Šlehačková oblaka
Tereza Salte
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/461672/bmid_slehackova-oblaka-ayl-461672.png
4
601
601
Měla kupu snů a bezhlavě se za nimi vrhla až na sever. Tereza vypráví svůj životní příběh s retrospektivou do dětství, které bylo kouzelné a zároveň plné dřiny. Propocené vzpomínky na tréninky gymnastiky se mísí s vůní šeříkové zahrady starého domu na Ořechovce, ve kterém vyrůstala. V Norsku prožívá svou pohádku, ale i hořké chvíle odloučení od rodiny, ztrátu nejbližšího člověka a momenty, kdy musí začít svůj život zase a znovu téměř od nuly.... celý text
Přidat komentář
V něčem inspirativní, ale často na mě moc přeslazené, romantické a ideální, až to nepůsobilo chvílemi přirozeně, a to i přesto, že se Tereza samozřejmě potýkala i s mnohými a ne malými překážkami. Také se nedokážu nacítit na to neustálé snění a malování si scénářů v hlavě. Ale to je tím, že já tuto schopnost nemám a vzhledem k tomu, že Tereza tuto schopnost má, tak tomu bylo v knize věnováno (na mě dost) dost prostoru. Ale je to autobiografická kniha, Tereza taková je, tak to prostě v knize je...;-). I tak ale Tereze fandím, jak se "pere" s životem a nebojí se životních výzev.
Moc hezke popisy Norska, obcas vtipne pasaze. Jinak bohuzel o nicem, preskakovalo se z niceho na nic, autorka se neustale vracela a odbihala, necetlo se mi to dobre, jesteze to neni dlouhe.
Knihu jsem měla přečtenou za dva dny a nemohla jsem se odtrhnout. Tereza Salte svým životním příběhem a cestou dokáže spostu lidí zaujmout a navnadit na další etapy, jež je mohou následovat.
Kniha je o jejím životě na severu, které doplňuje vzpomínkami na své dětství ( v některých jejich vzpomínkách jsem si vzpomněla na své krásné dětství ) :D . Je velmi čtivá a můžu ji všem doporučit a to hlavně holkám. Po přečtení budete mít chuť jet hned někam na sever, plnit si své sny, užívat si života a vážit si ho. Na Terky životě vidíte, že si všechno vydřela a že ze svých šlehačkových oblak dost často spadla na nos. A také, že všechno není tak špatné jak to ze začátku vypadá. Také je kniha plná nádherných obrázků Terky a Johniho. Dost často jsem při čtení knížky smála se nebo brečela, takže se občas ať už rodiče ( když jsem četla doma ) nebo cizí neznámí lidé dívali jak kdybych právě utekla z nějaké léčebny.
Moc příjemné čtení. Autorka píše čistě, jednoduše a zajímavě. člověk dostane hned chuť do Norska vyrazit.
Krásný pohodový příběh. Pro mě ideální letní čtení. Moc pěkný popis Norska, cestovaní a lásky mezi dvěma lidmi. Několikrát jsem se i přistihli jak se u čtení usmívám nad popisy krásných chvil. Hlavně u popisu zásnub, pohádkové svatby a svatební cesty. Nechyběla ani výzva k zamýšlení se nad vlastními sny.
Tuto knihu jsem přečetla za dva dny. Nenáročná oddechovka. Dějově úplně o ničem. Ale má to být biografické. Bylo hezké jak autorka popisovala Norsko. Svého muže vykreslila jako chlapa naprosto bez chyb a neustálého romantika. Nejvíc mě asi vadilo, jak i obtížné životní situace byly popsány skoro až sluníčkově.
Milá nenáročná oddechovka, která v sobě nese spoustu zamyšlení a to se mi přes spoustu různých nedokonalostí na knížce líbilo.
Jinak příběh jsem poslouchala v audio verzi a musím se přiznat, že autorky hlas je takové malé pohlazení po duši :)
Opravdu spíš deníček mladé dívky. Nezáživné dny o ničem se střídaly se zajímavými, kterých bohužel nebylo moc. Celá rodina vylíčena příliš ideálně.
Ja Teraz poznám tiež z podcastu Linka, kde o knihe často hovorila. Úprimne som šla do knihy kvôli jej odhodlaniu sa odsťahovať do Norska. Tešila som sa na jej zážitky z pohľadu cudzinca a našinca. Bohužiaľ také príbehy tam boli málo obsiahnuté. Oveľa viac tam boli príbehy, ktoré mi pripadali zbytočné u takej osoboby, ktorá sa nepričinila k niečomu významnému ako je to u iných biografií. Naopak mnohé veci ma na knihy štvali. Myslím, že kniha by si zaslúžila lepšiu ruku na písanie.
Terezu jsem zaregistrovala díky Kovymu a jejich podcastu Linka, takže když jsem náhodu narazila v knihovně na její knížku, tak jsem po ní bez váhání sáhla. Nejdřív jsem ani nevěděla, že je to autobiografie (celou dobu jsem si myslela, že T. vymýšlí své příběhy).
Knížka mě bavila, ale asi to bylo tím, že jsem T. "znala" a taky proto, že jsem byla na Erasmu v Norsku. Takže jsem si ráda zavzpomínala na Friday's tacos, pizzu Grandiosa, obchody Joker (i když preferuji Kiwi :D ).
Nemyslím si, že by Tereza byla rozmazlená a bez osobního příběhu, jak tady někteří píší, ale určitě kniha není pro každého (spíš bych řekla, že se bude líbit jen úzkému kruhu čtenářů). Celkově mi přijde inspirativní, že Tereza dokázala tak hodně cestovat a snažila se najít práci v Norsku - i když to určitě nebylo lehké. Je sympatické, že se podělila i o nezdary na svojí pohádkové cestě.
