Královna stínů
Sarah J. Maas
Skleněný trůn / Trón zo skla série
< 4. díl >
Ztratila všechny, které milovala. Celaena Sardothien se vrací zpátky do říše a jediné, po čem touží, je pomsta. Brzy si ovšem uvědomí, že ve hře je mnohem víc – musí osvobodit prince Doriana, kterého pomocí magie ovládá král ze skleněného hradu. Musí zjistit příčinu královy moci! Ale hlavně nesmí zklamat svůj lid, který do ní vložil veškeré naděje.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2016 , CooBooOriginální název:
Queen of Shadows, 2015
více info...
Přidat komentář
Pěkně se to rozjelo. Napínavé od začátku do konce. Už i čarodějnice začínají být sympatičtější, takže už mne baví všechny dějové linky. Závidím autorce její fantazii! Nemám problém si to všechno představit, ale vymyslet to, to teda klobouk dolů.
Tak tohle je Maasová tak, jak ji známe. Už žádné chození kolem horké kaše, v tomhle díle se příběh rozjel úplně neskutečně! Bavily mě všechny dějové linky a líbilo se mi, jak se to postupně začalo všechno propojovat. Jediné, co bych knížce vytkla, byl zdlouhavý začátek, kterým jsem se musela chvilku prokousávat, ale pak už to naštěstí jelo.
Znovu jsem se utvrdila v tom, že Chaol je ta nejotravnější a nejufňukanější postava ze všech. Ale ostatní postavy jsou čím dál zajímavější. Celaena / Aelin mě baví od samého začátku, Manon je láska, Jeřába jsem si taky oblíbila, ale nejvíc jsem zvědavá, jak to dopadne s Dorianem. Doufám, že v dalších dílech dostane ještě více prostoru.
(SPOILER)
Tohle je podle mě zatím nejlepší kniha, kterou jsem od autorky četla. Rozhodně je zatím nejvíce akční ze všech. I tady si vyskytlo pár neakčních míst, jako u této autorky vždy, ale podle mě tady bylo mnohem více akce než jen v posledních 100 stranách. Miluju tuto sérii. Za mě nejlepší od Maasové. Přála bych si, aby autorka v budoucnu napsala něco podobného s méně romantikou a více high fantasy. Zde je vidět, že na to rozhodně má. Tím ale neříkám, že se mi její romantika nelíbí, jen je fajn, když to projednou není to hlavní téma knihy. Osobně se moc těším na vývoj vztahu Doriana a Manon (aka mých dvou oblíbených postav) a taky na další páry, o kterých už z fanartů vím, že vzniknou.
U Maasové musím hodně ocenit, jak tady dokázala pracovat s více POV. Moc se mi líbili kapitoly z pohledu Doriana, když byl posedlý. Dodávalo to příběhu grády. Taky mě hodně bavilo vše, co se dělo v táboře čarodějnic. Kaltain je líto. Zaujala mě i nová postava Elide. Jsem zvědavá, kdy se setká s Aelin. Taky mě překvapil plot twist s králem, který jsem, ani přes všechny spoilery, co vím, nečekala.
Každopádně každému doporučuju vyhýbat se spoilerům o této sérii, ačkoli to může být těžké. Mně mrzí, že jsem si tak hodně věcí prozradila. I když aspoň pořád méně než o Dvorech.
Tohle už je závislost. Nedokážu myslet na nic jiného, myslím jen na ten příběh. A úplně se bojím, že už mi těch knih moc nezbývá. Musím hned otevřít další knihu.
Tenhle díl byl zatím nejlepší.Kniha je čtivý super ,ale překlad je teda hrozný jsou tam chyby to mě teda naštvalo ale jinak super
(SPOILER)
Nejsem si jistá jak hodnotit. Na jednu stranu, zlepšení oproti minulým dílům je obrovské. Ovšem pořád jsem si všímala věcí, které se mi nezdají.
