Soudné sestry
Terry Pratchett
https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/285796/bmid_soudne-sestry-TmT-285796.jpg
5
1832
1832
Úžasná Zeměplocha / Úžasná Plochozem série
< 6. díl >
Na Zeměploše, která je placatá a putuje vesmírem na zádech obrovské želvy, se najednou dějí nepředstavitelné věcí, neboť do královské politiky se zamíchaly tři místopřísežné čarodějky – Bábi Zlopočasná (ta z Čaroprávnosti) a její dvě kolegyně z magického sdružení. Bojují totiž o to, aby na trůn dosedl ten správný král... Příběh, ne nepodobný Macbethovi, se točí okolo tří čarodějek: Bábi Zlopočasné, Stařenky Oggové, stařešiny rozsáhlého klanu Oggů a majitelky nejhorší kočky na světě (Silvera), a Magráty Česnekové, věřící v nefunkční okultní předměty. Z krále Lancre Verence se stane duch poté, co ho zavraždí jeho bratranec Lord Felmet. Jenže Felmetova krutovláda se třem místním čarodějkám nelíbí a znovu se snaží dostat na trůn pravého krále, Verencova syna Tomjana. (Toho po vraždě Verence ukryjí v kočovné společnosti trpaslíka Mášrechta i s královskou korunou.) Protože ale neví, jak se zbavit vévody Felmeta a jeho manžeky, posunou čas v Lancre o patnáct let dopředu, aby mohl mladý Tomjan vznést požadavky na trůn…... celý text
Literatura světová Humor Fantasy
Vydáno:
1995
,
Talpress
Originální název:
Wyrd Sisters, 1988
více info...
Přidat komentář
Miluji Zeměplochu a taky trio bezkonkurenčních čarodějek. Bavila jsem se královsky, ostatně jako zatím pokaždé. Milé a vtipné čtení a k tomu neuvěřitelné "moudra".
...stařenky na roští byly prostě boží...
Jakožto první kniha, která mě uvedla do světa Zeměplochy, určitě nezklamala. :)) Určitě nebyla poslední!
Posloucháno jako audiokniha (Zuzana Slavíková) při zavařování meruněk.
Mám s Prachettovými knihami vážně podivný vztah, mám pocit, že bych je měla zbožňovat, ale zkrátka to pro mě nikdy na stoprocent nefunguje (s výjimkou Národa, ten pro mě funguje přinejmenším na tisíc procent...). To ovšem neznamená, že jsem si tuhle knihu úžasně neužila. Shakespearovské narážky a odkazy byly naprostou lahůdkou a řadu postav jsem si tu skutečně oblíbila (což se mi u Prachetta obecně moc nestává). Moc se mi líbilo celkové vyústění knihy (možná proto, že jsem si správně tipla, kdo se stane králem) - i když bych možná ocenila ještě pár stránek na víc... z tohodle příběhu pro mě totiž nebylo úplně snadné odejít.
Co se formy týče, audiokniha je krásně dramaticky namluvená a v tomto ohledu si nemám na co ztěžovat. Celkově skvělé a doufám, že se k další prachettovce dostanu dřív než tentokrát.
Pro mě jsou Bábi Zlopočasná a Stařenka Oggová oblíbené hrdinky. Nebojí se vzít věci do svých rukou a dokáží změnit běh dějin a to doslova. Super
Tak jak jsem v minulych dilech vyzvihoval nektere spise realne casti, tak cela prilis realne oohadkova kniha s mensim podilem fantaskniho chaosu mi taky nesedi. Vlastne prilis dlouha kniha a chvilemi nuda. Samozrejme obsahuje svetlejsi pasaze a klasicky brilantni vtip a prirovnani. Ale trochu jiz vypusteny zaver a prilis malo magickeho blaznivstvi diky nemuz je prave Zemeplocha vyjimecna. Prilis u zeme a prilis rozvlacny spad a malo zvratu. Chceme vice pratchettoveho koreni ????
Iskrivý príbeh o troch čarodejniciach nie nepodobných vašim sympatickým, ale šibnutým susedkám. Paráda.
Mám moc rád všechny příběhy Zeměplochy, ale trojici čarodějek asi nejvíc. Čarodějkám se nezamlouvá vláda lorda Felmeta a proto se rozhodnou dosadit na trůn pravého krále Tomjana. Hádavost, hašteřivost mezi čarodějkami je výborná, ale nejvíc mě dostává kousavá ironie Bábi Zlopočasé. Pro mě další ze skvělých příběhů Zeměplochy
Tenhle díl se mi líbil moc. Líbily se mi pokusy o "sabat" tří čarodějek, z nichž každá je úplně jinak pošahaná, ale každá svým způsobem milá... a strhl mě nevyhnutelný běh věcí vedoucí k nalezení nového krále. Přiznám se, že skorozávěrečný překvapení bylo překvapení, to tedy jo. :) I vrchol celého díla na jevišti byl super - zejména po několika předchozích knihách, kde už to vyvrcholení v meziprostorech mezi "věcmi" a démony tak děsnými, že nesmí vkročit do normálních světů, začínalo přece jen být trošku nuda. A na druhou stranu - zbabělý vévoda a jeho kariéristická vévodkyně tomu dodali špetku vážnosti a snad i realističnosti. Perfektní díl. Jak se tak pozoruju, tak mi nejvíc sedí díly s Bábi Zlopočasnou. Ta stará staropanenská ironická čarodějka je boží. :)
Začal jsem od Barvy kouzel a i přes to, že mě Soudné sestry bavili, tak je to zatím asi nejslabší díl, ale to mě určitě od dalších knih z Úžasné Zeměplochy neodradí... dokud nebudu mít všechny za sebou. Terry Pratchett byl, je a bude jedinečný.
