Slon a dvacet povídek
Raymond Carver
Jedině tento čtvrtý z pěti Carverových českých svazků neodpovídá žádné z původních anglických sbírek a zároveň má nejvetší časový i tématický rozptyl. Přináší nejstarší autorovy publikované texty – včetne úplné první povídky, která mu vyšla ve 22 letech – a také pět povídek objevených v pozůstalosti. Knihu uzavírá blok sedmi povídek, které jsou vrcholem Carverova díla a stačily vyjít těsně před jeho smrtí v roce 1988 (tedy zejména ta, jíž Carver postavil pomník sobě i svému oblíbenému A. P. Čechovovi). Z jednadvaceti zahrnutých titulů zde má českou premiéru dvanáct povídek.... celý text
Literatura světová Povídky
Vydáno: 2013 , Volvox GlobatorOriginální název:
Elephant and other stories
více info...
Přidat komentář
pokud jsem tuto knížku četl ledabyle, povídky mě tolik nebavily. Téměř v kuse potom šlo o velmi příjemné čtenářské dobrodružství.
Nakonec moje první prozaická zkušenost s Carverem = nakonec senzace, i díky tomu že v každé povídce vypil alespoň hrnek nebo dva kafe. Závěrečný doslov, který napsal pan Josef Jařab, to je skoro až sentimentální lahůdka.
Rozhodně si přečtěte. Stojí to za to. Aby bylo napsáno vše, může stačit i jen pár stránek.
Není jich třeba nekonečně mnoho.
Carver je mistr.
Raymond Carver mě opět přesvědčil, že je klasikem povídkového žánru. 21 vybraných epizod z jeho pera dokumentuje, že i na malé ploše lze rozehrát silné příběhy, neřkuli dramata. Autorův minimalistický styl psaní je opravdu mistrovsky vytříbený. Doporučuji.
Výbor z povídek v této knize je trochu víc kolísající, ale až na pár slabších (dle mého odhadu spíš ranějších) povídek se jedná o velmi dobré čtení. Jak se dá očekávat, v díle se objevují opakovaně autobiografické rysy, píše se o manželských vztazích, o alkoholu, prostě o životě. puml vystihl sbírku velmi přesně. 85%, 12.11.2017.
Spolu se Začátečníky se jedná o nejlepší knihu povídek, která ve Volvoxu vyšla. První povídky jsou slabší. Je na nich vidět, že mladý Carver se dost hledal - rozevlátý styl, přílišná snaha o originalitu a na Carvera až příliš efektní zvraty. V kontrastu stojí povídky od Třísek dále; koncentrované a hutné příběhy - Carver v nejlepší formě. Doporučuji.
Jedná se o amerického autora, který oživil typický americký žánr- povídky, jak již naznačuje titul knihy. Protože rád čtu povídkové knihy, tak se mi jeho podání líbili. Pochopil jsem tak snad i americký způsob jejich života, jak autora, tak jeho rodiny a známých. Sám prošel řadou zaměstnání . Již v devatenácti letech měl děti. Dlouhá léta se potýkal s alkoholismem, ale vyléčil se z něho. Patřil k nejuznávanějším americkým povídkářům. Zemřel mlád, v 50 letech.
Autorovy další knížky
1996 | Buď, prosím tě, zticha |
2012 | Katedrála |
2016 | O čem mluvíme, když mluvíme o lásce |
2012 | Začátečníci |
1994 | Katedrála a jiné povídky |
Moje první setkání s autorovými povídkami, do jejichž vydávání se nakladatelství Volvox Globator pustilo s úctyhodným rozmachem. Nákup za 59,- v Levných knihách naznačuje, že aspoň tento svazek trhákem nebyl, investice to ale není špatná. Není to ani tak úplně jednolitý povídkový soubor: první třetina knihy se zdá být jakousi všehochutí toho, co k vydání zbylo. Teprve z druhých dvou třetin mi vysvítá něco, co by snad mohl být – kdybych měl ovšem nějaké srovnání – typický Carver. Stylově střídmá vztahová líčení plná druhých a třetích manželek, vzpomínek na ty první a rozpadajících se vztahů. Asi je v tom dost osobního základu, zároveň ale autor rád pracuje metodou podivného, nějak vyšinutého nebo jinak nespolehlivého vypravěče (povídky Harryho smrt, Slon, Ententýky...). Nevyřčené si má čtenář domýšlet.