Spousta
Brandon Sanderson
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/441106/bmid_spousta-llo-441106.jpg
4
60
60
Mnoho životů Stefana Leedse. Obsahuje tři svazky, které původně vyšly v originále samostatně: Spousta (Legion, 2012) -- Pod kůží (Skin Deep, 2014) -- Každý to má jinak (Lies of the Beholder, 2018). Soubor tří vzájemně propojených tajemných příběhů s detektivními zápletkami, kde hlavní roli hraje schizofrenický génius Stephen Leeds. V jeho bohatém imaginárním světě plném halucinací žijí aspekty. Každý aspekt je odborníkem v dané oblasti a dohromady tvoří funkční tým. Aspekty mají své jméno - Ivy, Tobias a Jack. Doprovázejí Stephena na každém kroku a on s jejich pomocí dokáže vyřešit každou záhadu.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno:
2020
,
Talpress
Originální název:
Legion - the many lives of Stephen Leeds, 2018
více info...
Přidat komentář
Základní myšlenka je v daném žánru dostatečně originální, takže pro fantazy fanoušky skoro povinnost. Pro mě je to jedna z mála současných knih, která mě zaujala a to hlavně proto, že má ze svého žánru určitý přesah. Sanderson uvádí, že "svým způsobem jsou to nejosobnější příběhy" jaké napsal. Nepochybuje o tom, že je to pravda. ;-)
Od této knihy jsem nic neočekávala, protože se zajímám o jinou Sandersonovic tvorbu. Spousta se mi však líbila neotřelým nápadem - schizofrenní osoba, která využívá svá mnohá já k tomu, aby vyřešil(i) zločiny. Kniha obsahuje tři povídky. V jedné povídce se například dozvíme, co by se mohlo stát, kdyby někdo sestrojil fotoaparát, který dokáže vyfotit minulost. V další zase jak schizofrenní osoba může přijít o své "partnery" a jak moc jí to může ublížit. Každá z těchto povídek otevřítá zajímavé téma, které kdyby se stalo předmětem konverzace, protáhne se až do večera...
Kniha sa mi čítala naozaj dobre a veľmi ma bavila, o čom svedčí aj to, že som ju zvládla prečítať za jeden deň. Síce celý čas som mala pocit, že čítam nejakú dobrodružnú knihu pre mládež (za čo určite mohli aj veľké písmená v knihe), ktorú napísal niekto iný ako Sanderson, ale to jej na kvalite neuberá (aj keď v rámci Sandersonových kníh táto patrí medzi tie slabšie). Najviac ma bavila prvá poviedka, o fotoaparáte, ktorý vie fotiť minulosť. Tú som už raz dávno čítala aj v knihe Tři tváře, ako mi došlo niekedy na konci poviedky, ale vôbec som si ju nepamätala. Aj ostatné dve poviedky ma bavili, aj keď tá tretia mi už prišla trochu prekombinovaná a mätúca. Veľmi sa mi páčil princíp vytvárania nových aspektov a to, ako sa k nim Stefan správal, že ich považoval v podstate za seberovných. Tiež sa mi páči, že v danom svete Stefana ľudia tolerovali, že aj keď vedeli, čo vidí (alebo čo si myslí, že vidí), tak ho nikto nezavrel do blázinca, dokonca si od neho nechali pomáhať a platili mu za to (asi dosť veľa). Veľmi by ma zaujímalo ako to so Stefanom nakoniec dopadlo, dúfam, že Sanderson sa k nemu ešte vráti a dá nám vedieť.
Strašně moc mě bavila první povídka... fotoaparát, který fotí minulost? A do toho soukromý detektiv, který má 47 různých osobnosti jenž mu pomáhají případ řešit? Prostě pecka ! Ale další příběh už mě tak moc nebavil a ten poslední vůbec ne... Brandon ale i tak zůstává mezi mými nejoblíbenějšími spisovateli fantasy :-)
První kniha od autora, velké očekávání, ale trochu zklamání. Nápad byl ale velice dobrý.
