Sudetský dům: Jaro - léto 1945
Štěpán Javůrek
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/503859/bmid_sudetsky-dum-FHu-503859.jpg
5
1240
1240
Sudetský dům série
1. díl >
Je léto 1945, krátce po válce. Mnohé české rodiny míří do Sudet, aby zde zabraly domy po odcházejících Němcích. Jiří a Marie Smolíkovi, společně se synem Františkem, dorazí s celým svým skromným majetkem do podhorské vsi Glasendorf. Tady úřaduje krutý a cynický národní správce a člen rudé gardy Vojtěch Tomeček. Svým žoviálním a podlézavým způsobem nabízí rodině krásný sudetský dům. Dům Smolíkovi okamžitě nadchne, má jen jeden nedostatek. Dosud v něm žije původní německá rodina, která čeká na odsun. Všichni se tak musejí načas naučit žít ve společné domácnosti. Jedni, kteří jsou zde novými pány, ale musejí trpět staré obyvatele domu. A druzí, kteří zde žili celý život, ale teď jsou tu vlastně cizí. A v pozadí toho všeho se objevují staré křivdy a rány, které způsobila válka...... celý text
Přidat komentář
Pan spisovatel je trochu monotematický, stále ho dojímají události po poslední válce v sudetském pohraničí, ale už to trochu začíná připomínat nastavovanou kaši. Ne, že by nebylo o čem psát, zdejší události byly určitě mnohdy hnusné a odhalovaly charaktery. Jistě se najdou mnozí, kteří ocení tento fiktivní, napínavý a dojemný příběh česko-německého nepřátelství ve složité době, ale možná by bylo dobré pokročit dále k něčemu s více historickými fakty o skutečném místě a činu.
Velmi silný a velmi zajímavý příběh o vysidlování a osidlování pohraničí. Nejhorší na tom je, že se takové věci bohužel děly. Určitě stojí za přečtení
Příběh byl velmi silný, výborně se ukázalo, že nikdy není nic černobílé a že generalizovat a historii zjednodušovat není správné. Kniha se četla úplně sama, připomínala mi knihy paní Mornštajnové a místy mě velmi zasáhla. Život v té době musel být neskutečně těžký, byť válka již skončila a moc bych tuto knihu doporučila všem lidem, kteří si dnes stále na něco stěžují.
Nemám slov. To je opravdu silné kafe... Mám ještě teď husí kůži. Silný příběh a smutná minulost.
Dal bych to jako povinnou četbu. Abychom nezapomněli...
Tohle je moje krevní skupina. Příběh, který vás chytne od první stránky a nepustí, dokud to nedočtete. Jak dočtete poslední stránku, řeknete si "To byla jízda.". A opravdu byla
5/5
V knize je krásně zobrazeno, jak osobní kontakt a zkušenost změní narativy vytvořené společností (Němec = špatný apod.). Znám z osobního života spoustu příběhů, když někdo někoho odsuzuje například za to, že je gay, protože většina společnosti vytvořila narativ gay = špatný. Ovšem potom, co dotyčná osoba toho člověka pozná, tak zjistí, že je to úplně normální člověk jako on. Tyto věci bychom se měli snažit odbourávat co nejvíce.
Poválečný příběh z osidlování pohraničí. Příběh lidí, kteří přišli s novou nadějí, že získají nějaké bydlení a práci, ale také příběh jiných lidí, kteří chtějí zbohatnout a vládnout ostatním. Pokud bude autor psát nějaké pokračování osudů určitě si ho zase koupím.
Zajímavý a čtivý poválečný příběh s malým počtem postav. I když je smyšlený, dopodrobna popisuje události, které se po skončení války odehrávaly v pohraničí. Kniha je napsaná jednoduše, rychle se proto čte. Postavy jsou vykreslené sympaticky, stejně tak prostředí. Knihu hodnotím jako velmi povedenou.
Krásný a zároveň smutný příběh,který se čte jedním dechem.
A jak jsem nedávno někde četla v rozhovoru s autorem pokračovaní BUDE!!!!!
Naprosto úžasná kniha o mezilidských vztazích po druhé světové válce. Děj je poutavě napsaný. Takovýchto příběhů o odsunu Němců a krutosti obou stran kolem toho se odehrálo jistě mnoho. Sám bydlím nedaleko některých míst, kde byl po druhé světové válce značný odsun Němců a kde jak mě již kdysi upozornila moje babička, byli Češi kolikrát stejně krutí a násilní jako předtím Němci. Ač je tedy děj knihy smyšlený, tak se jistě skutečně někde stal. Konec je otevřený a já doufám že bude pokračování, které bych bral hned už v přeobjednávce. Dle malého počtu hodnocení je autor a kniha trochu utajený klenot České historické beletrie.
