Slovo o pluku Igorově
neznámý - neuveden
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/319718/bmid_slovo-o-pluku-igorove-XzK-319718.jpg
4
42
42
Slovo o pluku Igorově je podle obecně přijímaného výkladu staroruský hrdinský epos napsaný neznámým autorem koncem 12. století, jehož námětem je neúspěšná výprava novgorodsko-severského knížete Igora Svjatoslaviče (1150–1202) proti kočovným Polovcům (Kumánům) roku 1185. Dílo je známo pouze z opisu z počátku 19. století, jehož předloha údajně shořela roku 1812. Již od počátku uvedení eposu v širší známost jej proto doprovází spor o jeho historickou původnost.... celý text
Literatura světová Mytologie Historie
Vydáno: 1950 , MelantrichOriginální název:
Слово о полку Игореве (Slovo o polku Igorevě), 1185
více info...
Přidat komentář
Vzhledem k předpokládanému stáří textu jsem očekávala katastrofu. Nicméně text se mi poměrně líbil. Nikdo nemůže očekávat druhou Annu Kareninu, avšak poté, co je čtenář obeznámen se základní historií Kyjevské Rusi, si může v klidu Slovo o pluku Igorově přečíst a bude mu dávat relativně smysl.
Za mě takový lepší Křest sv. Vladimíra od Borovského, minimálně mi čtení toto dílo velmi připomínalo.
Hezký epos o době dávno minulé a bohatýrech bránících ruskou zemi.
Už nevím kdo z autorů nazval svou vlast Rus - Máťuškou. Matička Rus - jak krásný přívlastek, je v něm cit, úcta a láska k rodišti - vlasti.
Je pak patřičné vzdávat ji poctu oddaností.
Citace:" Tvou družinu supi křídly skryli, kníže,
krev tvých bohatýrů
divoká zvěř líže."
Bratr Brjačislav křik bojový neslyšel,
bratr Vsevolod mu na pomoc nepřišel.
Skrz ohrdlí zlaté
Vasilkovič v hluši
jako bílou perlu
vydechl svou duši.
Zmlkly šťastné písně,
pláče země rodná,
žalně lkají trouby
nad hradbami Grodna.
Vnuci Vseslava a vnuci Jaroslava!
Praporce své složte,
do pochvy meč vložte.
Vaše různice a nekonečné hádky
dobré jméno slavných předků pokálely,
vaší vinou se teď pohanská sběř dělí
o Rus nešťastnou
o Vseslavovy statky,
váš spor polovecké dravce přivolává,
vy jste vydali svou zemi nepříteli.
Mlat je mrtvolami vystlán,
krev ho kropí,
z těl jak plevy z klasů
vyletují duše.
U Němigy zrno neosilo hlínu,
jsou do ní zasety
kosti ruských synů."
Vzpomínka na Ruské byliny a pohádky.
Nemůžu hodnotit jinak, než plným počtem. Knihu jsem sháněl před lety, kdy jsem byl hodně ponořen do mytologických témat. Svazek však nějak "zapadl" v knihovně. Dnes jsem na ní po dlouhé době narazil a začal listovat, rychle jsem se do tématu dostal a pohroužil. Samozřejmě báseň není nijak zvlášť obsáhlá a se správnou náladou se dá za hodinu pročíst. Vřele doporučuju všem kdo doposud váhali jako já :)
Dodnes se neví kdo je autor, ale jinak dobrá kniha, která zachycuje průlet historií Ruska
Mj. tři české překlady http://nevmenandr.net/slovo/ tohoto veledíla, o němž někteří lidé tvrdí, že je po smrti Josefa Dobrovského dali dohromady Rusové z básní, které jim psal jako ukázky toho, jak asi mohla vypadat jejich dávná epika.
Autorovy další knížky
| 2001 |  Bible |
| 1997 |  Epos o Gilgamešovi |
| 2013 |  Z rodinné kroniky Lady Fuckingham |
| 1986 | Píseň o Rolandovi |
| 2003 | Béowulf |
Ve škole jsme se o tomto díle učili a proto ho nikdo z nás nečetl. A vida, vůbec to není špatné.
Líbilo se mi zpracování, český překlad i ilustrace Karla Svolinského. Epos je podán lyrickým jazykem, nabádá k vlastenectví a hrdinství.
Jo, pěkné čtení to je.