělý je hlavně její příběh v démonském hradě. A i když pak celá jejich story s Lorcanem je úplně průhledná (viz komentář u předchozího dílu) a plná "náhod", je stále zajímavější než osudová romance ústřední dvojice. Zaujala mě taky linka s procesem rození démonů.
Naproti tomu mínusem je pro mě jednoznačně naprosto nesnesitelná Aelin. Pasáže s ní jsem několikrát musela přeskočit (hlavně když si začala čistit nehty). Nechápu, proč celá její družina toleruje její výstupy, to že z nich několikrát udělala totální blbce a evidentně jim (včetně Rowana) vůbec nedůvěřuje.
Každopádně jsem docela zvědavá jak to celé dopadne a doufám, že konec nebude moc podobný dvorům.
Podle me nejlepsi dil, energicky, zajimavy, bohuzel mi nedoslo ze neni posledni a tim padem si budu muset pockat nejmin na cervenec 19 na zaver :(
Štítky knihy
elfové láska magie pro dívky romantika pro dospívající mládež (young adult) fantasy království
Autorovy další knížky
2015 | Skleněný trůn |
2016 | Dvůr trnů a růží |
2017 | Dvůr mlhy a hněvu |
2016 | Královna stínů |
2020 | Rod země a krve |
Právě jsem dočetla tuto úžasnou knihu. Páni! Massová, jako vždy překvapila. Nemohu nic vytknout. Aelinin příběh je zkrátka dokonalý ve všech směrech.