Strašně moc prosím o pokračování, přeci jen se ještě nekdo může Tomeckovi postavit ukrytou zbrani,kterou Hannelore nepriznala,syn se muze jeste treba vrátit z války, preci to vsechno Tomeckovi neprojde,a co teprve velka laska mezi Paulou a Františkem.. prosim pane Javurek,za všechny..
Velmi dobře napsaná emotivní kniha, při které mi na konci tekly slzy proudem.
Četla jsem všechny předchozí autorovy knihy, tato je pro mě bezkonkurenčně nejlepší (i když výborné byly všechny).
Tady do sebe všechno zapadá, postav je zde méně, takže jsem se v nich dobře orientovala. Málokterá postava má černobílý charakter, většina se vyvíjí v průběhu času.
Líbí se mi, že se pasáže střídají a že vidíme tuto časovou rovinu z pohledu Čechů i Němců. Co se všechno může stát v průběhu pouhého půl roku.
Vím, že to tak asi bylo, není o tom však lehké číst.
Příběh začíná vyprávěním o rodině Čechů Smolíkových a Němců Fuchsových.
Kniha začíná v březnu roku 1945, kdy válka vrcholí a vidina konce války je už na dohled.
Rodina Smolíkova žije v Praze, ale členové nejsou zde příliš spokojeni. Otec Jiří pochází v vesničky na Šumavě a rád by se na venkov a k hospodaření vrátil. Manželka Marie ho podporuje, syn František z toho nejprve nadšen není, avšak neblahé okolnosti ho k tomu donutí. Celá rodina je svědkem osvobození Prahy, následně ovšem také rabování a znásilňování sovětskou armádou. To je definitivně přesvědčí k odchodu z Prahy.
Jejich rodinný přítel jim doporučí dům ve vesnici Glasendorf, kde sudetští Němci již nejsou vítáni a budou nuceni k násilnému odchodu.
Smolíkovi se tedy nastěhují do domu, kde ještě žijí původní majitelé. Nejdříve se jim to pranic nelíbí, později si k sobě najdou cestu, hlavně kvůli práci na hospodářství.
Syn František je zpočátku velmi progresivní, nechce o Němcích ani slyšet. Přidá se do Národního výboru, který vede Vojtěch Tomeček. To ovšem ještě netuší, jak krutý a bezcitný je to člověk, nebojí se ničeho, od českých lidí bere peníze, Němce ponižuje a sníží se i vymyšleným procesům a vraždám. Když to František prohlédne, je už téměř pozdě. Teprve teď začíná vidět, že ne vždy jsou komunisté z řad Čechů dobří a ne všichni Němci jsou špatní. Začíná se sbližovat s Paulou-dcerou Fuchsů i s dalšími obyvateli této vesnice, přejmenované Tomečkem na vesnici Skláře.
Velmi děkuji Štěpánovi Javůrkovi za tuto knihu, myslím si, že by mohla mít ještě pokračování, velmi by mě zajímalo, jak se budou osudy všech ještě dál vyvíjet.
Za mě naprosto výjimečná a krásná kniha, kdybych měla možnost dát deset hvězdiček, tak je dám.
Oproti Chaloupkám je příběh vyzrálejší. Atmosféra poválečných Sudet vykreslena dokonale. Jsou dobří lidé a špatní lidé, ať už Němci nebo Češi. Nic není černobílé.
Vy nám, my vám...musela to být strašně zla doba a asi bylo jedno kdo byl kdo....
Tuto knihu jsem chtěla přečíst, protože babička bydlela v domě po němcích a pamatuji si,jak se jezdili do obce dívat a navštěvovat místní...Muselo to být pro ně strašně smutné...musím zamáčknout slzu...Opět díky za knihu p.Javůrku
Potřebuju nutně pokračování! Byl to krásný a smutný příběh, měla jsem pocit, že jsem tam, ve Sklářích, s nimi. Nechtěla jsem aby byl konec, ale zároveň jsem otáčela stránku za stránkou, s nutkavou potřebou zjistit, co bude dál. Knihu jsem dočetla, potřeba zůstala. Každá další autorova kniha, je o kousíček výš a i když jsou všechny čtivé a krásné, vnímám posun. Děkuji za krásný zážitek
Štítky knihy
vesnice Sudety poválečná doba poválečné odsuny Němců
Autorovy další knížky
| 2022 |  Sudetský dům: Jaro - léto 1945 |
| 2021 |  Nebe nad Perninkem |
| 2023 | Sudetský dům II: Podzim 1947 - květen 1950 |
| 2021 | Chaloupky |
| 2024 |  Sudetský dům III: 1959 - 1963 |
Líbí se mi autorův styl psaní, příběhy smutné z pohnuté doby. Sudety v roce 1945 popisované z pohledů české i německé rodiny, které jsou nucené bydlet určitou dobu v jednom domě. Krutost koncentrovaná v osobě národního správce Tomečka, kterému nikdo nebrání v vraždění, znásilňování, braní úplatků. Příběh končí smutně a otevřeně, třeba bude následovat pokračování.