Raymond Carver
americká, 1938 - 1988
Populární knihy
/ všech 7 knihNové komentáře u knih Raymond Carver
Slon a dvacet povídek
„Moje první setkání s autorovými povídkami, do jejichž vydávání se nakladatelství Volvox Globator pustilo s úctyhodným rozmachem. Nákup za 59,- v Levných knihách naznačuje, že aspoň tento svazek trhákem nebyl, investice to ale není špatná. Není to ani tak úplně jednolitý povídkový soubor: první třetina knihy se zdá být jakousi všehochutí toho, co k vydání zbylo. Teprve z druhých dvou třetin mi vysvítá něco, co by snad mohl být – kdybych měl ovšem nějaké srovnání – typický Carver. Stylově střídmá vztahová líčení plná druhých a třetích manželek, vzpomínek na ty první a rozpadajících se vztahů. Asi je v tom dost osobního základu, zároveň ale autor rád pracuje metodou podivného, nějak vyšinutého nebo jinak nespolehlivého vypravěče (povídky Harryho smrt, Slon, Ententýky...). Nevyřčené si má čtenář domýšlet.“... celý text
— pomala_kniha
Katedrála
„Carver věděl, že nakonec umře, měl rakovinu. A tak se snažil se čtenáři podělit o dobré i horší ze života. O bolest i radost.
Uměl popsat čekání na něco, když jsme uprostřed všedních dní a vlastně se nic neděje. Uměl psát o erozi lidských životů, způsobenou pomalou rutinou, do které se dostáváme. Věděl, že neštěstí a smůla jsou každodenní všednosti. Láska je křehká a pomíjivá a stejné jsou i city mezi lidmi. Lidé ani nechápou hloubku svých krizí, protože nechápou jejich příčiny. Nerozhodnost, nevědomost, rozpaky, to všechno způsobuje chybnou komunikaci a zástupné činnosti jako jídlo, úklid, nákup, alkohol, čumění na televizi… Dokázal z minima vytěžit maximum a naslouchal obyčejné mluvě a ve svých pracech ji přesně napodoboval. Nápodoba byla jeho silnou zbraní, často psal parafráze např. na Čechova a v této sbírce naleznete i Pochůzku, povídku o smrti A.P. Čechova, autora, kterého miloval. Bože, i smrt je tak obyčejná, už ji má za sebou…
Jeho povídky jsou jako náš život.“... celý text
— Pablo70
Ultramarín
„Nevím, jak přesně popsat Carverův problém (Problém s Carverem), jako absenci stylu, absenci toho, že mu vůbec na něčem sejde, nebo záleží, že má charakter, nebo osobnost, to na mě probleskne jen sporadicky, v momentech. Asi protože vím, že je toho schopen, udělat víc a lépe, proto mi tak vadí ta absence, kterou při jeho čtení spatřuji a vnímám. Zkoušel jsem už dřív jeho povídky a 'Katedrála' na mě zapůsobila, má silný motiv i konec, ale to je asi tak vše pozitivní, co můžu říct a co si pamatuju... jeho styl, obecně, je velmi popisný a tahle popisnost ve mně obvykle evokuje asi tolik, jako když studuju obsah a množství šroubků ke stolku z IKEI, který hodlám složit (nic moc) nebo když se snažím zjistit na obalu, jak dlouho mám něco vařit (chci tu informaci najít a mít to za sebou). Nepodpoří to ani fakt, že 'Ultramarín' působí jakoby Carver měl tendence popisovat pakárny, "Jednou jsem šel do obchodu na nákup a byly tam mrkve" ('my god), pocit pak postupně graduje, ta otrávenost nad čtením, nezájem o to číst, co píše. Nedává mi to moc šancí k tomu si tuhle ukecanou popisnost nějak oblíbit, protože mi přijde jednoduše o ničem, toho pocitu se pak už nedá zbavit. Carver mi byl kdysi představen jako něco na způsob Bukowského a v tomhle ohledu mi vždycky přišel spíše jako jeho lacinější napodobenina a ještě bez všeho toho, co dělá Buka cool tím, čím je, že Ray jen občas tu a tam probleskne s něčím, co má nějakou myšlenku, ale to je skoro jakoby očekáváno, že i v sebehorším textu najdete tu a tam jednu dobrou větu. Ironií je, že za nejlepší (nejzábavnější) moment sbírky považuju něco, co neřekl Carver, ale Carver popisující setkání právě s Hankem, opakujícím všem ostatním, že neví, co je láska:
"...Teďka je mi jednapadesát a sem zabouchnutej
Tadleta čůzička mi říká
Bukowski
A já na to Co je a vona
Podle mě stojíš za hovno
A já ji na to řeknu Holka ty mě chápeš..."
Tímto bych ale Raymonda asi uzavřel a nechal na pokoji - zkoušel jsem jeho povídky i poezii (která mu podle mě sedí ještě méně než jeho povídky a je opravdu velmi ukecaná) a připadá mi to bez obsahu, definitivně nic pro mě. 6/10“... celý text
— JP
Začátečníci
„Prvý kontakt s Raymondom Carverom a som nadšený. Úžasne šťavnaté poviedky plné života, pekne "na férovku" bez nejakých trapošiniek a niekedy teda riadne kruťárny, až som krútil hlavou a niekedy zase úplné dojatie a všetko to bolo napísané tak, že človek má pocit, že je súčasťou tých scén a prežíva ich 'live' priamo s postavami v poviedkach.“... celý text
— Vlado84
Katedrála a jiné povídky
„Uznávam, je to osobité, autor má svůj nezaměnitelný styl, ale mne to "neoslovilo".“
— Koka
Raymond Carver - knihy
2016 | O čem mluvíme, když mluvíme o lásce |
1996 | Buď, prosím tě, zticha |
2012 | Katedrála |
2012 | Začátečníci |
1994 | Katedrála a jiné povídky |
2013 | Slon a dvacet povídek |
2001 | Ultramarín |
Žánry autora
Literatura světová Povídky Poezie
Štítky z knih
americká literatura výbor z díla americká poezie americké povídky
Carver je 26x v oblíbených.