Strážce nádrže
Zdeněk Svěrák
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/538115/bmid_strazce-nadrze-663c961ad9c07.jpg
4
427
427
Starý strážce vodní nádrže Jiří Smrček si dopisuje s generálním ředitelem povodí. Jsou to zprávy o stavu přehrady, ale také o stavu jeho duše. Nevadí, že ředitel ani na jeden z 23 dopisů neodpoví. Smrček, bývalý venkovský učitel, na sebe prozrazuje i věci, které každému nesvěříme. Je zjitřený úkolem, který ho zaskočil: má najít mezi spoluobčany obce Horní Znělá svého nástupce. Bude to plukovník Dekl, nebo někdo jiný? Je možné, aby to bylo veselé čtení? Zdeněk Svěrák se o to pokusil.... celý text
Humor Literatura česká
Vydáno:
2019
,
Supraphon (Editio Supraphon)
Interpreti: Zdeněk Svěrák
více info...
Přidat komentář
Příjemná čtenářská jednohubka od autora,který umí pohladit.Pobavila mně zmínka o Cimrmanech v Tanvaldu:"Dědkové jdou česat švestku a nesvedou to" :-).85%.
Je to milé, plné lidskosti, laskavé, úsměvné a oddechové čtení. Výborná práce s jazykem. Jednoduchý motiv o hledání. Hledání nástupce? Hledání smyslu života? Hledání způsobu života? Má to prvky sebeironie. Pointa je lehce hořká, ale zároveň optimistická.
Milý odpočinkový poslech na dva večery, příjemná změna po detektivkách a thrillerech. Pan Svěrák má v projevu určitou noblesu, z jeho úst i ,,sprosté slovo" vyzní roztomile. Je neuvěřitelně poutavým vypravěčem, umí slovy barvitě vykreslit třeba i tak nepříjemné vyšetření, jako je koloskopie, popsat sledování pornofilmu, a obsluhu ve venkovské hospodě ,,nahoře bez".
Formou dopisů na něž nikdo neodpovídá odvyprávěný jeden obyčejný lidský život, život bývalého učitele, dnes strážce vodní nádrže, osamělého starého pána......Rozhodně stojí za to se zastavit a přečíst nebo si poslechnout, zasmát se a na konci pustit slzu....
Jako když si obujete papuče a uvaříte čaj. Tak na mě působil Strážce nádrže. Ano, mezi typicky svěrákovskými vtípky (u popisu kolonoskopie: omluvte mě, že jsem se do tohoto problému tak hluboce ponořil) a krásnou poetikou zaznívá smutek a opuštěnost starého muže. Ale zároveň naděje a přesvědčení, že jaké si to uděláte, takové to máte. Může vám být 70, ale "duše kráva pořád odmítá stárnout". Moc hezké, 80stránková jednohubka na jeden až dva večery. A abych nezapomněla, moc krásné ilustrace.
Velmi milá, řekla bych až něžná kniha, literární zážitek, takové pohlazení po duši. Příjemné, klidné a přitom vtipné čtení.
Trochu jsem se obávala formy, jakou je kniha psána, a to jednostranná komunikace v dopisech. Ne vždy mi deníky a dopisy v knihách sedí. Nakonec jsem byla spokojena. Stejně jako v předchozích knihách autora. Jednoduché čtení. Bohatý jazyk. Krásná čeština (pan učitel prostě umí). Hra se slovy. Nostalgie. Laskavost. Humor. Stáří. Moudrost. Oddanost. A můj kraj. Líbil se mi popis pohnutých dějin českého národa, a to tak jednoduchou formou, že i děsivá politika vypadala obyčejně, jako popis všedního dne. Pan Spisovatel je skutečným Mistrem svého řemesla.
Přečteno za cca 3 hoďky...Krásné pohlazení po duši,nádherná čeština a vytříbený humor.
Kniha je psána zajímavým způsobem, a to korespondencí strážce nádrže generálnímu řediteli povodí.
