Spojenia
Delphine de Vigan
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/387198/bmid_spojenia-jUz-387198.jpg
4
729
729
Hélene Destréeovej, bezdetnej učiteľke biológie, sa akosi nepozdáva psychický stav jej dvanásťročného žiaka Théa. Vysvitne, že chlapec dlhodobo trpí pre rozvod rodičov a tajne sa uchyľuje k alkoholu spolu so spolužiakom Mathisom. Mathisovej matke Cécile sa jej predstava usporiadanej rodiny rozpadá, keď odhalí manželovu temnú stránku. Všetci potrebujú pochopenie a pomoc, kým nie je neskoro… Román Spojenia je zdanlivo jednoduchý, no má mnoho významov. Popri príbehu o alkoholizme adolescentov tu autorka suverénne rozohráva vzťahy medzi manželmi nepostrehnuteľné voľným okom, skryté životy dospelých, traumy z detstva, genetické prepojenia, väzby medzi rodičmi a deťmi najmä po rozpade manželstva, dôsledky správania nefungujúcich rodičov na ich deti, slepotu a neochotu okolia, spoločenské predsudky a zábrany, sociálne vylúčenie v dôsledku nezamestnanosti. Majstrovsky tak obnažuje stav súčasnej spoločnosti, generujúci mnohé osobné nešťastia a tragédie. Hrdinami tejto silnej, intenzívnej i temnej knihy so svetielkom nádeje sú naši súčasníci, ľudia, akých nájdeme všade okolo seba. Príbeh svedčí o tom, že príčinou zla a tragických osudov nebývajú len vojny, prírodné katastrofy, choroby a iné, väčšinou ťažko ovplyvniteľné zásahy „zhora“, ale spôsobujú si ich ľudia sami svojou ľahostajnosťou, lenivosťou, sebectvom, slabosťou či nepochopením.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2018 , Ikar (SK)Originální název:
Les Loyautés, 2018
více info...
Přidat komentář
Přímé, silné, tíživé. Tak by se dala kniha ve stručnosti popsat.
Je to moje první kniha od této autorky a já se těším, až si koupím a přečtu další!
Za mě rozhodně doporučuji, pokud máte rádi takové příběhy, o kterých si říkáte, že se mohou dít i poměrně běžně.
Kniha o vztazích ,hlavně o poutech k rodině a přátelům. Co v nás zanechá dětství a jak se pak chováme díky tomu dál v životě. Autorka opět napsala dokonalou knihu z které chvílemi sálá beznaděj a temná atmosféra ,ale přesto si říkáte ,že musí vést cesta ven. Jak je psáno v úvodu knihy,, každý z nás si v ní najde strunu, kterou už slyšel znít nebo která v něm stále zvučí temnou ozvěnou'' ,tak na tom asi něco bude. Zatím nejlepší kniha co jsem letos četl.
V úvodu si dovolím uvést známý citát J.P. Sartra:
"Peklo, to jsou ti druzí, ale právě tak jsem mohl napsat, že ráj jsou ti druzí, zkrátka, všechno přichází k člověku jenom od druhých, od lidí."
A já bych k tomu - po přečtení této knihy - jen doplnila, že to často bývají právě naši nejbližší, kteří nám dokážou (a bohužel i mohou) ublížit úplně nejvíc. Občas mě při čtení doslova drtil pocit bezmoci; jindy jsem si vzpomněla na plačtivá slova opilce v metru: "Deset let mi říkala miláčku, a teď jsem odpůrce!" Intimní a citové souznění, které je součástí každého manželství, se ostrým střihem změní v odpor a nenávist . . .
Jaké dětství asi měla autorka téhle knihy?
Dobrá kniha, tenoučká, až by si člověk řekl, že je to taková jednohubka na odpoledne. Ale ne, není, alespoň já ji tak neměla. Zaslouží si víc času, neni to zrovna oddechová knížka, má v sobě spoustu těžkých, ale aktuálních témat a tak vás přivede k zamyšlení. Na mě působila dost temně, dramaticky...
Moje oblíbená autorka. Asi ne její úplně nejlepší kniha, ale jako obvykle hluboká, nutící k zamyšlení. Dost temná, ale nikoli depresivní.
Mrazivo reálna kniha pri ktorej čítaní som mala melancholický pocit a tak trochu som chcela nakričať na Theových i Mathysových rodičov nech sa vzchopia a prestanú byť zahľadení len do seba no nakoniec nie som rodič a nemôžem povedať čo by som spravila v situácii akej sa ocitli ony.
Příběh plný smutku, osamění, volání o pomoc. Po dočtení ve mně zůstalo spustu emocí.
