Sůl moře
Ruta Sepetys
Druhá světová válka se chýlí ke konci a statisíce Němců prchají před postupující Rudou armádou. Mezi nimi i Joana, Emilia a Florian, jejichž cesty se zkřížily na lodi, která slibovala spásu a cestu ke svobodě. Jmenovala se Wilhelm Gustloff. Donuceni okolnostmi drží při sobě, ale když se zdá svoboda na dosah, udeří tragédie. Pak už jen každý z těch deseti tisíc lidí na palubě bojuje o přežití. Podle stejnojmenné knihy vydané nakladatelstvím CooBoo v roce 2016.... celý text
Literatura světová Válečné Historické romány
Vydáno: 2019 , VoxiOriginální název:
Salt to the Sea, 2016
Interpreti: Anita Krausová , Petra Tenorová , Kryštof Bartoš , Kryštof Krhovják , Radka Fidlerová
více info...
Přidat komentář
Výborná a nesmírně čtivá knížka. Z těch příběhů opravdu mrazí. Spádu vyprávění pomáhaly i krátké kapitoly - jako rychlý střih ve filmu. Ruta opravdu umí psát a nepodbízet se. Možná se o téhle události neví, protože i když tam zahynulo tolik lidí, v kontextu války je to kapka v moři. Jsem ale ráda, že ji Ruta našla a připomněla, stejně jako téma exodu z Východního Pruska.
Válečné příběhy si čas od času ráda přečtu, jen si musím to lidské utrpení pomalu dávkovat... Ruta mi tentokrát nedala šanci, okamžitě mě vtáhla do děje a knížku jsem od začátku až do konce přelítla kosmickou rychlostí a na nějaký oddych jsem neměla ani pomyšlení...
Jen jsem si zpočátku musela trochu zvykat na velmi krátké, strohé kapitoly a pobíhání mezi jednotlivými postavami, pro počáteční začtení to pro mě mělo spíš rušivý efekt, ale bylo mi jasné, že když budu trpělivá, postupně se mi všechny ty jednotlivé příběhy propojí... Dokonce natolik, že se vrátím i k Lině... to mě hodně potěšilo:-)
Velmi se mi líbilo, že se děj odehrává na základě skutečných reálií a že autorka čerpala z historických pramenů a nechala se inspirovat jednotlivými lidskými osudy... tak jako v Šedých tónech a je dobře, že nám pomáhá na tyto příběhy nikdy nezapomínat...
Doporučuji!
Jestli přemýšlíte o čtení této knihy, tak přesťaňte přemýšlet a čtěte...stojí to za to.
tak tohle bylo něco. Už douho se mi nestalo, že bych knihu přečetla za tak krátkou dobu, ale tady to šlo, možná díky krátkým kapitolám. Ruta umí vtáhnout do děje, umí vykreslit charaktery a na pozadí takové katastrofy se ji to tedy podařilo bravurně. Neskutečně emotivní příběh, možná je to částěčně dáno tím malým, v tuto chvíli spicím drobečkem doma, ale opravdu mě ten příběh dostal. Trpěla jsem s každým nebohým dítětem či matkou, s nadějí jsem doufala v dobrý konec, který nemohl přijít a tolik jsem doufala, že Emília obejme svou Halinku... takže plný počet.
Když jsem začala knihu číst, prvních 50 stran bylo poměrně utrpení...Nemohla jsem se zacist a odskakovani k jednotlivým dejum me rusilo. Za to tedy od poloviny knihy jsem byla naprosto bez dechu a ten závěr...Behal mi mráz po zádech...Skvělé zatáhlo do děje a pořád nad tím musím přemýšlet. Smutný ale zároveň krásný..
Této knihy jsem se nemohla dočkat. Nikdy jsem neslyšela o Wilhelmu Gustloffovi, takže jsem si říkala, že se aspoň něco nového dozvím. Styl psaní jsem už znala díky Potrhaným křídlům, takže nic nestálo v cestě.
Když jsem ji začala číst, bylo to pro mě jako droga. Nemohla jsem se jí nabažit. Líbilo se mi, jak autorka postupně odhalovala vše okolo postav.
Musím říct, že jsem naprosto nesnášela Alfreda. Od začátku mi přišel jako sociopat a pak se mi to i potvrdilo. Sice bylo zajímavé nahlédnout do jeho mysli, ale když přišlo na katastrofu, doufala jsem, že se utopí jako první. A to nejsem zlomyslná. :D
Nejbližší mi byla Joana. Samozřejmě.
Celkově bych knihu označila jako naprostou bombu. Líbí se mi, že na konec Ruta přidala i kapitolu, ve které najdeme fakty o katastrofě. Podle mě zkrátka nemá chybu. :)
Kniha byla naprosto úžasná, mám moc ráda knihy z druhé světové války a Sůl moře mě obohatila o jiné informace z 2. světové války o kterých se moc nemluví, já osobně jsem o lodi Wilhelm Gustloff nikdy neslyšela, skvěle vypsané "charaktery" postav, kniha se četla sama, konec bych trošku rozšířila o osudy postav co přežili
, ale jinak paní autorce tleskám a těším se na další její díla.
