Smrt krásných srnců
Ota Pavel
Humorné a s láskou vyprávěné historky o židovském snílkovi, podnikavém obchodním cestujícím a milujícím otci a manželovi, dojmou čtenáře svou prostotou a krásným čistým jazykem.
Přidat komentář
Po této knize jsem sáhla v rámci čtenářské výzvy - knihy na téma holocaustu. Holocaust, válka a vůbec vše okolo není moje téma. Těch pár knížek, které jsem na toto téma četla v minulosti, bylo pěkných, ale smutných, těžké téma... Smrt krásných srnců jsem viděla na základní škole jako film a bylo to pro mě utrpení, ale nakonec jsem se rozhodla přečíst právě tuto knížku, protože jo - měla málo stran! :D
Nakonec ovšem pomyslně zavírám knížku (čtečku) s uspokojením. Chvilku mi trvalo zvyknout si na to, že v povídkách Ota Pavel do nebes vychvaluje svého otce, který byl ovšem dle jeho popisu docela špatný manžel i otec, nezodpovědný člověk a který dle vyprávění v povídkách často dělal věci, které se mně osobně z hloubi duše příčí. Když se smíříte s nedokonalostí lidské nátury starého Poppera, můžete si užít střípky ze všedního i nevšedního života jejich rodiny. Nad čím opravdu smekám je schopnost autora popsat i velmi smutné životní okamžiky s jistou noblesou. U této krátké knížky se pobavíte a možná si i popláčete.
Nejdříve jsem viděla film, který mě opravdu zaujal, a proto jsem se pustila do knihy, která byla možná o něco lepší. Kniha se mi četla velmi dobře. Byly tam vtipné ale i smutné situace. Líbí se mi, že Ota Pavel vlastně popisuje situace, u kterých nebyl přítomen... Doporučuji si přečíst, protože člověk se pobaví, ale i zjistí, jak to v té době bylo
Čtivé, melancholické. Utrpení Leo Poppera mi zlomilo srdce, kdy zoufale prosil psa Holana se slovy: "Já jsem teďka žid a žádné buřty nemám. Sám bych nějaký potřeboval. Jsem žid a potřebuju pro mý báječný kluky maso a ty mi ho musíš opatřit!"
Ota Pavel báječným způsobem vypravuje své vzpomínky, a v těchto povídkách se střetává dětská radost a dětská starost.
Všechny povídky jsou úžasně napsané. Většina z nich je veselého charakteru, ale najdou se i takové, které vypráví o vzniku protektorátu a o odvádění židů do koncentračních táborů. Celá sbírka je v podstatě ódou na Otova otce, který se pomocí svého geniálního obchodního talentu snaží zajistit blahobyt pro svoji rodinu.
Slavný český spisovatel vzpomíná na svého extravagantního tatínka (špatný manžel, špatný otec, zbrklý, neopatrný). Ale vychvalován je až do nebe.
Kniha plná povídek, která pobaví, rozesmutní, rozesměje, prostě od všeho trošku. Kdo by neviděl zfilmování, známé zpracování, v hlavní roli sympaťák Karel Heřmánek a široká plejáda známých hereckých osobností. Když jsem to četla, stejně jsem si představovala herce, kteří to hráli.
Tak jako Zlatí úhoři, i tato kniha je neodmyslitelně spjata s Karlem Heřmánkem. Ale lépe se mi četla. Protože film je pro mně notoricky známý, nemám, co bych knize vytkla, snad jen že ve vydání z roku 2007 chybí dvě povídky. A to Běh Prahou a Prase nebude.
Nerada bych psala komentář jen proto, abych ho napsala, ale opomenout zrovna tuto knihu vážně úplně nemohu. Spousta komentujících se k ní krásně vyjádřila a vše, co bych chtěla napsat tu již "zaznělo". Tak jen: Nejvíc mi asi mluví z duše Elea, cedos a Pampalini - takže i za mne "Ano, ano, ano."
Nemůžu si pomoct, ale ani film, ani kniha mě upřímně neoslovily. Povídky mám ráda, Pavel má velmi příjemný způsob psaní, ale moc mě to nebavilo. Z totalitního režimu mám ráda spíše jiné typy příběhů. Nepochybuji o tom, že spoustu lidí dílo zaujme, pro mě ale nebylo příliš zajímavé.
Sbírka začala docela humornou povídkou, u které jsem se upřímně pobavil, a nějak mě to nasměrovalo tímto směrem. Film jsem zatím neviděl, a tak jsem následující příběhy neznal a tedy mě překvapily, jak silné a někdy teda dost smutné byly. Úžasné je, jak je Ota Pavel napsal s takovou lehkostí a nádherným jazykem, ačkoliv se věnoval smutným záležitostem a popisoval smutné osudy. Obzvlášť pak, pokud vycházel ze svého dětství a života. I těch králíků na konci mi bylo hrozně líto. Takže takové to lehké těžké čtení, které ve vás nějakou dobu zůstane. A na film se určitě podívám, až se naskytne ta možnost. Chválený je tady pode mnou dost. Celkově tedy krásná kniha, a zcela jistě si vyhledám další sbírku nebo dílo od tohoto autora.
Po shlédnutí mého oblíbeného filmu jsem se konečně rozhoupal k tomu, abych si také přečetl knihu. Díky databaziknih jsem si stáhl do mobilu eknihu a o chvílích klidu si ji přečetl. Nezklamala, potěšila stejně jako film. Jsou to krásně napsané povídky.
Smrt krásných srnců je soubor povídek vyprávějících o příhodách Pavlovy rodiny a zejména jeho otce. Knížka se mi líbila. Bylo to poměrně příjemné čtení díky tomu, že jsou to krátké povídky, a ne dlouhý román. Při čtení některých pasáží se mi vybavovaly scény z filmu. Oproti Kateřině Horovitzové to bylo příjemné a oddechové čtení. Povídky jsou vykládány s humorem a na pozadí některých je krásná příroda okolí Berounky. Časem si určitě přečtu i další povídkový soubor Oty Pavla Jak jsem potkal ryby.
Opět kniha, ke které jsem se po letech vrátila, dojemný, nadčasový příběh u kterého má člověk slzy v očích. Nemám ráda zfilmované knihy, málo kdy splní moje očekávání, ale musím říct, že jako je výborná kniha, je úžasný i film.
Svět očima dospívajícího kluka. Příbehy se odehrávají před vojnou, počas ní a krátce po. Postavy nevyčnívají, jsou běžnými lidmi, s chybama, chutí žít, humorem a nelehkým osudem zvládaným s nadhledem. Byla to hodně těžká doba, která mlela lidské osudy a přitom je popisováná lehce a bez dnes hodně nadužívaného dramatizování a snahou za každou cenu přinést senzace.
Štítky knihy
Židé zfilmováno psychologie řeky, říčky, potoky rybolov, rybářství, rybaření české povídky Ota Pavel, 1930-1973 klasická literaturaČást díla
Běh Prahou
1971
Jak jsme se střetli s Vlky
1971
Kapři pro wehrmacht
1971
Králíci s moudrýma očima
1971
Nejdražší ve střední Evropě
1971
Autorovy další knížky
2007 | Smrt krásných srnců |
2004 | Jak jsem potkal ryby |
2013 | Zlatí úhoři |
2004 | Plná bedna šampaňského |
1989 | Výstup na Eiger |
Příjemné čtení, krásně napsané