Snuff
Chuck Palahniuk
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/15635/bmid_snuff-ZTA-15635.jpg
3
572
572
Román pro tři pornoherce a jednu asistentku. Termínem "snuff" se označují ilegální pornofilmy, v nichž je zachycena vražda či zabití. Nebo předstírání téhož, ale to už není ono. Jde o žádané zboží na trhu. V Palahniukově románu jde o smrt netradiční a přízračnou - jinak to ani u něj být nemůže: slavná pornoherečka Cassie Wrightová chce překonat stávající rekord v souložení s muži, který vytvořila Annabel Chong. Ta za deset hodin absolvovala 251 milostných aktů se zhruba sedmdesáti muži. Cassie nechce podvádět, a tak hodlá obsloužit rovných 600 mužů. A smrt? Podle Palahniuka nedokáže lidské tělo zvládnout takovou zátěž, herečka předpokládá, že při tom zemře na embolii. Cassie chce utvořit rekord na věčné časy: doufá, že když při něm zemře, oficiální místa honbu za dalšími rekordy zakáží a její výkon zůstane navždy nejlepší. Každý z oněch 600 mužů má svůj specifický důvod. Číslo 600 je bývalý slavný pornoherec Branch Bacardi, který s Cassie, které je skoro čtyřicet, natočil spoustu scén. Číslo 137 by si Cassie chtěl vzít a pořád se dopuje viagrou. A číslo 72 je její odložený syn, jenž touží po setkání s matkou. Všichni tři čekají v místnosti k prasknutí nacpané dalšími muži, kteří se udržují neustále připraveni k akci, v čemž je podporují i slavné filmové kousky z profesionální minulosti hlavní aktérky. Show může začít.... celý text
Přidat komentář
Nedočetla jsem. Nedalo se.
Jiné knihy od Palahniuka jsou též bizarní, ale čtivé, zajímavé, mají hloubku…
Střídání perspektiv matoucí, námět samozřejmě šílený a chyběla mi tady ta hloubka, myšlenka. Možná tam někde je. Třeba na konci, ale tak daleko jsem se nedostala…
Ačkoli miluji kultovní film Klub rváčů, literárně mi jeho autor zatím nesedl. Stejně jako u Strašidel jsem se trápil u Snuffu. Jeho styl mi zkrátka nesedí a nedokážu se na něj napojit. Oceňuji alespoň dostatečnou míru překvapení a zvratů v tolik útlé knize a velkou míru jazykové zručnosti přejmenovat tolik známých filmů, aby zněly jako porno.
"Co uděláte, když vám někdo v mžiku zničí celou osobnost? Jak se s tím vypořádáte, když se ukáže, že celý váš život je omyl?"
Na to, že autor vlastně ani ne na sto čtyřiceti stránkách nemá moc prostoru, dokázal velmi rafinovaně knížku rozdělit na čtyři subjektivní pohledy na tentýž děj. Každá postava má svůj osobitý styl vyprávění, svoji motivaci, svůj temporytmus. Fakt fakt. *
Velmi dobré, rychlé a intenzivní čtení.
Takové roztomile naučné populárně kontroverzní divadelní pornodrama. :-)
* Fakt fakt = naprostá a ověřená pravda.
Tak tady u tohoto románku zase nechápu to vysoké hodnocení, leč krátká kniha, tak jsem byla ráda, že už jsem jí dočetla, tedy jen proto, že jsem byla zvědavá jak dopadne. Je sice o sexu ale moc lechtivého v ní nenajdete.
Opäť bizarné a svojím spôsobom aj dosť zábavné. Palahniuk vždy nájde tému knihy, ktorá dokáže v jeho rukách dostať osobitú formu zážitku.
Super. Místy jsem se za břicho popadal a místy jsem z toho cítil až zoufalost. Parádní konec, který jsem tedy prokoukl. Hodnocení zde je podle mě velice slabé! Fakt fakt.
Ou, tohle by šlo! Dokonce to bylo hodně dobré! Chvilku jsem si zvykala na to, jak moc tragičtí, jsou ti tragédi, ale pak už to jelo. A ten konec byl prostě pecka! A kdo by to čekal, že jo? Doporučuji, jen se připravte na to, že to není jenom sranda....
Já jsem teda překvapena, jak nízké hodnocení kniha tady má. Mně se to moc líbilo, knihu jsem si i přes nízký počet stran dávkovala postupně, nutila mě se zamýšlet. Na začátku jsem měla úplně jinou představu, jak se děj vyvine. Rozbor myšlenek 4 postav, jejich minulosti, problémů s rodinou. Všechno mě to bavilo. Dokonce jsem se i zasmála. U Odeonek vždy hlouběji přemýšlím, co tím chtěl autor říct, co se za těmi dvojsmysly a náznaky doopravdy skrývá. Zjišťuji si informace i o jménech, které se v textu zmiňují a to mě na tom baví. I to fakt.fakt v textu mi tam sedělo. Za sebe určitě doporučuji.
