Srdcem proti zdi
Mariana Zapata
Vanessa Mazur ví, že dělá správnou věc. Necítí se špatně proto, že dává výpověď. Svou pozici asistentky, hospodyně a podržtašky předního obránce národního fotbalového týmu vždycky považovala za dočasnou. Teď má svoje plány, a ty už nezahrnují praní extra velkých spodků. Když ji ale Aiden Graves nazývaný Hradba z Winnipegu osobně požádá, aby se vrátila, je v šoku. Dva roky si jí ani nevšiml. Co má teď odpovědět muži, který je zvyklý dostat všechno, co chce?... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2022 , Fragment (ČR)Originální název:
The Wall of Winnipeg and Me, 2016
více info...
Přidat komentář
Tomu říkám produktivní odpoledne. Jsem si sedla po práci do křesla se čtečkou, a vylezla z něj o 3 hodiny později - přečetla jsem 70 procent knihy a tím ji dočetla!
Tahle kniha mi přišla o chlup lepší, než Kulti, kterou jsem od autorky četla loni v létě v Bulharsku. Líbilo se mi, že tady není nijak kladen důraz na "sexuální napětí mezi postavami" atd, ale jejich vztah se opravdu vyvíjí od začátku. Sice to začíná něčím, co by asi nikdo nečekal, ale ...
V téhle knize mi sedly snad všechny postavy, i když popravdě - lehce skeptické jsem byla vůči Vanesse, hlavní hrdince. Trošku mi trvalo, než jsem si k ní našla cestu, ale bylo to fakt krátké čekání. Za to k Zacovi jsem našla sympatie prakticky okamžitě. U Aidena to bylo tak do poloviny knihy :D Ale tak je to bručoun, u těch to vždycky trvá déle!
Tohle mě fakt bavilo! A to jsem se bála, že mi autorčiny knihy spíš nesednou, po tom co jsem viděla recenze, že v jejích knihách jde spíš o toxické vztahy atd. Ale musím říct, že po dvou knihách zjišťuju, že mě její tvorba fakt baví :)
Už teď přemýšlím, do jaké její knihy se pustím - nějaké tipy? :)
Moc pěkný příběh o uzavřeném sportovci a osudem zkoušené Vanesse. Hezké, jak si k sobě postupně nacházeli cestu. Kniha se mi líbila asi více než kniha Kulti, ale četla se mi hrozně pomalu, jak Vanessa pořád popisovala svoje pocity.
Tak tohle byla bomba. Fakt mě nenapadají slova, kterými bych mohla dostatečně vyjádřit dokonalost tohohle příběhu.
Jejich vztah se vyvíjel pomalu, přesně jak je to pro autorku typické. Prakticky z cizinců se z nich stali něco jako přátelé, kteří se o sobě každým dnem dozvídají nové věci. Navíc když někdo vypadá jako Aiden, naprosto úchvatný, tmavovlasý, vysvalovaný a zachmuřelý fotbalista, jak by se do něj někdo mohl nezamilovat?
Další z velmi podobných knih Mariany Zapaty (bručounský, velký, bohatý a nádherný sportovec/umělec a velmi inciativní, nevzdávající se, urputná dívka s hispánskými kořeny a obrovskou rodinou) a opět je to příjemná odpočinková četba. Avšak...ze všech knih, co jsem od Mariany četla, mi přijde nejslabší. Rozhodně je nejdelší s nejpomalejší romantikou (a nejotravnějším hrdinou) a tím pádem je i "nejrozvleklejší". Ve spoustě pasaží je to extrémně přitažené za vlasy a konec je OPĚT strašně zrychlený (na to jsem si už ale tak nějak zvykla, ale stejně mě to mrzí, protože ož od začátku nás teasuje na relativně velké "drama", které tam ale v konečném důsledku vůbec není - respektive je, ale je seškrtnuto na jednu větu, v úplném závěru).
Co ale musím ocenit je, že žádná z knih nemá v poslední třetině to velmi trapné laciné (pro romantické a erotické knihy typické) drama typu: "ty jsi mi lhal?!", "jak dlouho to víš?!" ale všechno velmi přijemně plyne, no a pak to v nejlepším prostě skončí.
Ano, kniha zahřeje na srdíčku. Ano, kniha je roztomilá a čte se dobře. Ale ne, na knihu si za měsíc už ani nevzpomenu.
Rozhodně nejsem cílová skupina, ale kamarádka prostě půjčila, že si to musím přečíst a vlastně jo, proč ne. Líbila se mi naprosto neskutečná energie mezi hlavními hrdiny, závěrečná erotická scéna byla na mě trochu mimo, ale taková autorka prostě je, a tak to tak beru. Milá romantika ve sportovním prostředí.
Potřebovala jsem oddechovou knížku, kdy tato autorka u mě již dvakrát tento požadavek splnila. A ani v tomto případě to nebylo jinak. Aiden a Vanessa, příběh ze sportovního prostředí, kdy se pomalu vyvíjí jejich vztah a nechybí smutná minulost ani vtipné momenty.