Co mi vadilo, byl nekvalitní překlad a korektura vydání z 2016 - překlepy, nesmysly, narychlo. Chování postav mi taky připadalo přitažené za vlasy a nekonzistentní - snad až na Manon, Lysandru a Arobbyna...a pár dalších. Ostatní měly momenty, které jsem urychleně zapomínala, abych si to nekazila. Na co se ovšem zapomenout nedá, je chování Chaola a Aelin - pokrytectví, zbytečné problémy, nekonzistentnost, neuvěřitelnost. Vůbec jsem to nebrala. V reálu jsou někteří lidi samozřejmě různí, ale tohle byl moc velký kolotoč...
Jako pozitivum vnímám, že obsahu bylo opravdu hodně, nekončila jsem hladová a neutěšená - vše se vyjasnilo, každá postava byla uzavřena, každá záhada, která se měla odkrýt, byla odkryta. Maas to měla propojené a promyšlené, ale často dost vykonstruované a neuvěřitelné. Čtenáři zatajené plánování mi vyhovovalo a trochu mi to připomínalo linku Šesti vran a hlavně Prohnilého města, ovšem tohle nemělo takové kvality... ale vyloženě špatné to nebylo. Až na pár (čti: více) momentů. Například Aelinina provokace čarodějek byla úplně zbytečná a téměř osudná. Vzhledem k tomu, jak se o všechny bála, jak si dávala pozor...tenhle krok smysl nedával. Stejně tak jsem asi někde minula pádnější důvod, proč osvobodit magii až budou před králem - to načasování nemohlo nikdy být úplně přesné a ten risk byl neskutečný a opět dost zbytečný.
S návratem magie jsem ale spokojená, chyběla mi a jsem zvědavá, co to přinese. Zakončení fajn, zvrat s králem, Morathem, Dorianem a Chaolem tu poměrně dlouhou jednotvárnost oživil.
(SPOILER)
Priznam se,ja mam Chaola rada.Nemeli si s Celaeniu co vycitat.V prubehu trech knih oba pracovali pro krale,oba se ho bali a ani jeden proti nemu nebojoval.
To,ze ji umrela kamaradka je jiste zdrcujici,ale vzdyt ty holky si neustale lhaly,obe mely zavazna tajemstvi,ktere si umyslne nerekly a Calaena se ji vylozene vyhybala.Tomu se tedy rika pratelstvi.
Takze za me,pokus by nase kralovnicka nebyla chronicka lharka,treba by vse dopadlo jinak.
Ctvrty dil hodnotim kladne a s chuti se vrham na dasi .
Před chvilkou jsem dočetla tento díl ... a jsem ho plná. Je to, zatím, nejlepší díl celé série. Četla jsem si několik komentářů dole a pod mnoho se mohu i já podepsat. V této knize je už skvělá také Manon, Třináctka a jejich dějová linka. S Dorianem jsem doopravdy trpěla. Aelin je jako Královna dokonalá a bez Jeřába a jeho výcviku a blízkosti by nebyla tam, kde je. Proto je dobře, že se k ní vrátil.
Největším zklamáním je pro mě, pořád, po prvním díle a začátku druhého, Chaol. Nevím, zda je to chyba autorky nebo doopravdy Chaola, ale vždyť to měla být velká, osudová láska, jak se to mohlo tak pokazit? Scény Chaola s Aelin mě doopravdy ranily. Myslím si, že když se vrátila, nebyla ještě rozhodnutá, zda za láskou k Chaolovi udělá tlustou čáru, ale potom, co jí řekl, vyčetl a jak se k ní choval, bylo rozhodnuto.
Tento díl se mi zatím líbil asi nejvíc.
Seznámila jsem se zde s mnoha dalšími postavami, které jsem si ihned zamilovala. Taky se tady rozjely romantické linky, u kterých se nemůžu dočkat, jak budou pokračovat.
