Veža na úsvite
Sarah J. Maas
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/380099/bmid_veza-na-usvite-CU5-380099.jpg
4
1760
1760
Skleněný trůn / Trón zo skla série
< 6. díl >
Trón zo skla diel 6. Začítajte sa do šiesteho pokračovania najúspešnejšej fantasy ságy súčasnosti Trón zo skla, ktorého dej sa odohráva zároveň s piatym dielom Búrka v impériu. Znovu objavte čaro príbehov Sarah J. Maas, tak ako si ho pamätáte zo začiatku série. Kapitán kráľovskej gardy Chaol Westfall bol známy svojou chrabrosťou, silou a bezpodmienečnou oddanosťou korune. No všetko sa zmenilo po zničení skleneného zámku a vyvraždení jeho mužov, hoci adarlanský kráľ ušetril jeho život. Duša sa síce časom zahojí, no jeho telo je nenapraviteľne poškodené. Uzdravenie mu ponúkajú len legendy o tajomstvami opradených liečiteľoch v ďalekej krajine na Južnom kontinente. Nad Erileou sa však znášajú búrkové mraky, Aelin a Dorian sa nedokážu vyhnúť ničivej vojne a ich jedinú šancu na víťazstvo držia v rukách Chaol a Nesryn a ich schopnosť presvedčiť mocných pánov juhu, aby sa pridali k vojne na severe. Južný kontinent však skrýva mnohé tajomstvá, ktoré môžu mať nečakané následky pre celý svet.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2018 , Slovart (SK)Originální název:
Tower of Dawn, 2017
více info...
Přidat komentář
Chapu, ze autorka se snazi trochu uklidnit spad deje timto dilem. Na druhou stranu je tak strasne vlekly a nezabavny. Vubec si ho nedokazu vychutnat. Jsou tam zdlouhave pasaze o nicem, ktere jsem se sebezaprenim cetla a dokonce i preskakovala, protoze pribeh - ten hlavni, o co tady jde - temer nijak neposouva.
Chaol je za me stale (s prominutim) ubreceny blbecek, ktery si mysli, ze zrovna on je tady ta nejdulezitejsi postava na svete. Jeho myslenky typu - mel jsem to byt ja, za vsechno muzu ja nebo moje nejobibenejsi - kdybych tam byl... V cele serii jsou lide, kterym se staly mnohem horsi veci nez jemu a pritom nikdo netrpi tak trapnym sebemrskacstvim. Kdyz jsem cetla nektere jeho pasaze vykrikovala jsem nahlas nadavky, jakej je to ubozak. Jeho preletavost z hlediska naklonosti k lidem a k zenam je dalsi veci, kterou ja proste nedokazu prekousnout. Pritom je tak neskutecne nezajimavy. Je mi sympaticky asi stejne jako Tamlin v druhe serii autorky.
Ostatni postavy ve mne nevzbuzuji zadne at kladne nebo zaporne emoce (mozna trochu Sartaq je sympatak).
Tuhle knihu jsem četla jako tandem read, jelikož mi tiktok řekl, že by mě tenhle díl nebavil číst.
To byl ale naprostý omyl. Jako člověk, který nikdy neměl Chaola ve zvláštní oblibě, jsem si tenhle díl naprosto zamilovala.
Uznám, že byl spíše zaměřený na osobní cestu tamějších postav než na syrové fantasy, přesto jsem si to zamilovala.
Konečné odhalení sice pro mě asi nebyla až takové wow, jak jsem očekávala, přesto konec postav se mi moc líbil.
Úplně jsem mě to vtáhlo do děje. Prostě Massová.
Chaola i všechny další postavy úplně zbožňuju.
Tenhle díl byl za mě asi druhý nejlepší.
(SPOILER)
Tak tohle byl pro mě velký zápas. Dělalo mi problém se začíst, protože jsem byla ponořená do příběhu Aelin a jejího dvoru a najednou jsem se ocitla na úplně novém kontinentu s úplně novými postavami, kdy je příběh vyprávěn z pohledu Chaola a Nesrym, kteří nepatří k mým oblíbencům.
Chaolovi jsem fandila ve druhém díle, ale pak obrátil o 180 stupňů a tak hrozně se mi zprotivil svým hloupým chováním, že jsem se na jeho díl vážně vůbec netěšila.
