Smečka
* antologie
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/537435/bmid_smecka-662fe1294e27a.jpg
4
89
89
Horor si stále nese stigma jednotvárnosti a braku. Ve skutečnosti je jako malířská paleta s mnoha barvami a odstíny. Antologie Smečka má ambici tuto škálu vykreslit. Od romaneta přes bizarro, duchařskou historku, temnou fantasy nebo třeba body horor. Jiří Sivok nahnal autory publikující v nakladatelství Golden Dog do jednoho kotce a jako téma pro napsání povídek zvolil Psy. Na stránkách naleznete řadu zvučných jmen, která už od založení Golden Dogu přesvědčila čtenářskou obec, ať už knihou, povídkou či básní, že patří k tomu nejlepšímu, co česká hororová literatura nabízí. Antologii navíc doplňuje povídka od speciálního hosta a trojnásobného držitele Bram Stoker Award Morta Castlea. Smečka už se blíží. Už vám dýchá na krk. Kdo si pro vás připravil povídky? Tereza Kadečková Petr Boček Nelly Černohorská Ondřej Kocáb Ludmila Svozilová Miroslav Pech Karin Novotná Jiří Sivok a Martin Štefko Kateřina Malec Houfková Tomáš Marton Madla Pospíšilová Karasová Michal Březina Veronika Fiedlerová Lukáš Varečka a Přemysl Krejčík a jako vážený host Mort Castle!... celý text
Přidat komentář
Jiří Sivok si dal za cíl shromáždit autory, kterým vycházejí knihy pod hlavičkou nakladatelství Golden Dog, a to se mu povedlo. Antologie je reprezentativní ukázkou toho, jak jednotliví autoři píšou a co od jejich knih může čtenář čekat. Dalším z cílů bylo představit různé tváře hororu. I toto poslání splnila Smečka takřka na sto procent. Najdeme zde body horor, duchařské příběhy, temnou baladu, civilní vyprávění i černý humor, a to mnohdy v hodně netradičním a zajímavém mixu.
Dalším, ale velice důležitým prvkem, jenž má všechny povídky spojovat, je pes. V některých povídkách je jeho postava či role hodně upozaděna a působí jako uměle naroubována na příběh, který by se bez něj klidně obešel. V tom se mohli někteří autoři trošku víc snažit. Editora je také třeba pochválit za péči, kterou věnoval řazení povídek, kdy zohlednil, že by si po dvou či třech drsných příbězích čtenář rád odpočinul u lehčí, nebo dokonce pozitivně vyznívající povídky.
Za pochvalu také stojí péče, kterou knize věnoval nakladatel Martin Štefko. Nejde jen o medailonky všech autorů, které nesmí v žádné antologii chybět, ale především o krásné vnitřní ilustrace ke všem povídkám, pěknou a velice výmluvnou obálku a pevnou vazbu, jimiž se kniha může pochlubit.
Není autor ten, jenž se zavděčil čtenářům všem. A stejné to bude i s touto sbírkou povídek. Přesto je Smečka povedenou a reprezentativní antologií, kterou by si neměli nechat ujít jak fanoušci hororů, tak čtenáři, kteří si rádi rozšíří své obzory.
Nejprve musím říct, že jsem přesně ten typ z předmluvy: “horory já nečtu. Nicméně když jsem viděla nabídku štafety, řekla jsem si, že tuhle antologii zkusím. A dobře jsem udělala.
Hned od začátku mi bylo sympatické, že se jedná o české autory. Spojnicí všech povídek byl ústřední motiv - pes. Je přirozené, že některé povídky mě bavily víc, jiné míň. Někdy byla atmosféra hodně děsivá, jindy tolik ne. A přesto stály všechny za přečtení.
Pro tento příspěvek jsem vybrala několik povídek, které mě bavily nejvíc.
AFÍK - M. Podpíšilová Karasová
Za mě top povídka o malém chlapci, který měl dost šílené dětství a pes byl jeho jediný opravdový přítel. Bylo to těžké čtení, ale bavilo mě.
PŘÍCHOD VYVOLENÉHO - P. Boček
Tohle byl zajímavý kousek o chovatelce psů. Místy pro mě až nechutné situace, ale na druhou stranu ohromně čtivé.