Je to škoda,že je to jedna z těch slabších knih.Na Sandersona jsem nezanevřel a budu dál hledat jeho knihy abych si je přečetl
Moja druhá knižka od Sandersona, po Elantrisu. Takže ja som nijaké extra očakávania nemala :) A mne sa veru veľmi páčila, zaujal ma nápad, kratšie príbehy, zaujímavé zvraty. Príjemné čítanie, ja som spokojná :) 5*
*dodatok po dlhšej dobe : Chcem teda ešte poznamenať, že táto kniha a príbehy v nej mi naozaj utkveli v pamäti a rada sa k nej vduchu vraciam. Určite si ju ešte niekedy znova prečítam
Neříkám, že je to špatná kniha ale mne nezaujala, spíš je to na posouzení každého jednotlivce.
Mé hodnocení nemusí nutně odrážet kvalitu knihy. Ta očekávání, očekávání byla příliš velká.
Normálně bych dala čtyři hvězdičky, protože povídky samy o sobě byly dobré a nápad hrozně zajímavý, ale za jeden z nejhorších překladů, co jsem kdy četla jde hvězdička dolů. Kostrbaté, místy nesouvislé věty. Někdy má dokonce přeložená věta úplně opačný význam než originál, takže to pak v češtině nedává v kontextu smysl. Četl to po paní překladatelce vůbec někdo? Dalšího Sandersona budu číst jedině v originále, protože tohle byla fakt hrůza.
Objektívne vysoký nadpriemer, v rámci Sandersonových diel skôr horšie ako lepšie. Až na posledné stránky, tie ma rozsekali, hlavne v spojení so slovami predslovu. Bola som v šoku, na kusy a chcelo sa mi plakať a smiať. Bum. Takže asi tak. Plus tá obálka je geniálna.
Respektuji, že se tato kniha jiným čtenářům líbila, ale za mne je to totální propadák. Nuda, nuda a zase nuda. Je to až taková nuda, že jsem při čtení první části knihy vůbec nepoznal a nevzpomněl si, že už jsem to jednou četl v rámci knihy Tři tváře. Úplný konec knihy už jsem ani nebyl schopen dočíst, vždy jsem po půl stránce usnul, takže to za mne dočetla manželka a řekla mi, jak to dopadlo. A jen ten konec jí stačil k tomu, aby se rozhodla, že knihu číst ani nebude, ačkoliv je také Sandersonovým příznivcem. Takže tak.
„Jmenuji se Stefan Leeds a jsem zcela příčetný. Ovšem moje halucinace příčetné zdaleka nejsou.“
Další ukázka neskutečné imaginace Brandona Sandersona. Jeden vyšetřovatel a přes padesát osobností uvnitř jeho nitra, každá odborníkem na něco úplně jiného. Autor se tentokrát pohybuje na hranici fantastiky s detektivkou, přičemž to první mu funguje náramně a to druhé je spíš takové vtipné žonglování s horkou bramborou. Každý z trojice příběhů rozehraje atraktivní záhadu, se kterou se Stefan Leeds musí pomocí svých aspektů popasovat a někdy je přitom zapotřebí břitká logika, jindy zase hrubá síla, anebo znalost kvantové fyziky, dějin umění či molekulární biologie. Člověk se tak víc baví interakcemi mezi rozdílnými osobnostmi, než zápletkou jako takovou, která však neusíná na vavřínech a zběsile se řítí vpřed. Celkově se tomu prostě nedá upřít nápaditost, což ještě podtrhují stylové Rorschachovy skvrny na začátku každé z kapitol, jejichž smysl mi došel až někde v polovině knihy. Perfektní.
Sanderson.
Tečka.
Víc netřeba.
Ale já rád napíšu víc, nebojte. :) ;)
Pokud jste četli knihu Tři tváře, pak Spoustu už znáte. Byl to příběh, který mě v knize zaujal ze všech nejvíc, i když samozřejmě na vysoké úrovni jsou všechny. Protože Sanderson.