Tak toto ma nebavilo... čarodejky ako postavy ma nezaujali... príliš veľa hluchých miest, do ktorých som sa musel doslova nútiť... humorných scén tiež poskromne ... asi najvtipnejší moment bol keď herci blúdili krajinou a vždy narazili na starenku "s chrastím", ktorá ich musela nakopnúť správnym smerom... spôsob preklenutia 15 rokov dosť nelogický aj na Terryho... autor sa pri písaní zjavne bavil, ale u mňa má séria čarodejky stopku.
Tenhle příběh patří k těm, které můžete číst tisíckrát a vždycky vám něco přinese. Ještě se můžu těšit 988x. Brzy nashledanou!
Šašku, to u vás pořád tak prší?
Ne můj pane, někdy i přestane. To když začne sněžit.
Kniha samozřejmě bavila jako každý Pratchett, možná až moc čarodějnic na můj vkus :D
Soudné sestry jsou, jak asi každý tuší, tři. Tento počet je z literárního hlediska ideální, což potvrzuje i sám génius národa českého ve chvíli, kdy potkává Antona Pavloviče při tvorbě jeho slavného díla a nezištně mu poskytne cennou radu:
"Na čem pracujete doktore Čechove?"
"Píši dvě sestry."
"A není to málo Antone Pavloviči?"
Terry Pratchett je s tímto okřídleným výrokem samozřejmě pečlivě seznámen, takže se již jednou vyzkoušeného a úspěšně ověřeného modelu drží. Máme tu tedy tři čarodějky. Bábi Zlopočasná je tradicionalista ze staré školy, Stařenka Oggová s ní sice je věkově spřízněná, ale její přístup k životu je více bohémský a hédonistický. Mladičká Magráta se řemeslu zatím teprve učí a občas se ocitne mezi mlýnskými kameny těchto dvou umanutých povah a je pro ni obtížné si v jejich přítomnosti prosadit svou vlastní cestu, což ale samozřejmě vytrvale zkouší.
V knize jsou opět stovky skvělých postřehů o světě, životě a tak vůbec, obalené do hávu legrace a nadsázky. Seznámíte se s nejsmutnějším a nejdepresivnějším místem na celé Zeměploše - Akademií pro šašky, poznáte herecký talent samotného Smrtě, dostane se Vám zamyšlení nad mocí slov v životech lidí a celou knihou Vás bude provázet rozverná Ježčí píseň, kterou si Stařenka Oggová ve chvílích rozjaření vždy s gustem notuje, ale jejíž slova bohužel nikdy pořádně nezazní, takže si ji musíte domýšlet jen z občasných úryvků. Podle mě to je skvělá spisovatelská taktika, která podporuje čtenářovu představivost, i když bych na druhou stranu tento popěvek někdy opravdu rád slyšel celý. :o)
PS: v Divadle v Dlouhé je údajně použita cenzurovaná verze písně, jelikož ta původní by posunula představení do kategorie nad 18 let, což samozřejmě v divadle nechtěli. Bohužel se mi text ve verzi pro dospělé nepovedlo nikde vypátrat...a možná vlastně ani nikdy nevznikl, jak mi tu říkal jeden znalec Zeměplochy.
Velmi milý, krásný příběh, kterým jsem nadšená! Moc se mi kniha líbila a určitě ji nečtu naposledy. Pratchett prostě umí! To se nedá popřít. Tentokrát tam byla i romantická linka, která mě osobně velmi potěšila. Bohužel romantický/neromantický konec si musí každý vymyslet ve své hlavě sám, což je na jednu stranu možná lepší... Otázkou však zůstává, jak často si pak bude mýt Magráta své vlasy? Samozřejmě je to opět vtipné a čím více je na scéně čarodějek najednou, tím více se člověk baví.
Návrat po letech, tentokrát jsem Soudné sestry poslouchala jako audioknihu, načtenou paní Zuzanou Slavíkovou. Audio zpracování se povedlo vývorně, zejména stařenka Oggová neměla chybu.
Supr!
Štítky knihy
Zeměplocha magie humor kočovná divadelní společnost čarodějky fantasy britská literatura Macbeth
Autorovy další knížky
| 1993 |  Barva kouzel |
| 1997 | Dobrá znamení |
| 2007 |  Darwinovy hodinky |
| 2003 | Noční hlídka |
| 1995 | Stráže! Stráže! |
Skvělá variace na Macbetha! "Je to dýka, co tu vidím tanout?" "Ne Sire, to je kapesník". Dvakrát jsem viděl také divadelní verzi Divadla v Dlouhé, moc pěkně zpracovanou, kniha je ovšem samozřejmě lepší.