Sonety
William Shakespeare
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/473514/bmid_sonety-65c2336a46531.png
4
825
825
V novém překladu Miroslava Macka se Shakespearova poezie objevuje v rytmicky přesné, svěží, svérázné a dobře srozumitelné podobě, ozvláštněné nápaditými rýmy i slovními hříčkami. Jde o čtvrtý úplný český překlad Sonetů vytvořený jediným autorem. Druhé vydání.
Literatura světová Poezie Historie
Vydáno: 1996 , Lyra Pragensis (Nadace Lyry Pragensis)Originální název:
A New Variorum Edition of Shakespeare, The Sonnets, 1944
více info...
Přidat komentář
Myslím, že genialita mistrových sonetů spočívá v jejich zdánlivé obyčejnosti. Lehkost, s jakou plynou jednotlivé verše, připomíná každodenní konverzaci, tu s nádechem humoru, jinde okořeněnou zamilovaností či touhou, onde zas verše zabrnkají na vážnější strunu. Jsou neuvěřitelně nadčasové, o čemž svědčí i to, že se k nim čtenáři stále vracejí i po více než 400 letech!
A největší překvapení? Velkou část sonetů věnoval autor nikoli milované ženě, ale muži, svému příteli a mecenáši!
Kniha sonetů Williama Shakespeara mi v knihovně ležela docela dlouho, ale nakonec jsem si ji vyposlechla v audioknižní podobě a jsem za to ráda. Vydání, které jsem měla k dispozici, bylo namluveno Pavlem Soukupem a doprovodný komentář k tomu namluvil Martin Hilský, který sonety přeložil a který ve svých komentářích přidává zajímavé a užitečné informace, kterými pomáhá čtenářům sonety lépe pochopit, dát si je do nějakých souvislostí.
Myslím, že ten komentář je přidanou hodnotou té audioknihy, díky čemuž mám chuť si tuto audioknihu pustit ještě jednou a dělat si poznámky, až si budu sonety chtít někdy číst ještě jednou.
Tematicky jsou sonety vcelku rozmanité - láska, rodina, mít potomky, zrada... to je jen zlomek toho, co v sonetech najdete. Myslím, že ten poslech mi hodně pomohl sonety lépe vnímat a hlavně lépe rozumět. Hodně ke mně promlouvaly sonety, v nichž autor vyzdvihuje lásku a blízkost druhé osoby nad vše ostatní.
Velmi obdivuji překladatelské schopnosti pana profesora - vedle českého překladu audiokniha obsahuje i přednes sonetů v originále, takže člověk má určité srovnání. A já byla naprosto uchvácena právě tím překladem do češtiny, který čtenářům skvěle ukazuje, jak je čeština nádherný a bohatý jazyk. A jak může být překlad náročný a ošidný.
Pokud jste Shakespearovy sonety ještě nečetli, moc doporučuju.
Sbírka básniček stejného formátu (sonet) od Shakespeara, které používal pro záznam svých myšlenek. Je pěkné vidět, že i on řešil stejné věci jako my a že je to pořád dokola to stejné. Např. jestli má člověk dělat to co ho baví a mít míň peněz nebo jít čistě po penězích a společenském uznání. Otázky rodiny, lásky atd. Dost sonetů jsem nepochopil, co tím autor myslel, některé zapadly krásně.
Poéziu od môjho obľúbeného Shakespeara som si nechcela nechať ujsť, sonety sa dobre čítajú. Autor tu nastoľuje viaceré témy: lásku, plynutie času, očakávanie smrti, vnútorné prežívanie. Keďže je tých sonetov dosť veľa, čítala som to pomalšie. Aby to človek precítil a nejako uchopil, je lepšie sa neponáhľať a rozdeliť si čítanie na viac dní.
V sonetech od Shakespeara, bych se moc nešťourala... Byla to jiná doba, ve které tento velikán žil a psal, takže skrze myšlení, písemné vyjadřování... jsme v 21. století, jaksi už dál...
Každopádně jeho texty - sonety jsou zde opravdu zdařilé. Vlastně v mnohých případech nadčasové..., melancholické, dramaticky a i ironicky výsměšné....
Krásně to vystihuje sonet 91.
Za mě parádní dílko a parádní překlad Jana Vladislava.
Poslechnuto v podání Milana Friedla. Poezie k přemýšlení, vážné... Opravdu psané krásným jazykem. Téma lásky, stáří, pomíjivosti....
Knížečka je malá, ale vůbec mě nebavila, min. čtrt knihy je o stáří a o tom, že je sobecké nezanechat potomka, o kráse a pomíjivosti a zase ten čas, jak letí atd. Podle informace na obalu jsem čekala něco jiného. Možná nemám správnou náladu a asi ani nejsem cílová skupina.
Pozdrav z gauče
Na okna tluče bestie,
Na všechna i ta střešní.
Nebe tu bolest neskryje,
Nesmyje z šatů slzy třešní.
Nazdařbůh mraky stříhá,
Kam patří možná netuší.
Kulatá jako kniha,
Koulí se tiše po duši.
-----
Omlouvám se, ale jak jinak okomentovat Šejkspíra než básní ? .-)
No čtení hezké, líbezné leč i znepokojující, při čtení jsem přemýšlela, zda sonet věnuje muži a nebo ženě...z 90% to psal muži a chytala mě myšlenka,zda byl Shakespeare gay a nebo bisexuál...dílo krásné, ale spíš analytické a nutí vás přemýšlet,rozhodně to není odpočinková kniha...
