Směšné lásky
Milan Kundera
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/310288/bmid_smesne-lasky-sTJ-310288.jpg
4
2198
2198
Sedm povídek, jejichž námětem je láska zasazená do komických souvislostí, anebo spíš to, co lidé v komických souvislostech pokládají za pokus o milostný vztah. Svazek obsahuje povídky Nikdo se nebude smát, Zlaté jablko věčné touhy, Falešný autostop, Symposion, Ať ustoupí staří mrtví mladým mrtvým, Doktor Havel po dvaceti letech, Eduard a Bůh. Podle dvou povídek byly natočeny filmy: Nikdo se nebude smát (režie Hynek Bočan, 1965) a Já truchlivý Bůh (režie Antonín Kachlík, 1969).... celý text
Přidat komentář
Pro mě to byly rozhodně příběhy svým způsobem nečekané, plné vtipu ale i poučení.
Těším se na další Kunderova díla :)
Musím přiznat, že jsem Kunderovi nikdy tak docela nepřišel na chuť. Ty povídky jsou fakt dobré - ale nikdy už jsem neměl potřebu se k nim vrátit.
Jeho povídka Falešný autostop mě ovlivnila na dalších deset let. Prostě skvostné. Přestože Kunderu pro jeho negativní vztah ke svým literárním hrdinkám příliš nemiluji.
Směšné lásky boli láskavé, boli aj celkom smutné, či drsné, ale aj zábavné a smiešne. Nikdy neišli po povrchu, naopak vždy až do úplnej hĺbky postáv. Do ich pocitov, myšlienok a túžob. Odhaľovali ich vnútorné boje, ich uhoľ pohľadu. A vedeli prekvapiť. Autor sa totiž so svojimi postavami rád zahrával a čitateľa nechával niekedy len hádať, čo bude ďalej. Moja prvá a určite nie posledná skúsenosť s Kunderom!
Pěkné Kunderovo dílo, přijde mi škoda, že do knihy nebyla zařazena i osmá povídka, ale slovo autora je slovo autora.
Osobně mám od něj raději Nesnesitelnou lehkost bytí, ale i tyhle povídky mají něco do sebe. :)
Po knize jsem v knihovně sáhla omylem (až doma jsem si všimla, že to jsou Směšné lásky, ne Nesmrtelnost), ale...i tak se líbilo, přestože nejsem človíček na povídky, ale raději příště klasickou knihu...
Je to dobrá kniha s velmi dobrými povídkami. Jediné, čeho snad lituji, je, že jsem si ji přečetl tak brzo. Myslím, že je z jistého hlediska škoda, že jsem si ji nepřečetl někdy kolem čtyřicátého-pětačtyřicátého roku svého života. Jistě, ano, dokážu si všechno tam představit a chápu to, ale to není ono, není to prožito. Hovoří to ke mně přes představení si zkušeností z toho "mála", co mám za svých krátkých téměř dvacet let a né přes zkušenosti prožité a myšlení jaksi zkroucené a ošlehané časem. Je to dobrá kniha, líbí se mi, ale vím, že by se mi líbila víc a těším se, až se k ním někdy v budoucnu vrátím.
Pro maturanty: Tuto knihu vřele doporučuju, jednak je malinkatá, dá se přečíst během jednoho dne, druhak se čte velmi dobře a za třetí ta knížka donutí aspoň trošinku si zapřemýšlet, skvělá volba!
Nádhera!!! Jak to ten Kundera dělá? Chtěl bych ho potkat a mluvit s ním...
Jen škoda, že toho nenapsal více, respektive, že to v češtině nevyšlo. Na angličtinu bych si u něj netroufl, hraje si hodně s jazykem a tak bych si to asi tak nevychutnal.
Povídky se mi četly parádně. Je to nejen čtivé a poutavé, ale je tam i filozofie, lidskost, absurdita, přitom psáno relativně jednoduchými výrazovými prostředky.
Nejvíc mě na tom baví, jak se u něj dokáže normální a nevinná situace zvrhnout v cosi absurdního a přitom reálného.