V ŠERU SVÍTÁNÍ - M. Pech
Pěkná povídka o tom, že není dobré okrádat zemřelé. Líbila se mi atmosféra.
NA KONEC CESTY - K. Malec Houfková
Smutný příběh o stárnutí a nemoci, který byl přitom tak moc reálný a silný.
Kniha mi ukázala, že i já měla předsudky o tom, co je horor a že pod tento žánr je možné zařadit i leccos jiného. A moc se mi líbily i ilustrace uvnitř, včetně obálky.
"Horor není jen krev na stěne, horor není jen maniak v masce.
Ne, ne, ne, třikrát ne!
Jiří Sivok nahnal autory publikující v nakladatelství Goldendog do jednoho kotce a jako téma pro napsání povídek zvolili psy.
Smečka už se blíží.
Už vám dýchá na krk.
Minulý týden po mně velká fanynka tohoto nakladatelství hodila tuto knihu a řekla "přečti si z těch 15 povídek alespoň Afíka, co napsala Madla Pospíšilová.
Proč? Proč mně, milovnici psů? Bylo mi jasné, že mě čeká náročné čtení. No jenže to bylo tak návykové, že jsem je zvládla všechny. Líbí se mi ta pestrost a to, že pokaždé má pes jinou roli. Jednou je strážný anděl, podruhé bestie, jednou týrané stvoření a jednou důvod k vraždě.
Ráda bych vyzdvihla TOP povídky.
PŘÍCHOD VYVOLENÉHO - Petr Boček
Velmi poetická atmosféra rodinné pohody v období Vánoc. Pěkný začátek, přesně takový, jak mi k autorovi sedí, jak jsem ho poznala. A pak? Pak mi to vytrhlo srdce a já se hodinu tulila k mému psovi z chovatelské stanice. Ještě teď se mi zvedá žaludek, ale bylo to nezapomenutelné.
V ŠERU SVÍTÁNÍ - Miroslav Pech
"Kde je tělo víme, ale kde je její duše?"
Bála jsem se, vážně ano. Hřbitov, pes po boku.
Velmi hluboké dva citáty.
"Dokonce i v chudobě můžeme být šťastní, pokud budeme mít jeden druhého."
PSÍ ŽIVOT - Jiří Sivok, Martin Štefko
Jak autentické, ale jen začátek. Vybavil se mi Martin minulý týden na veletrhu, jako by se popsal, svůj náročný život redaktora, jedna dobročinná akce a tu cestu domů pak podle mě ale zvrhnul druhý autor. Pánové, výborné.
PES SE ZLATÝMA OČIMA - Tomáš Marton
Tak tohle bylo pohlazení po duši. Andělé můžou mít různé tváře.
AFÍK - Madla Pospíšilová Karasová
Nezapomenu na ni. Šílená, bohužel i tohle se mezi námi děje, bohužel i takhle může vypadat horor. Dala mi zabrat.
DĚNÍ V JIRMANOVĚ - Michal Březina
Tady mě malinko mrzel konec, ale velmi zvláštní zločiny a jejich vyšetřování byly sem tam i vtipné.
Ano, největší horory se dějí mnohdy kolem nás. "Zoufalství nutí dělat lidi ohyzdný věci."
Děkuji za skvělý zážitek.V podstatě jsem žádné nedala méně než 4 Bavilo mě to.
Český horor je často vnímán jako žánr plný klišé. Tato výjimečná sbírka povídek byla sestavena pod “vedením Jirky Sivoka a zásadní roli zde hrají psi. A také potvrzuje, že první věta je hloupost.
V povídkách se psi objevují jako symbol věrnosti i děsu, jako roztomilí parťáci, i jako dravé bestie.
Stejně tak zaměření hororových povídek je různorodé - některé jsou s prvky fantasy, duchařiny, detektivky a některé zahrnují i velmi drsné scény.
I zde jsem měla problém vybrat své favority, jelikož většina povídek je opravdu povedených. A z některých bych si opět dovedla představit celou knihu.
Pokusila jsem se vybrat 3 své favority:
Azurit od Karin
Mladá dívka Bára objeví magické propojení mezi světy díky tajemné sošce a přenáší se do světa, kde žijí například divní, modře zbarvení, psi nebo čarodějnice.
