Sudetský dům: Jaro - léto 1945
Štěpán Javůrek
Sudetský dům série
1. díl >
Je léto 1945, krátce po válce. Mnohé české rodiny míří do Sudet, aby zde zabraly domy po odcházejících Němcích. Jiří a Marie Smolíkovi, společně se synem Františkem, dorazí s celým svým skromným majetkem do podhorské vsi Glasendorf. Tady úřaduje krutý a cynický národní správce a člen rudé gardy Vojtěch Tomeček. Svým žoviálním a podlézavým způsobem nabízí rodině krásný sudetský dům. Dům Smolíkovi okamžitě nadchne, má jen jeden nedostatek. Dosud v něm žije původní německá rodina, která čeká na odsun. Všichni se tak musejí načas naučit žít ve společné domácnosti. Jedni, kteří jsou zde novými pány, ale musejí trpět staré obyvatele domu. A druzí, kteří zde žili celý život, ale teď jsou tu vlastně cizí. A v pozadí toho všeho se objevují staré křivdy a rány, které způsobila válka...... celý text
Přidat komentář
V imaginární vesnici Skláře (Glasendorfu) se odehrává příběh rodiny Smolíkových, která sem přichází z Prahy vrátit se ke svým sedláckým kořenům a začít nový život, a Fuchsových, kteří zde žijí již po generace, ale kvůli zaprodání se Hitlerovi a jeho politice je stejně jako ostatní obyvatele vesnice čeká tvrdé zúčtování za všechna příkoří na Češích. Osud je svede pod jednu střechu a obě rodiny doufají, že to nebude nadlouho. Jejich děti František a Paula se začnou sbližovat, ale není jim přáno žít pouze láskou. Vesnici ovládá komunistický předseda národního výboru a velitel revoluční gardy Tomeček, který zavádí tvrdý teror a na nic a nikoho v honbě za majetkem a pomstou neber ohled.
Autor zručně splétá osudy dvou obyčejných rodin v nelehké době a divokém pohraničí. Děj je však předvídatelný, od začátku bylo jasné, že se mladí zamilují. Všichni komunisté v létě 1945 nemuseli být svině. Těším se na druhý díl, který má vyjít v květnu.
Skvělá knížka! Miluji téma války, ale vlastně jsem ještě nikdy nečetla nic, co by bylo po válce a musím říct, že tohle byla pecka!
Chytlavé od první kapitoly. Láska byla trochu předvídatelná, ale mně to vlastně vůbec nevadilo, ba naopak jsem z toho měla radost.
Je hrozné, jak se lidé k sobě během války, i po válce chovali. Doufám, že se nic takového v takové míře již nebude opakovat.
Posledních pár stránek jsem tedy silně probrečela a nemohu se dočkat druhého dílu, kde doufám ve šťastný konec.
Za mě super knížka, kterou mohu jen doporučit!
Čtivá kniha a zajímavé téma. Ikdyž poněkud tragické.... Sama pocházím ze Sudet a také dům mého dědečka patřil za války Němcům. I jeho rodina přišla tenkrát z Prahy. Kniha se četla sama a těším se na druhý díl.
Příběh dvou rodin v poválečné době. Na straně jedné rodina “českých” Němců žijící v Sudetech,které dohání činy války a na straně druhé Češi,kteří přejímají Sudety. Příběh kde se z nenávisti zrodí láska. Moc se mi kniha líbila a příběh mě naprosto pohltil. Cítila jsem hněv Františka,Hannelore ale i smutek a strach ostatních. Dokonce i vztek na komunistický režim,který se ujal nadvlády. Za sebe knihu rozhodně doporučuji,čte se velmi dobře.
Příběh poválečný. Německé obyvatele podhorské vesničky dobíhá minulost. Na konci války by raději zapomněli a mnozí možná litují, jak se chovali za války k Čechům.
Vše se vlastně opakuje, pouze se vyměnily strany. Této doby mnozí jedinci z pozice moci krutě využili ve svůj prospěch.
Příběh, kterých bylo po válce v pohraničí asi hodně.
Jsem zvědavá na další díl, který letos vyjde a který si určitě koupím.
Spousta knih je o 2.světové válce, ale jen málo jich píše o poválečném období, o řešení německé otázky v našem pohraničí. Mně se líbilo podání příběhu dvou rodin, jedné české a druhé německé, který tento problém zasáhl. Kniha ukázala, že není jen ten špatný Němec a ten dobrý Čech, ale zjednodušeným pohledem, můžeme říct, že vždy je to o lidech, co je uvnitř nich.
