Sůl moře
Ruta Sepetys
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/544493/bmid_sul-more.png
5
2733
2733
Druhá světová válka se chýlí ke konci a statisíce Němců prchají před postupující Rudou armádou. Mezi nimi i Joana, Emilia a Florian, jejichž cesty se zkřížily na lodi, která slibovala spásu a cestu ke svobodě. Jmenovala se Wilhelm Gustloff. Donuceni okolnostmi drží při sobě, ale když se zdá svoboda na dosah, udeří tragédie. Pak už jen každý z těch deseti tisíc lidí na palubě bojuje o přežití. Podle stejnojmenné knihy vydané nakladatelstvím CooBoo v roce 2016.... celý text
Literatura světová Válečné Historické romány
Vydáno:
2019
,
Voxi
Originální název:
Salt to the Sea, 2016
Interpreti: Anita Krausová , Petra Tenorová , Kryštof Bartoš , Kryštof Krhovják , Radka Fidlerová
více info...
Přidat komentář
Kniha se četla velmi dobře, pojednává o událostech, o kterých jsem se ve škole nic nedozvezdela. Nutí mne tedy projít si tyto historické události...psáno z pohledu čtyř postav, které na první pohled nemají nic společného, ale osud míchá kartami, jak se mu líbí...
Jsou historické události, o kterých jsme se ve škole nedozvěděli, na rozdíl od mnoha jiných, o kterých jsme bohužel poslouchali snad až příliš. Autorka si vybrala skvělý námět na historické či psychologické drama z relativně nedávné minulosti, bohužel to je také jediný klad celé knihy. Téma zůstalo nevyužito. Kniha se čte opravdu rychle, ale člověk má pocit, že autorčina loď pluje po hladině, pod ní je šero a mlhavo , a hlubiny jsou pak úplně temné a neprostupné. Bohužel baterku si autorka někde zapomněla, nebo ji možná má, ale nesvítí. Postavy jsou černobílé, ploché, nevýrazné, jednají předvídatelně. Příběh připomíná Harlekýnky našroubované na historické události. Drama se nekoná, děj ubíhá jako za sklem posypaným notnou dávkou mořské soli. Obávám se, že nenajdu žádný důvod se ke knize někdy vrátit. A k jinému autorčinu dílu, nu, kdož ví?
Pro mě druhá kniha od této autorky, která dokonce předčila tu první. Mě (na rozdíl od některých dalších čtenářů) kniha Sůl moře vtáhla a zaujala o něco více než V šedých tónech (i když ta byla taky skvělá). Bavilo mě střídání postav i krátké kapitoly, díky nim jsem byla v neustálém napětí a motivovalo mě to číst dál a dál. Jediné co bych vytkla byl fakt, že tři postavy byly trochu černobíle kladné a jedna záporná - možná by stálo za to kladné a záporné vlastnosti mezi ně rovnoměrněji promíchat. Nicméně knížce to na atraktivnosti neubírá a alespoň je jednoduší se v příběhu orientovat a sympatizovat s určitými postavami ;)
Četla jsem mnoho knih s tématikou 2 sv. války, ale musím říct, že tato se zařadí mezi mé nejoblíbenější. Moc mi vyhovuje styl psaní autorky, krátké kapitoly a prolínající se příběhy několika hrdinů - to mám v knihách nejraději. Dalo by se říct, že na příběhu nebylo nic světoborného, ale byl napsán z naprosto jiného úhlu pohledu a proto mě strašně bavil. Také jsem hodně přilnula k hlavním postavám, které pro mě měli daleko větší duši než hrdinové mnoha jiných knih s tímto tématem. Dojatá jsem byla, i když jsem tak nějak tušila, jak se příběh bude odvíjet. Tleskám.
Krásně napsaný příběh. Donutí Vás to, víc se zajímat o tuto tragédii. V šedých tónech jsem četla, těším se na Potrhaná křídla .
