Slepá mapa
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/363903/bmid_slepa-mapa-7BH-363903.jpg
5
6113
6113
Anna, Alžběta, Anežka. Tři ženy, tři generace, jedna rodina a mnoho životních zvratů, traumat a tajemství. Příběh začíná před první světovou válkou, kdy Anna, vypravěččina babička, odjíždí přes odpor svých rodičů s vyvoleným Antonínem do pohraničního městečka na severu Čech. Jako by počáteční písmeno jejich jmen vyjadřovalo naději, že právě tady spolu mohou začít nový život. Jméno však současně symbolizuje i to, co si vybrat nemůžeme, co je nám dáno jako rodinné dědictví, které si přese všechno odhodlání ke změně vždy neseme s sebou. Anebo také osud, na jehož zkoušky máme jen pramalý vliv. Nový začátek se tak záhy mění v boj o přežití, když je Antonín na frontě raněn a u Anny propuká tuberkulóza. O čtvrt století později pak čeká jiný nový začátek i jejich dceru Alžbětu, která musí prchat před německou armádou zabírající pohraničí, a po dalším půlstoletí změní dramatický zásah osudu — tentokrát v podobě důstojníka StB — i život vypravěčky příběhu Anežky. V roce 2018 dotisk.... celý text
Přidat komentář
Od autorky jsem v minulosti přečetl knihu Hana a Hotýlek. Konečně jsem se dostal ke knize SLEPÁ MAPA. V anotaci je uvedeno, že se jedná o mnohovrstevnatý román, což je pravda. Kniha se četla dobře. Autorka se svěřila, že na této knize pracovala 10 let. Psala po nocích, nikomu se nesvěřila, že píše knihu a nakonec kniha spatřila světlo světa po tak dlouhém čase, což je dobře. Jedná se o její první román (debut).
Sledujeme příběh tří žen - Anny, Alžběty a Anežky. Kniha má 2 části. Všechny příběhy žen byly zajímavé, nejvíce mne asi bavil příběh Anežky, která mne překvapila a zaskočila jedním rozhodnutím, nad kterým jsem kroutil hlavou.. Popisy života v komunismu byly reálné a podle mě autorka věrohodně vystihla tuto dobu. Pokud člověk nedělal "problémy" a přizpůsobil se režimu, měl celkem klid, jenže ne každému to takto vyhovovalo. Pak tito lidé měli problémy a také mohli mít problémy lidé, kteří žili s těmito lidmi v jedné domácnosti nebo byli s nimi nějakým způsobem spojeni..
Zúčastnil jsem se přednášky Aleny Mornštajnové na Světu knih 2019. Byla jedním slovem úžasná. Škoda, že přednáška nebyla delší. Svěřila se, jakým způsobem píše, jaké nesnáze ji provázely při psaní. Je dobrosrdečná, otevřená, upřímná, vtipná, na nic si nehraje. Setkání s ní byl pro mě zážitek. Časem se chystám na její novinku TICHÉ ROKY. :)
Citáty z knihy, které mne oslovily:
… za většinu špatného nemůže osud, nýbrž zlo v nás.
Ale paní Hermannová byla matka, a matky milují své děti bezpodmínečně, ať udělají cokoli. Matky nemají na výběr.
Na rozdíl od své maminky a většiny žen Alžběta nebyla příliš výřečná, protože považovala své myšlenky za něco osobního a soukromého, o čem by ostatní lidé neměli mít tušení. Byla přesvědčená, že kdyby kdokoli věděl, co si myslí, ztratila by kus sama sebe.
Žít sama neznamená být opuštěná, nýbrž být samostatná a nezávislá.
Já jsem ale nedokázala pochopit, proč mě lidé, které mám na světě nejraději a o které stojím nejvíc, od sebe odstrkují.
Má třetí kniha od paní Mornštajnové a musím říct, že se mně líbila nejvíce. Lehce, ale výstižně ukázáno celé 20.století naší země.
Po přečtení Hany jsem se rozhodla na autorku více podívat. Slepá mapa je pro mně ještě lepší jak Hana. Paní Alena Mornštajnová je právem jednou z nejlepších autorek současné české literatury. Dokáže popsat příběh tak, že se do něj vžijete a nemůžete se od knihy odtrhnout. Doporučuji nejen knihu, ale i samotnou autorku. Pokud budete mít možnost zúčastnit se autorského čtení tak neváhejte. Jeden z mých nejlepších zážitků.
