Spomienky na neho
Colleen Hoover
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/500916/bmid_spomienky-na-neho-J7F-500916.jpg
5
1078
1078
Kenna Rowanová si päť rokov odpykala trest vo väzení za tragický omyl. Teraz sa vracia do mesta, kde sa medzitým všetko zvrtlo, a dúfa, že sa stretne so svojou päťročnou dcérou, ktorú nikdy ani len nezahliadla. Ukazuje sa však, že mosty, ktoré sa Kenne tou osudovou chybou podarilo spáliť, nie je možné opäť vystavať. Všetci v živote jej dcéry sú odhodlaní Kennu odstaviť bez ohľadu na to, ako veľmi sa snaží dokázať, že sa mýlia. Jediný človek, ktorý pred ňou úplne nezatvoril dvere, je Ledger Ward, majiteľ miestneho baru a veľmi dôležitý článok v živote malej Diem. Ak by však niekto zistil, ako sa Ledger pomaly stáva aj dôležitou súčasťou Kenninho života, riskoval by stratu dôvery tých, ktorí sú pre neho dôležití. Napriek tlaku si títo dvaja vytvoria vzťah, s ktorým však rastie aj riziko... Podarí sa Kenne zbaviť tieňov minulosti a dosiahnuť odpustenie?... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2022 , PandoraOriginální název:
Reminders of Him , 2022
více info...
Přidat komentář
Emoční příběh,který mě naprosto vtáhl do děje a úplně rozhodil.Vše je již napsáno v komentářích a i já tuto knihu doporučuji k přečtení-stojí za to.
Krásný příběh, přečten jedním dechem, který dokáže chytnout za srdce. Příběh nekončící lítosti a utrpení, lásky a mnohé další a malém slza na krajíčku. Ztratit pět let života bez dcery je hrozné, neuměla bych si to představit, zažít to co Kenna.
Dávám čtyři **** , ta pátá mi utíká z důvodu suverenity mezi Ledgerem a Kennou. Nějak mi to nesedlo, čekala jsem větší poznávání mezi nimi, delší zápletku, ale tohle bylo šup hned se líbali a tak dále. Potom mi vadily sprostá slova v tak dramaticky dojemném románu, ale to je vina překladu a ne Colleen.
Jinak jedním slovem knížka stojí za to si ji přečíst.
Další báječná Colleen... Málokdy jsem od ní četla něco, co mě zklamalo, tahle patří mezi ty nejlepší věci, co napsala, aspoň z mého pohledu. Prožívala jsem to spolu s Kennou a bylo mi do pláče.
Tohle byla jedna velká emoční jízda, kdy po celou dobu čtení přemýšlíte, na čí stranu se vlastně postavíte. Kniha jako taková by nebyla tak skvělá, kdyby její součástí nebyly dopisy, které se Kenna rozhodla v rámci svojí terapie psát. Pokaždé, když jsem si už myslela, že to víc nejde, jsem po přečtení dalšího dopisu měla srdce na milion kousků. Samotný závěr knihy jsem dočítala v záplavě slz, které jsem absolutně nedokázala udržet. Bylo to krásné, ale zároveň strašně bolavé. A i když zatím od autorky nemám ani zdaleka přečtené všechny knihy, už teď vím, že tohle bude jedna z nejlepších.
Moje první knížka od Colleen a tak mě to vtáhlo do děje, cloumalo mými emocemi a přimělo mě přemýšlet nad vším možným, že jsem hned letěla do knihovny a půjčila si všechny další knihy od téhle autorky, fakt nekecám. Škoda že tam nemají úplně všechny, ale kvůli Colleen jsem ochotná ty knihy i koupit, protože její styl psaní to je teda fakt něco
Colleen Hoover je prostě perfektní spisovatelka. Umí při čtení vyvolat emoce a po celou dobu jsem prožívala silné pocity s hlavní hrdinkou.
A já si během čtení říkala, tentokrát ne!! Krásné, ale něco podobného už jsem někde četla, tohle mě nedostane. A víte co, já ty kapesníky v tom závěru opět potřebovala! Prostě Colleen ví, jak ze čtenáře ty city vyždímat.
Tentokrát se mi zdálo, že tam těch žhavých scén bylo trošku méně, nevadí, chyběly i vtipné momenty, také nevadí, ale i tento příběh Kenny a Ledgera byl nádherně napsaný a dojemný. Příběh o ztrátě blízkého člověka, o vině a odpuštění druhým i sobě. O nových šancích...
...Když se potřebujeme vyrovnat se ztrátou lidí, které jsme milovali, možná je nejlepší nacházet je na všech místech a ve všech věcech, kde to jen jde. A kdyby nás snad náhodou mohli slyšet, nikdy bychom na ně neměli přestat mluvit...