Bylo nebylo, za dob kdy dva zlý černokněžníci Stalin a Hitler poměřovali síly, mnoho dobrých lidí prchalo před nepřízní osudu. Mezi nimi krásný záhadný princ, laskavá princezna, červená karkulka a zlý patolízal stoupa.
Přál jsem si vážně pojatou knihu zpracovávající historické události nebo alespoň nějaký pěkný romantický doják alá Titanic. Ale tahle kniha je…, jak to jen podat. Řekněme, že nakladatelství CooBoo vydává knihy určitého typu a pro určitou cílovou skupinu čtenářú. Doufal jsem, že tato kniha bude trochu výjimka a ona nebyla. Hledat v této knize hloubku je jako snaha utopit se ve sklenici vody (slané, chcete-li).
Když jsem si tuto knížku kupovala, měla jsem za to, že se bude celá odehrávat na lodi - navíc tomu napovídal jak samotný název, tak i obálka. Ale nestalo se, a ve finále mi to vůbec nevadilo, protože jsem si příběh užívala plnými doušky. Všechny postavy byly skvělé (hlavně pan obuvník s malým chlapečkem), ale ta romantická linka mi tam přišla úplně zbytečná a tak nějak umělá. Rovněž mě mrzí, že jsem už na začátku dokázala odhadnout, komu se podaří přežít, a kdo cestu nezvládne.
Opět jedna z knih, která mě zasáhla jako Amorův šíp. Jenom ten šíp nebyl zrovna Amorův (i když k autorce už chovám značné sympatie). Když jsem dočtenou knihu odložila, měla jsem pocit, že se mi zařízla hluboko do srdce a při jakékoliv snaze o její vytržení se rána rozjitřila a oživila. I skoro po týdnu se mi při vzpomínce na tuto knihu sevře hrdlo.
Zpočátku jsem měla pocit, že se knížka lehce táhne, ale tento pocit mě rychle přešel, jakmile jsem začala vnímat spojitosti mezi 4 vypravěči. A i když byla kniha vyprávěna čtyřmi mladými lidmi, musím uznat, že jsem si oblíbila i většinu ostatních postav, které v příběhu vystupovaly. Autorka umí "vytvořit" opravdu sympatické postavy, ale nikoliv prvoplánově černobílé. Ať se tito lidé zachovají jakkoliv nebo postupně vypluje na povrch cokoliv, odpustíme jim všechno. Kromě hlavních vypravěčů Joany, Emilie a Floriana jsem si zamilovala především "básníka v botách", kterého vnímám jako jednu z nejčistších a nejobdivuhodnějších postav vystupujících ve válečných příbězích, které jsem doposud četla. A za zmínku stojí i poslední vypravěč, Alfred, který je podle mě nejzářnějším příkladem autorčina spisovatelského umění. Je to sociopatický a patolízalský loser přesvědčený o své velikosti a o tom, že je předurčen k vyšším cílům, než všichni ostatní. Je skvostným protikladem k ostatním postavám a pochybuji, že se najde čtenář, který by neměl chuť ho bacit po hlavě minimálně osmikilovým bouracím kladivem v každé kapitole, kterou vypráví nebo ve které se byť jen mihne.
Co se týče závěru, díky bohu, že aspoň takto, ale i tak mi bylo velmi velmi ouzko a nejednou do pláče. Nesmírně oceňuji i autorčiny poznámky a uvedené zdroje, kde nám popisuje, jakou cestu musela podniknout, aby tahle kniha vůbec mohla vzniknout.
Za sebe tedy tleskám a děkuji autorce, že mi rozšířila obzory a seznámila mě s námořní katastrofou, která strčí do kapsy i slavný přeslavný Titanic.
Typ knih, které opravdu miluji. Úžasný příběh, čtivě napsané z pohledu více postav a jako bonus, podklad knihy se zakládá na faktech. Takže čtete něco, co vás baví a ještě se dozvíte něco zajímavého, co jste nevěděli. Super
Tak to řadím do top 30 všech mnou přečtených knih, vedle Zoly, Dostojevského, Motýlka, Hrozen hněvu apod ... Velmi smutný, ale přesto krásný příběh.
