Sudetský dům II: Podzim 1947 - květen 1950
Štěpán Javůrek
Sudetský dům série
< 2. díl >
V podhorské vesnici Skláře se po válce zabydlují české rodiny. Mezi nově příchozími je i rodina mladé dívky Jarmily Lukešové. Maminka jí zemřela za války, a tak se Jarmila musí postarat o dva malé bratry, ale také o otce, který rodinné úspory prohrává v kartách. Jarmila se v novém domově zamiluje do Františka Smolíka, ten však její city neopětuje. Věří, že se z Německa vrátí jeho milovaná Paula. Stále více se také dostává do sporu s místními komunisty. Po událostech února 1948 je však jeho boj stále marnější. Komunisté předepisují Smolíkovým pro jejich hospodářství nesplnitelné dodávky, navíc se mluví o plánované kolektivizaci. Jarmila je v těch těžkých časech jediná, kdo při Františkovi pevně stojí. Ten tak poznává, jak statečná žena to je. Dokonce se zdá, že by společný život s ní mohl být útěchou před tím, co se chystá. Ale žádné štěstí netrvá věčně, zvlášť když kolem krouží všemocná strana a její tajná policie…... celý text
Přidat komentář
I druhá kniha o rodině Smolíkových a jejich sousedech ze sudetské obce Skláře byla velmi čtivá. Doba nástupu komunistů k moci v čele s prezidentem Gottwaldem a víře obyčejných poctivých lidí, že se po válce konečně budou mít zase dobře. Nicméně komunistické praktiky jsou srovnatelné s gestapem a tak stíhá rodinu Smolíkových jedna tvrdá událost za druhou. Kniha nenechá čtenáře vydechnout a stále se děje něco podstatného. I když těch příkoří bylo až až, rozhodně se těším na závěr celé trilogie. Přijde mi, že se pan Javůrek posouvá ve své spisovatelské dráze kupředu tím správným směrem a tato kniha tak působí zase o fous propracovanější a komplexnější než jeho první díla.
“U zase lidé chodili s hlavami sklopenými k zemi. Bez pozdravu míjeli jeden druhého, a než cokoliv řekli, raději se dvakrát rozhlédli kolem sebe. Zase byl ve vzduchu cítit strach. Jenže tentokrát to byl strach z vlastních lidí.
Možná to je podáno černobíle. Asi je to stylisticky nedokonalé. Ale to zlo tu bylo, a když bychom poctivě zapátrali, každý druhý třetí z nás objeví v širší rodině někoho, kdo si tím zlem nejen na vlastní kůži prošel, ale i tvrdě narazil. Kniha by se měla stát povinnou četbou. Ne pro mládež. Naopak pro ty, kterým z určitých důvodů vynechává paměť.
(SPOILER)
"Něco tak zbabělého, vyděračského a nespravedlivého by nevymyslel, ani ten nejhorší imperialista, jakého si dovedeš představit!"
Druhý díl z trilogie a vážně jsem naivně věřila, že konec nebude tak bolestný, jako v prvním dílu. Hloupá představa, tahle kniha nemůže mít happy end - ta doba ho dost dlouho neměla. Děly se strašné věci a do dnes se o nich ve škole neříká vše, co by mělo. Ve jménu jednoty se komunisté chovali úplně stejně, jako Němci. Touha po moci a penězích je stejná ať už je schovaná pod rouškou jakéhokoliv režimu. Skvěle napsáno a velmi výstižně vykreslen i boj a strach o koryta moci. Věřím, že závěrečný díl přinese trochu naděje.
"Každý den mizeli lidé. Postavy veřejného života, spolupracovníci z továren, kolegové ze spolků a organizací nebo prostě jen sousedé odvedle. Každý měl teď jen dvě možnosti. Jít s davem, nebo držet pusu a krok."
Velmi čtivé pokračování jedné sudetské vesnice.... jak už tady někdo psal, nenávist vůči Němcům v prvním díle by se dala pochopit vzhledem k jejich válečným zvěrstvům, ovšem nenávist komunistů vůči vlastním lidem, jejich donucovací metody a jejich běsnění - to se pochopit nedá..
Další osudy rodiny Smolíkových z horské obce Skláře. Smutné, šokující, ale čtivé pokračování. Doporučuji.
Máme tady pokračování knihy sudetského domu. Tak nějak jsem doufala, že toto už bude jednodušší čtení plno pozitivních zvratů. Nakonec jde o další náročné čtení,kdy tvrdý komunistický režim nabírá na síle a ukazuje,co vše dokáže. Mladý František už není tím “dítětem a hodně vyspěl. Osudy rodiny Smolíkových nabírají na otáčkách a stejně tak Skláře mění tvrdý režim komunismu. Musím říct, že je to velmi skvěle napsané neboť i tentokrát ve mě cloumal vztek hned jak se objevil na scéně opět pan Tomeček,lítost Jarmilky,rozhodnost i bolest pana Webera nebo starostlivost paní Smolíkové. Pořád doufám, že to není poslední díl a přibude další. A to především proto,jak otevřeně kniha končí a já dychtím po dalším vědění jak to všechno se všemi dopadne.
Skvělá kniha, stejně jako první díl. Čekala jsem, že druhý díl bude malinko lehčím čtením, ale právě naopak, začalo ještě přituhovat. František už není tak naivní a komunistický režim mu život hodně ztrpčuje.