No a Nesryn byla taková nemastná neslaná v předchozích dílech.
No jsem ráda, že jsem to po dvou měsících dočetla (jindy mi to trvá 1-2 týdny). Přitom příběh nebyl vůbec špatný, líbilo se mi prostředí paláce i Torre a Nesrynina cesta k ruk lidem. Jsem ráda, že Nesryn nezůstala jen v pozici náhrady a rozhodla se pro vlastní dobrodružství se Sartaqem.
Yrene je milý přírůstek, kdy je jasný kdo ji v minulosti pomohl a těším se na jejich setkání. Pěkně to propojuje tuhle novelu s hlavním příběhem. Líbilo se mi odhalení důležitých věcí ohledně Valg královny a rozhodně je důležité tenhle díl přečíst.
A i když jak říkám se mi příběh líbil, přesto jsem měla problémy to číst a musela jsem se občas i nutit. Hlavně v první půlce knihy. Bylo by pro čtenáře lepší, kdyby se příběh šestého dílu namíchal s dějem z pátého a kapitoly se střídaly. Plynulo by to rychleji a i by mě to více bavilo.
Protože ať si říká kdo chce co chce, za mě se teda Chaol v tomto díle nevykoupil. Pořád je to takový sobeček, který soudí ostatní, ale sám se neumí pořádně podívat do zrcadla. A to ani nemluvím o tom jak strašně přelétavý a arogantní vlastně je. Ze všech postav co ve skleněném dvoře jsou, si dle mého názoru Chaol zaslouží happy end nejméně. Doufám, že v posledním díle nebude mít tolik prostoru, nebude zase útočit a kritizovat Aelin, že prostě bude držet hubu a krok :D
protože buďme upřímní, pro válku toho neudělal tolik jako ostatní, tady to vše zařídila spíše Nesryn a Yrene, ale už vidím jak mu v dalším díle budou všichni pět ódy jak to hezky chlapec domluvil a že vlastně on zachránil situaci (přitom on fakt skoro nic neudělal, kromě toho že si užíval s Yrene teda :D )
Má nelibost k Chaolovi mi nedovoluje dát obvyklé plné hodnocení. Takže bych dala 3,5*
Včera dočteno. S tímto dílem jsem měla trochu problém, protože Chaol ztratil v minulých dílech mou důvěru a proto věnovat mu celou knihu pro mě nebylo zrovna nejšťastnější volbou. Příběh se docela dobře četl a byly v něm pro celou ságu důležité informace, ale za mě bych díl spojila s 5., s tím, že by se normálně prokládaly kapitoly Chaola, Yrene, Nesryn a Sartaqa s kapitolami ostatních, tak jak to vlastně autorka celou dobu dělá. A měli bychom 5. a 6. díl tak, jak jsme zvyklí. Chaol a jeho nedůvěra k Aelin mě doopravdy otravovala. A tak, jak jednou miloval Aelin, tak teď miluje Yrene. To, co mu vadí u Aelin, mu nevadí u Doriana a teď i Yrene. Nevím, za mě to nebyla úplně kniha jeho vykoupení, ale byla to pro mě kniha typického Chaola, tak jak jsme ho mohli poznat. Teď už jsem zpět v příběhu v 7. knize a tam už to zase plyne, jak má, asi i s ohledem na to, že je to poslední díl.
Mnoho lidí by si zasloužilo svou vlastní knihu (Dorian, Manon), ale tam to autorka neudělala, nevím, proč zrovna Chaol. Navíc, když se příběh odehrává souběžně s 5. dílem.
Ale vynechat to fakt nejde, ty informace musíte mít. Já doporučuji číst souběžně 5. a 6. díl a kapitoly číst na střídačku a doplňovat si tím příběh, pokud právě začínáte číst a narazili jste na tento problém.
Maas mě opět nezklamala. Po Říši bouří tento díl se nese v klidnějším tempu a nemá to, až takový spád, ale mě osobně to nevadilo. V Královně stínů Chaol nedostal podle mě dost prostoru a v Říši bouří se neobjevil vůbec, takže jsem dostala konečně, co jsem chtěla - Chaola ️️.
Ten se choval vzhledem k jeho situaci pochopitelně - sama nedokážu odhadnout, jak bych se chovala na jeho místě.