Je to jedna z povídek, kterou bych uvítala rozepsanou do většího dílka .
Afík od Madly
Jedna z nejvíce znepokojivých povídek sbírky. Popisuje život malého chlapce vyrůstajícího v nevhodném toxickém prostředí závislých, který si najde psího kamaráda.
Může být horor někdy až příliš temný?
Vidíme, že horor může být odrazem reálných hrůz, které se mohou dít kolem nás. Raději ani nemyslet
Příchod vyvoleného od Petra
Intenzivní povídka, kde se Petr nebojí zabruslit do vod znepokojivých a velkých témat jako je třeba množení psů a množírny. Kontrast mezi nevinným světem dětí a temnými momenty.
Jako pejskařku mě tato povídka zasáhla.
Musím zmínit i snad ne autobiografický moment sbírky - Psí život od dua Sivok + Štefko
Sarkastická metafora pro život nakladatele, kde se po vše co může, a která nám přerůstá v drsný bizár.
A musím stopnout, jelikož bych pokračovala dál a dál, jelikož všechny povídky jsou hned v závěsu za zmíněnými.
Různé uchopení hororu a pestré zpracování psí tematiky vytváří sbírku, které potěší nejen milovníky hororu.
Doporučuji všem, kdo hledají jedinečný zážitek na pomezí hororu, bizáru a fantazie.
„Horor není škatulka, horor je život a život do žádné krabičky s popiskem nedáte." Jirka Sivok
Tahle antologie je prostě skvělá. V každé povídce hraje nějakou roli pes. Ať už ten hodný Punťa nebo třeba i takový pejsek, kterého byste doma určitě nechtěli :-D Jedna povídka je lepší, než druhá a já musím říct, že mám své tři top favority, kterým ovšem šlapou na paty skoro všechny zbylé povídky :-) Žádná nebyla vyloženě špatná a to se mi u sbírky povídek snad ještě nestalo.
Mezi mé tři top patří určitě a právem Příchod vyvoleného, Afík a Případ čertovy rokle. V těsném závěsu jim pak šlapou na paty Azurit a Psí život a pak následuje zbytek ;-)
Ke každé povídce jsem napsala kraťoučké shrnutí a hodnocení a knihu doporučuji všemi deseti, tohle se opravdu povedlo :-) Poslech audio knihy tomu dodal ještě grády navíc, opravdu skvěle namluveno.
Panoptikum doktora Marrowa - Tereza Kadečková 4*
Hodně zvláštní povídka pro začátek ;-D Ale vlastně se mi líbila, nemocný chlapec, panoptikum podivností a matka ochotná udělat cokoliv, aby se syn uzdravil :-)
Příchod vyvoleného - Petr Boček 5*
Uff tak tahle povídka mi dala zabrat :-O Byla skvělá, geniální, nechutná, bizarní, prostě tam bylo vše, co v knize od GD čekám :-D Příběh o malém chlapci a jedné nelegální psí množírně a její šílené a nechutné majitelce.
Jízda duchů - Nelly Černohorská 5*
Kraťoučká, ale skvělá povídka :-) Zajímavé vyprávění jednoho starého pána. Moc povedená duchařinka :-)
Lajka se vrátila - Ondřej Kocáb 4,5*
Povídka o tajemném psím poslání, o jednom šíleném vědci a jeho experimentech na psech. A taky o jednom nechutném páníčkovi, který dostal, co si zasloužil. Tohle se mi líbilo :-)
Kříženec - Ludmila Svozilová 5*
Povídka o partičce chuligánů, jedné velké pomstě a taky jedné milé potvůrce :-D
V šeru svítání - Miroslav Pech 5*
Povídka o tom, co vše je člověk ochotný podstoupit, aby získal něco cenného :-D A také o tom, že zvířecí mazlíčci mívají občas zajímavý šestý smysl ;-)
Azurit - Karin Novotná 5*
Opět skvělá povídka :-) Bylo to místy až magické, nechutné, bizarní, ale napínavé vyprávění. Teenagerka Bára se díky zajímavému nálezu dostává do úplně jiné reality, kde žijí modře zbarvení psi a taky monstra a čarodějnice :-) Líbilo se mi prolínání mezi realitami, skvěle napsáno ;-) Karin je moje taková sázka na jistotu :-)
Psí život - Jiří Sivok a Martin Štefko 5*
Ze začátku jsem si říkala, kolik inspirace skutečností tam bylo, nedalo se to úplně přehlédnout :-D Ale jakmile to přerostlo v bizár, tak jsem se jen pokoutně usmívala a poslouchala s otevřenou pusou :-D Skvělá povídka ;-)
Na konec cesty - Kateřina Malec Houfková 5*
Povídka o těžkostech stáří :-( Tahle byla celkem smutná, ale opět skvělá :-)
Pes se zlatýma očima - Tomáš Marton 4,5*
Povídka o jednom zázračném psu, je to obluda či ochranitel ?
