Soumrak
Dmitry Glukhovsky
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/146585/mid_soumrak-Tak-146585.jpg
4
455
455
V Moskvě se dějí podivuhodné věci. Anonymní zadavatel požádá překladatele Dmitrije Alexejeviče, aby přeložil do ruštiny deník španělského conquistadora ze 16. století. Dmitrij se domnívá, že půjde o ryzí rutinu, ale bizarní události popsané v historickém textu se náhle stávají součástí jeho vlastní reality. Je vtažen do víru neuvěřitelných událostí, které mu mají pomoci rozluštit proroctví a nahlédnout do budoucnosti – možná za cenu vlastního života. Začíná dramatický závod s časem...... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 2013 , Knižní klubOriginální název:
Сумерки (Suměrki), 2007
více info...
Přidat komentář
Od této knihy jsem měla celkem velká očekávání - vzhledem k tomu, že autorova kniha Metro 2033 se mi vcelku dost líbila. Ale nakonec jsem Soumrak dočítala s určitými rozpaky a nadšená tedy příliš nejsem.
Toto dílo mi přijde svým tempem vyprávění dost pomalé, ucourané. Dějově to zabíhá do různých odboček (různé filozofické úvahy a myšlenkové pochody hlavní postavy), které sice s dějem tematicky souvisí, ale děsně zpomalují děj a zabíjejí napínavou atmosféru strachu, kterou autor umí jinak vykreslit fakt skvěle.
Autor ty odbočky dělá rád, třeba v Metru mi to přišlo skvělé. Zvlášť u Metra, když jde o trilogii, jsem nějakou tu rozvláčnost i čekala, ale tady mi to na kolika místech přišlo skoro až zbytečné.
Druhá polovina knihy mne vlastně spíš unavovala a já měla problém udržet u toho pozornost, což mne fakt mrzí, protože námět samotný a začátek knihy se mi zdál dost slibný - jako něco, co by mne fakt mohlo bavit a pohltit. Nadšení z této knihy se však bohužel u mne nekoná. A ten konec knihy to bohužel také moc nevylepšil. Faktem vlastně je, že jsem ke konci už měla potřebu přeskakovat, protože to na mne bylo s každou stránkou čím dál těžkopádnější na čtení. Bohužel no...
Námět super, fascinuje mne autorova bohatá slovní zásoba, práce s metaforami a také by se mi líbilo pojetí té tajuplné atmosféry, kdyby to každou chvíli nezabíjely ty dějové odbočky. Ale celkové vyznění knihy mi bohužel nesedělo. Kniha pro mne v tomto zůstala na půli cesty.
Po trilogii Metro pro mě byla knížka zklamáním. Nebyla vyloženě špatná, ale čekala jsem od autora víc. Nepomohl ani ne moc povedený překlad. Je to takový průměr.
Po prvním otevření a začtení se do knížky jsem pocítila zklamání. Kniha v knize. To úplně nebyl můj šálek kávy. Po čase jsem si tedy uvařila čaj a ke knížce se skepticky vrátila. A ona mě bavila. Od první stránky do poslední. Bavily mě pasáže ve kterých Dmitrij vykresloval svůj život a příběh conquistadora jsem pak přímo hltala. Nedokázala jsem přestat ani na chvíli číst, a na každou kapitolu se netrpělivě těšila, jako Dmitrij na svoje capitulos:-)
Dobrý večer.Po setmění.V soumraku.Mlčenlivý.
Osamělý vítr mi fouká vzpomínky.Vábí.Vydávám se na tuto cestu tedy podruhé.
Jednoznačně atmosférická záležitost.Hnedle v několika různých příbězích.Překladatel žijící v Moskvě.V Moskvě na sklonku podzimu až k Silvestrovskému opojení.Vykreslená podzimní neutěšená nálada s příchodem prvního sněhu.
V druhém plánu překladatelův dobrodružný výlet přes Yucatánskou džungli s konkvistadorem v patách.Je to století šestnácté tak proto.Samozřejmě Mayové a jejich proroctví s kalendářem nové éry.