Smutný příběh o největší evakuaci v dějinách na záchranu uprchlíků, vojáků, nemocných a zraněných před valící se Rudou armádou.
Právě jsem dočetla a téměř nemám slov. Loni jsem četla autorčinu prvotinu, V šedých tónech, a úplně mě nezasáhla tak jak jsem očekávala. Proto jsem po Soli moře sahala s rezervou. No a kniha mě naprosto nadchla. S postavami jsem se sžila od první stránky a jejich počínání jsem sledovala se zadrženým dechem. Po dlouhé době kniha co mě opravdu chytla za srdce.
tak tohle je silný příběh a osudy lidí... Hravě tahle tragedie strčí komerční Titanic do kapsy....
Autorka mě nedávno zasáhla silnými šedými (Lininými) tóny. Zásahy do srdce i mozku jsou její silnou stránkou, v mém případě zcela jistě. Všichni víme, do jaké tragédie vyústí Sůl moře, ale stejně ji čteme: pro její uvěřitelnost (danou autorčiným studiem materiálů) a pro její působivost (danou trpkými zkušenostmi autorčiny rodiny a samozřejmě i jejími spisovatelskými schopnostmi).
Ruta Sepetys se v knížce V šedých tónech převtělila do jediné dívky, což byla šťastná volba; uvěřila jsem jí všechno. V Soli moře si to zkomplikovala: charaktery tří postav - Joany, Emilie i Floriana - jsou i na malé ploše postupně vykresleny a jsou pochopitelné a lidské. Autorka jim chtěla ještě poskytnout protipól; Alfred není ale ten, kterého by si tyto osobnosti (což všichni tři opravdu jsou) zasloužily – je to vysmívaný outsider, omezený obdivovatel Hitlera, žádná osobnost; iritoval mě po celou četbu. On ale jenom ubral jednu hvězdu, dobrý pocit z celé knížky ve mně zůstává.
Dechberoucí příběh tří mladých lidí prchajících před válkou na zaslíbenou loď, která znamená spásu. Bohužel tahle loď to nebyla, tahle přinesla jen zkázu. I já se řadím mezi ty, kteří mají o hrůzách války jen obecné povědomí, ale tato kniha mi přinesla nejen další poznatky a zjištění, ale i vnitřní uspokojení z toho, že lidé bez rozdílu rasy, věku a postavení na společenském žebříčku v krizových situacích drží spolu, ať se děje, co se děje. Moc jsem všem držela palce a i když jsem zpočátku váhala, zda dokážu knížku vůbec přečíst, najednou se nedalo přestat. Doporučuji všem věkovým generacím, aby se nikdy nezapomnělo na válečné hrdiny.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) uprchlíci jantarová komnata ženy v 2. světové válce Prusko námořní katastrofy podle skutečných událostí dívčí romány Wilhelm Gustloff (loď) evakuace
Autorovy další knížky
| 2013 |  V šedých tónech |
| 2016 | Sůl moře |
| 2020 | Mlčící fontány |
| 2014 | Potrhaná křídla |
| 2022 | Musím tě zradit |
Třetí kniha od této autorky a potřetí 5 hvězd. Styl vyprávění, i když pokaždé trochu jiný, se mi prostě líbí. Příběh mě zcela pohltil. Je to opět období 2. světové války, avšak z poněkud jiné perspektivy. Utrpení Židů je nám dobře známo, ale kolik dalších lidí z různých částí Evropy,různé národnosti, věku i společenského postavení prožívalo své osobní tragédie, to už se tolik neřeší a lidem dnešní doby jaksi uniká. Stejně tak jako mnohá, méně známá, fakta, která v knize najdeme - tragédie lodi W. Gustloff, zločiny Rusů-osvoboditelů, osudy států v Pobaltí... Autorce patří velký dík za tuto osvětu, kterou dokáže zasadit do skvěle vystavěných příběhů.