Od Colleen Hoover jsem před lety četla Ztracenou naději a Život jedna báseň (ta u mě teda z těchto dvou vedla :)).
Tak jsem si letos řekla, proč se do ní nepustit znova? A rovnou s její novinkou!
Co se mi líbilo:
- prakticky hned na prvních stranách pochopíme, proč se kniha jmenuje tak, jak se jmenuje
- jsem jeden z těch lidí, kteří když si nejsou jistí, že je to OK, prolistují kus knihy (a tím vlastně všechno zjistí :D), aby si byli jistí, zda jim to sedne nebo ne - musím říct, že v momentě, kdy jsem se dozvěděla, co Kenna udělala jsem si říkal - Ou, tak to asi ne, tohle asi nedám, to bude jako v pohodě? A jak? To přece není možné? - No, po prolistování se oči zalily slzami a možné to bylo :)
- vztah Ledgera a Diem
- vztah Kenny a Scottyho
- vztah Scottyho zřejmě s kýmkoliv :) - je úžasné, když vás mají lidé rádi
- dopisy
- síla a odhodlanost Kenny, zároveň i její sebereflexe a to, že jí stačilo, aby Diem byla šťastná
- síla lásky, Diem byla šťastná holčička a to, jak vzala Kennu to jen dokazovalo - láska je nejvíc :)
- situace, kdy Grace přijde za Kennou (tohle pro mě bylo asi nejemotivnější)
- vzpomínky - a to všech :)
Colleen píše vždy knihy, které chytnou za srdce, musím se přiznat, že tady jsem tedy čekala, jak se to vyvine - skvěle. Síla odpuštění a lásky, ale zároveň i vnitřní síly a odhodlání je úžasná!
Miluju silné příběhy, které mě chytnou za srdce. S autorkou této knihy jsem se setkala poprvé v audiolibrix u knihy Námi to končí. Ta mě doslova pohltila a já chtěla další.
Již podle anotace je zřejmé, že se jedná o nevšední příběh. Hlavní hrdinka Keena je propuštěna z vězení, kde seděla za ublížení na zdraví. To by nebylo až tak divné, kdyby před výkonem trestu neporodila holčičku, která jí byla odebrána. Stačila ji pojmenovat Diem.
Po tolika letech za mřížemi Keena nemá nic, jen pár stovek dolarů. Vrací se do města, kde se staly všechny její noční můry, které dodnes nezvládla zpracovat. Najde si byt, práci a touží po jediném, poznat svou dceru. Ve městě nemá žádné přátele, až na jednu holčičku s downovým syndromem. A taky se kolem ní motá barman Ledger, který s ní má společného víc, než by se na první pohled mohlo zdát. Kapitoly v knize se střídají z jeho a jejího pohledu.
Příběh se mi četl moc dobře. Když pominu sem tam horší překlad, tak obsahově nemůžu nic vytknout. Všechny postavy jsem si zamilovala. Knížku prokládají Keeniny deníkové zápisy psané z vězení. Nejednou mi ukápla slza. Pokud máte rádi dojemné příběhy, které jdou až na samou hranu, tak tohle je jeden z nich.
Oblíbené věty:
Psaní by mohlo být tím, co mě přede mnou zachrání.
Nelíbilo se mi, že ta osoba, kterou nenávidím na světě ze všeho nejvíc, mi připomíná osobu, kterou na světě nejvíc miluju.
Další emocionální bomba. Hodně jsem si poplakala. Ale pribeh se mi hodně libil.
Prvni kniha, co jsem od CH cetla, a pani, tohle bylo neco. Drsne, emotivni, pohlcujici. Doporucuji.
Štítky knihy
láska romantika smutek nedůvěra
Autorovy další knížky
| 2018 |  Námi to končí |
| 2016 | Odvrácená tvář lásky |
| 2014 | Bez naděje |
| 2020 | Pravda, nebo lež |
| 2014 | Život jedna báseň |
Naprosto nádherně smutná kniha! O životě bývalých vězňů toho moc nevím, tak jsem se těšila, že se něco dozvím.
Kenna pro mě byla zpočátku velmi záhadná a nevěděla jsem, co k ní cítit. Ale to se brzy změnilo, zamilovala jsem si ji. Jako lvice bojovala za svoji dceru, a to se mi na ženách, matkách líbí! Její dopisy nám pomohly pochopit minulost, kterou byla Kenna a její pověst obklopena.
Ledger byl miláček, sice tetované machýrky moc nemusím, ale díky Ledgere, že si Kenně pomohl, co by si bez tebe počala.
Co mi nepřišlo tak úplně věrohodné bylo to, jak Grace Kenně rychle odpoustila.
Skvělá kniha, s krásným koncem! Ráda si ji přečtu znovu.