Svědectví
Stephen King
Dobrý způsob, jak skoncovat se světem: chybná nanosekundová operace v laboratoři Ministerstva obrany a miliony kontaktů znamenají cestu k řetězové smrti. A den poté: holý svět, zbavený řádu a z 99% vylidněný: svět, ve kterém si hrstka přeživších panicky vybírá strany, na kterých má stát nebo kterými je vybrána. Svět, ve kterém jsou nejhorší noční můry zla ztělesněny mužem s osudným úsměvem a nevýslovnou silou: temným Randallem Flaggem. Kingova apokalyptická vize: svět zničený morem a chaosem způsobí boj mezi dobrem a úplně vzkříšeným zlem…... celý text
Literatura světová Horory Sci-fi
Vydáno: 1995 , Laser-books (Laser)Originální název:
The Stand: The Complete & Uncut Edition, 1990
více info...
Přidat komentář
Těch 1056 stran už asi jen tak něco nepřekoná. 3,5 měsíce čtení, které rozhodně stály za to!
Začátek byl pomalý a zdlouhavý. Spousta postav - v podstatě co kapitola, to nějaká nová přibyla. Sotva poznáme jednu, už je na scéně další a tak to jde dál cca následujících 350 - 400 stran. Chce to zezačátku hodně trpělivosti a nevzdávat se. Nenechat se odradit tím jak se všechno vleče a v podstatě se nic neděje. Každá postava má v tomto obrovském díle své místo. Je tu několik hlavních postav, každá má svůj příběh a s každou prožíváme jak začátky epidemie superchřipky, která v tomto postapu kosí lidstvo po statisících, tak i všechny ty následující týdny a měsíce. Budu se opakovat asi ještě několikrát, ale je to úžasný kus práce!
Kdo má rád propracované charaktery postav, bude spokojený. Fascinovalo mě, jak King zvládl každé z nich vdechnout život. Žádná postava nebyla ani dobrá, ani špatná, každá měla své silné a slabé stránky, každá měla svůj věrohodný a opodstatněný charakter. V tomhle je King úžasný a jeho postavy si kolikrát užívám i víc než samotný děj a to se málo kterému spisovateli podaří. Díky tomu dlouhému seznamování s postavami k nim čtenář v průběhu ubíhajících stran více přilne, skoro jako by je opravdu znal a četl o někom známém ze svého života. Záleží mu na tom, co se s každým z nich stane, jaký bude jejich další krok, jaké dobrodružství zažijí, jaká dobrá a špatná rozhodnutí udělají a jak se jim následně případně vymstí... Ten zdlouhavý začátek za mě má svůj význam.
Abych jen nechválila... Najdou se tu i místa, která jsou lehce přitažená za vlasy, nejsou věrohodná, občas jsou to i trochu "matlanice toho, co autora zrovna napadlo a šupnul to tam". Ale je to King. Tyhle řekneme "chvilky" v jeho knihách prostě jsou. Za mě to k němu patří, a i když na začátku knihy člověku reálností příběhu skoro běhá mráz po zádech a na konci zase nevěřícně kroutí hlavou, co je to za fantasmagorii, prostě je to vždycky nakonec skvělý! Stephen King mi sedí po všech stránkách a ač to chce občas trochu přivírat oči u některých scén, kniha jako celek funguje skvěle a ten čas za to stojí! Obrovské doporučení! Určitě bych si Svědectví ještě někdy chtěla znovu přečíst. Netuším, kdy najdu zase 3,5 měsíce na to, abych si přečetla takto obsáhlou knihu znovu... ale v důchodu to třeba klapne. :D
Neskutečné. Šílený tlustopis, který se fakt blbě čte kvůli hmotnosti a neskladnosti. Strašně moc stránek, kde se zdánlivě vůbec nic neděje...ale čím hlouběji jsem se do příběhů všech hrdinů nořila, tím víc mě pohlcovaly...
Postapokalyptický příběh jako aktuální varování pro dobu, kterou právě prožíváme. A přitom ho King psal už před více než čtyřiceti lety. I když se zdá, že se všechno vleče a utápí v bezvýchodnosti, děj nabírá obrátky a ke konci si už jen říkáte ´jak tohle skončí?´
Vůbec mi nevadily exkurzy do duchovna a mystérií, protože jich zas tolik nebylo. Jádro příběhu je samozřejmě o boji dobra se zlem, ale tak to má i být, protože je to lidské a Svědectví je o lidech. A navíc - King lidstvu ponechává přes veškerou tragičnost, kdy nikoho moc nešetří a mrtvých přibývá, přece jen naději...
