Slovo na cestu - Nový zákon s ilustracemi

Skvělé "kapesní" vydání Nového zákona. Velkým plusem zde je především poznámkový aparát, který sice není na úrovni Studijního překladu, ale i tak je obsáhlejší, než u klasického ČEP.

Koupila jsem si v antikvariátu 11. Ale je jen s poznámkami, nikoli také s výkladem, jako u starozákonních knih. Jednak jsou tu k veršům odkazy na jiná místa v bibli, pak jsou uvedeny některé jiné varianty přeložených slov a na konci je stručný rejstřík použitých výrazů, jmen, názvů míst: např. setník, hřivna.

27.05.2020

Něco se mi líbilo a něco méně. Například evangelia podle Marka a Lukáše byla dost podobná těm podle Matouše, tudíž už sem u Lukáše ztrácel zájem ale evangelium podle Jana mě bavilo, stejně jako skutky a některé listy. Jako věřící v trochu jiné věci si o určitých pasážích myslím své ale nepopírám že je to se Starým zákonem kniha knih a jsem velmi rád že sem si na ni našel čas. I člověk co bere vše jen fakticky si z této knihy může vzít velmi mnoho dobrého a určitě není na škodu se občas řídit i něčím jiným než ziskuchtivostí.

Jak řekl můj nejlepší kamarád (věřící): "věřím v něco víc, může to být bůh, ale to je jen jméno. Nemusíme všechno za každou cenu pojmenovat. Moje víra žádný manuál nepotřebuje a třeba taková bible s mojí vírou nijak nesouvisí, je to sbírka příběhů napsaná lidmi a já bibli ani církev ke své víře nepotřebuju. Bible je jen kniha. Nic víc. Církev je jen spolek lidí. Nic víc. Ani jedno si nezaslouží pozornost věřícího. Víra je ve mě a ne v knize nebo budově.

04.03.2020

„Procházíme slávou i pohanou, zlou i dobrou pověstí; mají nás za svůdce, a přece mluvíme pravdu; jsme neznámí, a přece o nás všichni vědí; umíráme – a hle, jsme naživu; jsme týráni, a přece nejsme vydáni smrti; máme proč se rmoutit, a přece se stále radujeme; jsme chudí, a přece mnohé obohacujeme; nic nemáme, a přece nám patří vše.“
(z listu svatého Pavla Korintským)

K tomu, abych nějak komplexně ohodnotil Nový zákon asi nenajdu dost odvahy, je to „kniha“, jejíž pochopení a uchopení přesahuje nejen možnosti jednoho člověka, ale i celé generace. A tak raději pochválím vydání, které mám (2012, Karmelitánské nakladatelství) za výbornou práci s poznámkovým aparátem a komentáři. Moje čtení Nového zákona tím bylo výrazně obohaceno, snáze jsem nacházel jak souvislosti se Starým zákonem, tak v rámci jednotlivých knih Nového zákona. Také jsem se vyhnul mylným interpretacím u těch slov a slovních obratů, které v průběhu staletí přestaly být smysluplné samy o sobě, nebo se jejich význam v čase posunul. Zvlášť se mi líbilo, když byl u verše uveden výklad některé z církevních autorit, mohl jsem tak sledovat, jak se tímto způsobem význam Písma promítá do tradice a učení církve – takových odkazů bych snesl mnohem víc.

Zaujalo mě, co psala JulianaH, je zajímavé porovnávat své čtení NZ s pohledem sečtělého ateisty. Pamatuji – když jsem Bibli četl nevěřícíma mladýma očima -, že Pilátův výrok „Co je pravda?“ přitáhl také moji pozornost, zdálo se mi, že je to hlas kritického rozumu v užitečné opozici proti pravdě zaštiťované autoritou. Pravda se přece hledá, pravda se nepřejímá, říkal jsem si tehdy.
Jenže Pilát hned o jednu kapitolu později nechá napsat zjevně nepravdivý nápis o Ježíšovi a když je na to upozorněn, mávne rukou: „Co jsem napsal, napsal jsem.“. Obrázek intelektuálně zvídavého hledače pravdy to dost narušuje a zpětně to tak spíš vypadá (je to jen interpretace, samozřejmě), že jeho otázka po pravdě má spíš význam zamítací, ve smyslu: „Co by pro mě pravda měla jako znamenat?“

Kdybych měl označit svá nejmilejší místa Nového zákona, neváhal bych dlouho. Zvláštní něhu ve mně rozněcují první setkání učedníků se vzkříšeným Kristem. Ježíšovo učení totiž nejde oddělit od jeho života, křesťanskou víru ve Zmrtvýchvstání není možné pojmout symbolicky (že Ježíš přežil ve svých výrocích, že žije dál ve vzpomínkách svých blízkých nebo něco podobného) a apoštolové to dobře věděli. Proto byla Ježíšova smrt tak devastující. A proto bylo tak přešťastné setkávání s Ním, protože se náhle vše obrátilo a „naděje proti vší naději“ se uskutečnila (Chtěl bych to k něčemu přirovnat, ale když ono zrovna tohle v dějinách lidstva žádné srovnání nemá :-). Rád si představuji, jak radostně zněla věta „Což nám srdce nehořelo?“ z úst učedníků, tak radostně, že jejich štěstí zcela překrylo pocit provinilosti. Rád si představuji, že Maria své „Rabbuni“ přímo zavýskla, až tím vyplašila ptactvo v okolí; a že apoštol Jan naopak okouzlené „To je Pán!“ zašeptal tak tiše, že jeho slova Petr spíš vytušil, než slyšel.


„Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít lásku k sobě navzájem.“ (Evangelium podle Jana)

25.10.2019

Z Nového zákona - a obecně z celé Bible - jsem zatím přečetla pouze Lukášovo evangelium (Evangelium podle sv. Lukáše), a tak budu hovořit pouze o něm. Jedná se o nejrozsáhlejší a úzce židovsky zaměřené evangelium, v němž častěji než v ostatních evangeliích vystupují ženy. Sv. Lukáš jej adresoval učenci Theofilovi a vypráví nám o narození, životě, službě, smrti a nanebevzetí Ježíše Krista. Ježíš zde vystupuje jako Boží Syn - Mesiáš - a spolu se svými dvanácti apoštoly putuje po Izraeli a káže o Bohu, léčí nemocné a činí mocná znamení. Evangelium je velmi naučné, neboť jsem zde Ježíše Krista chápala jako poslání. Kristus například říká, že bychom měli milovat i své nepřátele a konat dobro, abychom byli nanebevzeti a dostali se do Božího království. Lukášovo evangelium se mi líbilo, překlad do 21. století byl zdařilý, a proto ho DOPORUČUJI všem, kteří se o toto téma zajímají. Já jsem se k němu dostala díky povinné školní četbě a rozhodně ničeho nelituji.

16.10.2019

Moje nejoblíbenější biblická postava je Pilát Pontský, protože on jediný se ptá, „co jest pravda?".
Poněkud mě překvapily pasáže, kde se Ježíš chová starozákonně. Např. v Matoušově evangeliu, kde říká Syroféničance s nemocnou dcerkou, že se nesluší vzít chléb dětem (Židům) a hodit ho psům (ostatním). Nebo pouštění hrůzy uvozované slovy „běda těm, ...", a zejména hrozba: „Oheň jsem přišel uvrhnout na zemi, a jak si přeji, aby se už vzňal!" (Mt 12, 19); tady opravdu Ježíš připomíná taťku.
Naopak mě zaujala poetická krása některých míst, třeba promluva k farizeům: „Pokrytci, podobáte se nabíleným hrobům! Navenek sice vypadají krásně, ale uvnitř jsou plné mrtvých kostí a všemožné špíny.“ nebo Ježíšův „smutek k smrti" v zahradě Olivetské, z Kázání na hoře pak slavná slova o liliích a ptactvu nebeském. Nádhera.
Nejvíc se mi líbily Skutky apoštolské, které jsou zajímavým dokumentem o životě v helénistickém světě, kupříkladu o zbožnosti (smísené s ekonomickými incentivami) Efesu. Bavila mě Pavlova lehounce cynická znalost Židů; přišlo mi, že má docela smysl pro humor. A poněvadž jsem nevěděla, jestli Skutky obsahují i jeho mučednickou smrt, docela jsem se o něj bála, když se ocital ve vězení.
Z Epištol jsem byla ke konci zoufalá, i když II. list Korinthským obsahuje inspirativní pasáž o celibátu a občas se objeví krásná formulace („Nebesa zvetšejí, svineš je jako šat.“). Množství autorů a různost jejich jazykových znalostí a stylů jsou tu velmi patrné.
Apokalypsa mi připadala jako divoce pestrý sen a velmi bych uvítala odborný komentář, pokud by ho někdo kromě autora vůbec byl schopen napsat.
Při čtení jsem srovnávala překlad kralický, ČEP a B21 (příležitostně i Lutherův německý, anglický překlad krále Jakuba a s kamarádovou pomocí také Vulgátu a jeden francouzský překlad), ale vycházela jsem především z B21. (PS. Pořád jsem ateista. :))

Písmo svaté nelze hodnotit hvězdičkami pro jeho oblíbenost či neoblíbenost. Je to několik knih dohromady a každého může oslovit jiná část. Někdo má blíže ke Starému zákonu, jiný zase k Novému zákonu. Já mám ráda vydání Nového zákona z roku 1989, protože obsahuje i vysvětlivky.

Četla jsem pouze Markovo evangelium, protože chodím k přípravám na první svaté příjmání a měli jsme za úkol ho přečíst. Je těžké tomu uvěřit.