Afík - Madla Pospíšilová Karasová 5*
Tak tohle byl nářez :-O Nechutné, odporné a geniální. Po Hebértovi asi žádné velké překvapení, ale jako fuj :-D Až si říkám, co ty děti Madle provedly....:-D Povídka o jednom malém týraném chlapečkovi a jednom milovaném psovi :-(
Zpráva o znepokojujícím dění v Jirmanově - Michal Březina 4,5*
Hodně zajímavá povídka, líbila se mi, ale zajímalo by mě, jak by to pokračovalo dál, ten konec byl až moc useknutý :-/
Případ čertovy rokle - Veronika Fiedlerová 5*
Tahle povídka byla geniální, jedna z nejlepších a já si v brzké době musím přečíst konečně ty Pozdravy záhrobí, protože Benedikt je prostě skvělá knižní postava. Skvělá duchařinka o jednom splozenci pekel.Tohle se vážně moc povedlo :-)
Benátský mor - Lukáš Varečka a Přemysl Krejčík 3,5 *
Povídka o nežádoucích cizincích v Benátkách. Tahle mě bohužel až tolik nechytla :-/
Hermanito a Bo - Mort Castle 4*
Oceňuji španělštinu, tu miluju :-) Každopádně zajímavá povídka o psích zápasech a bratrské lásce ;-)
Antológia Smečka prináša kolekciu pätnástich príbehov, ktoré spája jeden hlavný motív – pes. Vďaka pestrému žánrovému záberu, ktorý sa pohybuje od hororu cez fantasy až po bizarné či duchárske príbehy, autori prinášajú originálny pohľad a svojský štýl, vďaka čomu som zažil napätie a občas i znechutenie.
Jednotlivé poviedky sa líšia v spracovaní aj tematike, pričom psy sú vykreslené ako roztomilé šteniatka, ale aj ako nebezpečné monštrá. Nájdete tu poviedky o psovi záchrancovi, o zvieratách prinášajúcich pokoj, ktoré vás privedú do iného sveta, alebo pomste a nečakaných dôsledkoch, či záhadných úmrtiach. Poviedky o tom, čo všetko sme schopní urobiť pre záchranu svojho dieťaťa, o mopslíkovi, ktorý je hlavný aktér v predzvesti príchodu Vykupiteľa, či o vodičovi autobusu, ktorý si spomína na svojho psa a poslednú jazdu autobusom, pri ktorej počul záhadné zvuky. Zaujímavé boli aj príbehy o mrazivej pomste psa, ktorého sa majiteľ zbavil, rozprávanie o nenaplnenej láske, či o spisovateľovi, ktorý hľadá úspech, alebo naopak, o spisovateľke, ktorá chce napísať svoje vrcholné dielo. Súčasťou je aj smutný príbeh chlapca a jeho priateľstva so psíkom, ako aj príbeh o tom, čo urobí honba za vlastným potešením.
Okrem pestrej škály príbehov kniha ponúka aj krásne grafické spracovanie a na konci obsahuje krátke profily autorov, čo umožňuje čitateľom lepšie spoznať ich tvorbu a inšpiruje k ďalšiemu objavovaniu kníh z vydavateľstva. K tomu všetkému je kniha okorenená skvelým úvodom a doslovom Jiřího Sivoka.