Asi nebudem jediný čitateľ, ktorý siahol po tejto zbierke sonetov iba preto, že ide o texty Williama Shakespearea - a nie preto, že by sa zaujímal o sonety alebo dokonca o samotnú poéziu. Ja sa bez mučenia priznávam a práve preto je moje výsledné hodnotenie také aké je. Udržalo si to moju pozornosť, hoci naivné zaláskované rými už na mňa nemajú taký efekt ako keď som bol mladší. Ale ešte stále dokážem na text pozerať tou optikou nekritického milenca. Žánrovo to však ide mimo mňa.
Krásné čtení o lásce v mnoha podobách a nejen o ní. Bylo to příjemné čtení.
Mám moc rada hry od Williama Shakespeara. Proto jsem šáhla po sonetech, přestože nejsem velká fanynka poezie. Četly se dobře.
Asi ze mě nebude milovník básní a zvláště pana Shakespeara. Pro mě to bylo dlouhé, ale občas jsem se začetla. Možná zkusím příště něco zase lehčího.
Neříkám, že sonety jsou špatné. Myslím, že naopak jsou velmi skvělé, ale nejsou pro mě. Tudíž pokud máte rádi rýmy a vychutnávate si tuto četbu tak vřele do toho. Já zůstanu u jiného žánru....
Jelikož se jedná o barokní literaturu, nemůžeme jo posuzovat podle dnešních měřítek. Mě sonety nic neřekly, jsou plné metafor a naznačených skutečnosti… Ale je to klasika, kterou by měl znát každý.
Sonety jsem četla v překladu Jana Vladislava a přeložené a přebásněné byly moc hezky. Toto ale není poezie určená k souvislému čtení, většina sonetů se totiž podobá jako vejce vejci, takže když je čtete za sebou, začne to být, co se týká obsahu, dost nuda. Co jsem z nich ale vyčetla, bylo, že Shakespeare byl rozhodně... otevřená mysl.
Nádhera. Sonety jsem četla v originále paralelně s překlady Jiřího Joska a Martina Hilského. Bavilo mě jak si každý z překladatelů s básní vyhrál po svém. Více se mi líbily překlady Hilského. Kniha je bezesporu jednou z nejhezčích básnických sbírek nejen o lásce a vztazích.
Sem tam člověk na nějaký ten sonet od Shakespeara narazí, ale až nyní jsem si konečně přečetl celou sbírku. A upřímně nevím jak ji hodnotit. Nějaká snaha o hvězdičkové vyjádření, na to jsem už rezignoval. Já nevím ani jak sonety hodnotit písemně.
Víte, ony jsou krásné. Ale také jich je 154. A to je moc, i když přihlédneme k jejich dělení. Prostě a jednoduše je většina z nich tak o tom samém, že je to skoro únavné. Krása, čas, láska, nesmrtelnost. Ale přes to jsou všechny krásné, to je nutné zdůraznit. A pro úplnost, četl jsem je v překladu Jana Vladislava a ty obzvláštně krásné i v překladu pana profesora Martina Hilského.
Některé sonety se však člověku zaryjí do srdce. 66, 128, 130, 12, abych zmínil některé. Témata? Různá. Sebevražda, slepá žárlivost, nepovrchní láska, čas. Nesmím nezmínit také fantastickou dvacítku, o které člověk opravdu neví co si myslet, která svým rozechvívá. Samozřejmě jedním z nejpůsobivějších je 66. Tento sonet je živý, aktuální. Člověk se nemá čemu divit, že je snad nejznámější. Pro sebe jej kladu vedle Stepního vlka od Hesseho, jako jakousi motivaci. 128 člověku poskytuje fantastický pohled na muže žárlícího na hudební nástroj, protože se ho dotýká ona… ona.
K té dvacítce… Je fascinující, že většina těchto skvostných milostných sonetů je adresována muži. Stejně fascinující je, že mnohem působivěji působí těch pár ke konci adresované černé dámě sonetů, posměchu všem těch 120 či kolika sonetům předcházejícím. Pro sonety je běžná bílá dáma, symbol dokonalosti a najednou tu máme kulhavou dámu s černou tváří. Ovšem stejně, ba dokonce mnohem více milovanou. Skutečnou. Nepovrchní. I sonety adresované černé dámě jsou mnoho, ale rozhodně ne povrchní.
Některé sonety se člověku rozhodně nemohou zdát nové, neznámé. Lze je spojit s některými hrami jakoby spolu byly spojené. 66 s Timonem a Hamletem, 128 s Večerem tříkrálovým, 130 s Othellem, jen abych zůstal u výše jmenovaných. Celé Shakespearovo dílo je fantastickým, kouzelným způsobem propojené. A fantastické.
Autorovy další knížky
| 2015 |  Romeo a Julie |
| 2010 | Hamlet |
| 2011 | Zkrocení zlé ženy |
| 1994 | Sen noci svatojánské |
| 1964 | Othello |
Shakespearovy Sonety o životě a smrti, nutící k zamyšlení. Bylo to pěkné a dost nadčasové. Díky skvělému překladu i lehce čtivé.