Smutek poručíka Borůvky
Josef Škvorecký
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/512720/bmid_smutek-porucika-boruvky-mEi-512720.png
4
305
305
Poručík Borůvka série
1. díl >
Smutek poručíka Borůvky (1966) nebyl první detektivní knížkou, kterou Josef Škvorecký napsal, ale předcházející romány Vražda pro štěstí (1962) a Vražda se zárukou (1964), které vznikly v autorské dvojici s Janem Zábranou, podepsal v zájmu jejich snazší cesty mezi schvalovacími překážkami jen spoluautor. Povídkový soubor o smutném kriminalistovi, který nyní vychází již v pátém vydání, zahájil cyklus dalších Škvoreckého detektivek, pokračující sbírkami Hříchy pro pátera Knoxe (1973) a Konec poručíka Borůvky (1975) a uzavřený románem Návrat poručíka Borůvky (1981). Jednotlivé příběhy poručíka Borůvky zahrnuté do této knížky jsou sice pevně spjaty s dobou svého vzniku, avšak Škvoreckého vypravěčské kvality, jeho vskutku tvůrčí práce s jazykem a také přirozený půvab „soudružky s drdolem“ zajisté zaujmou i současné čtenáře.... celý text
Přidat komentář
Pokud je detektivka zajímavá i tehdy, když už jste ji četli, a víte tedy, který zahradník je vrahem a jak to celé proběhlo, svědčí to o její kvalitě. To je pro mě případ i téhle povídkové knížky. Co naplat, Škvorecký to s perem uměl. Jen mi bylo při čtení nějak víc a víc smutno...
I po nějakých pětadvaceti letech, co uplynuly od chvíle, kdy jsem Borůvku četla poprvé, kniha neztratila nic ze svého půvabu a (dů)vtipu.
Výborná sbírka povídek, pan poručík je takový sympatický český človíček. Jen některé zápletky jsou tak nějak až absurdně zapletené... Jen teď uvažuji, jestli se pustit i do dalších případů - co jsem zatím o nich slyšel tak jsou postižené politizací a velmi vzdáleným odstupem - oboje dané autorovou emigrací. Uvidíme.
Jeden z mála detektivů zrozených za totáče, za kterého se česká literatura nemusí stydět.
Soubor, který začíná dvěma podprůměrnými příběhy, první detektivka Nadpřirozené schopnosti poručíka Borůvky je nudně táhlá a plánovaná, leč otravná ukecanost ubíjí i dobrou absurdní pointu. Pak už se téměř rytmicky střídají lepší a slabší příběhy. Borůvka je postavou v kriminálním prostředí sympatickou. Nedokonalý, poctivý policista, místy zahnaný autorem do bažin trapné nerozhodnosti a dementního chování. Kniha nezklamala, k některým povídkách se ráda vrátím.
Ještě dodám, že detektivní příběhy Vědecká metoda a Smrt na Jehle patří k těm nejlepším ve sbírce.
+ vzájemné propojení jednotlivých případů a osudů hlavních postav
+ překvapivá vyústění
+ velmi živě a věrohodně popsané postavy
- občas až moc přitažené za vlasy (ale do celkového stylu knihy to vlastně zapadá)
Můj oblíbený soubor vtipně a nápaditě napsaných detektivek z 60. let, ke kterým se lze opakovaně vracet. Pozdější příběhy poručíka Borůvky - to už nebylo ono.
Povídky napsané pěkným stylem, poručík Borůvka byl frajer a nenechal se šikanovat západními policisty a to se psala léta šedesátá!
Autorův vypravěčský styl nemá chybu, jeho hrdina naopak nějaké ty chyby má, ale tím právě je člověčí a čtenáři sympatický. Povídky nepostrádají vtip a logiku a rád se k nim občas vrátím.
Poručík Borůvka řeší případ za případem a vede si dobře.
12 povídek, některé byly zfilmovány.
Podtitulem je - detektivní pohádka.
Štítky knihy
detektivní a krimi romány zfilmováno detektivní a krimi povídky české detektivky a krimiČást díla
 |
Aristotelská logika 1966 |
|
Čí dedukce? 1966 |
|
Dobrá stará daktyloskopie 1966 |
|
Horizontální vražda 1966 |
|
Jeho nejlehčí případ 1966 |
Autorovy další knížky
| 1964 |  Zbabělci |
| 1990 | Prima sezóna |
| 1990 | Tankový prapor |
| 1991 | Mirákl |
| 1965 | Legenda Emöke |
Škvorecký je skvělý vypravěč a příčiny poručíkova smutku by samy vydaly na román. Jenže když vidím vodítka, jakmile se objeví, a všichni podezřelí přestanou být podezřelí dlouho před odhalením, tak to detektivce marná sláva ubírá na kráse.