Nesryn mě ze začátku nebavila a její příběhová linka mě zdržovala od Chaola, ale později mě Rukhinové začali bavit a i její linka přinesla důležitou informaci. Bylo mi jasné od začátku, jak se to tam vyvine ohledně vztahů a jak to mezi nimi skončí, i tak mi to nevzalo zážitek z knihy.
Co mě bilo do očí byla jakási osudovost v knize a takové to, že každý si najde ten svůj protějšek, přičemž stačí první setkání s dvojice už ví, že ten druhý je ten pravý. Ale asi ze mě mluví závist
Ale člověk jim to přeje, hlavně Chaolovi jsem přála, že si někoho našel, když to s Cel nevyšlo.
Pokud jde o Yrene - skvělá postava, ale za mě nebyla úplně výrazná, ač jsem zvědavá, kam její cesta povede a její spojení s Chaolem ve finále mi přišlo zajímavé.
Co se mi líbila byla země, kde se naši hlavní hrdinové ocitli. Nechtěla bych být asi členem královské rodiny, ale jinak se mi prostředí a chování královské rodiny ke svým podaným líbilo.
A dobře jsem odhadla i úhlavního nepřítele, což mi udělalo radost
Tento díl hodnotím kladně a bavil mě. Dostala jsem přesně, co jsem chtěla, ač tam pár věcí lehce drhlo. Těším se na poslední díl a vyvrcholení celé této série. Zvlášť po Říši bouří.
Vědela jsem, že tento díl pro mě bude jeden obrovský oříšek, jelikož celý příběh se odehrává jen z pohledu Chaola a jeho pobočnice Nesryn.
Uz od první stránky v prvním díle mi byl Chaol nesympatický, neměla jsem ho ráda a nekladla jsem na tuto postavu žádný velký nároky a ani naděje, jelikož dle mého prostě v této trilogii ani důležitá není, a jak zradil, zachoval se a řekl spoustu věcí Aelin v 2. a 4. díle, tak jsem ho už odepsala úplně. No a potom mě čekal celý 6. díl o Chaolovi. Chtěla jsem ho přeskočit a lituji, že jsem tak neučinila, protože hodně lidí říkalo, že je to důležitý díl. Za mě tedy opravdu není.
Věž úsvitu jsem četla necelé 2 týdny, jelikož mě to opravdu těžce nebavilo, a kdybych si nekladla takový důraz na to, že musím každou knihu dočíst, i když mě nebaví, tak už bych ji dávno odložila.
Jediné, co mě na této knize bavilo, byla Nesryn a její dějová linka, a potom posledních 100 stránek. Upřímně, ani nevím, čeho zde autorka chtěla dosáhnout. Kdyby to byl jen povídkový (doplňkový) díl o 300 stránkách max, tak bych si řekla, že super, že autorka tento příběh chtěla odvyprávět i z jiný stránky, než z Aelininé, ale napsat necelých 700 stránek o vedlejší postavě, která opravdu nemá prakticky žádné poslání v této sérii, je opravdu hodně odvážný.
Abych to shrnula, tak mě tento díl hodně zklamal a nebýt konce a Nesryn, klidně dám asi možná i nižší hodnocení. Věž úsvitu je dle mého opravdu hodně slabá a neděje se v ní vůbec nic. Vsadím se i, že to autorka bude omýlet v posledním 7. dílu, co všechno se stalo tady, jak má zvykem jednu událost opakovat klidně i 3x v jednom díle.
Upřímně, ani se mi do toho 7. dílu nechce, mám chuť na chvíli z toho světa, který jsem ze začátku milovala a 1 díl jsem klidně měla přečtený za 2-3 dny, odejít a třeba se k tomu někdy vrátit. Je mi to hrozně líto, jelikož jsem už přečetla 6 dílů, ale opravdu se mi do toho posledního vůbec nechce...
Postavy mi byly sympatické. Ale jinak je kniha zbytečně dlouhá a téměř bez děje. Takže já jsem se celkem i nudila a musela jsme se vyloženě knihou prokousat, abych se mohla pustit do posledního dílu.
Do tohoto dílu se mi moc nechtělo a chtěla jsem ho mít co nejdříve přečtený a to kvůli tomu, že se odehrává současně jako Říše bouří, kdy vás její konec dostal.