Kniha Smečka je dôkazom, že v Golden Dog sa naozaj stretla „smečka“ kreatívnych a talentovaných ľudí. Medzi moje najobľúbenejšie poviedky patrili Príchod vyvoleného a Afík, ktoré mali pre mňa obzvlášť hlboké emócie, ale aj dávku tajomna. Určite si rád prečítam aj ďalšie knihy od autorov.
Za poskytnutie knihy ďakujem: Golden Dog.
Tak tohle je vymazlená sbírka hororových povídek. Obsahuje mnoho jmen, které znám a ráda čtu, někteří autoři byli pro mě novinkou a musím říct, jedna povídka lepší než druhá. Já moc doufám, že další podobná antologie bude následovat. Golden Dog je srdcovka a tohle je prostě výborné čtení. Rozmanité příběhy s dobrými, i špatnými konci, body horor, kapka bizáru, tajemno, humor, duchařina, od každého trochu. Fakt jsem se bavila od začátku do konce a doporučuji všema deseti.
15 príbehov od 15 rôznych autorov, každý s vlastným pohľadom na svet, v ktorom zohrávajú rolu naši štvornohí priatelia.
Hororu som sa doteraz úspešne vyhýbala, no keď sa naskytla možnosť zapojiť sa do štafety s touto knihou, neváhala som. Netušila som však, že ma čaká zbierka plná šialených, bizarných, zvrátených a miestami poriadne nechutných príbehov.
Už pri prvom som si vravela...ouuu toto asi nebude to, na čo si zvyknutá. A to pritom s krvavými scénami vo fantasy nemám problém. Možno som si len myslela, že to bude niečo iné, niečo, čo sa ma pokúsi vystrašiť viac psychologicky, než len šokovať. Ale táto zbierka sa sústreďuje skôr na nechutné a krvavé momenty. Ak si myslíte, že Haunting Adeline má explicitné a zvrátené scény, ešte ste nečítali Afíka, Vyvoleného či Psí život. Áno boli to tieto tri, kde som si vravela, že toto už nedávam a myslím si, že by si svoje miesto našli aj na dark webe. Boli zvrátené a odporné.
Ale nie je to práve to, čo by hororové príbehy mali prinášať? V tomto ohľade kniha určite splnila svoj účel. Nedokážem posúdiť, či spĺňa všetky kritériá hororového žánru, nie som „odborníčka“. Napriek tomu, že niektoré poviedky boli naozaj nechutné (áno, stále to opakujem), boli napísané tak, že som sa od nich nedokázala odtrhnúť. Každý príbeh má svoj štýl a atmosféru, a autori odviedli skvelú prácu.
Najviac ma bavili príbehy s duchárskou tematikou a vyšetrovaním záhad. Pri jednej poviedke som túžila vedieť, čo sa stalo ďalej, a pri druhej som si priala viac príbehov s milým poisťovacím agentom. Myslím, že by to mohla byť skvelá séria.
Veľká poklona patrí aj zostavovateľovi antológie. Knihu zostavil veľmi premyslene. Po tých najbrutálnejších príbehoch vždy nasledoval aspoň o niečo jemnejší. Aj keď pri tejto knihe je slovo „jemnejší“ trochu zavádzajúce, pretože mŕtvoly sú snáď všade.
Kdybych věděla, jak jsou některé povídky vyvedené a sugestivní, tak bych to rozhodně nečetla. Sakriš, vždyť můj pejsánek se jmenuje Azi. Naštěstí je to zkratka od Azrala a ne Azurita. Tato antologie je opravdu výborná směska, ať už máte rádi, když vám při hororu běhá mráz po zádech, chce se vám zvracet, bojíte se duchů nebo čekáte něco laskavého. Každá povídka je jinak strašidelná a doporučuji nečíst je najednou. Naštěstí editor má cit a tak zařadil i povídky na vyrovnání pocitů. Líbilo se mi, že ačkoliv tvorbu některých autorů mám načtenou, přesto mě svojí povídkou překvapili. Výborná je i vizuální stránka sborníku. Každá strana má své hrobečky a každá povídka svoji všeříkající ilustraci. Na závěr knihy jsou umístěny medailonky jednotlivých autorů, takže si hned můžeme rozšířit nikdy nekončící seznam příběhů, které ještě musíme přečíst.
