Sudetský dům: Jaro - léto 1945
Štěpán Javůrek
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/503859/bmid_sudetsky-dum-FHu-503859.jpg
5
1375
1375
Sudetský dům série
1. díl >
Je léto 1945, krátce po válce. Mnohé české rodiny míří do Sudet, aby zde zabraly domy po odcházejících Němcích. Jiří a Marie Smolíkovi, společně se synem Františkem, dorazí s celým svým skromným majetkem do podhorské vsi Glasendorf. Tady úřaduje krutý a cynický národní správce a člen rudé gardy Vojtěch Tomeček. Svým žoviálním a podlézavým způsobem nabízí rodině krásný sudetský dům. Dům Smolíkovi okamžitě nadchne, má jen jeden nedostatek. Dosud v něm žije původní německá rodina, která čeká na odsun. Všichni se tak musejí načas naučit žít ve společné domácnosti. Jedni, kteří jsou zde novými pány, ale musejí trpět staré obyvatele domu. A druzí, kteří zde žili celý život, ale teď jsou tu vlastně cizí. A v pozadí toho všeho se objevují staré křivdy a rány, které způsobila válka...... celý text
Přidat komentář
Čtivá kniha a zajímavé téma. Ikdyž poněkud tragické.... Sama pocházím ze Sudet a také dům mého dědečka patřil za války Němcům. I jeho rodina přišla tenkrát z Prahy. Kniha se četla sama a těším se na druhý díl.
Příběh dvou rodin v poválečné době. Na straně jedné rodina “českých” Němců žijící v Sudetech,které dohání činy války a na straně druhé Češi,kteří přejímají Sudety. Příběh kde se z nenávisti zrodí láska. Moc se mi kniha líbila a příběh mě naprosto pohltil. Cítila jsem hněv Františka,Hannelore ale i smutek a strach ostatních. Dokonce i vztek na komunistický režim,který se ujal nadvlády. Za sebe knihu rozhodně doporučuji,čte se velmi dobře.
Příběh poválečný. Německé obyvatele podhorské vesničky dobíhá minulost. Na konci války by raději zapomněli a mnozí možná litují, jak se chovali za války k Čechům.
Vše se vlastně opakuje, pouze se vyměnily strany. Této doby mnozí jedinci z pozice moci krutě využili ve svůj prospěch.
Příběh, kterých bylo po válce v pohraničí asi hodně.
Jsem zvědavá na další díl, který letos vyjde a který si určitě koupím.
Spousta knih je o 2.světové válce, ale jen málo jich píše o poválečném období, o řešení německé otázky v našem pohraničí. Mně se líbilo podání příběhu dvou rodin, jedné české a druhé německé, který tento problém zasáhl. Kniha ukázala, že není jen ten špatný Němec a ten dobrý Čech, ale zjednodušeným pohledem, můžeme říct, že vždy je to o lidech, co je uvnitř nich.
Chování lidí v té době nelze zpětně jednoduše hodnotit. Záleželo na každém, co ne/unesl. Sudetský dům, ale velmi pomáhá neodsuzovat a nabízí pohled více stran. I těch dávno odsouzených. Za to děkuji. Líbí se mi, že autor dává přednost morálce před opatrností. Příběh vlastně tak složitý není, ale jak se postupuje od kapitoly ke kapitole a čtenář neví, co očekávat (možná jen to nejhorší, stejně jako postavy), dělá to že čtení krásný a napínavý zážitek.
Pokud máte rádi romány z válečného a poválečného období, tenhle by vás neměl minout. V poslední době mě čeští autoři moc nezaujali, ale to Štěpán Javůrek jednoznačně změnil, protože z jeho Sudetského domu jsem nadšená. Knížka se čte opravdu dobře i přes nelehké téma. Děj se odehrává během krátké doby, obě rodiny mi ale i tak neskutečně přirostly k srdci a sama jsem si uvědomovala, jak by bylo jednoduché odsoudit jednu nebo druhou stranu. Tady prostě nebyli hodní a zlí, prakticky každý udělal něco, za co by se mohl stydět. A často k tomu přišel jako slepý k houslím. Až v průběhu čtení jsem zjistila, že to není samostatný román, ale že by na konci května měl vyjít druhý díl. Už teď se nemůžu dočkat, až si ho přečtu, protože jsem opravdu zvědavá, jak to s oběma rodinami dopadne.