Nicméně si moc dobře pamatuju (zázrak! něco si pamatuju!), že jsem si po dočtení říkal, že bych byl rád, kdyby každý z těch tří příběhů byl tlusťoučkou samostatnou knihou. Tisíc stran minimum.
A je to tady! Spousta! Sice ne tisíc stran, ale - na rozdíl od Rothfussova 3. dílu Jména větru - je to tady!
Budu se opakovat, když napíšu, že je to velmi originální koncept? Asi ano.
Budu se opakovat, když napíšu, že Sanderson je borec? Určitě ano.
Ale kdo jiný dokáže napsat příběh o bláznovi, jehož superschopností je udržet si zdravý rozum? Navíc příběh, který pohltí a nepustí.
Je naprosto skvělé, jak jsou jeho halucinace propracované, nejraději mám asi Jacka. :)
První příběh nám představí jeho schopnosti a nadchne (nebo alespoň mě) velmi originální myšlenkou... další nám dál představují Stefana a jeho vnitřní boj - a nenechají vás knihu odložit.
Hodně se těším a doufám, že uvidíme i další díly. :)
Zajímavé téma a myšlenka, ale moc mi nesedlo zpracování. Asi mám raději Sandersona v prostředí nových fantasy světů, než v reálném světě.. Víceméně mi nesedla úplně ani jedna postava. Bylo by to na tři hvězdy, ale jednu hvězdu jsem musela přihodit za to, že poprvé v životě jsem měla potřebu si lepícím lístečkem založit a tužkou vyznačit jeden odstavec, aneb pojednání o nekonečnosti života a pochopení smrti tak, jak to definoval hlavní hrdina Stefan. To mi fakt utkvělo v hlavě :)
P.S.: Všichni tam z nějakého neznámého důvodu pijí furt citronádu :D
23.9.2018 - 5*
(Legion - 22.9.2018 - 5*)
Co je unikátní, co mnoho příběhů nemá - originální myšlenka, to zaprvé. Ale zadruhé - mnoho spisovatelů nám představí pár charakterů a my... se o ně nezajímáme. Sanderson nám představí jeden charakter a jeho halucinace a tadadadam - máme postavy, pro které bychom skočili do ohně. Toto je jednoduše Talent.
“My name is Stephen Leeds, and I am perfectly sane. My hallucinations, however, are all quite mad.”
(Legion: Skin Deep - 22.9.2018 - 4,5*)
Způsob, kterým Sanderson dokáže vyeskalovat atmosféru, jak dokáže vybičovat napětí, které tak pečlivě a dokonale vykresluje... smekám.
Všechny ty detaily ohledně charakterů, autor si s nimi hrál do neuvěřitelné míry. Nope, ne hrál, on je pečlivě stavěl. Krůček po krůčku nám představuje osobnosti s jejich tisíci drobnými zvyky a zvláštnůstkami. Až vykreslil obrázek, který se stal neuvěřitelně živým. A dokonale tak příběh prodal.
“Your hallucination...”
“Yes?”
“Your hallucination has hallucinations.”
“Yes.”
(Lies of the Beholder - 23.9.2018 - 5*)
Obrázky na začátku kapitol?
brilantní
Navodily polovinu atmosféry samy o sobě.
A konec? @.@
Bloody hell...
Autorovy další knížky
| 2012 |  Cesta králů |
| 2008 | Finální říše |
| 2019 | Meč Přísahy |
| 2006 | Elantris |
| 2010 | Vyjednavač |
Druhá kniha od tohoto autora a jsem zklamaná. Bohužel nedočteno (137. strana), tak nechci hodnotit hvězdami.
První povídka mě bavila. Velmi originální nápad, byla jsem zvědavá, jak se bude příběh dále rozvíjet a celkově se mi líbil.
Při druhé povídce jsem se ale nachytala, jak mi mnohdy myšlenky utíkaly někam jinam a že tak spíš pokujuji po jiných knihách, co bych četla a zjistila jsem, že se vlastně nudím. Kdybych byla alespoň v polovině knihy, nejspíše bych se donutila ji dočíst, ale když mi zbývalo ještě nějakých 220 stran, rozhodla jsem se vyměnit ji.