Je to takové mezi 3-4* Snuff je vlastně příběh několika ztroskotanců. Lidí, kteří se vinou okolností, které ani nezavinili, stali outsidery společnosti i svých vlastních představ. Jeden lůzr vedle druhého. Pornoherečka za zenitem, která chce udělat poslední "správnou věc". Herec, který se chce vymanit z cejchu, který si sám vybral. Vysloužilý pornoherec bez budoucnosti. Stigmatizovaný mladík, který zoufale touží poznat svou pravou matku. A mladá žena, která se chce pomstít za všechna skutečná i domnělá příkoří osudu. Pěkná sebranka. Ale jo, proč ne. Co mi vadilo, byly ty zparodované názvy filmů pro pornoverze. Taková... dětinská sranda, která ale humoru moc nepobrala.
Jo... a tady je obrázek s jinou verzí obálky, já tam ty pruhy pro splnění tématu Čtenářské výzvy fakt mám :)
Líbilo se mi, jak se autor pěkně pomazlil s perverzností. Zajímavý příběh o lásce, zatracení i nalezení. Příjemné čtení se zajímavým koncem.
Oproti bombám, které Palahniuk vypustil v jeho jiných dílech, je Snuff slabší. Není to možná tak zpracováním, jako spíš posláním celého příběhu. Velmi povrchní absurdní nechutná a zvrácená story, ze které vyplývá jasný konec. Palahniuk chtěl opět poukázat na absurditu konzumní společnosti a vliv médií na jedince. Nicméně, tady to nějak nefunguje, teda aspoň na mě ne. Ale je to Palahniuk, moje láska i moje prokletí, takže tři ***. :)
Pod veškerou tou explicitou a perverzí se ukývá intimní a vlastně dost dojemný příběh.
Co se honí v hlavě poronoherci před hromadnou scénou. Snaha o psychologickou sondu "do hlavy" hercům, kteří tam toho (ze samotné podstaty tohoto povolání) moc nemají. Vážně jsem čekal něco ze zákulisí a "nějaké příhody z natáčení". Nebylo tam lautr nic. Kniha je blbost.
Palahniuk objevil recept na literární hit, Palahniuk ho několikrát velmi úspěšně uvařil, jenže si zapomněl připustit fakt, že i ta nejlepší pochoutka začne časem lézt krkem.
Nemá cenu chodit kolem horké kaše, Snuff je blbost, blábol, byť celkem zábavný, pořád blábol. V rámci chronologie Chuckovy tvorby by se dalo dokonce mluvit o zlomovém díle, během něhož se mu rozbila kontrolka kvality a začal chrlit prefabrikáty zhotovené z ingrediencí, jež stvořil a jejichž otrokem se stal.
Jestli mi obsesivní opakování vět či slov v Klubu rváčů či Zalknutí připadalo jako osvěžující nápad, zde ono "fakt, fakt" smrdí umělotinou jako auto, co právě vyjelo z výrobní linky.
Hovořím tu o detailu, jenže ten koresponduje s dílem jakožto celkem. Už rámcové téma čpí prvoplánovou kontroverzí. Pornografie, sexuální vyprázdněnost, únava z nahoty, sex jakožto cesta k sobeckému uspokojení se. Z toho by se dal vytěžil velmi dobrý a hluboký román, Houellebecq tohle třeba celkem umí, jenže jak už jsem říkal na začátku, Palahniukovi prostě došel dech. Pomáhá si vratkými berličkami v podobě nečekaných odhalení jak z céčkového románu. Nebo co jako měl sakra znamenat ten "šokující" twist ohledně rodinných vztahů a když už jsem byl smířen s tím, že čtu mělkou kravinu, přišel závěr, jež Snuff definitivně odpálil na dno Chuckovi tvorby, kde si může vesele hovořit s Klubem rváčů II o tom, co všechno udělali špatně.
Mrzí mě to pane Palahniuk, kdysi mi vaše knihy zvedaly tep...
Autorovy další knížky
| 2005 |  Klub rváčů |
| 2009 |  Snuff |
| 2007 | Strašidla |
| 2010 | Neviditelné nestvůry |
| 2012 | Prokletí |
Od knihy jsem čekala víc. Číst se to dalo, ale něco té knize prostě chybělo.