Komunistický režim začíná utahovat smyčku a obyvatelé Československa, kteří snad doufali, že po válce bude líp a těšili se na svobodný život, otevírají oči. Zpočátku mnoho z nich nevěří stále častějším náznakům fanatické mašinérie, naděje v dobré úmysly strany v nich zůstává. Někteří procitají, někteří se nechají strhnout horlivostí přívrženců nového režimu a skutečně věří v budoucnost kolektivizace, někteří sledují jen vlastní prospěch a zisk, tak jako v každé době. Strach, obavy, nedůvěra a podezřívavost se usadí i v odlehlých oblastí Sudet. Velmi smutné, nepochopitelné období našich dějin.
Další temné období našich dějin podané autorem se vší nelidskostí té doby. Nicméně přestože děsivé, tak čtivé. Nabízí se další díl...
Série pokračuje léty okolo roku 1948, kdy KSČ slavně zvítězila, což bylo prospěšné mnoha prospěchářům, jak jinak. Nešťastná láska a sňatek z rozumu podtrhují romantickou linku, ale hlavní důraz je na politiku a jak ta křiví lidi. Není to tak úplně podle mého gusta, na to je příběh příliš černobílý, ale nezatracuji, jako připomínka let nesvobody a varování, to myslím ujde.
Pokračování Sudetského domu se mi nakonec možná i líbilo více než první díl. První polovina knihy je nudnější, nic převratného se neděje. Zato druhá část knihy je naprosto čtivá. Mnoho zvratů, rozhodnutí a otazníků, jak to celé skončí. Nemohla jsem se odtrhnout. Jak jsem se po prvním dílu na pokračování knihy moc netěšila, zde si přeju, aby vyšlo co nejdříve, neboť příběh skončil otevřeně. Knihy s komunistickou tématikou moc v oblibě nemám, zde ale doporučuju si druhý díl přečíst!
Druhý díl je o kousek lepší než první. Příběh je o něco komplikovanější, i když jednoznačně směřuje k jedinému možnému konci. Postavy už nejsou tak prvoplánové, mají více vrstev, vztahy mezi nimi už nejsou tak jednoznačné.
Ale autor bohužel stále píše velmi jednoduchým stylem a co je nejhorší, nevyhýbá se patosu a někdy i až směšným frázím.
Kniha mi připomněla úryvek od Karla Čapka:
" Ano, mnoho se změnilo, jen lidé zůstávají stejní. Jenomže teď víme líp, kdo je kdo. Kdo je slušný, byl slušný vždycky, kdo byl věrný, je věrný i teď, kdo se točí s větrem, s větrem se točil i dřív, kdo myslí, že teď přišla jeho chvíle, myslel vždycky jen na sebe, nikdo se nestal přeběhlíkem, pokud jím nebyl vždycky, kdo mění víru, nemá žádnou. Národ nepředěláš, ledaže bys měl na to staletí. Jenom davy můžeš vést dnes tak a zítra tak."
Já jsem velice spokojená i s druhým dílem autora. Vše se opět odehrává v pohraničí ve vesničce Skláře, v letech 1947 - 1950. Jako kdyby mi před očima probíhal film, je tu popsáno vše, o čem K. Čapek hovořil. Příběhy mnoha lidí, pomluvy, měnící se vztahy mezi nimi, strach, fanatismus, ale i chuť nenechat se porazit, přátelství a láska. Za mě určitě doporučuji.
Druhý díl je ještě slabší než první díl. Dočetl jsem jen ze slušnosti.
Jak bude další děj pokračovat je vcelku hodně předvídatelné. Vůbec mně nepřekvapí František v Jáchymovských dolech a možná i setkání s osudovou německou láskou někdy v roce 1968. Byla to prostě těžká historie, kterou už nikdo nezmění.
Nedočetla jsem. Vadí mi autorův styl, příliš popisný, příliš jednoduchý. "František udělal...", "Jarmila si pomyslela". Chtělo by to dodat postavám víc života. U prvního dílu mi to taky vadilo, ale tam byl příběh (resp. jeho téma) daleko zajímavější, takže jsem to ještě "udýchala". U druhého dílu je celý příběh méně zajímavý a víc předvídatelný, takže i autorův styl daleko víc "vynikne".
Jsem nadšená z tohoto mladého autora. Píše velmi poutavě,přečetla jsem vše co zatím vydal .Člověku to připomene tu pohnutou dobu, na kterou by se nemělo zapomínat a hlavně lidi , co i v dnešní době razí heslo: " zlatý komunisti" asi si vůbec neuvědomují co říkají. Dojde vám, že to co se dělo po roce 1948 byl ještě větší s prominutím hnus než celá válka.
A jelikož jsem ze západních Čech, tak mě nadchlo i autorovo nadšení pro turisty ještě tolik neobjevené Krušné Hory a samozřejmě celá ta složitost života lidí v oblasti Sudet. Budu se těšit na další jeho knihy.
Velice zdařilé pokračování. Podobných příběhů zasazených do poválečných a 50.let moc neni. O to víc je třeba si jich cenit. Těším se na závěr. Nedávno jsem slyšela rozhovor s autorem, kde říkal že se ptali zda-li to bude mít šťastný konec. A on odpověděl, zda doba byla šťastná. Má pravdu. O to víc je horší, že si to zlo dělali sousedé navzájem, ne nepřátelé...
Autorovy další knížky
2022 | Sudetský dům: Jaro - léto 1945 |
2021 | Nebe nad Perninkem |
2021 | Chaloupky |
2023 | Sudetský dům II: Podzim 1947 - květen 1950 |
2024 | Sudetský dům III: 1959–1968 |
Opět velice povedené. Kniha je napsaná ještě lépe než díl první. Velmi čtivé, osudy hrdinů jsou smutné, ale co jiného čekat, název knihy mluví sám za sebe.