06.01.2019

Nevěděla jsem co napsat, po přečtení komentáře pod sebou začínám mít představu... Řekla bych, že je potřeba si uvědomit, že ne všechno, co je v Zákoně psáno je třeba brát do slova. Je to kniha (nebo spíše knihy) z úplně jiné doby. Hodně pasáží je nejasných a je časté použití symbolů. Proto jsem ráda, že jsem četla vydání s poznámkami (1991), leccos se mi ujasnilo. Na závěr bych pak dodala, že důvodem ke čtení nemusí být víra, na téhle knize stojí velká část naší kultury a přijde mi neskutečné co všechno už lidé neví... To jen něco k zamyšlení na závěr :-)

nový zákon stejně jako starý vykrádá a dezinterpretuje řadu mýtů jiných kultur, samotná příběhová osa je pak otřesnou karikaturou příběhu Buddhy. narozdíl od mytologií, které zneužívá a překrucuje, si na řadě míst protiřečí. jak se říká, ani ten nejlepší lhář se nevyhne dírám v logice, pokud lže dost dlouho.

Kdy už konečně lidem dojde, že náboženství je stvořeno člověkem pouze jako nástroj moci?
1 - Náboženství je na světě mnoho a každé je jiné, uctívá jiného boha/bohy (některá jsou samozřejmě příbuzná). Nepřijde Vám zvláštní že se každý věřící narodil do té správné víry?
2 - Většina náboženství má toho jediného pravého boha samozřejmě, ti ostatní jsou úplně mimo přece. Není to poněkud arogantní? Tvoje víra je ta jediná správná, ti ostatní jsou na omylu. Ateista je spravedlivější, ten bere všechna náboženství na světě stejně, jako nesmysl.
3 - Ryze z logiky pravděpodobnosti, reakce na argument "co když zrovna tohle náboženství má pravdu", není mnohem pravděpodobnější, že "pravdu" nemá ani jedno?
4 - Toto se týká nejen minulosti, ale i dnešních dnů. Pokud nebudeš dodržovat pravidla té či té církve, čeká tě postih. Pokud nebudeš poslouchat příkazy, čeká tě postih. Pokud poukážeš na nedostatky, čeká tě postih. Pravidla jsou zase u různých náboženství různá. Opravdu Vám to nepřijde jen jako nástroj k ovládání lidí? udržet dav pěkně v lajně? Strašit děti peklem, jen aby byly poslušné?
5 - Ta v dnešní době nejroztahanější náboženství byla také v minulosti nejvíce propagována mečem. Křížové výpravy jsou jen malá ukázka.
Takže "přijmi víru nebo zhyň s mečem v pajšlu" mi taky nepřijde jako nic jiného než rozšiřování mocenského vlivu na větší území a větší počet oveček, které odvádí desátek do nenažraného chřtánu církve.
6 - Je to jen má domněnka, ale jsem si poměrně jistý, že my, ačkoli malý národ, jsme toho dali světu tolik, v poli techniky, farmacie, materiálového inženýrství, umění.., právě proto, jak ateistický národ jsme (v poměru k jiným). Nejsme tak omezeni v růstu a vývoji doktrínou a náboženskou obcí, jako jiné země.
7. Všechna světová náboženství slibují všechny ty krásné odměny po smrti. Proč až po smrti? Protože to nic nestojí a těžko někdo přijde s reklamací.
8. Smrt dává životu smysl. Žij každý den, jako by byl poslední, protože jeden poslední bude. Máme jen tento život a nic víc. Nebylo nic předtím a nebude nic po něm. "Ale co když mají pravdu?" Ne, je to jen manipulace strachem ze smrti. Prázdno po smrti nebolí.

K hodnocení bible. Je to historická a kulturní památka a tak by s ní mělo být zacházeno, dát ji pod sklo v muzeu a v žádném případě ji nebrat vážně, natož pak na ní postavit společnost! Jako kniha nemá žádnou literární hodnotu. Ani jako kniha příběhů, protože ty si často protiřečí a je v nich brutalita, nesmyslnost i rozmanité úchylárny.

19.10.2015

Nový zákon je příběh člověka: proměnit vodu ve víno: jak žít život? Jak pro měnit vodu ve víno, stejně tak chůze po vodě: co jiného je život o kterém víte že se skončí smrtí, než chůze po vodě a kříž, smrt sama, čeká nás to všechny.

A nakonec demokracie: Slovo se stalo tělem.

16.10.2013

Úžasná kniha ,která mi změnila život :-))) úplně ke mě mluvil sám Bůh...nešlo odolat:-))) všechna má ,spravedlnost a dobré skutky, najednou zbledly a vypařily se ...
dnes musím souhlasit s Ježíšem-,,Kdo vidí mne, vidí Otce,, a že mimo něj ,, není jiného jména pod nebem ani na zemi, v kterém bychom mohli být spaseni=zachráněni před věčnou beznadějí ,zoufalstvím ,tmou =peklem :-))) Skutky 4.12
nádherné vydání ,krásné fotky...

ještě malá poznámka: Autor bible není neznámý!!! :-))) je jím samotný Bůh-stvořitel vesmíru i země a i lidí:-)))

09.12.2011

Nový zákon s ilustracemi ve velmi kvalitním a příjemném provedení, krásné fotografie a plno vysvětlivek. Líbí se mi, že u hodně kapitol jsou odkazy na stejné téma u jiného evangelisty.