Dávám plný počet a těm, kdo překonají obavu z těch více než tisíce stran, doporučuji číst raději e-book nebo si sehnat audioknihu. Já to všechno zkombinovala a nakonec vyhrálo audio zapůjčené od mého slabozrakého bratrance. Nemohla jsem se od Svědectví odtrhnout a poslouchala ho vlastně všude a pořád. Jediné, co mě fakt hrozně štvalo, byla neuvěřitelně příšerná výslovnost anglických slov a názvů pana Jiřího Žáka, který knihu načetl pro KTM. Místy jsem si musela příslušnou stránku nalistovat, abych vůbec pochopila...
Opět se nám potvrdilo, že Stephen je vynikající vypravěč a jeho rozsáhlé popisy dokážou vtáhnout do děje. S touto knihou však mám dost osobních problémů. Knihy od Kinga mám rád, ale v jakékoliv knize i od jiných autorů mi vadí náboženský podtext. Spíše se měl zaměřit na epidemii jako takovou. První třetina knihy byla neskutečně čtivá a vážně mě bavilo sledovat jak probíhá šíření nákazy.
Druhá třetina byla děsně úmorná a veškeré schůze výboru a pokusy o nastolení pravidel mě nebavilo. Dokonce jsem se přistihl, že fandím Randallovi a jeho příznivcům. Závěr je opět velice rozjetý a je super, konečně pár horrorových míst a nechutnosti. Za mě to na plný počet není, ale i tak velice dobrý počin.
Komu jsem ale vážně fandil a získali si mé sympatie byl Popeláč a Tom "svatá dobrotou, ano" .
Jakožto fanynka Kinga jsem velmi spokojená. Miluju jeho rozsáhlá díla a tohle je opravdu hodně obsáhlé a bohaté, jak na postavy, tak dějově. Až jsem se občas musela rozpomínat, kdo že je tenhle nebo tamta :-) Narazila jsem i na pár pasáží, které mně až tak úplně nebavily, ale v těch tisících stránkách se to dá očekávat a pochopit. A podle mě je to jedno z méně děsivých děl, primárně post-apo příběh než horor, trošku mi chyběla strašidelnost či hrůzostrašnost, ale nevadí, určitě to neubírá na vysoké kvalitě tohoto díla. Čtení jsem si opravdu užívala.
Tohle je jedna z nejlepsich knih od pana Kinga. Po docteni jsem jen litoval, ze ta kniha nebyla klidne 1x tolik delsi! :-D
Jak píše Erutan, "byla to jízda". Já prostě Kinga miluju, a tohle je na zlatou medaili.
V dnešní době by to měla být povinná četba. A nejen kvůli pandemii.....
"Myslíš, že se lidé poučí...?"
Já bych tedy krátil nejen z ekonomických, ale zejména z redakčních důvodů. Je tu spousta naprosto hluchých míst, kde není ani prostor pro užívání si formy. Navíc poněkud jalový záporák.
Pro mě byla tato kniha taková malá výzva. Několikrát jsem ji odložil a zase začal číst znovu. V dnešní době koronaviru téma smrtelné chřipky co se přenáší kašláním je celkem nadčasové. Začátek knihy pomalu spřádá dějovou linku jednotlivých hrdinů. Které se pak protnou v závěru. Kromě postapokalyptického žánru je tam i vmíchána trocha magie, kterou oplývá strana dobra ztělesněnou stařenou a stranou zla, který ztělesnuje Randal Flag v kovbojských botách. Čtivost kolísá v začátcích knihy v závěru už je kniha velice čtivá.
Hodnotím se značným časovým odstupem...
Svědectví má neskutečnou atmosféru. Když jej čtete - a ještě i nějakou dobu po jejím dočtení - reálný svět stále někde v pozadí srší magií a apokalypsou.
Takže pokud se chcete vnořit do světa, který je temný, podivný a nemá obdoby - Svědectví je jasná volba. A že vás bude kolem páteře mrazit poměrně dlouho zaručuje King na brutálních 1055 stranách! Ale tak už je to u něj běžné, a za to dík.
Dočteno za 3,5 týdne. Byla to jízda a strach z délky byl neopodstatněný. Myslím že je jedno jestli přečtu dvě 500strankove knihy nebo tři 330 stránkové knihy. Není kam pospíchat a zvlášť když čteš.
King je strašně ukecanej, to už všichni víme, ale vše co napíše má smysl. Takhle propracovaný postapokalyptický svět jsem ještě neviděl. Postav tolik, že jsem někdy musel přestat číst a vzpomínat co ta postava už zažila mi nevadil, naopak mě to zastavilo a více jsem o knize a následcích nákazy přemýšlel.
Milovníkům Kinga doporučuji, těm co začínají to naopak ne, radši posunout na později, dokud nebudete Kinga víc znát.)