Po knize jsem sáhla spíš náhodou v knihovně, hlavně kvůli obálce. Soubory povídek obvykle bývají poměrně nevyvážené a bohužel jsem poslední dobou narážela na takové, kde mnoho z povídek nemělo žádnou pointu nebo zakončení a nebo mě nebavily. Proto mě Smečka docela příjemně překvapila, protože mě většina povídek zaujala a dobře se to četlo. Některé ne tolik a třeba mi přišly už trošku moc "praštěné", ale jinak mě kniha jako celek docela bavila a byla to fajn jednohubka.
Soubor hororových povídek, které spojují psi v nejrůznějších podobách a rolích. Některé povídky kolem mě jen tak proběhly, většina mě buď šokovala, nebo zasáhla.
Musím se přiznat, že z téhle knihy jsem měla trochu obavy.
Ne kvůli žánru, ale protože je z Česka. (Než začnete házet kameny, čtěte dál.)
Poslední dobou mám totiž smůlu na české autory. I když se snažím číst bez předsudků, neměla jsem šťastnou ruku. Po asi šesti nedočtených knihách jsem se už opravdu chtěla do něčeho pořádně začíst.
Jenže jsem tvor "seznamovitý" a prostě jedu podle seznamu. A Smečka byla na řadě.
Díky bohu! Nebo spíše díky kolektivu autorů, kteří se na této sbírce podíleli.
Smečka je čtivá, nápaditá, krvavá, tajemná a dojemná jízda. Každá povídka má své kouzlo a nemůžu říct, že by se mi nějaká vyloženě nelíbila. Bylo to jako stát v cukrárně a vybírat si jeden zákusek po druhém.
Konečně něco, kde jsem nesledovala stránky, kolik jich zbývá do konce.
A už teď vím, že někteří autoři mě tak nadchli, že se poohlédnu po jejich dalších knihách.
Díky za krásný čtenářský víkend.
Pekna sbirka. Ma vysokou uroven co se propracovanosti povidek tyka. Rozhodne vyvola emoce a tezko se odklada.
Smečka je sbírka hororových povídek a pro mě výlet do nových vod. Není to úplně můj žánr, ale znám další kousky z nakladatelství Golden Dog a zatím mě knihy pokaždé bavily.
Po grafické stránce se mi moc líbí obálka, koukala jsem na ni pěkně dlouho a užívala si detaily, které jsem na ní objevila, včetně knih, které mě doma ještě čekají k přečtení. Prostě má kniha u mě body už za ní, konečně něco, kde není nějaký zombík, nebo nahatá slečna.
Při čtení jsem byla upřímně překvapená, co všechno spadá pod horor. Slyšela jsem ukázku z audio knihy, kde se říká, že autoři, právě chtěli ukázat, co všechno je v tomto žánru možné a za mě se jim to povedlo.
Některé povídky byly pro mě naprosto skvělé, a mám dva autory, od kterých si chci přečíst víc. Některé byly na mně až moc drsné a, ano napíši až nechutné, ale chápu, že to tam patří a vím, čemu se specificky vyhnout.
Ale naprostá většina mě prostě bavila. Kdybyste mi neřekli, že je to v hororu, vůbec bych to nepoznala. Ano, je tam tajemno, mrazení, všechny ty kulisy, které k tomu patří, ale při čtení mě to, prostě jen bavilo a občas zatrnulo. Nic, z čeho bych nemohla spát, pokud se třeba obáváte toho, a proto se tomuto žánru, vyhýbáte.
Povídka, která mě ale naprosto uzemnila je Na konec cesty, jejíž autorkou je Kateřina Malec Houfková. To je tak smutně dokonalý příběh, že i kdyby se vám nelíbilo nic jiného, tohle za přečtení stojí.
Ale mně se samozřejmě líbilo povídek víc a věřím, že si tam každý najde to svoje.
Hororová sbírka, díky které jsem objevila pár nových oblíbenců.
Je to dokonale vyvážená směs podivna, bizarností, napětí, fantazie, znepokojení a překvapivě i velmi hlubokých příběhů.