Děj se zmítá chvílemi strachem,co se děje za zavřenými dveřmi ? Mizejí známí se kterými Dmitrij překladatel přichází do styku.Prvky krimi šmrncnuté paranoidními zážitky.Snové halucinační vsuvky.Znovu záhadné stránky deníku,které více a osudově vstupují do života i mysli.Pozvolné vyprávění střídá různé nálady i prostředí s napětím i pomalým tonem k zamyšlení.Dmitry to pěkně zamotal,jen co je pravda.
Zdánlivě matoucí závěr je Glukhovského třešnička s hruštičkou nebo mango s kiwi,jak se vám líbí.Zneklidnující.Finále bez opony.Jen se ještě budu chvíli motat ve spárech velkoměsta a jeho neviditelné ruky.
Soumrak.Ten je to a mnohem víc.Třeba dost možná od Glukhovského srdcovka vskutku nejoblíbenější.
Nebe se zatáhlo.Poslední večeře.Půjdeme spát.Tak tedy dobrý večer pro příště.Kdyby už příště nějaké nebylo.Nevesele.Truchlivě.Soumračně.
Od autora jsem už četla knihu Metro 2033, která nebyla špatná. Tenhle příběh moskevského překladatele a "spasitele světa", po kterém jsem sáhla v touze po napínavém rozptýlení, se čte dobře, lehce, téma je docela zajímavé. I přes množství mrtvol, démonů a příšer autor nedokáže ve čtenáři (tedy ve mně) probudit odpovídající emoce strachu a napětí. Všechny ty krvavé mordy jsem přešla naprosto nevzrušeně, a tak by to asi být úplně nemělo.
Jednu hvězdu navíc ale přidávám za závěr, hlavně moc pěkný popis života, stárnutí a smrti a vůbec celé rozuzlení a zakončení, to se povedlo moc.
Kniha je výborná, poutavá a čtivá. Začetl jsem se do ní a jakoby i mě vtáhl příběh do děje i přes některé zdlouhavé pasáže, které ale můžu omluvit, protože se snaží vysvětlit děj okolo překladatele a přidávají informace k neznámému konci. Dějové zvraty jsou v knize časté, avšak jsou pomalu nepředvídatelné, takže zatajíte dech nad každým dalším "dobrodružstvím", které Dimitrij Alexejevič prožívá. Kniha je opravdu skvělá a mohu ji jedině doporučit.
Kniha je čtivá, má spád, tajemno, napětí. Z konce jsem byl spíš rozpačitý, než překvapený, prostě mi nesedl.
Tento autor začíná patřit mezi mé oblíbené. Četl jsem od něho již celé Metro, Budoucnost a Soumrak. A ani v případě posledního jmenovaného jsem nebyl zklamaný. Kniha je od začátku do konce velice napínavá místy až hororová. Líbilo se mi střídání dějové linky mezi současností a minulostí. Chvíli jsem si musel zvykat na styl vyprávění deníku. Jediné co bych knize vytknul byl závěr. Čekal jsem opravdu něco jiného. Na druhou stranu jsem byl velmi překvapen což se mi už moc nestává.
Knihu můžu doporučit každému, kdo má rád Metro zde je také hutná a tísnivá atmosféra.
Může obsahovat spoilery! Knihu jsem dostala, asi bych si ji jinak nepřečetla. Jako nápad to není špatné, spojení reality s příběhem conquistadora je super, ale závěr, který má být snem mi neseděl.
Jak tady dost lidí píše o tom, že ta kniha je místy dobrá, ale že tam bohužel jsou hluchá místa, taková jakoby jen výplň a že je to nudné...
Myslím, že ti co to tvrdí se mýlí, a je to tím, že to nepochopili.
Ano, všechny ty jakoby odbočky od hlavního děje, jako například různá hlášení v rádiu o občanských nepokojích (někde)... ono to filozoficky a metaforicky dává DOKONALE smysl, ale člověk to musí chápat jako METAFORY a vztahuje se to přímo k tomu depresivnímu KONCI. Už je to několik let, co jsem to četl, takže teď bych asi to nedokázal dokonale popsat, ale kdybych to tady vysvětlil (jako DŮKAZ), že ty tzv. hluchá místa, nejsou hluchá, jen ti lidé co to tvrdí, to prostě nedokázali METAFORICKY pochopit a spojit s pointou příběhu, tak bych ale musel prozradit děj knihy, tak nevím jestli to mám udělat. Na druhou stranu, čím déle budu s vysvětlením otálet, tak do té doby už si to všichni přečtou a návštěvu a hodnocení zde odbudou a moje vysvětlení už třeba moc lidí nepřečte. Ale asi jo, pro všechny ty co tu knihu nepochopily a myslí si, že autor zklamal a hluchými místy co nesouvisí s dějem se snažil jen zvíšit počet stránek, to sem tedy nepíšu, ale ne dnes, pokusím si tu knihu znovu opatřit a přečíst a připravit důkladnější rozbor. Hluchá stránka tam totiž není ani jedna, dokonale ba přímo geniálně to do sebe zapadá. Ale aby to člověk pochopil, nesmí přeskakovat stránky a musí chápat děj metaforicky, nebo metafyzicky. Tak snad za pár dní to sem napíšu.