Ale !!!
Tento díl předčil mé očekávaní a bez něj by to nebylo ono. Je to skvělý příběh o vykoupení, vývoji a uzdravení,jak fyzickém tak po duševní stránce. Je zde skvělé popsáno, že i duševní zdraví je důležité a je nedílnou součástí i k fyzickému uzdravení. Hněv, frustrace a pocit viny mohou být pro člověka stejně škodlivé jako příčina samotného zranění.
Zatímco se Aelin, Dorian, Rowan a zbytek party snaží sjednotit království aby bojovali s největší hrozbou. Chaol a Nesryn odjíždí do Aticy, přesvědčit khagana, aby se k nim připojil a také ,zda by dokázali léčitelé z Torre pomoct Chaolovi.
Chaol na začátku příběhu je zlomený a sám sebe nenávidí, ale jeho cesta za uzdravením stála za vše čím si prošel. Přijal své chyby a vzal si z nich ponaučení a stal se z něj mnohem silnější člověk. Je loajální, laskavý,odvážný a velmi milující.
Yrene je nadaná léčitelka v Atice, která pochází z Adarlanu. Díky svým léčitelským schopnostem potkává Chaola. Jejich první střetnutí je, ale plné nenávisti a hněvu hlavně z Yrene strany. Ta má ke svému chování důvody,ale jakmile více poznává Chaola, uvědomí si, že ne všichni,kdo sloužili Adarlanu jsou špatní. Yrene je svéhlavá, tvrdohlavá, odvážná a pevně si stojí za svým a je chybějícím dílkem, aby se stal svět lepším.
Chaol a Yrene se mi spolu líbili. Přes těžký začátek si k sobě našli cestu. Stáli se jeden pro druhého nedílnou součástí a udělali by pro sebe cokoliv.
Nesryn je sebevědomá kapitánka, která zná své slabé i silné stránky. Jde si vlastní cestou a je spokojená tím kým je.
Sartaq je nová postava a já jsem si ho moc oblíbila. Je to khaganův syn,ale je to především jezdec, který je okouzlující, zábavný, čestný, odvážný a nebojí se říct svůj názor. A když se Sartaq vyznal ze svých citů k Nesryn, tak moje romantická dušička se tetelila blahem.
V tomto díle se objeví spoustu nových postav, především Arghun, Sartaq, Hasar,Kashin,Duva, Borte,Yeran, léčitelé a mnoho dalších.
Musim se priznat, ze jsem si kladla stejnou otazku jako mnoho dalsich ctenaru: ,,Vazne musim Vez usvitu cist?” A jak jsem rada, ze jsem si ji precetla! V predchozich dilech me kapitoly z Chaolova pohledu doslova nudily, ale tohle bylo nad ocekavani dobre. Bavily me nove postavy, bavil me novy svet a kultura, ktery tady spisovatelka vystavela. Za me palec nahodu a jednoznacne doporucuji. A odpoved na predeslou otazku? Rozhodne ano!
Další skvělá kniha! I přes táhlejší začátek se zhruba od poloviny valí taková dávka akce a emocionálních zvratů, že mě to zcela pohltilo. Dokonce i Chaola jsem si konečně více oblíbila, i přes výhrady z předchozích dílů. Linku s Nesryn jsem hltala od začátku do konce.
Zdlouhavé pro mě velice nudné čtení o Chaolovi, který je dle mého názoru zbabělý, v celku bezpáteřní citově nestálý parchant! Po tom jak se zachoval tzv ke svým přátelům, Aelin přebral Dorianovi, užil si sní a zradil jí . Nazýval jí vražedkyní od samotného začátku, nazval jí zrůdou, znevážil cit který k němu měla i jak se mu oddala a vystrašeně se otočil i k Dorianovi kvůli jeho magií. Nemluvě o tom jak se zachoval k Nesryn ! Uf já opravdu zuřila po celou dobu co jsem četla o jeho cestě k uzdravení a nalejme si čistého vína plytkou snahou sehnat vojsko pro válku na severu. Opět se nechal zachránit novou pro něj jedinou láskou v podobě Yrene. Zoufalec. Nesryn oproti Chaola byla úžasná, její příběh mě bavil a mrzelo mě, že se jí v tomto díle nedostalo větší pozornosti .. fandím jí a její důvěra k Aelin a snaha zachránit severní lid je pro mě důkazem charakteru a lidskosti!
