Smrt krásných srnců
Ota Pavel
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/443645/bmid_smrt-krasnych-srncu-7Ix-443645.jpg
4
2977
2977
Humorné a s láskou vyprávěné historky o židovském snílkovi, podnikavém obchodním cestujícím a milujícím otci a manželovi, dojmou čtenáře svou prostotou a krásným čistým jazykem.
Přidat komentář
Skvělá kniha od něžného vypravěče Oty Pavla. Četla jsem na střední škole a moc mě bavila. Filmové zpracování s Karlem Heřmánkem je dokonalé.
Další moc hezká kniha od Oty Pavla, která je více o jeho tatínkovi,jeho úspěších a pádech , úsměvná a někdy zase smutná, nezdolnost tatínka byla obdivuhodná. Karel Heřmánek mě provázel celou knihou, protože ten pana Poperra zahrál na jedničku,s jeho zápalem pro věc nebo s jeho pády.
Další z povinné četby, která byla zfilmována a poslech je také vydařené a můžu vřele doporučit.
Některé povídky byly vtipné, některé zas dost smutné a chytnou vás za srdce. Celkově to bylo moc povedené vyprávění. Někdy si zas musím připomenout film. Už je to hodně let, co jsem ho viděla naposledy.
A tady si nejsem jistá, co bylo lepší, jestli kniha nebo film. Minimálně dosahují srovnatelné úrovně.
Poetické vyprávění o dětství, rodinných vztazích a životních strastech na pozadí druhé světové války, které nám dává nahlédnout do světa, jenž je krásný i krutý zároveň. Veškerou pomíjivost života tu Pavel zachytil ve svých vzpomínkách plných drobných detailů, které člověka bezpochyby vezmou za srdce. I přes tragičnost tématu však celému příběhu nechybí vřelost a tolik potřebná naděje.
Impulsem k přečtení byla tragická smrt Karla Heřmánka, kterého jsem při čtení nepřestávala vidět... Ať je vám tam nahoře dobře, Otto a Karle. A velké díky za obrovský přínos české kultuře.
Tuto knihu četl můj syn jako povinnou četbu do školy a mě se hodila do výzvy, takže jsme se dali do čtení společně. A zatímco mého patnáctiletého puberťáka to vůbec nebavilo, tak já si čtení užila. Postavu tatínka jsem v mnoha ohledech obdivovala i litovala. Čtení této knihy nepovažuji za ztracený čas (narozdíl od syna), právě naopak. Příběh byl hodně silný a smutný.
Čítal som vydanie v slovenčine z roku 1983, v ktorom sú obsiahnuté aj poviedky z nadväzujúceho diela "Ako som sa stretol s rybami".
Prvá časť, teda Smrť krásnych srncov, je plná ľudskosti a človečiny, ktorá vás musí chytiť za srdce. Číta sa skvele, zostáva po nej príjemný hrejivý pocit. 90%
Druhú časť, Ako som sa stretol s rybami, doslova cítiť po rybacine, spomedzi stránok vypadávajú rybie šupiny. Nemá to už kvality prvej časti, naplno si ju dokážu vychutnať asi len rybári. Nájdu sa tam však zaujímavé myšlienky, napr.: "Pán Robejško bol na to miesto zvyknutý. Rybárčil na ňom každý rok a sedí tam istotne dodnes. Našiel si fliačik sveta, kde bol šťastný, zatiaľ čo iní dúfajú, že ten fliačik budú mať na nebi." 70%
Knižka ako celok u mňa v priemere 80%.
Velmi rychle jsem se začetla, rodina Popperových mi byla sympatická, všichni byli neskutečně silní a cílevědomí. Myslím si, že Pavel skvěle postřehl průběh doby, konec byl náhlý, ale jasný. Možná je škoda, že ten háj, podle něhož se dílo jmenuje, nezazněl někde i na konci. Moc se mi kniha líbila.
Krásné, smutrně dojemné. Hrozná doba. Ostatní povídky také skvělé.
Povídka o kaprech, též z té okupační doby.
Nejvíce mě pobavila povídka o prodeji rybníka a po té lednice.