Trocha má táto kniha sklamala...miestami som to hltala ale viac momentové Bolo nudných a fádnych.Chýbal tomu šmrnc a tá správná šťáva.
Ale nelutujem čas strávený při této knize.Beriem to tak že po prečítaní špatnej knihy si viac vážíme tie dobré.
Z knihy jsem trošku rozpačitý. Začátek a prostřední část je ne zcela záživná, politicko-filozofické vsuvky mě přímo nudily. Na hlavním hrdinovi se mi líbilo, že je to obyčejný člověk z masa a kostí, spíš posera a to dotvářelo uvěřitelný obraz. Závěr byl o poznání lepší a celkový nápad s vývojem světa mě zaujal. Sice nevím, proč středobodem je právě Moskva a Rusko, ale budiž. Knihu s klidným svědomím doporučím, ale nečekejte silné napětí a infarktové stavy. Poctivé 4*.
Veden klasickým schématem hledání pokladu jsem se nejprve obával, že půjde o banální nález i cestu k němu. Byl jsem ale mile překvapen, že cesta začíná mít i hloubku a filozofický závěr to jen potvrdil a nechal mi nahlédnout i do mé knihy života s paradoxním doporučením do ní moc nekoukat. Západní formát s východním nadžánrovým bonusem. Početl jsem si a maximálně hodnotím vzhledem k žánru.
Četla jsem to jako vedoucí na Švp, kde se kolem mě všichni ostatní vedoucí ožírali a já pod dekou četla knihu o apokalypse. Story s knihou mě zvlášť nenadchla a její zákruty už jsem vytěsnila, nicméně moc se mi líbily popisy života hlavního hrdiny, který protentokrát žije v normálním aktuálním světě, když si dává k snídani chleba s máslem nebo se opíjí do bezvědomí.
Knihu jsem otevíral s určitou představou o příběhu, která se rozplynula po první stránce. Nevím, co pro mě bylo milejším překvapením, zda prolínání deníku španělského conquistadora nebo neobvyklé členění celého textu začínajícího druhou kapitolou a končící první kapitolou. Určitě není třeba se bát částí deníku španělského conquistadora, čtou se dobře, jen si stačí zvyknout na počáteční - že...
Příběh španělských conquistadorů popisovaný v deníku je skutečně skvěle začleněn a vy budete s každým pokračováním chtít odhalovat další a další záhady. K tomu hlavní dějová linie našeho ruského překladatele, kterému se změní nebo spíše převrátí celý reálný svět.
Obdivuji autorovo umění, kdy dokáže z ničeho nic navodit temnou a jak mnozí zde píší až hororovou atmosféru, která se vzápětí rozplyne a příběh jede zase dál až do chvíle...
Jsou zde dva pohledy na závěr někomu se nelíbí někomu ano. Mně se závěr líbil. Pasuje do příběhu, leč zvláštním způsobem, jako vytržený z deníku.
Jedna z věcí, s kterou může být trošku problém jsou zdlouhavé popisující pasáže, tak trošku odvádějíc od hlavní dějové linie. To ale k Glukhovskému už patří.
Štítky knihy
ruská literatura Mayové překladatelé, překladatelky mayský kalendář
Tuto knihu jsem přečetl jedním dechem. Dokonce mě osobně bavila snad více, jak Metro, které mne k tomuto autoru dovedlo (později jsem koupil snad všechny knihy od D. Glukhovského). Osobně se mi líbí prolnutí fantasy prvků do reálného světa a doslova jsem hltal stránku po stránce. Opět nemohu jinak, než doporučit ;)