Kniha zajímavá hned od počátku
Jednostranná korespondence se zdá, jako zvláštní způsob psaní knihy, takže jsem k ní přistupovala s lehkou nedůvěrou, ale říkala jsem si, že je to přece Svěrák.
Dopisy jsou vtipné, bohaté na vzpomínky a až absurdně upřímné, když vezmeme v potaz, že jsou adresovány nadřízenému. Nejvíc se mi líbily střípky ze školního prostředí, precizní výběrové řízení na nástupce a samozřejmě Mněňák.
I přesto ve mně po přečtení zůstal hořký pocit samoty stárnoucího člověka, který si uvědomuje, že přestává být pro okolí potřebný a snaží se to změnit.
Laskavý příběh psaný formou dopisu, které píše bývalý kantor, osamělý strážce nádrže Magda řediteli povodí. Opět bravurní pan Svěrák ostatně jako vždy, dojemné, vtipné, krásné pohlazení na duši doplněné kresbami Zdeňky Huškové jsem zhltla doslova za jeden večer. Asi to nebude kniha pro každého mě se, ale moc líbila.
Takzvaný laskavý humor je exkurze do myšlení z minulého nebo snad předminulého století. Moje žena špatně myla hrnky! Tak si je umej sám ty kašpare! Hrdina neumí zapnout ani automatickou pračku po přibližně třiceti letech singl života, stará se o něj sousedka. Musím to číst po kouscích, protože tahle exkurze do šovinismu je na mě moc. Ty vtipy o nejtenčí knize, tomu se vážně někdy někdo smál? Doufám, že svět už je jinde, protože já teda rozhodně.
Krásně lidská knížka pana Svěráka plná laskavého humoru. Moc jsem se bavila, místy smála i nahlas (přezdívka manželky Měňák). Už jen ten nápad jednostranné korespondence strážce nádrže s ředitelem povodí. I když to byla jen taková rychle přečtená jednohubka, určitě se k ní ještě vrátím, až budu potřebovat zlepšit náladu.
Strážce nádrže je poetický příběh s laskavým humorem, který rozhodně osloví i mladší generaci čtenářů. Autorův styl vyprávění je opravdu kouzelný a lehký.
Celá kniha působí jako takové milé pohlazení po duši, i když ne vždy jsou příhody v ní veselými.
Milá knížka, lehce čtivá a psána s vlídným svěrákovským humorem. Odložila jsem na 300 stránce knihu "Pokoj smrti" a vzala si pro zpříjemnění tuto od pana Svěráka. Útlá knížka je psána formou dopisů, které píše strážce nádrže generálnímu řediteli povodí a v každém dopise je krátký příběh. Obě přehrady znám, jezdili jsme na Souš několik let na dovolenou a procházeli i kanálem, tak jsem ráda zavzpomínala.
Štítky knihy
humor přehrady, přehradní nádrže romány v dopisech, epistolární romány
Autorovy další knížky
| 2013 |  Po strništi bos |
| 2000 | Dobytí severního pólu |
| 2008 | Povídky |
| 2011 | Nové povídky |
| 2009 | České nebe |
Velmi příjemné překvapení, od knihy jsem nic nečekal. A dostal jsem originální formou napsanou jednohubku, která pohladí na duši a tak nějak přinutí se zamýšlet nad vlastní existencí.
Hlavní postava - Jiří Smrček, Strážce nádrže Magda - má hodně společného s učitelem z Vratných lahví (silný motiv člověka, který si nechce připustit, že je vlastně pro společnost nadále zbytečný) a některé části knihy jsou - li opravdu produktem poznámek Zdeňka Svěráka už jsme viděli či četli jinde. Dokonce bych řekl, že byl tenhle příběh napsaný před Vratnými lahvemi a mnoho z něj ZS do filmu použil. Celkově to ale (hlavně díky formě jednostranného dopisování) dává smysl, drží to pohromadě, nenudí to a pohladí. A co mě hodně pobavilo byla návštěva hlavního hrdiny na představení Švestka :)