Autorka umí skvěle vtáhnout do děje a vyvolat různorodé emoce :)
Spolu s Krvavým ostřím beru Věž úsvitu jako plnohodnotný díl celé série. Člověk si rád načas odpočine od vílích válečníků, širokých ramen a tetování. Prostě se v klidu můžete začíst do knížky o tom chlápkovi z prvního dílu, který možná byl a možná taky nebyl váš crush a možná jste s ním část dospívání v myšlenkách střídavě chodili a možná taky ne.
V krásném ale i komorním příběhu se dočtete o osudu a myšlenkách muže, který si prošel ne příliš pěknými věcmi a dle mého je úžasné sledovat, jak se s něčím takovým postava pomalu ale jistě vyrovnává. A platí tu, že pokud chce uzdravit tělo, budete muset nejdřív zaměřit i na duši.
Linka s Nesryn mě bavila, ale v porovnání s Chaolem zase ne tolik. I když byl i její příběh pro celý děj dost důležitý, několikrát jsem se přistihla, jak listuju dopředu a hledám, kdy zase budou kapitoly z pohledu Chaola.
Ke konci knihy se to zase trochu zvrtne (v dobrém) a vy zase jenom přihlížíte té akci, kterou S. J. Maas umí tak dobře servírovat. Na můj vkus tam v celém příběhu hrála až moc velkou roli náhoda, ale tak to bývá i v reálném životě, tak proč ne.
více na mém bookstagramu: https://www.instagram.com/recbook_cz/
Abych byl upřímný, tohle mi moc nesedlo. Asi to bude tím obsazením, trochu odfláknutým dějem nebo jen prostředím....těžko říci.
(SPOILER)
"Pohyb na křesle pro mě není trestem. Není to vězení," ujistil ji. "Nikdy jím nebyl. Nejsem o nic méně mužem, když na něm sedím, ani když chodím o holi."
Z tohohle dílů mám spíše smíšené pocity. Střídali se tam nesmírně zajímavé části s extrémně nudnými. Co se ale nedá upřít, je čtivý styl psaní.
Změna prostředí byla fajn a já si konečně naplno oblíbila Chaola. Proces léčení byl zkrátka skvělý. Díky vlastním zkušenostem jsem se do Chaola dokázala dokonale vcítit a jeho náladovosti a myšlenkám rozumněla. Naopak Nesryn mě nezajímala a spíš mi ve čtení překážela. Od poloviny se ale stal pravý opak a já se nemohla dočkat až se z toho naprosto nudného cukrování hlavní dvojce přesuneme zpátky k pavoučičím. Sartaqa jsem si hodně oblíbila, stejně jako ruky. Posledních 100 stran pak konečně stálo za to - čtivé, napínavé. Asi nejlepší část knihy pro mě bylo odstranění valga z Duvy a jak se kolem ní sešla celá khaganova rodina.
Nad některými věcmi však může člověk jen kroutit očima:
1. Dokonalé postavy
Už jsem přestala počítat, kolikrát se v knize popisovaly Yreniny vlasy, šaty nebo obličej. Co o ní potřebujete vědět? Yrene je naprosto dokonalá! No vážně, nemá jedinou chybičku - jako všechny hlavní postavy Maasové. Samozřejmě ji všichni obdivuji a stejně jako Aelin i ona je mimořádně speciální! I přes to ale zůstává velice sympatickou postavou.:)
2. Nekonečné popisy prostředí/oblečení
Na to jsme od autorky zvyklý, ale tady mě to málem donutilo knihu odložit. Doslova jsem skřípala zuby a musela se nutit pokračovat.
3. Deus Ex Machina efekt
Trvalo prakticky celou knihu, než Yrene Chaola vyléčila. Když mu valg zlomil pater podruhé... BUM! Máme tu bohyni, která se objeví společně se všema léčitelkama z Torre a prakticky okamžitě je Chaol přiveden ze světa mrtvých a vyléčen. Je to jako koukat se na anime, kde zákony ani pravidla neplatí. Prostě vše funguje tak, jak se zrovna hodí. Ah, ale aby to nebylo přeje jenom tak zázračné, Chaolův život je spojený s Yrene, která uzavřela s bohyní dohodu!
