Strašidla
Chuck Palahniuk
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/238499/bmid_strasidla-jlI-238499.jpg
4
472
472
Svatý Nestřeva, Miss Amerika, Kníže Vandalů, Dohazovač, Chybějící článek, Hajzldáma, agent Donáška, Matka příroda... Pitomá jména pro skutečné lidi. Každý z nich našel stejný inzerát. Dům spisovatelů. Spisovatelská kolonie. Kde by mohli v klidu psát. Napsat svá mistrovská díla. Měl to být jenom dům spisovatelů, dokud nebylo pozdě... Ve zchátralém bývalém divadle kdesi na okraji města je namísto tvůrčího zápalu čeká boj o přežití. Třiadvacet zajatců musí najít nejen cestu z tvůrčí krize, ale především způsob jak přežít. A nekonečné čekání na záchranu si krátí vyprávěním příběhů. Hned první z nich, svatý Nestřeva, připomene makabrózní deviace z Programu pro přeživší: přišel o své tlusté střevo při podivné sexuální praktice, při níž využíval odsávací ventil v zahradním bazénu. Další postava jako by vypadla ze stránek Ukolébavky: Matka příroda líčí, jak zabít lidi pomocí masáže nohou. V povídce Mezi lůzou vypráví Hajzldáma o multimilionářích, kteří si hrají na lidi bez domova; žijí na ulici a užívají si tolik ceněné anonymity. Jednotlivá vyprávění se střídají v rychlém tempu a přerušují je jen intermezza, v nichž se dovídáme o dění v divadle. Palahniukův román (z) povídek odkazuje na Chaucerovy Canterburské povídky a kritika se shoduje v tom, že jde o autorovo nejlepší dílo od legendárního Klubu rváčů.... celý text
Přidat komentář
Povídka Střeva zapúsobila s úderností a intenzitou výstřelu uprostřed ztichlého tunelu, ostatní povídky byli jako tu lepší a tu horší ozvěna a ústřední dějová linka jen nepříjemným hvízdáním v uších.
Opravdu pozoruhodná kniha, i když asi ne pro každého. Kam na ty nápady autor chodí? Dopis vraha výrobcům nožů geniální.
Nejsilnější dílo Palahniuka, které se mi doposud dostalo do rukou. Našlapané od začátku do konce, plné zvrácených postav i šokujících zvratů děje. Četla jsem cca před 2 lety - i když si nevzpomenu na to, jak dílo končilo, zcela jistě jsem schopna popsat každou z postav - Svatý nestřeva, Dohazovač, Matka příroda... Velmi mě zaujala i pravidelná forma psaní.
Jedna z Chuckových slabších, alespoň pro mě. Hodně zajímavých míst, ale celek působil zdlouhavě a roztahaně. Chtělo to víc škrtat, aby se zdůraznila expresivita a čtenář nepadnul únavou. Z dosud přečtených (Klub rváčů, Deník, Neviditelné nestvůry) opravdu nejrozpačitější dojmy. Některé povídky včleněné do struktury skvostné, jiné nic moc.
Je to celé zvláštne, zamýšlali ste sa niekedy nad tým čím si Chuck vydobil miesto medzi top spisovateľmi sveta ??? Ponúka len to najhoršie z ľudskej prirodzenosti, ponúka hnus, strach, bolesť, neistotu ... smrť. Ponúka príbeh (príbehy), ktorý sa snaží vybudovať román. Úprimne čakal som niečo tajomné možno s duchmi nejaká ta mystika atď. Až neskoršie ma to napadlo, čo by si vlastne tento spisovateľ počal s týmito nadprirodzenými bubákmi ??? Odpoveď znie NIČ. On ich nepotrebuje. Palahniuk totiž pochopil, že tie najodpornejšie, najnevyspitateľnejšie a najhoršie nočné mory aké si vieme predstaviť ponúka človek, on sám je týmito strašidlami . Pochopil, že ak chceme nájsť hnus, strach, bolesť, nestotu či smrť nemusíme kriesiť tisíročia staré príšery či vyvolávať z hrobov našich mŕtvych predkov. Stačí len jediné nazrieť do vnútra svojej duše a nebáť sa pozerať, nazrieť do nej v ten pravý okamih. Strašidlá sa totiž už dávno neskrývajú v temnote ulíc, parkov alebo starých domov. Nájdeme ich v temnote mysle a duše, keď v sebe nájdeme dosť odvahy prezrieť si ich.