Tahle kniha okamžitě obsadila příčku nejlepší knihy od autorky! Zapata to fakt umí. Neskutečně pomalá romantika, kde se sice nic neděje, ale zároveň se toho děje strašně moc. Ty postavy a to zamilování obecně na mě působí mnohem reálněji, než jak je tomu u jiných knížek a sledovat, jak se do sebe zamilovala Vanessa s Aidenem bylo prostě skvělé. U knížky jsem se ani chvilku nenudila a mohu ji s klidným srdcem doporučit všem nadšencům romantiky :)
Nemůžu říct, že to bylo vyloženě špatné, ale celé mi to přišlo takové málo uvěřitelné a hodně pasáží nudných.. kniha byla příliš rozvelklá a klidně by si vystačila s 300 stránkami..
To byl nádherný víkend ve společnosti Aidena a Vanessy, a najednou jsem na poslední stránce a co dál, no určitě se pustím do dalších knížek od autorky, protože tohle bylo boží čtení, sice mě Aiden občas štval, ale energie Van vše vynahradila
Skvělý příběh, čtivě napsáno. Určitě zkusím další tituly od autorky, protože toto se opravdu povedlo. Rozhodně doporučuji!
Vanessa pracuje už nějakou dobu pro Aidena, něco jako chodícího boha mezi hráči amerického fotbalu, dělá mu hospodyni a celkově podržtašku což ji už nebaví a proto chce dát výpověď. To se jí bohužel tak úplně nepodaří, protože Aidenovi končí jako kanaďanovi zelená karta a tak s Van uzavře výměnný obchod. Vezmou se, za pět let se rozejdou a on ji na oplátku finančně zabezpečí. Splatí její ne zrovna nízkou studentskou půjčku a koupí jí dům.
Naštěstí by to nebyla "zapaťárna", kdyby se mezi hlavní dvojicí po kousíčkách nezačal vyvíjet vztah. Ať už v momentech kdy se s nimi zasekne výtah a Van má nejpohodlnější posezení na Aidenovi nebo když se Vanessa naprosto kouzelně bojí tmy tak moc, až skončí Aidenovi v posteli ..jo, přesně tak.
Nebojte, konec je jako vždy děsně dojemný.
"Každý vztah může skončit jen jednou ze dvou věcí: rozchodem nebo svatbou. A já nerad mrhám časem."
Ze všech knich od autorky tato je nejlepší i když je zase dlouha tak je 100%nej DOPORUČUJI
Srdcem proti zdi byla poslední knihou Mariany Zapaty, kterou jsem ještě neměla přečtenou.
Nyní po přečtení musím říct, že u mě stále vede aktuální novinka Drahý Aarone (ano, jdu proti proudu). Srdcem proti zdi ale taky nebylo špatné! Dějově mi to připomíná jeden nejmenovaný film na Netflixu (kdyby to řekla, tak bych dost spoilerovala), k mému překvapení jsem neodhadla tu hlavní zápletku na začátku a ano, postavy i chemie mezi nimi mě bavila. Jasně, četla jsem i lepší romantiky, ale jako čtivá oddechovka to bylo moc fajn, za mě ale tým Aaron!
Podľa mňa náramne podarená kniha. Síce prvých 20-50 strán ma vôbec nenadchlo kvôli tomu ako malo Aiden rozprával a drzo sa spraval, ale potom som nemohla prestať čítať. Dej sa vyvíjal postupne ale podľa mňa vo veľmi dobrom a zdravom tempe a mali sme možnosť vidieť ako sa z Vanessy a Aidena najskôr stáli priatelia než sa dali dokopy. Trocha mi chýbal dej z Aidenovej strany (v poslednej dobe čítam veľa kníh kde sa rozprávač strieda, čo mi osobne vyhovuje viac) ale Van som mala od prvej kapitoly tak rada, že mi to jednoznačne vynahradila. Bola by som rada keby kniha ukázala aj viac z času keď sa dali dokopy ale aj tak to bola taka dobrá kniha ze musim dať 5/5. Vrelo odporúčam :)
Autorka umí dobře psát a i když je tento příběh trochu víc rozvláčný, je to prima oddechovka.
"Stejně jako sport, stejně jako umění, jako cokoli po čem kdokoli na světě toužil, byla láska sen.
A jako s každým snem jste nikdy neměli jistotu. Museli jste jí něco obětovat. Nerozvíjela se sama od sebe. K tomu, aby vykvetla a přežila, potřebovala, aby o ni někdo pečoval. "
Na knihu jsem narazila v knihovně a došlo mi, že na mě tady pořád vyskakovala a má docela vysoké hodnocení. Jako první mě zaujala tloušťka, protože tolik stran bych u podobné literatury nečekala. No, nemůžu říct, že by to bylo nějaké veliké plus. Děj se totiž docela táhne a kdyby ubylo 200 stran, tak to knize spíš jen prospěje. Ale v komentářích jsem si i u jiných knih autorky všimla, že je u ní nejspíš běžné, že se 400 stran nic neděje a posledních pár stran je neuvěřitelně rychlé vyústění vztahu, který do té doby ale takřka neexistoval. Což není nic pro mě a taky nezní reálně.