4. Maeve je královna valgů.... Pockat, co?
Zvláštní, že nemá černou krev. V předchozích dílech byla jasné rudá. Ale i to se asi v posledním díle vysvětlí.
Trošku se bojím jít na finální díl. Stejně jako Říše bouří to začíná být hodně překombinované. Stále se vymýšlejí nové a nové věci, staré najednou neplatí a všichni jsou vždy na správném místě...
I tak je Věž jedna z nejlepších dílů.
Tento díl mě velmi mile překvapil. Změnilo se nám složení hlavních hrdinů a ani jeden z nich není úplně mým oblíbencem. Avšak ta změna prostředí vlastně byla velmi příjemná
Začátek knihy byl opět trošku pomalejší, ale na to už jsem si u autorky zvykla. Jakmile jsme se přehoupli přes první třetinu děje, příběh mi začal neskutečně odsýpat a já hltala stranu za stranou.
Nové postavy v příběhu jsem si oblíbila až neskutečně rychle, obzvláště pak prince s jeho věrným opeřencem.
Jelikož jsem nikdy nebyla fanoušek páru, který se objevil na začátku, rozhodně jsem spokojená, jak to nakonec celé dopadlo. Z díla jde cítit, že už se chystáme do finále a já se nemůžu dočkat závěrečného dílu a jak se to množství postav popere s nastalou situací, že zlo je už opravdu všude a dokonce i na místě, kde ho nikdo nečekal (odhalení v této knize bylo opravdu WOW).
Jako ne že bych Aeilin a spol. neměla ráda, nicméně jsem si od nich velice ráda odpočnula. Chaol mi přišel jeden z nejsympatičtějších postav a konečně se dostal ke slovu. Byl to osvěžující díl po všech těch "intrikánských" .
Děkuji za něj.
Tenhle díl se mi libil snad nejvic. Asi jsem víc člověk než vznešená víla, protože jsem si ráda odpočinula od promyšlených intrik a důmyslných plánů. Tady lsti a proradnost přebila přímost a čestnost. Chaol je velký sympaťák a jak řekla Yrene "Doufám, že se nikdy nenaučí hrát takové hry."
První polovina knížky mi přišla zbytečně dlouhá, děj se moc neposouval. Ale pak už to začalo být zajímavější. Chaol patřil vždy k mým oblíbeným postavám. Jen doporučuji číst knížky za sebou bez pauz. Já pokračovala po pár letech a hodně věcí si už tak úplně nepamatuji...
Nějakým způsobem jsem knihu četla až po Království popela, což jsem pochopila, že byla možná chyba, ale ve výsledku mi to ani moc nevadilo. Bylo to příjemné navracení ke starým známým postavám, oblíbila jsem si o trochu více Chaola i ostatní postavy. Určitě bych udělala líp, kdybych se ke čtení dostala před posledním dílem, protože by mi ho možná pomohlo pochopit trošku lépe. Bylo to lehce odkloněné od té hlavní linky s Aelin a příběh se ubíral jiným směrem, ale i přes to to se vším souviselo. Kniha mě příjemně překvapila a vlastně mi skvěle uzavřela celou sérii Skleněný trůn.
Autorovy další knížky
| 2015 |  Skleněný trůn |
| 2016 | Dvůr trnů a růží |
| 2017 | Dvůr mlhy a hněvu |
| 2016 | Královna stínů |
| 2020 | Rod země a krve |
Bála jsem se toho dílu moc a přemýšlela jsem zda mám dat 3* nebo 4. Nakonec vyhrály 4*. I presto že by kniha mohla být o polovinu kratší tak se mi příběh četl velmi dobře. Byly tam chvilky kdy to tolik neutíkalo ale celkem to šlo. Souhlasím nicméně s ostatními komentáři že mi taky nesedělo jak je Chaol ubrečený tim si mě moc nezískal. Takže se z nej po tomto dílu pro mě stále nestal oblíbeném. Plus přidávám k zajímavému konci v rámci jeho osudu se zdravím. Určitě je tento díl důležitý si přečíst k úplnému celku příběhu. Jinak se mi dej celkové líbil a bavil mě a jsem ráda že jsem si knihu přečetla.