Aelin absolutně miluju. A Rowan/Jeřáb? Ten je prostě dokonalý. Hrozně se mi líbí, jak se to zatím vyvíjí.
Nejen v romantice je tato kniha super, ale hlavně ve fantasy, s množstvím intrik a odhalení, čarodějnic, víl, a podobně.
Přestože u tohohle dílu mé emoce nebyly zase tak silné, tak to nemůžu hodnotit záporně.
Celý nápad i jeho zpracování je skvělé.
Těším se, jak bude příběh pokračovat.
(SPOILER)
Tenhle díl byl asi zatím nejlepší ze všech. Nabitý akcí a emocemi. Vztahy mezi postavami se rozvíjejí, poznáváme i některé nové tváře. Lysandra je fajn a zajímavá postava. Oproti minulému dílu mě začal bavit i pohled Manon a hodně se těším co se svojí třináctkou předvedou v dalším díle.
Rowan je skvělá postava, kdy přesně splňuje to co po něm chcete a jeho vztah s Aelin se hezky neuspěchaně vyvíjí.
Líbí se mi jak se Aelin z velké části vypořádala s minulostí a že se ujala role královny.
Sympatičtí jsou mi všichni klaďasy až na Chaola. WTF se stalo s jeho postavou? Naprosto obrátil o 180 stupňů. Byl nesnesitelný…dle něj za vše může Aelin. Cokoliv udělala bylo špatně, cokoliv neudělala bylo taky špatně. Vše viděl jen bíle a černě. No doufala jsem v moment, kdy by mu Rowan nakopal zadek, protože nikdo by si to nezasloužil víc. Tenhle týpek nemohl opravdu být zamilovaný do Aelin. Na konci se sice trochu vzpamatoval ale i tak se mi zprotivil.
No a zápletka s králem? Ta mě dost překvapila.
Hned otevírám další díl ;)
Tak a je to tady ! Úplné ponoření do děje. Předchozí díly mi trosku déle trvaly a byl tam pomalejší rozjezd proto 4* ale tento díl je prostě WOOOW od začátku do konce. Stránky jen utíkají a knihu jsem přečetla za 14 dní. Díky moc Sarah za tento svět :)
(SPOILER)
Tento díl byl jízda do začátku až do samotného konce a moc jsem si ho užila. Příběh se posouvá dál a odhalil pár nečekaných překvapení, které jsem nečekala. Něco jsem i odhadla ač tak z půlky. Jedna příběhová linka se uzavřela a dotyčnému jsem to ze srdce přála.
Ve finále jsem se bála i o pár postav, zejména o jednu, s kterou to dopadlo dobře, i špatně ️
Co mě tu trochu štvalo bylo to, že si Chaol s Cel nedokázali normálně promluvit a chovali se k sobě, jak se chovali. Chaola mi to určitě nezprotivilo a chápala jsem ho, stejně jako Cel - ač ta její tvrdohlavost mě někdy vážně štve.
Dorian v tomto díle moc prostoru neměl z pochopitelného důvodu.
SPOILER: Jsem ráda, že se na konci vrátil a může to být ten Dorian, kterého známe. KONEC SPOILERU
Manon, skvělá linka a velmi mě bavila. Líbí se mi, kam se její příběh vyvíjí a byl tu jeden náznak, na který se těším. Ta část s Asterin, kde se Manon svěřila byla za mě velmi silná chvilka. Doufám, že Manon v této cestě bude pokračovat.
A Rowan. Nemohla jsem se dočkat, až se v příběhu objeví a užívala jsem si každou chvíli s nim.
Budu se opakovat, ale opět naprosto skvělý díl držící laťku kvality nastavenou velmi vysoko. V Adarlanu přituhuje a děj je zas o něco temnější, zejména linka, která se odehrává v Morathu, nabízí opravdu mrazivé scény. Závěrečný plot twist sice byl celkem předvídatelný, ale i tak bylo finále již tradičně epické.