Je neuvěřitelné jak dokáže Kundera rozebrat dvojici zamilovaných až na kost, pak si s nimi pohraje a přetvoří je v něco nečekaného a šokujícího (viz. falešný autostop). Někdy až příliš dlouho filosofuje, ale i to má své opodstatnění a přináší nám do děje uvědomění situace. Z příběhů veselých se stávají tragické a naopak. Ničím si nemůžete být jisti. Dokud nepoznáme osobu, o které příběh je. Právě Kunderovo vtělení do každé, i ženské osoby, dokonale vykreslí jejich charakter tak, že pochopíme jejich chování, i když s ním třeba nesouhlasíme.
Veľmi dobré. Až dojemne presné. Myslím, že Kundera by touto knihou mohol tvoriť etalón kvality českej poviedky druhej polovice dvadsiateho storočia. Neviem ako sa mu darí skĺbiť úspornosť s vrstevnatosťou, ale k směšným láskám sa budem vracať.
Výborné psaní, nejvíce se mi líbil, v jinak skvěle pozitivně naladěném ději, neočekávaný zvrat a následné problémy. Kundera je opravdu mistr ve svém žánru :))
Směšné lásky jsou fantastická povídková sbírka, a kdybych ji chtěl jen velmi stručně a zkarikovaně komentovat, napsal bych nejspíš, že to je knížka o tom, jak se souložilo v socialistickém Československu. Čímž bych v podstatě mohl skončit, protože ač to zní poměrně hloupě, Kundera by se za takovou interpretaci – aspoň doufám – nezlobil.
Co mě však v kontextu Směšných lásek a celoživotního boje Kundery za své autorské dílo zaujalo, je různorodost pohledů, jak lze na dílo nahlížet. A zatímco Kundera vidí v Láskách i po nich následujících románech pouhé příběhy o lásce, autorovi fanoušci, literární kritici i jiní, ti je rádi zkoumají jako díla politická, společenská. Což upřímně, přes veškerou snahu autora tyto aspekty díla upozaďovat, je poměrně těžké, i s ohledem na osud Kundery a jeho peripetie s nedemokratickým režimem v Československu. Lze tuto rovinu možná přehlídnout u této sbírky, ale u následných románů? Jen velmi stěží.
Tato sbírka je taky možná nejdůležitějším autorovým dílem, co se Kunderovských postav týká. A slyšel jsem názor, že Směšné lásky jsou v podstatě jejich „laboratoří“, protože velká část postav dalších románů jsou už jen jakési variace na ty ze Směšných lásek. Kundera je podle mě taky velkým znalcem lidské povahy a jako jeden z mála autorů vidí do ženské hlavy, což nevím, jak můžu já jakožto muž zhodnotit, ale mám zkrátka ten pocit. Některé postavy se možná dotýkají hranice uvěřitelnosti, ale na půvabnosti to sbírce neubírá, a jistá komičnost (neřkuli tragikomičnost) k této úmyslně nadsazené kolekci směšnosti patří. Nečtěte tento můj komentář, čtěte Směšné lásky!
Pravděpodobně si budu muset knihu znovu přečíst až trochu více dospěji. Nepochopila jsem zřejmě úplně, co těmito povídkami pan Kundera zamýšlel. Velmi mi pomohl ale doslov pana Jiřího Opelíka a samotné poznámky pana Kundery.
Ovšem jedná se vskutku o další zajímavá díla z Kunderovy tvorby, které pojednávají o člověku, jeho činech a případných následcích.
Štítky knihy
povídky láska erotika česká literatura socialismus milostné povídky
Část díla
Ať ustoupí staří mrtví mladým mrtvým
1968
Doktor Havel po dvaceti letech
1968
Eduard a Bůh
1968
Falešný autostop
1965
Já truchlivý bůh
1963
Autorovy další knížky
| 2006 | Nesnesitelná lehkost bytí |
| 1969 | Žert |
| 1970 | Směšné lásky |
| 1979 | Život je jinde |
| 1993 | Nesmrtelnost |
Moje první (a myslím, že úspěšné) seznámení s Kunderou. Každá další stránka mi bořila mé naivní představy o mezilidských vztazích. Některé povídky jsou vtipné, jiné vážnější. Čtou se však všechny lehce a donutí člověka zamyslet se. Nikdy bych nevěřila, že mě povídková kniha může tak bavit, poučit a ovlivnit.