Krásně napsané vzpomínky na dětství v předválečné době i v době války. Hezké povídky o životě jedné obyčejné židovské rodiny. Tatínek pracuje pro firmu Electrolux a prodává ledničky a vysavače. Rád rybaří a koupí si rybník. Když mají jít synové do koncentračního tábora, sežene jim srnčí maso. Po válce je stále prodejcem, ale už se mu tolik nedaří.
Je to vlastně má první knížka od Oty Pavla. A je psána přesně tak, jak to mám ráda. Směsice humoru, dojemných chvilek a nostalgických vzpomínek. A vzpomínky jsou buď krásné, na rodinu, na přírodu, na čerstvě upečený chleba nebo drsnější v době války. Hlad, strach, bezmoc....
Tatínek by sice někdy potřeboval proplesknout, ať se vzpamatuje ze svých úletů, ale rozhodně mu nejde upřít lásku k celé rodině. A laskavá a tolerantní maminka mu ty úlety toleruje, protože ví, že je to člověk se srdcem na dlani.
A scény se psem Holanem, puštěním králíků na svobodu nebo závěrečné pověšení cedulky s nápisem Přijdu hned jsou nezapomenutelné.
Na to, že se mi nechtěla číst maturitní četba, tak ji hodně doporučuji. Ota Pavel píše krásně, jako by přímo mluvil na vás. Jde opravdu poznat, že měl hodně rád svého tatínka, který se snažil dělat pro svoji rodinu to nejlepší, i když někdy trošku bláznil.
Z pohledu historie se vcítíte do rodiny, všichni víme, jaké to bylo, ale nikdy jsem si to nedokázala představit jako při čtení této knihy.
Ota Pavel je jeden z mých oblíbených klasických autorů knih. Dílo Smrt krásných srnců nádherně přibližuje prožitky z jeho života, někdy i snad komickým způsobem. Ani za těžkých dob mu nebylo zatěžko si vzpomenou na krásné časy se svojí rodinou. Prostě za mě srdcovka.
Tato kniha nepotřebuje ani komentář. Krásně sepsané vzpomínky na šťastné dětství a už méně šťastou válečnou a poválečnou dobu.
Leoušek Popper ve své nejlepší formě co by reprezentant firmy Elektrolux, prodejce mucholapek, majitel rybníku, krmič vepřů,chovatel králíků. Při čtení mi naskakoval skvělý Karel Heřmánek.Chuděra Herma musela mít svatou trpělivost.
Opětovně přečteno díky čtenářské výzvě 2023. Krásně napsané příběhy židovské rodiny. Krásně a jednoduše napsané.
Když jsem četl tuto sbírku povinně k maturitě, vůbec mě nebavila. Dokonce mi po ní zůstaly natolik nepříjemné vzpomínky, že jsem ji ještě před nedávnem uváděl jako demonstrativní příklad toho, proč by si každý svůj literární seznam měl vytvářet sám. Nyní jsem se však ke Smrti krásných srnců dostal znovu a musím se Otě Pavlovi posmrtně omluvit. Je to krásné vyprávění, ke kterému jsem ale musel dospět a dozrát.
Štítky knihy
Židé zfilmováno psychologie řeky, říčky, potoky rybolov, rybářství, rybaření české povídky Ota Pavel, 1930-1973 klasická literaturaČást díla
Běh Prahou
1971
Jak jsme se střetli s Vlky
1971
Kapři pro wehrmacht
1971
Králíci s moudrýma očima
1971
Nejdražší ve střední Evropě
1971
Autorovy další knížky
| 2007 | Smrt krásných srnců |
| 2004 | Jak jsem potkal ryby |
| 2013 | Zlatí úhoři |
| 2004 | Plná bedna šampaňského |
| 1989 | Výstup na Eiger |
Taková opravdu jednohubka na jeden večer (až mi to překvapilo, jak malé to je dílko).
Příběhy to jsou hezké, dýchá z nich krásná atmosféra meziválečných let a života obyčejných lidí z té doby, podobně jako u Saturnina, mého oblíbence. Některé povídky jsou vtipné, (zejména ty předválečné), jiné smutnější (ty za války). Ale žádné velké drama (neštěstí členové rodinu těžkosti války vydrželi až do konce, takže nic srdceryvného se nedělo), spíše takové pohlazení po duši.