Trošku mě neštimoval k celé knížce ten konec a vlastně to i trochu shodil. Neíbilo se mi, že hlavní hrdinka v třetí generaci dokázala žít celý život s vinou (udavačství), a v podstatě nic si z toho nedělala.. Jinak příběhy prvních dvou generací byly velice čtivé.
Tato kniha mě příjemně překvapila; z počátku jsem se obával, že se bude jednat o další román pojednávající o holocaustu, 2. světové válce apod., tyto události naštěstí fungovaly jen jako jakýsi "úvodník" k událostem odehrávající se na pozadí komunistického režimu.
V knize bylo celkem předvídatelné schéma vývoje, avšak s jakou noblesou ho autorka naplnila, se předvídat nedalo. Líbilo se mi, jak byly postavy determinovány okolím, především totalitními režimy a jejich zvěrstvy, jak se musely dennodenně rozhodovat co je dobré a co je správné.
Co bych ale příběhu vytkl, bylo nadměrné množství postav (asi 3 generace), jejichž osudy byly navzájem propleteny. Občas jsem se ztrácel a musel dohledávat o koho, že se to vlastně jedná.
Kniha mírně zaostává za Hanou, ale její kvality jsou nesporné.
Moje první kniha od autorky. Na zadek jsem se neposadila, ale kniha se četla dobře a bavila mne.
Do knihy jsem se prostě ponořila. Neskutečně mě bavilo, jak autorka přechází z jedné linky postavy ke druhé a pak se zase vrací, aby jí doplnila pointu. Jen ten konec mi přišel trochu nedotažený.
Knížka výborná, krásně se četla, ale tu poslední část a závěr jsem nějak nemohla rozdýchat. Nesympatická postava, na rozdíl od svých předků, kteří dokázali bojovat v mnohem těžších dobách a zůstali lidmi, její chování se nedalo ničím omluvit.
První moje kniha od autorky . Hodnotím plynulost vyprávění , nápad. Historie postav rodiny z německého pohraničí nás provede našimi moderními dějinami . Velmi čtivě , nenásilně , zajímavě. Hrdinka se však stane velmi rozpornou bytostí a happy end mi vyloženě vadil.
Pet hvezdicek davam za skvelou fabulaci pribehu. Libi se mi, jak autorka pracuje s dejem. Tu posledni hvezdicku ale nemuzu dat. Na vine je nepravdepodobny happy end.
Přečetla jsem jedním dechem za dva večery a kousek odpoledne. Vykreslení postav, jejich osudy, povahy to byla pecka. Ale musím říct, že mi v knize chybělo, že bych s někým vyloženě sympatizovala. Za mě je to dobrá kniha, originální pojetí rodinné historie, ale wow pocit z ní opravdu nemám.
Po Haně se mi do dalších autorčiných knih moc nechtělo, říkala jsem si, že další už nemůže být tak dobrá.. chyba :) Nemohla jsem se odtrhnout, opravdu čtivá kniha a moc zajímavý příběh tří žen v několika režimech.
Moc pěkný, čtivý příběh. Tři ženy, tři generace, jedna rodina a mnoho životních zvratů, tajemství a historie Československa před první světovou válkou až po sametovou revoluci. Nejsympatičtější mi byla Alžběta - praktická, rázná, přizpůsobivá a nejmíň sympatická mi byla Anežka, ale zase její doba mi byla nejblíž. Také jsem nosila pionýrský šátek, chodila na lampionové průvody, slavila 1.máj, cvičila spartakiádu. Naštěstí přišla sametová revoluce a dál už nemusela pokračovat, tak jak tomu bylo u Anežky a jejích manželů. A ten konec , úplně nejvíc super! Udělali pro mě co mohli a teď už je to jenom na mně....
Bylo to čtivé, smutné, ale i veselé. Jediny problém u mě byl s postavami, protože se mi často pletly nebo také jsme mela problém s tím kolik zrovna teď mají postavy roků. Jinak se určitě pustím do dalších spisovatelky.
Kniha, která mě držela od začátku do konce. Jen se mi občas pletly hlavní postavy - Anna, Alžběta a Anežka, na mně moc podobná jména :)
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) Státní bezpečnost (StB) první republika, 1918-1938 Sudety komunistický režim historické romány rodinná historie, dějiny rodu
Nádherná kniha, více není co dodat, stojí určitě za přečtení