Chování lidí v té době nelze zpětně jednoduše hodnotit. Záleželo na každém, co ne/unesl. Sudetský dům, ale velmi pomáhá neodsuzovat a nabízí pohled více stran. I těch dávno odsouzených. Za to děkuji. Líbí se mi, že autor dává přednost morálce před opatrností. Příběh vlastně tak složitý není, ale jak se postupuje od kapitoly ke kapitole a čtenář neví, co očekávat (možná jen to nejhorší, stejně jako postavy), dělá to že čtení krásný a napínavý zážitek.
Pokud máte rádi romány z válečného a poválečného období, tenhle by vás neměl minout. V poslední době mě čeští autoři moc nezaujali, ale to Štěpán Javůrek jednoznačně změnil, protože z jeho Sudetského domu jsem nadšená. Knížka se čte opravdu dobře i přes nelehké téma. Děj se odehrává během krátké doby, obě rodiny mi ale i tak neskutečně přirostly k srdci a sama jsem si uvědomovala, jak by bylo jednoduché odsoudit jednu nebo druhou stranu. Tady prostě nebyli hodní a zlí, prakticky každý udělal něco, za co by se mohl stydět. A často k tomu přišel jako slepý k houslím. Až v průběhu čtení jsem zjistila, že to není samostatný román, ale že by na konci května měl vyjít druhý díl. Už teď se nemůžu dočkat, až si ho přečtu, protože jsem opravdu zvědavá, jak to s oběma rodinami dopadne.
Sudetský dům je kniha, která se musí každého dotknout. Je šílené, co si lidé, kteří se znají celý život, dokážou dělat. Těším se na druhý díl.
Moje druhá kniha od pana Javůrka. Líbila se mně už jeho prvotina Chaloupky, tahle je ještě lepší. Někomu tady se zdají postavy ploché, jednoduché. V takovém krátkém časovém úseku asi s tím víc udělat nejde. Mně to vůbec nevadilo, ale je pravda, že já na knihách s tímto tématem spíš prožívám historickou linku. Takže ostatní možná přehlížím. Co jsem však nepřehlédla je práce korektora. Teda ona spíš není než je (ta práce).
Pokaždé, když čtu knihu z období těsně po válce, tak si vždy s hrůzou uvědomím, že konec války tehdy neznamenal automaticky začátek dobrých časů. Mezi lidmi panovala velká nenávist a zášť, jenž byla mnohdy uměle podporována nastupujícím novým režimem ( tady v zastoupení národního správce a člena Rudé gardy Tomečka).
Celá recenze v záložkách recenzí od Knižní střípky.
Štítky knihy
vesnice Sudety poválečná doba poválečné odsuny Němců
Autorovy další knížky
2022 | Sudetský dům: Jaro - léto 1945 |
2021 | Nebe nad Perninkem |
2023 | Sudetský dům II: Podzim 1947 - květen 1950 |
2021 | Chaloupky |
2024 | Sudetský dům III: 1959–1963 |
Skvělá kniha, skvělý příběh, silný. I když mi vůbec nedělá dobře číst, když se někomu děje takové bezpráví, tak jsem to přečetla jedním dechem. Děj je zasazen, jak už název napovídá, do Sudet a do období těsně po válce. V jednom domě tam spolu najednou musí žít dvě rodiny - německá a česká. Líbilo se mi, jak se dokázali sžít. Nejdřív se nenáviděli - Češi Němce, po těch hrůzách, co prožili za války, a Němci zase Čechy - hlavně proto, že jim přišli vzít jejich domovy, kde desítky let žili. A pak najednou pochopí, že to není o národnosti, ale o jednotlivých lidech. Ve vsi řádí samozvaný předseda Tomeček, udělá si z přidělování domů po Němcích výdělečný podnik, k Němcům se chová nelidsky, bere spravedlnost do vlastních rukou. Jako člen komunistické strany, jejíž vliv začíná narůstat, je ale takřka nedotknutelný. Nejhorší je, že člověk ví, že to v tom příběhu nemůže být lepší, že ty komunisti zůstali u moci dalších 40 let. Zaujala mě tam scéna, kdy Němci, kteří se odsouvají, stojí na nádraží a čekají na vlak. Vlak přijede a jeden z nich se začne strašně smát, směje se až spadne.. a pak řekne, že to jsou přesně ty vagóny, kterými oni vozili Židy na východ a teď do těch dobytčáků nahánějí je. Existuje jakási vyšší spravedlnost??? Existuje kolektivní vina??? Každopádně se těším na další díl.