Myslím, že vyhnout se na sítích téhle obálce, bylo v poslední době asi tak možné, jako svého času neslyšet píseň Mumuland.
A proto jsem měla lehce obavy, protože většinou, když se něco hodně propaguje, tak to většinou končí pro mě čtenářským zklamáním.
Ne, v tomto případě.
Kniha stojí za to a je těžké vybrat nejlepší povídky, ale v hlavě mi rozhodně utkvělo PANOPTIKUM DOKTORA MARROVA, a co se tam definitivně uhnízdilo, je PSÍ ŽIVOT.
Horor není můj šálek kávy a uvědomila jsem si, že ho vlastně neznám.
Takže plusy:
Kniha má krásnou obálkou a chválím tvrdou vazbu.
Musím smeknout před tím, jak jsou povídky poskládané za sebou. I to podpoří emocionální jízdu, kterou vám povídky způsobí. Protože ve chvíli, kdy si dočtete nějakou opravdu silnou, nabídne se hned jedna, u které si lehce vydechnete.
Minusy:
Některé povídky mi zas až tak nesedly, hlavně délkou, nebo způsobem zakončení, kdy mi přišlo, že se vlastně nic nevysvětlilo a nezanechaly ve mně vlastně žádný dojem. Ty byly ale asi jenom dvě, takže žádná katastrofa.
Povídka, kterou bych osobně chtěla pochválit je Na konci cesty. To je tak krásný a dojemný příběh, že jsem plakala jako malá, a i když má hororový podtón, poselství téhle povídky je neskutečné a opravdu mě velmi zasáhlo tím, jak moc je to opravdový život. Tleskám autorce a na dálku smekám.
I ostatní příběhy byly skvělé, ale jej jich tolik, že je nebudu vyjmenovávat. Snad jen na závěr, pokud váháte, jestli do této knihy jít, protože stejně jako já horor nečtete, můžu vám ji s klidný svědomím doporučit.
Objemná knížka, a i když se jedná o povídky, chvíli mi zabrala. Některé příběhy působily mnohem delším dojmem, než ve skutečnosti byly.
Chci ocenit ilustrace, tvrdé desky a celkově hodnotím pozitivně.
Co se mi nelíbilo, bylo, že některé povídky, mi přišli skoro až z jiného žánru a takové „jemné“ na to, že se mělo jednat o horor.
Co se mi líbilo, je, že jsem objevil pár nových autorů. Jejich styl psaní mě neskutečně bavil a smekám nad úrovní povídek.
Suma sumarum, můžu doporučit.
Moc váhám mezi 4 a 5 hvězdičkami. Dala bych tak 4,75 :) Bohužel to na plný počet není. Ale je to jako u všech antologií, na kterých se podílí více lidí, prostě vám něco nesedne. A navíc hned první povídka Panoptikum doktora Marrowa dala laťku dost vysoko. Každý čtenář hledá pod pojmem horor něco jiného a s tím pak také souvisí to, jak vnímá vhodnost či nevhodnost dané povídky. Pro mě, jako pro milovnici hororu, byly některé povídky až málo hororové. Přesto si myslím, že je celá antologie vydařená a každý si najde svého favorita. Pokud bych měla jednu z nich opravdu vyzdvihnout, byla by to povídka Případ čertovy rokle, od té jsem se skutečně nemohla odtrhnout :)
Konecne neco, kde neni na obalce kyc. Povidky jsou mistrne poskladane, takze si uzijete emocni kolotoc. Navic to opravdu neni o poctu urezanych koncetin, nebo vyvrhnutych strev. Pribehy maji uroven a nektere jsou emocne neuveritelne zakerne. Uzila jsem si kazdou stranku.
Autorovy další knížky
| 2009 |  Thriller |
| 2008 |  Tichá hrůza |
| 2020 | Nejkrásnější dárek |
| 2016 | Lesní lišky a další znepokojivé příběhy |
| 2015 | Dárek z pravé lásky: 12 zimních políbení |
Sbírka originálních příběhů, ani jeden nenudil, i když to nebyl třeba úplně můj šálek čaje. Některé ve mně vyloženě zarezonovaly a vím, že se k nim budu vracet. Ke knize jsem se dostala díky štafetě, ale už jsem si koupila svůj výtisk.