Šlehačková oblaka
Tereza Salte
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/461672/bmid_slehackova-oblaka-ayl-461672.png
4
601
601
Měla kupu snů a bezhlavě se za nimi vrhla až na sever. Tereza vypráví svůj životní příběh s retrospektivou do dětství, které bylo kouzelné a zároveň plné dřiny. Propocené vzpomínky na tréninky gymnastiky se mísí s vůní šeříkové zahrady starého domu na Ořechovce, ve kterém vyrůstala. V Norsku prožívá svou pohádku, ale i hořké chvíle odloučení od rodiny, ztrátu nejbližšího člověka a momenty, kdy musí začít svůj život zase a znovu téměř od nuly.... celý text
Přidat komentář
Asi jsem to čekala lepší. Hlavně mi vadila obrovská odosobněnost, Tereza popisuje spoustu událostí, které se jí v životě staly, ale vlastně nemám pocit, že bych ji znala líp. Na mě až moc srdíčkové a snové, na jednu stranu čtu o problémech s penězi, které Tereza s manželem měli, na stranu druhou vidím dovolenou na Maledivách a v New Yorku...strádání si představuju jinak
Než jsem začala číst knihu tak jsem vůbec netušila kdo je Tereza Salte, její blog jsem nijak nezaregistrovala. Knihu jsem tedy otevírala s velkými obavami, tohle téma nečtu, nicméně musím přiznat, že se mi kniha moc líbila. Je plná takového normálního až nenormálního života. Plná štěstí i smutku. Psaná formou normální holky, která má neskutečnou odvahu a za to klobouk dolů! Až na to, že byly některé kapitoly zmatené tím, že tam byl děj pomíchán, je kniha fajn na takovéto rekaxační čtení a hlavně je motivací pro nás všechny co se bojíme nějakého životního kroku.
Tereza Salte je pro mě velkým vzorem a inspirací už několik let co sleduju její blog a v poslední době i její podnikatelské aktivity.
Neskutečný co tahle žena dokázala stihnout, v lecčem vyniknout a zažít jen za prvních 30 let života.
Když jsem se dozvěděla, že chystá knížku, nadchla mě ta představa, že bude moct oslovit, motivovat a inspirovat další mladé lidi. Nikdo o moc vhodnější z její generace mě nenapadá.
Proto ty 4 hvězdičky v mém hodnocení.
Kdybych ale měla hodnotit spisovatelský um, byla by to bída. Terezy styl psaní mi prostě absolutně nesedí. Bohužel.
Vždycky když čtu její články, nebo teď tu knihu, nemůžu se zbavit dojmu, že je psala nějaká snaživá premiantka. Téměř vždy to připomíná slohové cvičení, kde se sice splnilo zadání, ale literární nadání tam prostě necítím a četní si rozhodně neužívám.
Zas taková katastrofa to ale není, vzhledem k tomu, že knihu jsem přečetla bez problémů do konce a to i přesto, že skoro všechno už jsem znala z jejího blogu.
A rozumím tomu, že kdo její blog nezná nebo nečte se asi může cítit trochu zmatený přeskakováním v časovém sledu. Stejně tak chápu, že to pro někoho může být celé těžko uvěřitelné. Ale to je právě to, co se mi na tom líbí nejvíc.
Přišlo mi to, jako dívčí román. Po pulce me kniha začala dost nudit. Vadilo mi, že skakala z jednoho na druhé a mela jsem občas problém se zorientovat. Někdy se témata opakovaly. Usinala jsem u toho. Víckrát ne....
Pohodová, odpočinková knížka obsahující životní příběh Terezy, která si šla za svým snem :)
Knihu jsem si pořídila díky tomu,že hodně lidí ji doporučuje.Myslela jsem si,že to bude čtivé,ale kniha mě trochu zklamala.V některých kapitolách jsem se nutila je přečíst.Zdálo se mi,že to bylo v některých pasažích moc nerealistické,....
Na druhou stranu je tato kniha velkou motivací pro mladé lidi aby žili své sny.
Jinak se mi kniha četla dobře proto dávám čtyři hvězdy.
Terezu jsem před pořízením knížky sledovala jen krátce, ale zaujala mě. Knížku jsem si tedy pořídila a měla jsem možná až moc velká očekávání. Tím nechci říct, že by to byl nějaký brak, který nestojí za přečtení. Knížka je zajímavá, graficky velmi pěkně zpracovaná, člověk si z ní možná i něco vezme (pokud chce). Ale nebylo to nic, z čeho bych si měla sednout na zadek. Ale jak říkám, neznamená to, že by byla špatnou knížkou. Krásný průměr.
