Srdcem proti zdi
Mariana Zapata
Vanessa Mazur ví, že dělá správnou věc. Necítí se špatně proto, že dává výpověď. Svou pozici asistentky, hospodyně a podržtašky předního obránce národního fotbalového týmu vždycky považovala za dočasnou. Teď má svoje plány, a ty už nezahrnují praní extra velkých spodků. Když ji ale Aiden Graves nazývaný Hradba z Winnipegu osobně požádá, aby se vrátila, je v šoku. Dva roky si jí ani nevšiml. Co má teď odpovědět muži, který je zvyklý dostat všechno, co chce?... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2022 , Fragment (ČR)Originální název:
The Wall of Winnipeg and Me, 2016
více info...
Přidat komentář
Tak tahle kniha mi sedla z těch Marianinych snad nejvíc. Má to zase asi tisíc stran (vím, jen necelých 500) ale Vanessa mi nelezla na nervy (narozdíl od krasobruslařky z Lukova). Klidně by se to mohlo trochu proškrtat. Oceňuji, že se snaží opravdu držet charaktery a hlavní hrdinky a hrdinové jejich knih mají propracovanou minulost, která je ovlivňuje. Aiden mi byl sympatický svou strohostí a bručounstvím. Zase mi v závěru chybělo nějaký pohled z jeho strany - třeba miloval jsem tě už když jsi pro mě pracovala, nebo až když jsi odešla, tak mi došlo jak tě potřebuji.
Ani nevím jak to vlastně zhodnotit, ze začátku celkem ok i vtipné, ale ani ne v polovině knihy mi vážně lezlo na nervy několikrát za kapitolu číst označení "Hradba z Winnipegu"
jako ok, už na začátku jsem pochopila, že to má být chlap jak hora, ale...čeho je moc toho je příliš. A ten konec? Heh...ani jednomu z hlavních postav jsem jejich zamilovanost nijak zvlášť nevěřila, takže ani samotné vyznání ani to co následovalo pak. Milostná scéna mi přišla psaná s úplně jiným stylem, než celá kniha...obecně za mě celkem zklamání.
Ach ano, chápu, že je to slow burn romance, ale proč kniha končí tím, že se konečně dají dohromady, uběhnou dvě stránky a střih - epilog? Takovou dobu na to člověk čeká. Dále mi upřímně chybí střídání vyprávění obou hrdinů, to bych vážně ocenila. A ano, Mariana Zapata se ve svých knihách ráda opakuje a je to obtěžující. V této knize to bylo například neustále popisování postavy hlavního hrdiny a otřásání schodů. Uf. To už mě vážně nebavilo. No. Ale. Stejně dávám plný počet, protože to prostě autorka umí, neee, že nee.
Kdybych nečetla od autorky jiné knihy, jsem si jistá, že tato by byla moje první a také poslední. U knihy jsem se nudila, dělala jsem si časté přestávky a tak často jsem převracela oči, že doufám, že nebudu mít tik. Vanessa se rozhodne na svých 26 let nechovala, tipovala bych jí náct a Aiden, prostě neuvěřitelná postava. Chlap, který dře do úmoru, dobře, ale nevšímá si holek a dobrovolně s nimi nic nemá?? Který chlap tohle dělá, když se mu prakticky nabízí? Proč si až na konci vyznali city, a celá kniha se tak táhla? A z jakého důvodu autorka jeho dokonalou postavu opěvovala na každé stránce, to také nepochopím...
Za mě byla kniha, ale opravdu zbytečně dlouhá. Vanessa mi byla v celku sympatická, ale to se nedá říct o Aidonovi, který mi absolutně nepřirostl k srdíčku. U knihy jsem se nudila celou tu dobu a doufala jsem,že to trápení budu mít brzy za sebou. Naivně jsem pořád doufala, že se ten děj konečně rozjede a bude se tam něco dít, ale bohužel ne. Konec byl extrémně a zbytečně najednou uspěchaný, kde si vyznají lásku na jedné stránce a konec ? To bylo vážně vše ? Od autorky jsem nic dalšího nečetla. Styl jejího psaní mi nevadí, ale chce to něco co vás do děje vtáhne a co vás bude nutit dál číst a to jsem tady bohužel nedostala. O dalších knihách asi neuvažuji.