Sudetský dům je kniha, která se musí každého dotknout. Je šílené, co si lidé, kteří se znají celý život, dokážou dělat. Těším se na druhý díl.
Moje druhá kniha od pana Javůrka. Líbila se mně už jeho prvotina Chaloupky, tahle je ještě lepší. Někomu tady se zdají postavy ploché, jednoduché. V takovém krátkém časovém úseku asi s tím víc udělat nejde. Mně to vůbec nevadilo, ale je pravda, že já na knihách s tímto tématem spíš prožívám historickou linku. Takže ostatní možná přehlížím. Co jsem však nepřehlédla je práce korektora. Teda ona spíš není než je (ta práce).
Pokaždé, když čtu knihu z období těsně po válce, tak si vždy s hrůzou uvědomím, že konec války tehdy neznamenal automaticky začátek dobrých časů. Mezi lidmi panovala velká nenávist a zášť, jenž byla mnohdy uměle podporována nastupujícím novým režimem ( tady v zastoupení národního správce a člena Rudé gardy Tomečka).
Celá recenze v záložkách recenzí od Knižní střípky.
Já jsem hned tušila, kde bude zápletka. Ach jo. Smutný a tíživý. Pro silný nervy. Ale pěkný
Moc se mi kniha líbila (všechny od autora jsou velmi čtivé). Poslední dobou knih s tématem sudetských problémů je několik, ale nevadí mi to, je dobré si tuto dobu připomínat. Žijeme době, která není zrovna jednoduchá, ale naši předci to měli mnohem složitější. Poutavé vyprávění, doporučuji k přečtení.
O příbězích jedné vesnice v pohraničí, o tom jak zlo plodí zase jen zlo, a že láska překoná i veškeré předsudky, ačkoliv nakonec není úplně naplněná. Skvělé čtení.
Musím říct, že tato kniha se autorovi opravdu moc povedla. Už dlouho se mi nestalo, že bych četla až do nočních hodin. Těším se na druhý díl, který by měl vyjít v příštím roce, takže dalšího pokračování osudů rodiny Smolíkových se dočkáme. Jen škoda, že už nezjistíme, jak se vedlo i druhé, německé rodině Fuchsových.
Úžasná kniha, která krásně ukazuje, jak se lidé i jejich názory mohou měnit. Pro mě asi první kniha, která se zabývá odsunem Němců po druhé světové válce. Velmi mě zde bavil pohled obou strany. Moc doporučuji a těším se na další díl.
Autorovy další knížky
| 2022 |  Sudetský dům: Jaro - léto 1945 |
| 2021 |  Nebe nad Perninkem |
| 2021 | Chaloupky |
| 2023 | Sudetský dům II: Podzim 1947 - květen 1950 |
| 2024 | Sudetský dům III: 1959–1968 |
Skvělá knížka! Miluji téma války, ale vlastně jsem ještě nikdy nečetla nic, co by bylo po válce a musím říct, že tohle byla pecka!
Chytlavé od první kapitoly. Láska byla trochu předvídatelná, ale mně to vlastně vůbec nevadilo, ba naopak jsem z toho měla radost.
Je hrozné, jak se lidé k sobě během války, i po válce chovali. Doufám, že se nic takového v takové míře již nebude opakovat.
Posledních pár stránek jsem tedy silně probrečela a nemohu se dočkat druhého dílu, kde doufám ve šťastný konec.
Za mě super knížka, kterou mohu jen doporučit!