´´Čo ak Boh nie je dobrý, láskavý a milujúci ? Čo ak človeka nestvoril na svoj obraz, preto aby konal dobro ? Čo ak je to najhoršie na ľudstve, to na čo sme boli predurčení ... čo ak je to všetko tak, ako to malo byť ?´´
Jde o to, že všichni máme rádi tajemství. Jakmile by někdo na začátku řekl, že všichni návštěvníci Spisovatelského domu jsou zbabělci a to dokonce takoví, že se už nebojí/neštítí ničeho, přestalo by nás to bavit, žeano. I když jsme všichni moc dobře věděli, že to k tomu směřuje. Zoufalí lidé dělají zoufalé činy. Tak tomu je od nepaměti. Vražda? Maličkost. Sebezohavení? Ale, buďte přeci vynalézavější. Konzumace člověka, který ještě žije? No, konečně se někam dostáváme.
Budete je milovat i nenávidět. Budete s nimi sympatizovat a rozhodně je budete proklínat. Každý z nich má svůj vlastní pohled na to, co se mu přihodilo. Každý byl v právu. Tak to aspoň říkal pan Whittier.
Tak nezapomeňte. Za tři měsíce vás nikdo nezachrání. Ani nebudete slavní, vy malí šašci. Ale užijte si to tam. A pozor na ponorkovou nemoc.
Chuck Palahniuk se pro mě stává jedním z čelních autorů. Syrovost, s jakou vykreslil všechny stránky lidského charakteru mě nenechává na pochybách, že se jedná o génia. Nemluvě o lehkosti, se kterou čtenáři vnutí velmi znepokojivé myšlenky... S každým dalším přečtením jistě odhalím některé další temné kouty lidské duše.
Po větším vstřebání jsem prostě nucena komentář změnit.
Ta kniha je časem ještě geniálnější, než bezprostředně po přečtení. Vážně by mě zajímalo, kde Palahniuk bere inspiraci pro svoje šílený "hrdiny" a jejich kolikrát ještě šílenější příběhy. A ač nejsem fanda zvráceností v knihách či filmech, tak jsem se u Strašidel neuvěřitelně bavila.
Šokující. Výborné. Není co dodat. Pokud máte odvahu a nemáte předsudky vzhůru do toho!!
Encyklopedie hnusu a všeho, co si jen dovedete představit, od A do Z. Pompézní přehlídka hoven, sraček, vnitřností, minimálně dvacet úchylností na metr čtvereční papíru. Typický, krystalicky čistý, na dřeň jdoucí Palahniuk, s ukousnutými penisy a prožranými končetinami. Občas promícháno nějakým tím šálkem pofidérní poezie. Ten chlap je jako červ; dostane se vám do zadku a začne vás zevnitř rozežírat, zakousne se vám do jater a vysaje z nich šťávičku, zauzlí vám střeva a nakonec se všemu cynicky vysměje, protože stejně o nic nejde. Na konci umřeme všichni a pak se třeba dostaneme do té nové, lepší, vyspělejší a správnější reality, jak naznačuje v poslední povídce. Není to závratně dokonalé, četl jsem už lepší Palahniuky, jo, je to pořádně hnusné a nechutné, ale copak to jde nečíst?!
(11. května 2012 - 30. května 2012)
Naprostej humáč plnej naprostý humáče. Znechuťte si stránky plné vycuclých střev a pojídání lidských zadků. Prostě mistr Palahniuk.