Knížka byla čtivá, i když od autorky se mi asi více líbily knihy Kulti a S láskou, Lukov. Mrzel mě jen ten uspěchaný konec, kdy si hrdinové řeknou, že se mají rádi, asi tak na jedné stránce.
Za mě byla kniha zbytečně dlouhá. Bavila mě ze začátku, ale postupně se stávala nudnější. Knížka je pro mladší čtenářky.
Tak tohle byla paráda! Upřímně se mi doma válela několik měsíců a já se do ní pustila proto, že jsem po takové době, kdy jsem četla jenom krimi, horory a detektivky chtěla romantiku. A první, co mě napadlo, když jsem se začetla bylo... "Já jsem taková kráva!" Jsem naštvaná sama na sebe, že jsem tak skvělou knihu takovou dobu odkládala. Ale na druhou stranu... Mohla tam ležet déle.
Dost mě překvapila tloušťka knihy... netušila jsem, jestli se mi příběh bude líbit, takže jsem si říkala, že to asi budu číst věčnost, ale nakonec jsem si pomyslela "Sakra, škoda že není kniha delší." V knize sice nebyl nějaký extra zvrat, ale myslím, že příběhu to absolutně vůbec neublížilo. V příběhu byla důvěra, ztráta, uvědomění, co je opravdu důležité, že musíte dělat, co milujete. Že nezáleží na tom, co si o vás ostatní myslí. Že něco nádherného může přijít v okamžiku, kdy to absolutně nečekáte a že láska může přijít odkudkoliv. Taky překvapení, láska, pravé přátelství, taky jsem se u knihy neskutečně zasmála. Rozhodně v knize nejde jen o sex. Což se mi líbilo, ale taky jsem si potom už říkala "Sakra, už na to konečně skočte, už si přiznejte, co k sobě cítíte!"
Hlavní hrdinové... to byl gól! Na jednu stranu tak rozdílní, ale na druhou stranu tak stejní. Ta chemie mezi nimi a jiskření bylo očividné, i když si t ani jeden nechtěl připustit. Líbilo se mi sbližování hlavních hrdinů. Nejdřív se nemůžou vystát, ale pak spolu začnou vycházet, svěřují se, pomáhají si. Pomalu se dozvíme příběhy a bolesti obou hlavních hrdinů, proč je každý z nich takový, jaký je. Příběh nám říká, že nikdy nevíte, co v sobě ten daný člověk nese, co si prožil. Může být mrzutý, drsný, otravný, odměřený, namyšlený, skoro nemluvící sportovec, ale uvnitř má svoje rány, se kterými se snaží smířit a má svoje obavy. Je možná pravda, že až moc často se v knize zmiňovalo, jaké má hlavní hrdina tělo, jaký má zadek, břišáky, ale já se nad tím vždycky jen usmála.
Hodně jsem se musela nutit, abych to vůbec dočetla. A to jsem se po přečtení komentářů na knížku těšila. Zbytečně zdlouhavý, pořád dokola popisování dokonalé postavy hlavního hrdiny a příběh celkem o ničem. Kdyby knížka byla o polovinu tenší, nic by se nestalo.
Srdcem proti zdi je jedním slovem SKVĚLÁ! Rozhodně se vyrovná i mému milovanému Kultimu.
Vanessa mi byla ihned sympatická - usměvavá, vřelá a dobrá kamarádka. Líbilo se mi, že si šla za svým a nenechala si nic líbit, ale nikdy nikomu neodmítla pomoc.
Naproti tomu Aiden byl takový mlčící a mručící medvídek, který ale vždy když bylo potřeba věděl, co přesně říct. I přestože jsou oba dva velmi rozdílní, mají toho hodně společného a hlavně se skvěle doplňují.
Romantická linka byla pomalá a já se těšila na každou interakci mezi Van a Aidenem.