Knihu jsem si vybrala ze dvou důvodů - slyšela jsem na ni samou chválu a proto, že jednoduše miluju příběhy, které se odehrávají za 2. sv.války. Kniha mě však ale bohužel nenadchla. Do čtení jsem se musela vyloženě nutit, a ani po jejím přečtení jsem se necítila nijak obohacená. Kdybych si ji nepřečetla, nic by se nedělo. Proto bohužel zklamání.
Sůl moře mi pomohla odhalit jeden z méně známých kusů skládačky zvané 2. světová válka. Jsem za tu knihu moc ráda - je skvěle napsaná. Její čtyři výrazné hlavní postavy poukazují na události pokaždé z jiného úhlu pohledu a mají svá tajemství - ta udržují napětí čtenářovo až k prasknutí. Vřele a obzvláště doporučuji vyzrálým dětem na druhém stupni (četla ji i moje dcera už v 7. tř. a byla nadšená) - pokud jim nevadí vážná témata a zajímá je trochu historie. Ovšem i dospělý si na knize přímo pošmákne.
Tak ja budu totalne vybocovat z rady. Mne se kniha proste nelibila... Jedine plus byly kratke kapitoly. Cele mi to ale prislo takove uspechane, osudy osob rychle vylicene, nemluve o samotne katastrofe, ta zabrala minimum. Proste mi tato kniha nesedla.
Nikdy jsem nečetla knihy z období válek a podobně, neměla jsem na to žaludek. Bylo mi to ale trochu líto, tak jsem se rozhodla začít s knihou pro mládež a doufala jsem, že to ustojím. Nemohla jsem si vybrat lépe a jsem autorce velmi vděčná za to, že se rozhodla přiblížit nám tragédii o které mnozí z nás ( včetně mě ) neměli ani ponětí!
Osud určuje kdo se s kým setká a kam dojde. Tady se protly životy čtyř různých lidí, jejichž povahy se projevily ve stínu katastrofy. Kéž by Ruta napsala další díl, jak se postavám dařilo po té. Ten závěr byl jen náznakem.
Tohle byl jedinečný a vskutku srdcervoucí zážitek. Nejsem zastáncem válečných knih, zkrátka si tu beznaděj v nich neumím spojit s požitkem ze čtení. Občas ale není na škodu si připomenout, jaké zvrhlosti se v naší historii děly, že není radno nic z toho opakovat. A že i v nejtemnějších časech lze nalézt lidskost, sílu a víru ve šťastný konec... Tahle knížka byla neskutečně čtivá, nádherně napsaná a zaslouží si 5 hvězdiček a můj nekonečný obdiv ke spisovatelce a hlavně lidem, kteří si touto tragédií prošli.
Jak to, ze se o takové válečné námořní tragédii, větší než Titanik, skoro neví?!
Knihu jsem přečetla jedním dechem. Zpočátku jsem byla rozladena z krátkých kapitol dle osob, ale brzy jsem si na styl zvykla. Kniha stojí za přečtení.. "A pak už ze mne bude jen sůl moře."
Je nutné si připomínat hrůzy války, my, kteří žijeme v míru bychom to měli chápat. Hodně silné osudy, každý z hrdinů si nese trauma."Válka je katastrofa. Rozbíjí rodiny na kousky, které už nikdy nikdo neposkládá dohromady." Doporučuji!
Opět další válečné téma z pohledu tragédie obyčejných lidí. Styl autorky se mi líbí. Plus je i za přiblížení málo známé historie. Přestože jsem ji nemohla odložit, V šedých tónech se mi líbilo více.
Tahle kniha mě naprasto uchvátila. Od autorky jsem už četla knížku V šedých tónech a ta se stala mou srdcovkou. Proto když jsem na obálce spatřila autorčino jméno, nemohla jsem jinak, než si knihu pořídit. A jaké to překvapení, když jsem ji shledala svou další srdcovkou! Emilia se mi okamžitě a jako první ze všech těch propracovaných postav dostala pod kůži. Miluji autorčin styl psaní i její smysl pro nalézání světla v těch nejtemnějších dobách. Ráda bych citovala jednu větu z knihy, která mi utkvěla v mysli. „A uprostřed toho všeho plivl život smrti do obličeje." Vřele doporučuji.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) uprchlíci jantarová komnata ženy v 2. světové válce Prusko námořní katastrofy podle skutečných událostí dívčí romány Wilhelm Gustloff (loď) evakuace
Autorovy další knížky
2013 | V šedých tónech |
2016 | Sůl moře |
2020 | Mlčící fontány |
2014 | Potrhaná křídla |
2022 | Musím tě zradit |
Byť se kniha čte moc dobře a díky mozaice příběhů mi odkrývá dosud nepříliš známé evropské historické události, musím bohužel říci, že jsem byla docela zklamaná. A vlastně moc nechápu, jak to, že se okolo té knihy byl takový humbuk. Na druhou stanu nechci vůbec snižovat životní utrpení, které musely prožívat hlavní postavy knihy - protože příběhů z dob válečných zvěrstvech páchaných na obyčejných lidech není nikdy dost. Od Ruty Sepetys to byla moje první knížka, a i když jsem čekala lepší čtenářský zážitek, dám ji ještě jindy šanci.