Řekla bych pro cílovou skupinu cca 12let holky.
Jinak docela nuda na knizku chybí zapletka ci nejaky dej...jinak jen tlachaní rozmazlene holky. Sice je asi sikovna ale jiste by nic nedokazala bez dostatecne financni podpory rodicu.
Za me i dost preslazene, bere sveho nora jako panaboha bez chyb. Coz muze mlade publikum zbytecne vyvolavat iluze a ocekavani ve vlastnim vztahu.
Jedine plus vidim v tom ze treba mlade holky inspiruje jit si za vlastnim snem....
Knížka je pro jiné publikum – 10 – 15leté děvčata. Nebavilo mě to. Tereza neumí psát. Její život vlastně není až tolik zajímaví a to, jak jej popisuje je jednoduše nuda. Problém bude i v tom, že autorku neznám vůbec, nemám k ní citové pouto a z knížky mi přišla jako infantilní kráva. :D A i to celé vyznění knížky někam do ztracena. Vše je sluníčkové, i když se mi nedaří. Hlavně mám toho nejlepšího chlapa a s ním dítě. :D Ale nic ve zlém. Má můj obdiv, s jakou lehkostí pluje životem, i když se hodně věcí pokazí. Jen, a to se opakuji, toto není dobře napsaná knížka a rozhodně to není natolik zajímaví život, aby stálo o něm psát knihy.
Nicméně, jelikož nejsem cílová skupina, tak dávám za tři. Jinak to bylo pro mě utrpení vůbec dočíst, což je hodnocení odpad.
Ke knížce jsem se dostala poté, co jsme poslouchala Terezy podcasty a Linku s Kovym. Zajímal mě život v Norsku i celkově život Terezy. Kniha se četla dobře nejvíc mě zaujalo samozřejmě Norsko a potom "dobrodružství" v Africe. Přestože ničí život není peříčko, tak mě rozčilovalo, jak i hrozné situace v knize vyznívaly tak lehce a že vlastně o nic nejde a pár částí mi přišlo trošku utažené za vlasy. Knihu bych doporučila na letní či zimní dovolenou nebo na delší cestování :D
Krásná obálka i název knížky a příběh nebo spíš deník Terezy, jedné obyčejné holky z Prahy jak si plní svůj sen....
Norsko krásné, to věřím, jela bych hned, ale jen na výlet :):):)
Trochu moc přeslazené na můj vkus, ikdyž co může člověk čekat u knížky s takovým názvem. Jako letní oddychovka OK
Deníkové zápisky Terezy, holky, která se dostala do Norska a prožívala svůj sen. Ne vždy však byl tak krásný a někdy přišly i těžké chvíle.
Terezu Salte jsem objevila teprve nedávno, asi před půl rokem jsem začala poslouchat její podcasty a moc mě bavily, navíc mi byl její hlas opravdu sympatický a bylo pro mě příjemné ho poslouchat. Rozhodla jsem se, že se pustím i do jejich knížek.
Musím říct, že od Šlehačkových oblak jsem dostala přesně to, co jsem očekávala. Seznámila jsem se s Terezou a jejím příběhem. Dozvěděla jsem se, jak se do Norska dostala a co jí v životě potkalo.
Bavilo mě čtení o Norsku, jak to tam chodí, jaké tam mají zvyky, jaké tam je počasí. A navíc, když se ještě Tereza dostala do Afriky, tak to bylo opravdu zajímavé čtení.
Celá kniha je psána s lehkostí a skvěle se mi četla. Rozhodně potřebuji i pokračování Terezina příběhu v knize Karamelová džungle.
(SPOILER)
Terku mám ráda, vlastně nemám co proti ní mít, ale knížka měla, alespoň pro mě, trhliny. Třeba v začátku knížky popisuje, jak byli chudí a mohli si dovolit jíst jen suché těstoviny, v zápětí vykresluje pohádkovou svatbu na kterou si platili ochutnávku jídel a dortů nebo taneční kurzy; svatbu se 70 hostmi, se smyčcovým orchestrem, ohňostrojem, s kamarády z Norska, kterým zajišťovali ubytování v hotelích po Praze... Nějak mi tam chybělo nějaké vysvětlení, kde na to najednou měli, po vykreslování toho, jak si nemohla v Oslu ani zajít na kafe, protože na to neměla.
Stejně tak jsem kolikrát žasla nad čím vším Terka roní slzy, chvíli mi to už přišlo snad labilní :-), ale asi jsou fakt lidé, kteří brečí dojetím i nad rohlíkem s máslem (s nadsázkou řečeno) :-).
Jinak knížka se mi četla krásně, lehce, Terčin příběh je určitě inspirativní a ukazuje neuvěřitelnou houževnatost. Jen ke konci mě už celkem unavovaly motivační proslovy a výkřiky, které se stále opakovaly a jen natahovaly stránky.
Kniha mě nenadchla. Nemá strukturovaný příběh. Jedná se o popisy zážítků v průběhu autorčina života. Ačkoliv se tomu snaží mermomocí dát strukturu, nedaří se. Dost často jsem se v příběhu ztrácela.
Autorčin styl psaní mi celkově nesedl. Celkem často se opakovala. Na druhou stranu je osobitá a snaží se do textu vštípit snítka humoru, což oceňuji.
Při čtení jsem se nenudila, ale opravdu jsem se často cítila ztraceně nebo s myšlenkou, jestli tato poznámka byla opravdu nutná, když se do příběhu nepropíše.