Škoda že tu nejsou půlhvězdy. Každopádně jedna z top kingovek, která však po první půli začne ztrácet dech. Nebo takhle, změní se tempo a není tolik zvratů,které by vás nutily nepřestávat číst jako v první polovině.
Jo a nejlepší postava je Popeláč, nevlastní brácha Trevora z GTA V.
Podruhé po letech jsem knihu četl v dlouhé verzi.
90 %
Jedna z mála knih od mistra Kinga, které si někdy v budoucnu chci přečíst znovu a to nejen z důvodu propojenosti s Temnou Věží.
(SPOILER)
SPOILER
U scény, kdy Popeláč přiváží Temnému muži jadernou hlavici, jsem musela přestat číst a natahovat chvíli, kdy se dozvím, co bude dál. Nepřekonatelně pobavilo!
Co jsem vůbec nepochopila: Co dělal přeživší zbytek světa po superchřipce? Zatímco v Americe si to rozdává Dobro se Zlem, tak na zbytku planety se plouží lidé jako zoombie a o nic se nestarají?
Měl sem (a stále mám) dilema - plný počet hvězd nebo ne? První půlka mě bavila víc, skvělý popis situace kolem pandemie, vylidňující se města, mrtví, atd. Druhá půlka mě tolik nebavila - mystično, šikování sil na obou stranách a očekávaný souboj dobra a zla. Každopádně atmosféra knihy, skvěle popsané charaktery, to že je vlastně 45 let stará a působí moderně, mě přimělo dát plný počet. Nicméně škoda některých zbytečně rozvleklých pasáží a rychlého konce (v podstatě na jedné stránce). Není nakonec lepší původní kratší verze?? Musím si ji taky přečíst.
Stačí drobná neopatrnost, kdy si člověk sám myslí, že je bůh a přitom pro sebe připraví kosu smrtky. Laboratoře plné nebezpečných virů mají sice spousty bezpečnostních opatření, ale stačí jediná technologická i lidská chyba a nákaza nebezpečná pro celé lidstvo je vypuštěno do světa.
Velmi poutá kniha vyprávějící nejen o bolesti a utrpení, ale odvaze, touze přežít a najít další přeživší, protože dva jsou vždy více než jeden. V hlavní roli není virus, ani jeden hrdina bojující za spásu lidstva. Je to příběh sledující osudy mnoha lidí a rozličných charakterů, jak dokážou bojovat proti nepřízni osudu. Jak se mění, rostou a ukazujíc své nejniternější já v téhle nezáviděníhodné situaci.
Příběhem se postupně táhne jemná mystická linka, které v poslední fázi knihy začne hrát prim. Přiznám se, že pro mě právě tato část přišla slabší než samotné sledování šíření nemoci, zápolení lidstva s ní a nakonec boj jednotlivců o vlastní život. V těch je kniha totiž nejsilnější a autor si pohrává i s detaily jako reakce armády, médií nebo sekundární nebezpečí vedle nákazy samotné.
Kniha mě rozhodně bavila, nehledě na to, že toto téma je v dnešní době skoro aktuální. Mám pocit, jako kdyby tady Stephen King tak trochu viděl do budoucnosti. Samozřejmě tu nemáme takový katastrofický scénář jako v knize.
Další kingovka, která se div nepřetrhne aby se vlezla do mé "Top 5". Strhující, od začátku napínavé, dechberoucí. U Kinga snad platí, že čím delší kniha, čím je čtivější... Když přičteme současnou pandemickou situaci k faktu, že tato kniha byla napsána kolem roku 1980, mrazí mě z až neskutečné podoby s realitou v zádech. Jako by King tak trochu předpověděl, jak by to asi vypadalo, kdyby moderní svět začala omylem požírat záhadná, uměle vytvořená choroba. (Nejen) jako úchvatný post-apo návod na přežití budoucích virových vln vřele doporučuji!
(SPOILER)
Budu se snažit nic moc nevyzradit, ale asi se sem tam přeci jen o děj otřu.
King už se dávno zařadil mezi mé oblíbence, ale čím víc ho čtu, tím víc zjišťuji, že právě tyhle dlouhé romány mě od něj baví úplně nejvíc. Před čtením, jsem o Svědectví věděla jen to že nějaký virus pozabíjí téměř celé lidstvo a přeživší jsou verbováni buď na stranu dobra nebo zla. Náboženský aspekt mě tedy trochu překvapil, ale nakonec mi tam nevadil, ba naopak.
U Kinga se mi často stává, že se první částí knihy horko těžko prokousávám. Tady mě ale bavila hned první část knihy, kdy sledujeme osudy postav po vypuknutí epidemie, až po jejich příchod k té či oné straně. Vlastně jsem se nenudila jedinou vteřinu čtení a opravdu jsem si příběh užila od začátku do konce.