Tahle kniha je hodně silným příběhem o těžkosti komunikace, o nevyřčených problémech a komplikovanosti vztahů mezi lidmi. Je to silné, syrové a odtažité a o to víc vše působí sugestivněji. Možná i proto, že je to psané hodně zkratkovitě, v náznacích a člověk musí některé věci hledat jakoby pod povrchem. Ale ty zkratky a náznaky právě víc způsobují, že na vás celá tíha příběhu víc zapůsobí. Autorka rozhodně umí psát a kniha za přečtení stojí. Pokud ještě u této autorky váháte, určitě se jí nebojte a zkuste ji.
Já v tuto chvíli bohužel nemohu dát 5 hvězd, i když objektivně by si to kniha zasloužila. Kvalitní rozhodně je a za pozornost jistě stojí. Akorát já ji nečetla zrovna v období, kdy bych se na ni dokázala plně soustředit a nechala ji na sebe plně soustředit. Za jiných okolností bych těch 5 hvězd dala bez váhání, ale teď bohužel nemohu, neuměla jsem se nyní knize plně věnovat tak, jak by si zasloužila. Ale určitě je to ten titul, ke kterému se určitě ještě někdy ráda vrátím a vychutnám si ho.
Příběh je pochmurný, ale úsporným jazykem a gradací nutí čtenáře číst dál a dál. Osudy všech osob jsou nám blízké, protože žijí v „naší“ či „okolní“ realitě: alkoholismus, domácí násilí, ztráta zaměstnání, anonymita sociálních sítí, neúplné rodiny (skutečně je střídavá péče pro dítě z rozvedených rodin to nejlepší?), deprese, rasismus, byrokracie… Delphine de Vigan umí.
Naturalistické a přímočaré vyprávění paralelních intimních příběhů, jenž se protínají a odhalují světy, které prožíváme za zavřenými dveřmi našich domovů pod nevyslovenými sliby a nepsanými pravidly. Jedná se o příběh, který autorka bez okolků a kliček podává čtenáři, aniž by jej nutila v něm hledat hlubší pravdy skryté mezi řádky. Na dřeň odhalená opravdovost vyvolávající paletu ponurých pocitů a úvah nad životem (resp. životy lidí), po níž zůstanou emoce. Ano, některé knihy můžete odložit a rovnou číst další, aniž by ve vás hlouběji utkvěly. Tato k nim nepatří. Po přečtení rozhodně zůstávají ozvěny emocí.
Pouta - neviditelné vazby, mlčenlivá věrnost, dluhy v hlubinách naší paměti. Syrově psaná, velmi krátká knížka, plná smutku, beznaděje, a přesto dokáže navodit pocit blízkosti a pochopení čtyř hlavních postav...
Plíživost - když si nevšimneme, že se něco změnilo, nebo naopak když si naopak něčeho všimneme, ale společnost nechce, abychom to viděli. Myslím, že se v tom dokážeme najít všichni.
Opravdu silný příběh který zanechal stopu.
Ačkoliv je kniha velice krátká a členěná mezi jednotlivé postavy není to řečeno nevšímavě, naopak. Celkový obraz je doložen vnitřními detaily, které uzamknou každou stránkou a každý projev do respektujícího ticha, které už nepotřebuje víc dokládat. 5/5
Protože vyhrocené životní situace a prostředí není třeba hrozit. Autorce se podařilo vymezit prostor a neztratit hranice od možného k nemožnému...
Bohužel mě to nechytlo za srdce. Samotný děj sice byl přesně šálek mého čaje, ale bylo to moc stručné. Chyběl mi vnitřní dialog. Bohužel i přes zajímavý děj to ve mně nic nezanechalo.
Smutný příběh. To, co jsem z něj celou dobu cítila asi nejvíc, byla stísněnost. Bezvýchodná. Všechno, co se v knize dělo, mě tiše děsilo, asi proto, že nebylo tak těžké si představit, že něco takového se některým lidem (a dětem) může stát. Žádná oddechovka. Ale rozhodně si chci přečíst i další autorčiny knihy.
Tohle byl vážně zajímavý příběh, který se dobře četl a dal mi hodně věcí, nad kterými se člověk může zamyslet. Opravdu silná kniha, která rozhodně stojí za přečtení.
Kluci jsou křehká stvoření a holky se je snaží zachránit, leč moc se jim to nedaří. V ženách je křehká dušička a ony se ji snaží nerozbít, motají se u toho strachy a při tom leccos "zdemolují". Pouta mezi spřízněnými smutkem a běsy jsou cítit, ale je TAK těžké se k nim přiznat...(a někdy je prozíravé nevypínat telefon).
Autorovy další knížky
| 2021 |  Děti nade vše |
| 2011 | Ani později, ani jinde |
| 2011 | No a já |
| 2018 | Pouta |
| 2019 | Vděk |
Absolutní pecka! Má první a určitě ne poslední kniha od této autorky. Bylo to tak tísnivé, člověk skoro pořád chtěl křičet, aby se někteří ti dospělí sakra probrali... Tohle budu chvilku vstřebávat...