Slepá mapa
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/363903/bmid_slepa-mapa-7BH-363903.jpg
5
6246
6246
Anna, Alžběta, Anežka. Tři ženy, tři generace, jedna rodina a mnoho životních zvratů, traumat a tajemství. Příběh začíná před první světovou válkou, kdy Anna, vypravěččina babička, odjíždí přes odpor svých rodičů s vyvoleným Antonínem do pohraničního městečka na severu Čech. Jako by počáteční písmeno jejich jmen vyjadřovalo naději, že právě tady spolu mohou začít nový život. Jméno však současně symbolizuje i to, co si vybrat nemůžeme, co je nám dáno jako rodinné dědictví, které si přese všechno odhodlání ke změně vždy neseme s sebou. Anebo také osud, na jehož zkoušky máme jen pramalý vliv. Nový začátek se tak záhy mění v boj o přežití, když je Antonín na frontě raněn a u Anny propuká tuberkulóza. O čtvrt století později pak čeká jiný nový začátek i jejich dceru Alžbětu, která musí prchat před německou armádou zabírající pohraničí, a po dalším půlstoletí změní dramatický zásah osudu — tentokrát v podobě důstojníka StB — i život vypravěčky příběhu Anežky. V roce 2018 dotisk.... celý text
Přidat komentář
Tak to je knížka mého srdce. Hluboce lidská , emotivní, vlídná, čtivá a ke konci jsem napětím přestávala dýchat. Strhující románový příběh života tří generací a sledující zejména drama života babičky, matky a dcery. Žila jsem s každou postavou, prožívala jejich ztrátu, bolest a spadl mi kámen ze srdce, když to dobře dopadlo. Část té doby jsem také prožila a vím, že to tak opravdu bylo.
A děkuji moc za krásný a optimistický závěr knihy. Slepá mapa patří k nejkrásnějším knihám, které jsem četla. Za mne je to šest hvězdiček.
Ke knize jsem se dostala nahodou a jsem z nadsena. Mozna je dobre, kdyz knihu napise vyspely autor, jako je tomu v tomto pripade. Kniha je napsana nadhernym jazykem, ktery je balzamem na dusi. Zivotni pribehy jsou smutne, presto je kniha misty i vtipna. Zakonceni hezke, mile, az mi bylo lito, ze uz je konec.
Jsem plna dojmu a vim, ze par dnu po jine knize nesahnu, protoze si chci ten pozitek vychutnat. Podobne dojata jsem byla z krasneho jazykoveho podani Hany Andronikove a jejiho Zvuku slunecnich hodin.
Slepou mapu jsem četla dva roky zpět a dost se mi líbila, zvlášť popis česko-německých vztahů. Moc dobře se četla.
Knížka je napsaná vypravěčskou formou, děj má spád, dobře se to čte. Představte si, že jste na návštěvě u milé paní, která vypráví o svém životním osudu a peripetiích svých rodičů a prarodičů. Chvíle radosti a obyčejného života se střídají s peripetiemi, které přinesou světové války, tvrdý komunismus v 50. letech i porevoluční "odkrývání karet". Vyprávění letí a vy sedíte, usrkáváte čaj a posloucháte.. protože příběh je skutečně zajímavý a vás s každou novou historkou zajímá jak to bude dál...
Skvěle napsáno, děkuji paní autorce za velmi zajímavou a dobrou četbu. Velmi se těším na novou knížku "Hana", která brzy vyjde. Určitě si ji přečtu a neb pracuji jako knihovnice, budu paní Mornštajnovou doporučovat i našim čtenářům.
Hmmmmmm. Nie je to zlé. To určite nie. Ale v Čechách bolo knižiek s podobnou témou vydaných viacero a ... aspoň podľa môjho skromného názoru, niektoré sadnú lepšie, sú farebnejšie, plnšie života.
Určite však knižôčka nie je na zahodenie a čítať ju nie je stratou času. Nakoniec, nie je náročná ani rozsiahla, veľa toho času ani nezaberie.
Podle anotace jsem se na knihu moc těšila, ale.. Čekala jsem asi něco jinýho, hlubšího, ne tak moc čtivého, nevím. Ze začátku se mi děj moc líbil, pak mě postavy přestaly zajímat, pak jsem měla pocit, že už jsem ten příběh četla snad stokrát. Téma (resp. témata) mám ráda, líbí se mi, ale myslím, že už to dost podobně bylo napsáno několikrát. Třeba Vyhnání Gerty Snirch, to byla úplně jiná liga a s Hůlovou je to taky nesrovnatelný. Trochu plytký text, který tak nějak klouže po povrchu.