Co se týká ústřední dvojice, tak mi nejdřív Vanessa byla docela sympatická, i když mi ze začátku přišel styl psaní spíš pubertální a její myšlení místy zrovna tak.
Za to Aiden mi přišel, s prominutím, jako úplný kretén. Být samotář a být nevychovaný ignorant jsou dvě rozdílné věci. A Aiden byl to druhé. Když po nějakých sto stranách začal mluvit i v delších větách, tak jsem jen přemýšlela, zda nemá nějakou diagnózu, protože i někteří autisti mají lepší komunikační schopnosti než on. Fotbalisti jsou ve státech docela veliké hvězdy, neumím si moc představit, že někdo s jeho popularitou sotva promluví a když už, tak působí jako někdo, kdo potkal jinou lidskou bytost poprvé včera. Vše je mu jedno, holky ho nezajímají, koníčky ani kamarády nemá, neprojevuje žádné emoce. Takový robot pomalu a to mi nepřišlo moc uvěřitelné.
S tou žádostí u mě přišlo veliké zklamání. Četla jsem totiž jen zdejší anotaci, kde o tom není ani slovo. Jinak bych si možná knihu vůbec nepůjčila, protože tyhle náměty jsou všechny na jedno brdo. Hned jsem tušila, jakým směrem se to bude ubírat a nespletla jsem se. Četlo se mi to sice docela dobře, ale pořád to bylo zdlouhavé a autorka se místy dost opakovala.
Opravdu není potřeba neustále zmiňovat, jak je Aiden obří hora svalů. Myslím, že už tak po pátém popisku to došlo i nejhloupějšímu čtenáři. To jak Vanessa neustále v duchu počítala mi taky dost lezlo na nervy, protože minimálně v začátku to bylo v každé kapitole několikrát. A navíc mi přišlo, že postupně přichází Van o body IQ raketovým tempem a Aidenovi jsem jeho chování vůbec nevěřila. Štvalo mě i její neustálé pubertální juchání nad každým jeho pohledem a objetím. Taky mě zarazily některé logické díry (stejně jako Barbaru182 mě hned napadlo, kdo kolem něj skákal celou tu dobu, kdy byla Van pryč).
Příběh mi zkrátka tolik nesedl, kvůli chování hlavních postav. Aiden mi byl nesympatický po celou knihu. Jako odpočinková literatura by to ušlo, být to kratší, ale žádný zázrak v tom nevidím a autorku nepovažuju za nějakou umělkyni, jak ji tu někteří vychvalují. Zvládá čtivý styl, ale tohle je jinak dost průměrné čtení a v tom žánru to není vůbec nic originálního.
Musím přiznat, že S láskou Lukov se mi líbila víc, přišla mi tam i propracovanější zápletka, tady hodně skřípe logika (jakože kdo teda dělal všechnu tu práci za Vanessu, když už nebyla asistentka a nikoho nového nenajali - to se najednou všechny domácí práce dělaly samy?) a měla jsem trochu problém i pochopit hlavní hrdinku a její pohnutky, ale jinak to byla hrozně příjemná oddychovka, u které jsem se i několikrát nahlas uchechtla, byť se teda hlavní hrdina občas choval jako solidní asociál (fakt jsem si říkala, jestli nemá nějakou poruchu :-) a autorka to tam nikde moc nevysvětlila nebo nezdůvodnila, což mi přišlo škoda. Rozhodně mi to ale nezabrání přečíst si i další knihy Mariany Zapaty :-)
Překvapilo mě, že mi vlastně vůbec nevadilo minimum erotiky. Naopak jsem velmi ocenila jejich cestu. Aiden je miláček i když trochu nepřístupný a Vanessa mě jako jedna z mála knižních hrdinek neštve. Za mě super.
Kniha se mi moc líbila, jen mě trošku mrzí, že jsme nedostali možnost víc vidět vztah Aidena a Vanessy, když už se konečně dali dohromady. Epilog je sice fajn, ale pár stránek na víc by potěšilo.
Autorovy další knížky
2019 | Kulti |
2021 | S láskou, Lukov |
2020 | Rytmus, já & Malychin |
2022 | Srdcem proti zdi |
2023 | Drahý Aarone |
Moc pěkná kniha, ano je docela zdlouhavá, ale mi to vůbec nevadilo a vnitřní monology Vannesy mě neobtěžovaly. Je fajn, jak se člověk postupně seznamuje s postavami a prožívá to, jak si k sobě nacházejí cestu. Celá kniha je spíše o vznikajícím přátelství a lásce, než o vášni. Zápletka tam sice není skoro žádná, ale v kontrastu s těžkým dospíváním postav mi to vůbec nevadilo a přála jsem jim štastný happyend.