Soumrak

31.07.2018

Tato kniha mne velice překvapila, protože byla úplně jiná, než jsem čekal. A to je dobře! Zkrátila se délka oproti knize Budoucnost, takže celý děj je příjemně rozložen bez přehnaného natahování, kdy sbíráte drobné poznatky, které nejprve přecházíte a až poté Vám zapadnou do celého příběhu. Díky námětu Vás kniha skvěle drží přikovaného a chcete vědět více s každou další stranou. Na druhou stranu, kniha se četla poměrně těžko, musíte se soustředit. Úplně jiné, než jsem od Glukhovskeho zvyklý. Proto je dobré si na knihu vyhradit čas, nelovit vždy pár stran když, je zrovna chvíle. Rozhodně zajímavé dílo, které najde své zastánce ale i odpůrce.

11.07.2018

Knihu jsem předevčírem dočetl, docela mne bavila, jen byla pro mne jedna z těch nejnáročnějších, protože to člověk musel chápat, jak co chce říct ta hlavní postava, tak i celkový ten děj. Byly občas chvíle, kdy se moc nevyplácelo to číst večer, protože například ta bytost za dveřmi mi naháněla celkem hrůzu, stejně jako tělo mrtvého majora. Každopádně děj byl celkem pěkný i zajímavý se zvláštní mystikou, autorovi se sice povedla, ale zřejmě nebude patřit mezi ty mé oblíbené. Pan Glukhovskij je samozřejmě skvělý spisovatel s velice hlubokou filozofickou myšlenkou, ale pořád budu považovat za srdeční záležitost právě sérii Metro s mým oblíbeným hrdinou Arťomem. Jestli by Glukhovskij udělal druhé pokračování na Soumrak a jestli bych si ho měl koupit. Asi jo, určitě by to stálo za to.

02.06.2018

Ke knize jsem se dostal přes knižní sérii Metro a autor mě ani tentokrát nezklamal. Tedy první 3/4 se mi dost líbily, jen ten závěr se mi moc nelíbil + se mi v této knize nelíbí autorovo odbíhání od děje.
Celkově je však text psaný na úrovni a čte se moc dobře, takže se těším na další knihu od toho autora.

10.05.2018

Kniha mě pohltila a nepustila a celá se mi líbila, včetně konce, který mě nezklamal, jako některé ostatní.
Nejdřív dobrodružství, pak trocha kritiky současného Ruska a asi i světa, nakonec trocha filozofování nad životem, smrtí a přístupem k umírání. Dvě strany ke konci knihy (332-333) byly asi tím nejdepresivnějším (z mého subjektivního hlediska), co jsem v poslední době četl.

20.03.2018

Skvělé zpracování historického příběhu, aby lehkým a zajímavým způsobem připomenout o civilizaci Mayů (hodně postav a příběhů je autentická!), a k tomu zamyslet se nad tím, co je líp: znát předem svůj osud, anebo mít stále nadějí, že se mu můžeme vyhnout, že je možné vyhýbat se smrtí... Gluchovský snaží se vskutku taky pojasnit, proč Mayové opustili své velké města ještě před příchodem Španělů.

Je tam i trochu zahalená a hodně ironická kritika současného Ruska. Kde? Glukhovsky představuje organizované vládou, falešné zbožňování "Veliké Otečestvěnné Vajny", tehdy druhé světové, vedené přece proti německým fašistům, a přesně tahle ruská vláda, včetně speciálních služeb, podporuje dnes ruské fašisty... Bývalí důstojnici komunistické strany - kdysi kněží státního ateismu, dnes staví církve, slaví Boha a státní církev požehnává jejich limuzíny... Pozice "boha", ve kterého hlavě se všechno odehrává, stává se jasná teprve teď, když v jeho roli si představíme Vladimíra Vladimiroviče, prezidenta Ruska, který vše upravuje ručně a po svém.

A přece největším překvapením pro mě bylo, že Juri Knorozov je skutečná postava. Byl to ruský lingvista a kryptolog, který dešifroval psaní Mayů. A zajímavé se mi zdálo taky, že poprvé přišel na toto psaní, když knihy z vypálené Královské pruské knihovny z dobývaného Krásnou armádou Berlina dorazily v 1945 do Ruska (Tady otázka: vypálena, aby dorazily do Ruska? Aby je už nikdo nehledal?). A mezi nimi bylo guatemalské zpracování od bratrů Villacortů, ve kterým přetištěno tyhle 3 zachovalé v Evropě kodexy Mayů.

05.03.2018

Nejak jsem necetla anotaci, tak jsem cekala neco uplne jineho. Kniha me ale bavila, vzdycky jsem se nemohla dockat dalsi casti prekladu. Az poslednich par stranek pred koncem mi zacinalo dochazet, jak to vsechno vlastne spolu souvisi. Jediny problem ktery jsem s knihou mela, byl vlastne paradoxne prave preklad deniku. Vety zacinajici na ze my zjevne delaji problem :-D. Nejak jsem cekala, ze to bude mit nejaky hlubsi vyznam, ale zrejme takhle driv opravdu psali. Nicmene vety jsem si upravovala v hlave tak, abych to zacatecni Ze vypustila, jinak by to pro mne bylo necitelne.