Co k tomu napsat,knížka hezky graficky zpracovaná,ale tot vše.Blogerku jsem neznala,jen jsem si chtěla přečíst něco jiného a moc mě to neoslovilo,čekala jsem něco jiného,je to asi pro mladší generaci.Knížku jsem sice dočetla, ale jsem ráda že jsem ji měla pujčenou z knihovny.
Na knize hodnotím pozitivně ten fakt, že může být velkou motivací pro mladé lidi. Skoro jako pohádka - stačí jít za svým snem a (skoro) vše vychází. Vzhledem k tomu, že já se řadím již do věkové skupiny zvané "střední věk", zůstávám ve střehu, neboť jistě bylo mnoho nevysloveno a nenapsáno. Způsob zpracování myšlenek je však velmi nedokonalý, dětinsky naivní, z "motýlů/motýlků v břiše" jsem se již skoro osypávala. Také "nedostatek peněz a šetření" v Terezině slova smyslu (a asi v norském slova smyslu) není šetřením, které známe z našich poměrů. Proto některé momenty působily málo věrohodně. Úplný propadák to ale není,je to velmi odpočinkové čtení na pár hodin - a pro náctileté, kteří hodnotnou literaturu čtou buď velmi málo, nebo vůbec, je snad tato forma přijatelnější.
Krásná obálka knihy a ještě hezčí její obsah. Velmi čtivá kniha, která se skládá z příběhů ze života. Moc hezky napsané, sama jsem si ji šetřila a četla ji postupně. Ráda se ke knížce vrátím a doporučím ostatním :)
Hezká oddechovka. Terezu Salte jsem předtím neznala, ale i tak mě knížka svým krásným obalem nalákala. A vlastně toho nelituji, na přehlceném trhu thrilerů a detektivek je to takové fajn počtení. Dost mi ale na knížce vadilo neuspořádání děje. Tereza skáče od jednoho k druhému a bylo pro mě těžké se zorientovat a některé pasáže plné šlehačkových oblak byly zbytečné, ale pokud to tak autorka cítila...A docela ráda bych poznala Johna Erika, protože nevěřím že takovej kluk existuje :D A jestli fakt jo, tak asi spadl z Marsu.
Fajn oddechovka, kterou ale už nepotřebuji číst znovu. Některé pasáže byly opravdu čtivé. Velmi mě zaujala cesta do Afriky, popisování norských zvyků a tradic nebo popisování dětství, které jsme měly dle Tereziných slov hodně podobné.
Co mi však vadilo bylo právě ono 'šlehačkování'. Až moc pohádka, moc cukříku, až se mi křivila ústa. Kdyby byl příběh více ucelenější a bez zbytečné omáčky a rozplývání se nad tím, jak je v Norsku tráva zelenější a nebe modřejší, byla by kniha určitě zajímavější. Nicméně pro fanoušky blogu to bude určitě skvělé čtivo. Za mě průměr. Hvězdičku navíc dávám za zpracování knihy, obálku a kresby. :)
Terce držím palce a věřím, že další kniha bude lepší a ucelenější.
Budu muset přestat číst knihy, které mají krásné obálky, ale jinak o nich nic nevím... Tato kniha je bezpochyby graficky nádherně zpracovaná, ale o autorce jsem slyšela prvně... Bohužel mě titul nijak nemotivoval a nemohla jsem se zbavit pocitu, že tohle se mohlo stát i někomu jinému a nic výjimečného jsem ze čtení nepociťovala... Blogerská kniha není nic pro mě...
Příjemné čtení, veselé, občas smutné i k zamyšlení. Pasáže o Norsku jsem si vyloženě užívala. Líbil se mi vztah mezi Terezou a jejím mužem. Občas jsem tedy měla pocit, že Johni je prototyp dokonalého muže, kterého sem poslali Marťani, ale zase - proč ne...Vcelku se mi kniha líbila, blog sleduju pravidelně, těším se na další články, případně i knihu.
Moc povedená "blogerská" knížka, oddechová, místy smutná. Skvěle se čte a místy zažíváte pocity, že potřebujete v Norsku žít nebo ho minimálně navštívit. Doporučuju!
Ty, kteří dokáží žít v jiných zemích, než je jejich rodná, obdivuji. Jejich příběhy jsou inspirativní a taková je i Tereza. Těšilo mě si její knihu přečíst a pozitivně mě naladila, jediné co mě při čtení rušilo bylo to, že jsem se někdy ztrácela v čase. Nevěděla jsem, co byla minulost, vzdálená minulost, přítomnost...