Co musím zejména vyzdvihnout je úžasný vývoj postav - Aelin se proměnila z nesnesitelného spratka v prvním díle v komplexní charakter, ačkoliv část spratkovitosti si ponechala. To se dá ještě očekávat, byl na to čas v několika knihách. Ale jak to Mass dělá, že dokáže vytvořit v jedné knize několik propracovaných silných vedlejších postav (zejména tedy ženských)? Lysandra, Nesryn, Manon, Kaltain, Asterin a nová postava Elide (kterou jsem si opravdu zamilovala).
Neporovnatelné s jinými sériemi, kde se nezvládne udělat propracovaný charakter ani u hlavní postavy (ani nechci naznačovat, že mám na mysli jistou Makovou pannu, že).
Tyhle knížky jsou díl za dílem lepší a lepší prostě se od nich nedá odtrhnout. Tento díl se stal zatím mím nejoblíbenějším. To napěťí a romantika mezi hlavními hrdiny je NEJ.Tahle série se stala momentálně mojí drogou a ještě chvíli bude mít na svědomí můj spánkoví deficit.
Jak se říká, že většinou je první díl série nejlepší, a pak to jde z kopce... No o Maasove se to absolutně říkat nedá, ona je přesný opak!
Dost lidí v recenzích naráželo na to, že začátek byl nudný a pomalý, že je to začalo bavit až od 2. části. No, já si tento díl opravdu hodně užívala a na to, kolik měl stran, jsem ho přečetla skoro hned, až jsem se divila, že už jsem skoro u poslední stránky.
Jsem ráda, že konečně autorka zde představila Krále vrahů Arobynna a upřímně fakt lituji, že ho neudržela v knize ještě déle, jelikož mě tato dějová linie bavila asi ze všech nejvíce.
Opět Aelin se předvedla, jak ji známe z dřívějších dílu. Drsná, chladná, vtipná, sarkastická a prohnaná, jsem vážně ráda, že ji autorka opět vrátila její image, protože v předchozím dílu - dvou, byla opravdu hodně citlivka a moc mě nebavila.
Co se týče Chaola, tak mi zde prostě nesedl. Nevím, jestli to bylo tím, jak autorka kompletně o 180⁰ změnila jeho chování, ale prostě mě ta postava tolik nebrala.
Naopak čarodějnice Manon mi zde opravdu přišla hrozně zajímavá a upřímně mě někdy její dějová linie bavila více, než Aelinina.
Konec dílu byl úžasný a upřímně, lepší zakončení bych čekat ani nemohla. Strašně moc se těším na další díl a doufám, že bude zas ještě o něco lepší.
Páni,to byla tak neskutečná jízda, že ani nevím co k tomu napsat. Díl od dílu je série lepší a lepší. Od tohoto dílu jsem se už od začátku nemohla odtrhnout. Tenhle díl je plný akce a temná atmosféra a postupné odkrývání intrik a tajemství, jen podtrhuje jak je tato série epická.
Aelin Ashryver Galathynius mě pořád dokáže ohromit. Je to stále stejná hrdinka,kterou jsem si od prvního dílu zamilovala a přesto je jiná. Je pořád arogantní, tvrdohlavá, statečná a drzá,ale navíc k tomu všemu se stala mazanou,odhodlanou a divokou královnou. Je připravena získat vše,co jí bylo sebráno a dělá to stylově.
Manon jak já tu čarodějnici miluju.
Nejde už jí jen o disciplínu a bezhlavé poslouchání rozkazů. Je zlá,ale zároveň dokáže překvapit,kdy vykoná něco dobrého a sama sebe tím překvapí. A setkání Doriana s Manon, skoro jsem ani nadýchala, jak bylo úžasné.
Dorian mi zlomil srdce. Jeho agónie a bolest,kterou zažíval, mě zničila. Byl osamělý, ztracený ale i tak našel sílu a snažil se bránit a vymanit z pekla.