Tohle je prostě zasranej hnus! Vítejte v Domě spisovatelů, kde se seznámíte s těmi nejdivnějšími lidmi, kteří Vám vrazí své příběhy. Nikoho nezajímá, že se vám pomyšlení na servané nehty, vcucnuté střeva, ufiknuté penisy a snězené zadky dělá nevolno, zde si prostě musíte sednout a číst. Zda se vám dělalo zle u 120 dnů sodomy či Amerického psycha, tak zde naleznete dvakrát větší nával všech nechutností, úchylností a odporností. Strašidla vás budou deprimovat, strašidla vás nenechají spát, strašidla vás zničí. Kniha naplněna tou nejhorší depresí, která sahá až do úplného dna lidské bestiálnosti. Jak povídky ubíhají, poznáváte u hlavních hrdinů ty nejhorší myšlenky, které si schovávali přímo pro vás, užijte si svatého Nestřevu, Matku Přírodu, Negativní náčelnici, Šéfkuchaře vraha a zbytek bezmocných spisovatelů. Užijte si Strašidla ! Možná, že vrcholné dílo mistra Palahniuka.
„Prosím, někomu to povězte. Vytvořte skutečný mír na zemi. Nechť jsou z nás všech… Strašidla.“
Bavila mě povídka o svatém Nestřevovi, sedat na špunt u bazénu se nemá x). Spojující linka o spisovatelích v domě mě moc nevzala...
Moje první kniha od Palahniuka mě zanechala na vážkách. Ano, je to deprimující, ano, je to místy děsivé, ale je to především hnusné.Jenže tak zvláštně hnusné, popisuje věci, které k lidskému životu patří-umírání, smrt, rozklad... Ale přes doslov pana Podaného mě nikdo nepřesvědčí, že pan Chuck Palahniuk má rád lidí. Podle mého názoru je nesnáší a pozoruje je pod drobnohledem stejně, jako člověk pozoruje nějakého hnusného, ale veskrze zajímavého brouka.
Tentokrát mě Palahniuk nepřesvědčil, i přesto, že je to velmi obratně sepsáno. Že by únava z Palahniuka?
Nejprve jsem se nemohla začíst, poté jsem se nemohla odtrhnout. V půlce jsem přemýšlela, proč zrovna já čtu věc, ve které je tolik sexu a násilí... A pak jsem na to přišla - naprosto strhující a geniální způsob, jakým je to napsané. Jednou bych chtěla umět vytvářet postavy, které nejsou prvoplánové a černobílé tak, jako Palahniuk. Jen škoda cca tří slabších povídek.
Srašidla vás vyděsí. Strašidla vás znechutí. Strašidla vám ukážou co to je dneska bejt člověk. Palahniuk se do toho opět vrhá po hlavě a kladivem..nejspíš po vaší hlavě. Povídka za povídkou které spojují jeden obrovský příběhový celek. Tahle kniha vás do sebe vtáhne a někdy se přistihnete jak si dáváte prsty před oči,ale mezírkou čtete dál.
Vzhledem k tomu, že jsem četla všechny knihy Palahniuka, které tu byly vydány, těšila jsem se i na jeho nejnovější knihu s obrovským očekáváním. Povídky jsou veskrze syrové, pro někoho možná šokující, znervózňující, možná i přehnané. Pro mě je to zkrátka jako vždycky. Kniha, která mě úplně vtáhne do děje a nemám klid, dokud ji nedočtu. Mohu tohoto autora jedině doporučit, obzvláště těm, kterým se líbil film Klub rváčů (Brad Pitt, Edward Norton, Helena Bonham Carter).
Autorovy další knížky
| 2005 |  Klub rváčů |
| 2009 |  Snuff |
| 2007 | Strašidla |
| 2010 | Neviditelné nestvůry |
| 2012 | Prokletí |
Nejlepší povídka? Střeva !! :D