01.03.2018

Trošku strašidelnější kniha od Glukhovskeho. Celkem mě bavilo rozdělení knihy na děj probíhající v deníku a druhou část probíhající v Rusku. Krásně se to prolínalo a nedokážu říct, co mě bavilo víc. Moc jsem ji nečetla pozdě v noci, protože některé výjevy, které se v knize objevovaly byly celkem strašidelné:) Všechno by bylo fajn, až na ten konec. Proto dávám hvězdu dolů.

Přečetla jsem od Dmitryho všechny knihy a musím bohužel říci, že tady se příliš nepředvedl.

30.01.2018

Na knihu mě nalákaly knížky ze série Metro, bohužel tato není tak skvělá, pro mě dost zklamání.

07.01.2018

Po přečtení série Metro byla tahle kniha hodně studená sprcha.

23.12.2017

Stále se nemůžu rozhodnout, zda se mi zdál zajímavější děj sepsaný v deníku nebo prožitky hlavního hrdiny.. nebo snad zvláštní propojení obojího?
Zpočátku mě kniha zaujala a četla se mi poměrně hezky. Avšak postupem času jsem se k ní přestávala ráda vracet a četla jí jen ze setrvačnosti. Rozuzlení mě úplně odrovnalo a jen jsem nevěřícně kroutila hlavou, co je tohle za hloupost. Škoda, že autor nepřišel s lepším koncem, který by děj zachránil. I duševní choroba hlavního hrdiny by byla snad lepším vysvětlením.
Bohužel jsem této knížce nepřišla na chuť a byla jsem zklamaná.

11.12.2017

Pro mě dost neobvyklý druh četby, ale líbil se mi. I když konec knihy byl pro mě trochu náročnější:-)

11.11.2017

Za mě zatím nejlepší dílo od Glukhovkého (po přečtení Budoucnosti a prvních dvou dílech Metra). Správně tajemný začátek, který se přímo hodí k útulným podzimním večerům a pošmourným ránům, a stupňující se naléhavá atmosféra... Jenže pak přichází závěr. I když byl nepochybně zvláštní, neměl v sobě pro mě tu krásně překvapující pointu, která bere dech. A i když šlo o poměrně otevřený závěr, i zde se z toho dalo takřečeno více vytřískat a pohrát si se čtenářem svou trýznivou otevřeností, kdy jen listujeme v knize a hledáme, zda jsme třeba nepřehlédli poslední vysvětlující kapitolku. Tady jsem si spíše řekla, hmmm, aha. A celkově pár myšlenek docela nedotažených. Přesto hodnotím vysoko, protože kromě závěru mi knížka připravila pěkné chvíle při čtení. A pasáž o životě a umírání považuju za jednu z nejlepších, ne-li zcela nejlepší, kterou jsem na dané téma četla.

04.10.2017

Tentokrát žádná "kultovka", ale příjemná oddechovka od Gluhovksého, kterou jsem byl velmi hezky překvapen. Původním záměrem bylo doplnit si celou tvorbu od Dmitryho, ale narazil jsem konečně na velmi tvrdou odpověď východní literaturu k Danu Brownovi.

Navíc v této knize je vše opřené o skutečné události a nezachází až do takové mystifikace jako Šifra mistra Leonarda.

Pro příznivce Gluhovksého a výše zmíněných typů knih - povinnost.
Pro ostatní ještě podotknu, že tato kniha je docela úplně jiné oproti jeho ostatní tvorbě a mám za to, že lidem, kterým se nelíbilo Metro, Budoucnost, se tato knihu bude líbit daleko více.

01.10.2017

Kniha se celkem dobře čte a má překvapivý závěr. Autor dobře popisuje cítění hlavního hrdiny

03.08.2017

Uff, byl to docela porod to přečíst. První část knihy mě docela zaujala a bavila, ale pak přišlo různé filozofování a další bláboly, které mě dost nudily. Naopak se mi líbily popsány různé denní návyky hlavní postavy. Konec mě přišel dost ujetej. Knihu jsem četl, abych měl sfouknutou komplet bibliografii Glukhovského.
Celkové hodnocení 40%

26.07.2017

Nadějný začátek a překlady deníku byly zajímavé. Později jsem nestačil držet krok s tím co se okolo překladatele děje a díky pro mě pochybnému a těžko srozumitelnému závěru knihy jsem dal tak malé hodnocení.

08.07.2017

Četla jsem od tohoto autora snad vše. Tato kniha není moc oblíbená, ale líbíla se mi nejvíc. Možná proto, že jsem překladatelka. Mimochodem, ten conquistadorův deník prý opravdu existuje. Škoda, že konec knihy je naprosto nezdařilý.

16.06.2017

Na knize je zajímavé akorát to, kolik se toho dá napsat o ničem. V prvních dvou třetinách se neděje nic, kromě toho, že v noci někdo zabouchá na dveře. Závěr je už jen zmatená fantasmagorie o Bohu a konci světa. Jediné co má alespoň trochu děj je popis putování conquistadorů kdesi na Yucatanu.