Chaol těžko se mi k němu hledají správná slova. Nemůžu říct, že bych ho nenáviděla. Přišel o všechno v co bezmezně věřil a byl tomu oddaný a vyrovnával se s tím po svém.
Aediona jsem si oblíbila. Je loajální, sarkastický a bezmezně oddaný královně. A jejich hašteření? U toho jsem se bavila.
Rowan je chytrý, oddaný a intenzivní vílí princ. Chvíle,kdy se nechal ovládnout emocemi a vlivem, který na něj Aelin má, mi přivodil nejeden úsměv a motýlky v břiše.
V knížka od Maas se mi hrozně líbí jak dokáže krásně popsat přátelství. Dorian a Chaol přátelé od dětství. Aedion a Rowan nové bratrství. Aelin a Manon,bylo trochu naznačeno a to bude dynamické duo. Aelin a Lysandra od nenávisti k přátelství. Aelin a Aedion jejich shledání a bezmezná láska,dokonalost.Dorian a Aelin, král a královna dvou království, kteří by se jeden pro druhého obětovali.
Jejich žertování, podpora a oddanost jsou vepsány do každého jednotlivého vztahu, který tomu všemu dává kouzlo, je to až magické a celý příběh tím dostává ještě něco navíc.
4,5*/5*
Tento díl Skleněného trůnu mě příjemně překvapil. Osobně se mi líbil o trošku více než Dědička ohně (minulý díl).
Klady:
Celý příběh je hodně dobrodružný a promyšlený, což je super. Co je ale ještě lepší (a co se ve fantasy často nevyskytuje) je romantická linka na pozadí. Většinou dostávám v knihách romantiky až příliš, ale tady to za mě bylo akorát. Moc se mi líbil charakterový vývoj Manon, což je moje nejoblíbenější postava - z kruté se stává rozumnou a ví, co jsou správná rozhodnutí. Na konci děj gradoval a akce a zvratů jsem dostala v poslední šestině dostatek. Samozřejmě nemůžu zapomenout na vyvážený styl psaní SJM - květnatý, ale poměrně čtivý.
Zápory:
Bohužel ale musím i něco vytknout. Začátek byl za mě strašně utahaný, Aelin se pořád litovala (i za věci, jež neměla šanci změnit, což mě naštvalo nejvíc), místo aby se naučila vypořádávat s realitou. V celé knize bylo několik natahovaných a hluchých míst. A Chaol mě štval svým chováním, kromě konce.
Shrnutí:
Jak už známe Maasovou, Královna stínů je zase další parádní dílo, kousek, který by si měli přečíst všichni, co aspoň trošku vyhledávají fantasy. Najdete zde akci, dobrodružství, tajemství a trošku romantiky. Jak už ale víme, že to Maasová umí, kniha je pořádná bichle a je občas natahovaná. Obsah ale stejně stojí za tu krátkou nudu.
Doporučuji všem čtenářům od cca 13 let.
Štítky knihy
pro dívky víly, rusalky pro dospívající mládež (young adult)
Autorovy další knížky
2015 | Skleněný trůn |
2016 | Dvůr trnů a růží |
2017 | Dvůr mlhy a hněvu |
2016 | Královna stínů |
2020 | Rod země a krve |
4.díl ze série Skleněný trůn mě zatím bavil ze všech nejvíce. Je to nabité akcí a je to neskutečně čtivé měla jsem přečteno asi za tři dny a to je u mě fakt výkon vzhledem k tomu, kolik má kniha stránek :) tento díl je plný zvratů a intrik, a já smekám před autorkou jak to vždy dokáže tak pěkně vymyslet
Oproti předchozímu dílu mě tu začali hodně bavit kapitoly s Manon a třináctkou, velmi mě baví jak se její postava vyvýjí. A jsem velmi zvědavá co nám ještě přinese nová postava Elide :)
Jak už to u Massove bývá, tak za mě opět velké doporučení :)
Tato série je díl od dílu lepší