Příběh měl pomalejší rozjezd, chvilku trvalo než se to rozjelo, ale zase byl čas pořádně se seznámit i s ostatními postavami, které v příběhu mají svou úlohu a vůbec by mi nevadilo se o nich dozvědět víc, hlavně o Zachovi. Trochu mi chybí mužský pohled na příběh, hlavně ze začátku, kdy Aiden řekl jedno slovo na deseti stránkách.
Kniha mi nešla vůbec odložit a po přečtení bych si ji klidně hned přečetla znovu..., ale nejsem blázen...jen jsem teda stihla rereading ostatních knih od Zapaty.
Instagram - Nikmakbooks
Knížka se mi líbila. Jak už je u Zapaty zvykem, jedná se o velmi pomalou romantiku, která místy působí až zdlouhavě. Na rozvoj vztahu Aidena a Vanessy si počkáme, ale stojí za to si počkat. Společně mají skvělou chemii a moc mě bavily.
Knížka je vtipná, u mnoha pasáží jsem se skvěle pobavila. Ač je knížka výborná S láskou Lukov rozhodně nepřekonala.
Kniha byla skvělá, celý příběh se mi moc líbil. Chtěla jsem chvíli dát 4* , protoze mi kolikrát přišlo že je to zdlouhavé, ale konec to dost napravil. Takže všem doporučuji! :-) je to skvělé.
Taka typicka Zapata. Niekde klise, niekde menej, postavy sympaticke, zapletku som uz niekde citala a za ten svet si nemozem spomenut, kde. U mna od tejto autorky jednoznacne vedie S laskou Lukov.
(SPOILER)
Další fajn kniha od této autorky. Ačkoliv titul Kulti byl podle mě rozhodně lepší, příběh Vanessy a Aidena byl také dost povedený. Pravda, našla jsem i pár nedostatků, přesto je to dílo, které si své čtenáře určitě najde a dokáže získat.
Vanessa má na můj vkus až příliš dobráckou povahu. Díky jejímu laskavému srdci se Aidenovy podaří ji přesvědčit, aby přistoupila na jeho návrh a vrátila se k němu, tentokrát jako jeho snoubenka a později se stane jeho manželkou, aby tak Aidenovy pomohla získat zelenou kartu k pobytu v USA. Později se však ukáže, že to z Aidenovy strany byla pouhá záminka, jak Vanessu získat zpět. Aiden má totiž dost zvláštní povahu, nejen, že je nemluvný a nepřístupný, dokáže být i vyloženě protivný. Tím od sebe Vanessu také napoprvé odehnal. Ale nakonec si mé sympatie dokázal získat.
Příběh je typickou americkou romancí, ale myslím si, že by se dal zpracovat i lépe.
Typicky americká love story. Mě osobně zaujal spíš začátek knihy. Jakmile mi došlo, že je jasné,jak příběh skončí, jsem jen doufala,že se pletu. Nepletla.
Nic pro mě, dalo se to zkrátit na polovinu.
Kniha spíše pro náctileté a pro ty,kteří milují americké romantické filmy.
Zbožňuji Marian Zapatu a na tuto knihu jsem se těšila ještě před vydáním. Chtěla jsem si ji přečíst hned, jak jsem si ji koupila, ale neměla jsem na to čas. A teď, konečně jsem ji přečetla! Zapata opět nezklamala. Dostala jsem přesně co jsem chtěla. Hlavní hrdinové byli opět úžasní. Každý měl svůj život, ale stejně našli společnou cestu a lásku. Prostě úžasné jako vždy.
Skvělý příběh, jak jinak. Sice není úplně můj nejoblíbenější, tuhle čest má stále Kulti, ale byl opravdu super! Skvělé postavy, skvělý příběh a hlavně skvělé prostředí.
Štítky knihy
Kanada romance americký fotbal rande s celebritou předstíraný vztah
Autorovy další knížky
2019 | Kulti |
2021 | S láskou, Lukov |
2020 | Rytmus, já & Malychin |
2022 | Srdcem proti zdi |
2023 | Drahý Aarone |
Paráda,ale tedy na to jak je kniha tlustá jim teda pěkné dlouho trvalo něco rozjet.Trošku mi tam chybí víc intimča,a občas jsou pasáže,které se zbytečně dlouze táhnou.Jinak je to hezké čtení..