King se s postavami nepáře, člověk nikdy nemůže mít jistotu, že (byť na první pohled nepostradatelný) člověk nezemře. To si tak člověk čte a najednou v rámci asi 50 stránek přijde o víc jak polovinu "nepostradatelných". Ale myslím, že fanoušci Kinga s tím snad i musí počítat. Tentokrát mě ale naštval míň, než jsem se obávala, protože přeci jen některé z mých TOP postav ušetřil.
Nicméně konec mě překvapil. Rozhodně nezklamal, ale překvapil. Pořád jsem čekala na nějaké znamení z nebes, měla jsem dojem, že musí nutně dojít k nějakému většímu konfliktu mezi Zónou a Vegas. Však to k tomu také celé směřuje. Ale celý příběh nakonec skončil rychlostí světla.
Ve finále se sama sobě divím, že mě to u Kinga ještě vůbec překvapilo. :D Ač je Svědectví fakt bichle, už se těším, až se k ní za pár let zase vrátím. Na mém soukromém žebříčku kingovek se Svědectví zařadilo jen o chlup pod TO, které stále drží první místo.
Štítky knihy
zlo zfilmováno americká literatura zkrácená verze dobro pandemie Walter Padick zfilmováno – TV seriál postapokalyptická sci-fiAutorovy další knížky
1994 | Řbitov zviřátek |
1993 | Osvícení |
2010 | Pod kupolí |
2001 | Zelená míle |
2016 | To |
(SPOILER) Svědectví jsem si užila, vláčení toho skoro dvoukilového pokladu všude kolem poslední dny už míň. Nebýt té váhy, ani bych si pořádně neuvědomovala, že držím v rukách 900 stran, jak snadně se četlo O tom, že je King master v detailním popisování jsem se přesvědčila už po těch pár knihách, se kterými jsem měla tu čest a hrozně se mi ten puntičkařskej styl líbí. Postavy jsou vylíčený do posledního vlásku, stejně tak prostředí a tížívá atmosféra postapo světa. První půlka je krutej popis reality po tom, co asi tak 99% populace podlehne nákaze, od prvního nakaženého, snahy vlády zatloukat vinu do poslední chvíle velice vybranými způsoby až po masové umírání, kdy na jedno průměrný městečko připadne tak jeden přeživší. Kdybych měla říct, že mě první půlka bavila, bylo by to slabý slovo. Je tam teda hrozně moc omáčky, i celá jedna kapitola je věnovaná více méně pro děj naprosto nedůležitý omáčce, ale pro vykreslení atmosféry je to pecka. Pro děj je ti jedno vědět, že se nějakej klučík předávkoval po tom, co všichni umřeli a on mohl v klidu vykrást dům svýho dealera, je ti jedno, že nějaká mařka umřela na hlad ve sklepě, protože si zabouchla dveře, a dokonce je ti i víceméně jedno, že nějaký děťátko sice přežilo epidemii, ale zemřelo, protože se o něj neměl kdo postarat. Všechno z toho je nedůležitý pro děj, ale skvěle to dokresluje obrázek a já si těch pár desítek stránek navíc ráda přečtu. Druhá půlka se od reality přesunuje lehce do vln mystična, magie a víry, kdy sledujeme souboj dobra se zlem a je jiná než půlka první, ale ne horší. Nejzajímavějším prvkem z toho jsou sdílené sny postav. Navrch je to celý jak jinak než proklatý otázkama k zamyšlení nad námi, lidmi, s lehkým nádechem toho, že to tady všichni jednou dosereme, až se to stane budeme mít asi tak 10 minut nahnáno, než se zas projeví naše chamtivý a všelijaký jiný špatný stránky a začneme nanovo a nikdy se nepoučíme. Jediným slabým místem pro mě byla část lehce za půlkou, kdy se konaly schůze výboru Svobodné zóny, je mi líto, ale schůze výboru jsou prostě nudný i z pera Stephena Kinga. Hodnotit knihy je mnohem těžší než hodnotit filmy, a i kdybych se snažila sebevíc nejsem Kingem abych si tu nějak hodnotně vylila svoje srdíčko a všechny pocity náležitě předala. Každopádně jsem si to užila velice, doporučuji a uděluji Svědectví 9 z 10 Kapitánů Tripsů.
Poznatky: Larry je fajn kluk. Jak velkej hlad musíš mít, že si kousneš lejtka svýho kaput spoluvězně? Vánoční ráno Stua a Toma mě přivedlo k slzám. Kojak je správnej přítel člověka. Nadine byla svině a Harolda je mi pořád víc a víc líto. Holka, zkus chápat svýho kluka už v životě nedostanu z hlavy. Jsem neskutečně ráda, že se Frann a ramínko nikdy neuskutečnilo. Glen je sociolog každičkým coulem.