Hodně dobře napsaná a čtivá kniha. Daleko zajímavější než řada zahraničních rádoby bestsellerů, které jsem v poslední době četla. Popisuje nelehký život tří generací lidí z českoněmeckeho pohraničí (nejen) až do porevolučního období. Mohu jenom doporučit (třeba i v rámci čtenářské výzvy, bod prvotina) a přečtu si od autorky další knížky.
Příjemné vyprávění o životě tří generací v ženské linii na pozadí dějin 20. století, které mile i nemile zasáhly do jejich osudů. Autorka má skutečný dar vyprávět. Začtete se už na první straně...a pak nemůžete přestat.
Úžasná kniha, úžasný příběh, úžasné postavy. Čtivá, nesentimentální kniha o složitosti života a o lidech, které doba semlela. Nádherně se to četlo.
Vyyyyborne. Vyborne a jeste jednou vyborne. Jen vice takovych pribehu a jen vice takovych autoru, ctivych a pri tom s vaznym tematem.
Čtivé od začátku až do konce, žádný zbytečný popis nebo nudný příběh. Život tří generací žen jedné rodiny mě silně zasáhl. Jejich osud určoval, měnil, nutil je dělat něco, co nechtějí, úřadující režim. Své udělaly s jejich životy i dvě války. Vybavil se mi život generací žen z mé rodiny - také pěkně těžký. Když se zamyslíte, uvidíte, že každý byl nějak zasažen osudem - a hned by byly na světě další knihy.
Slepá mapa je dobrá kniha*****
"Slepá mapa" mě zaujala hned od začátku. Dobře se četla a bylo zajímavé sledovat osudy jedné rodiny, která je nucena se přizpůsobovat jednotlivým režimům. Prostě je to kniha, která donutí člověka přemýšlet...
Zajímavé, výborně zpracované téma propojující osudy několika generací s dějinami země, mírně sentimentální, dobré počtení.
Vynikající kniha! Velmi čtivá a lidská... Líbí se mi, jak autorka dokáže zpracovat široké spektrum historie (od 1. světové války až do Sametové revoluce) prostřednictvím osudů svých postav. Líbilo se mi ještě více než Hotýlek!
Celé se to čte dobře, ale výsledným dojmem je průměrný příběh, jenž z vás po přečtení brzy vyprchá. Neříkám, že to není zajímavé, některé pasáže, zejména pak z druhé světové války, jsou napsány více než dobře, ale především pak ke konci jsem měla pocit, že se děj příliš zrychluje, resp. že na poměrně málo stranách se odvine xxx let hlavních hrdinů a najednou je konec. Co mi vadilo asi nejvíce, byla hlavní postava Anežky. Postrádala pro mne jakékoli kouzlo, sympatie...a nejde pouze o její morální exces, který je dle mého pohledu naprosto nepochopitelný, ale hlavně o její permanentně unylou, pesimistickou povahu a neschopnost radovat se ze života. A ač nemám ráda černobílé scénáře, přála bych jí na konci románu zcela jiný konec.
Kniha je z kategorie těch, kterým věřím. Věřím postavám, věřím situacím. Takže to vlastně není tak docela jenom čtení, ale oživování vzpomínek. Ano, tak to bylo, cesty lidských osudů se rozběhly jinam, než byly původně plánované. Všecko bylo a je jinak. Jenom lidé jsou pořád stejní. Přání, touhy, zklamání, ztráty. Spisovatelka Mornštajnová je pro mě milý objev roku. Kdo má rád vzpomínání a povídání o časech minulých, ten bude rád, že tu knížku otevřel. A nemůžu si odpustit srovnání: tak, jak mi je proti srsti angažovaná kniha Vyhnání Gerty Schnirch svou polopatickou zpolitizovaností a hrou na "správnou" společenskou strunu, o to je mi prostý styl A.M. milejší. I když vlastně hovoří o tom samém. Němci a Češi, vlastenectví, zaprodanost...
Nadchla mě anotace, zdejší hodnocení a komentáře a vlastně i začátek knihy, který rovnou skočil do děje... a pak to nadšení nějak úměrně s množstvím přečteného textu opadalo, až jsem se ocitla na slepém místě v mapě. Obvykle nehodnotím knihy před dočtením, zde jsem se rozhodla pro výjimku v naději, že se zde třeba z fé frustrace z knížky vypíšu a najdu v sobě sílu pro dočtení. Což sílu, spíš chuť - to je ono, přijde mi, že autorčin úsporný, plochý a suchý styl mě připravuje o chuť do čtení: nevyvolává ve mně naprosto žádné emoce. Proč mám dočítat životní příběh někoho, kdo mě nechává naprosto chladnou, kdo mě nezajímá, nedojímá? Jde to ztuha.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) Státní bezpečnost (StB) první republika, 1918-1938 Sudety komunistický režim historické romány rodinná historie, dějiny rodu
Skrýt reklamy
Naprosto uzasna knizka, co me dostala. Nevim co vic napsat . Urcite si prectete.